- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Panu Toufarovi bych rád poděkoval, za pěkné a fundované články.
V diskusi se často objevuje slovo hrdina. Já si nejsem tak úplně jistej, jestli to bylo hrdinství. Na jednu stranu to musel bejt opravdu odvážnej člověk. Na druhou stranu věděl o problémech, věděl jak je to uspěchaný, měl manželku a dcerku. Přesto se straně a vládě nevzepřel a vydal se zbytečně na smrt. Většina lidí tuší, jak to v SSSR chodilo, i jak jsou piloti ochotní riskovat , když je to třeba. Podle mě to ale byl naprosto zbytečnej risk, možná spíš "zbabělost" říct , "tak takhle ne soudruzi.
Komarov vedel, ze to ma prast jako uhod. Kdyby neco nevyslo, zabije se a kdyby se vzeprel strane a vlade, jako vojak by byl oznacen za dezertera a skoncil pri nejlepsim v nejakem gulagu; zase by manzelku a dcerku hoooodne dlouho neuvidel, pokud by tam vubec prezil. Jedine co mu zbyvalo bylo srazit kufry a riskovat let, co kdyby to nahodou vyslo jak teoreticky melo.
Kdo natočil ty autentické záběry dopadu kabiny Sojuzu 1 ?
evidentně vrtulník vyhledávacího týmu
Doted jsem znal jen Gagarina a Remka. Tak Komarova si ted budu taky pamatovat. Byl to statečný člověk.
Armstrong, Aldrin, Collins - nic? Mel bys vazoune mozna chodit mene do posilovny a ziskaneho casu vyuzit k otevreni knizky.
Ale jo , v USD verzi by nejspiše černý americký prezident sedl do F16 , zaletěl pod klesajici kabinu a tim zbrzdil jeji pád, naslodeoval by rozhovor s manželkou a podělkování bohu, USA a FEDu.
Pavel Toufar by měl dostat křišťálovou lupu. Jen on. Žádný škvár typu iDnes, který lže, opiusuje, krade články, dělá gramatické i faktické chyby a není ničím, než horším bulvárem.
Super článek...a od tohoto autora nikoliv poprvé a snad ani ne naposledy.
hrdina Vladimír Komarov-čest jeho památce
Když už se nemohl zachránit, je dobře, že před smrtí netrpěl.
Díky panu Toufarovi a redakci za skvělý článek, roste nám tady nástupce pana Vítka.
Vynikající článek. Omlouvám se Pavlu Toufarovi, v diskusi pod předchozím dílem jsem omylem autorství přiřknul Karlu Pacnerovi. V historii kosmonautiky je tolik vzrušujících dramat, že by se z toho i Chucku Norrisovi zježily vlasy.