Pan Grygar zrejme zabudol na sameho seba

"Proti bludařům, kteří mohou svými teoriemi i ublížit, bojuje Jiří Grygar i na půdě Klubu skeptiků Sysifos. Ten každoročně vyhlašuje ceny Bludný balvan, kterými jsou oceněni obzvláště zasloužilí šiřitelé bludů."

Rozdíl mezi Grygarem

a třeba S. Hawkingem je ten, že Hawking ty mimouny a blízké setkání aspoň připouští. A tím u mě získáva, narozdíl od nevěřícího Grygara, body.

hmm

mohou třeba 1000x tvrdit, že něco nejde z toho a toho důvodu, stejně to pak nějaký "ignorant" udělá a bude vymalováno...

Re: hmm

Napriklad jednou vedci vyvinou brambory ktere zacnou zapachat uz v supermarketu

Nejdřív si církev a věřící chtěli

vědu přizpůsobit svým potřebám a udělat z ní svou služku. Když ale zjistili, že si věda stejně jde vlastním vývojem a nedá se podmanit, tak alespoň přišli s nepravdivým a maskovacím tvzením, že mezi vědou a vírou není rozpor.

Mezi vericimi katoliky a

atheisty jsou rozdily podobne jako mezi katoliky a miliony nabozenskych sekt v davnoveku i v soucasnosti navzajem nesmirne odlisnych. Nejvice sekt vzniklo v oblasti Indie. Atheisti a katolici jsou sekty jako kazda jina. Mame tu snad patent na nabozenstvi? Mame tu snad patent na urcovani co je ta spravna sekta? Mame tu nejake pravo na nabozenske valky? Vzdyt na to dnes mame politiku abychom se navzajem hanobili

Re: Mezi vericimi katoliky a

"Zejména věřící považují či označují ateismus za víru svého druhu, za

přesvědčení či mínění, že neexistuje žádný bůh nebo bohové či

nadpřirozená bytost obecně. Takto je dále označen pozitivni ateismus.

Sami ateisté s takovým označením většinou nesouhlasí. Ví, nikoli věří,

že nejde o víru či mínění, ale výsledek logického a kritického myšlení"

Vědci slepci?

Tolik se toho namluvilo tolik popřelo a tolik lidí kvůli pravdě zemřelo a to jen kvůli tomu,že věda v každé době věřila v úplně jiné věci a všichni učenci byli na sto přesvědčeni o své nepřemožitelné jediné pravdě a nic jiného si nepřipouštěli.

Každá doba byla ta moderní měření tak přesná a nevyvratitelné zákony existovaly i v době kdy byla Země zcela určitě plochá.Raději bych se pane Grygar zdržel tvrzení,že už jme všechno pochopili a že to prostě nemůže být jinak.

Věda v dnešní době představuje určitou odnož círve a kdo se jí protiví ten je po zásluze potrestán.

Re: Vědci slepci?

"Věda v dnešní době představuje určitou odnož círve a kdo se jí protiví ten je po zásluze potrestán" ... nesmysl. ten kdo prijde s necim novym ve vede a dokaze si to obhajit je naopak oslavovan. 

jelikoz sarlatani nic nedokazaji, tak je veda nemuze brat v potaz.

Víra

Při těchto diskuzích je dobré si připomenout, že víra v něco je vlastně přesvědčení, že něco je či bylo tak, jak se říká či píše, že je to zkrátka pravda. Když nám někdo řekne: "Včera jsem potkal XY", buď tomu věříme nebo ne.

Starý zákon je hlavně historický popis izraelského národa a božího jednání s ním, Nový zákon je historický příběh Ježíše Krista, jeho učedníků a dalších, jenž byli s tím nějak propojeni. Věřím tj. jsem přesvědčený, že Bible to je kniha věrohodná a příběhy se skutečně odehrály - to je moje víra. Zázrak pak je, kdy Hospodin zasahuje do dění třeba tím, že Ježíš vstane z hrobu jako živý či Mojžíš hodí do řeky Nil klacek a v řece se objeví krev.

Re: Víra

to ze se nekdo s nekym potka se da overit. zazracne pribehy z bible stejne jako pribeh o cervene karkulce nikoliv.

Věda vs. víra

Jako obvykle se diskuse u článku, ve kterém se objevilo Grygarovo jméno změnila na debatu o vztahu věda x víra.Tak taky přispěju svou troškou do mlýna.Věda a víra se podle mě nevylučují ani v nejmenším.Jsou to mimoběžky.Nejprve bych rád podotknul,že pro takovou diskusi by bylo třeba si některé věci zadefinovat.Asi nikdo si nemyslí,že Grygar je křesťanský fundamentalista,který bere Bibli doslova,o tom jeho víra rozhodně není.Pokud se bavíme o víře a nevíře v boha,bylo by fajn aby každý řekl co to ten bůh, kterého popíráme nebo uctíváme vlastně je.Další důležitou věcí je,že spoustu lidí si neuvědomuje,že věda je stejně jako jakákoliv víra založená na axiomech,nedokazatelných tvrzeních.Rozdíl je jen v podobě těch axiomů.A dokazování či vyvracení víry pomocí systému axiomů vědy je "nefér" stejně jako obrácený případ.Věda svou metodikou víry vždycky vyvrátí,stejně jako víra vědu metodikou svou.Potřebovali bychom nezávislý systém aby bylo možné oba systémy porovnat.Takový ale neexistuje.

Re: Věda vs. víra

Společnost ale musí fungovat na nějakém konkrétním systému.Ten musí být jednotný a je logické,že si vybereme ten,který až doposud prokázal nejlepší výsledky v této oblasti - udržení společnosti v chodu a kontinuální zlepšování kvality jejího života.To je věda.Proto bojujeme proti vědmám,homeopatikům,kartářům a astrologům.Ne proto,že věří v jiný systém ale proto,že se snaží z něj udělat součást fungování společnosti a v tomto oboru ho postavit na roveň vědě.To je nepřijatelné.Koneckonců,co byste řekli,kdyby vás někdo obvinil z vraždy a soud by rozhodl o vaší vině na základě astrologického posudku?To nelze připustit.Ale osobní víra v astrologii,skřítky nebo víly?Proč ne,to je každého věc.Dr.Grygar má v tohle jasno.Škoda,že spousta fundamentalistů na obou stanách nikoliv...

Najnormalnejsi cech

Pan grygar

Asi jsem úplně blbej, ale s tou vírou to nějak nechápu

Podstatou víry je to, že něčemu, nebo v něco věřím. A věřit přece můžu čemukoli. I vědec může něčemu věřit, nebo něco tušit, mít intuici. Problém je v tom, že vědec musí svůj názor obhajovat a čelit kritickému hodnocení. Víra vědce (možné) se mění v hypotézu (pravděpodobné) a v teorii (dokázané). Víra samotná takto nepostupuje. Jejím cílem je přesvědčit co největší počet ostatních. Proto máme tisíce druhů víry z nichž každá je údajně ta pravá. Zatímco vědec dokazuje, věřící přesvědčuje. Bohužel to přesvědčování se ne vždy omezuje na nenásilné prostředky. Slovní přesvědčování je provázeno emočním působením, které může přerůst ve vydírání, útisk i agresi. Vědec likviduje své protivníky argumenty, věřící komunita protivníky v lepším případě ze svého středu vyloučí.

Re: Asi jsem úplně blbej, ale s tou vírou to nějak nechápu

Jelikož vědec nemůže neexistenci boha dokázat, je nucen jej připustit jako určitou alternativu, to ale neznamená, že bůh existuje. Už proto, že zrovna tak je nemožné dokázat, že například zvolení Klause prezidentem způsobila určitá konstelace elementárních částic Vesmíru. Takže je to pouze o tom, jestli někdo nějakého boha potřebuje, nebo se dokáže smířit s tím, že vše není schopen pochopit a boha k tomu nepotřebuje.