Vysoce nadprůměrný článek ...

... jen připomínám jako kuriozitu, že úplně nejdřív se střílelo skrz vrtuli a to doslova ...

... pár zásahů většinou vrtule vydržela ...

...

Stejně mě nepřestane fascinovat rychlost vývoje letecké techniky. Vezměte si, v čem létal Garros v roce 1918 a v čem se létalo o pouhých dvacet let později. Vždycky mě zajímalo, jak by se Richthofen, Ball nebo třeba Garros tvářili, kdyby viděli dnešní stíhačky...

Tady se NELŽE

dnes vzácnost

Výborný článek

Re: Výborný článek

S dovolením se k hodnocení připojím.

čtivý článek

opravdu pěkné. Ještě že idnes ten technet má, zbytek je to bída

Pěkné filmy

Kdo si vzpomínáte na britský film Stíhači na start? Tam jsou krásné záběry na tehdejší stroje... V televizi šel kdysi i francouzský seriál Muži na křídlech, prakticky mapoval počátky letectví do 1. sv. války (1. série, později to pokračovalo). Možná se to dá i někde sehnat.

A díky redakci za hodnotný článek.

Re: Pěkné filmy

Ve filmu stíhači na start jsou použité repliky postavené většinou z letadel D.H. 82 Tiger Moth apod.

Je to vidět hlavně na půdorysu křídel v zatáčkách.

Trupy byly celkem good zmáknuté

Re: Pěkné filmy

Dík za informaci

Re: Pěkné filmy

nz

Re: Pěkné filmy

Etienn Leroux

Re: Pěkné filmy

Dodnes si pamatuju, jak tam někdo křičí "Zbyly z něj jenom zuby". To byl možná začátek 2. série(?)

Re: Pěkné filmy

Jestli se nepletu, tak v tom seriálu právě střelbu přes vrtuli řešili, jestli to byly osoby zmiňované v článku, to už si nepamatuju. Ale docela rád bych ten seriál zase někdy viděl.

Re: Pěkné filmy

Najprv bol francúzsky seriál "Odvážni muži na krídlach", ktorý mal voľné pokračovanie "Dobytie neba". Obsah jednej epizódy sa týkal práve toho, ako sa Nemci snažili zúfalo zistiť, akým spôsobom Francúzi dokážu "strieľať guľometom cez vrtuľu". Pripravili pascu a podarilo sa im francúzske lietadlo so synchronizáciou streľby zajať takmer nepoškodené. Je samozrejme otázne, nakoľko boli tie seriály fikciou a nakoľko vychádzali zo skutočných udalostí. Mená si už veľmi nepamätám.

Pěkný článek

Díky za zajímavý článek ;)  (zdržel mě od skript :D )

Jen malá připomínka - když už ty vojenské hodnosti nepřekládáme, tak by u francouzké armády mohli být francouzsky, tj. "sergent Joseph Frantz a caporal Louis Quénaul"

Re: Pěkný článek

oprava: "Quénault", samozřejmě.

Re: Pěkný článek

mae culpa ale díky

Re: Pěkný článek

mea culpa .. ale nevadí.. :-)

jak tem deflektor vlastně funguje ?

Re: jak tem deflektor vlastně funguje ?

Deflektory byly kovové klíny se žlábkem, nasazené na vrtulový list v místě, kde protínaly dráhu střel. Střely, které by list prostřelily, byly odražené do boku tak, aby nezasáhly pilota.

Klín byl otočený "špičkou" k ústí hlavně, takže střely "sklouzly" po jeho šikmé boční stěně na jednu nebo druhou stranu.

Mám se připravit na otázku, co je to klín?

Re: jak tem deflektor vlastně funguje ?

o čí klín se jedná?

Re: jak tem deflektor vlastně funguje ?

Vlastně jsem chtěl napsat ... klín je otočený směrem k pilotovi

Čí klín si kdo před sebe "posadí" záleží čistě na vkusu pilota Správné volbě odpovídají i následná rizika za letu

Re: jak tem deflektor vlastně funguje ?

hlavně aby odrážel kulky.

Re: jak tem deflektor vlastně funguje ?

Re: jak tem deflektor vlastně funguje ?

spíš aby přirážel

Re: jak tem deflektor vlastně funguje ?

Alias

Ano je známo, že Jára Cimrman používal i pseudonym Roland Garros. Takže tenisté vlastně hrají na dvorcích stadiónu Járy Cimrmana. Je to tak.

Re: Alias

Díky za zajímavý článek...

... akorát bych nesouhlasil s tvrzením, že Morane-Saulnier je zapomenutá značka. Jsem z letecké rodiny a tato letadla ať z WWI či WWII znám již od dětství a to je mi je mi 55... Životopis Rollanda Garrose byl pro mě novinkou a vítaným poučením. Myslím, že Technet je na celém idnes.cz nejlepší...

Re: Díky za zajímavý článek...

Je to o lidech I na technetu se najdou výjimky. Prostě jsou kvalitní autoři, s kvalitními náměty. Nemusí vařit z vody. Rád si třeba přečtu toho nadšeného cestovatele po vlastech českých.

Re: Díky za zajímavý článek...

Já jsem Morana a další plastiková letadýlka lepil počátkem 80. let z Frogů, které se sem dostaly v 60. letech a táta si je koupil a pak už zůstaly v krabičkách :-)

Po mně zase zůstaly krabičky KP, Směru a pár modelů z býv. SSSR, ale moje kluky to nechytlo. Škoda

koza

tak jsem přemýšle  jestli by  nebylo výhodnější umístit  kulomet  na nějakou kozu přečnívající přes  vrtule - než  si střilet  do vrtule . Ovšem asi by  se  vlivem váhy  kulometu resp. zhoršily  manévrovací vlastnosti ......

Re: koza

To měla britská SE-5.

Re: koza

Podle délky vrtule by na ten kulas nedošáhl a nemohl by ho přebíjet.

Re: koza

Byla tam oblouková kolejnice nad horní křídlo. Mohl si kulomet na nabití přitáhnout, navíc diskový zásobník měl vyšší kapacitu. Spoušť byla ovládaná bowdenem.

Re: koza

Neměl vyšší kapacitu. Max 96 nábojů, a to ještě na konci války (běžně 48). Synchronizovaný Vickers měl nábojů několik set v páse.

Re: koza

Myslel jsem to oproti v článku zmiňovanému páskovému zásobníku s 24 náboji, nebo jak to tam je.

Re: koza

S.E.5 .... a celá řada jiných letadel na obou stranách fronty.

Mělo to několik problémů:

- pevnost konstrukce, větší aerodynamický odpor, obtížné řešení zádržek (selhaných nábojů a zaseknutí zbraně), obtížné přebíjení zásobníků, paralaxa mezi kulometem a zaměřovačem

- na druhou stranu neomezovala kadenci synchronizace a střílet se dalo i šikmo vzhůru (asi 30 stupňů), což byla výhoda třeba při útoku na bombardéry (viz Schrage music ještě v období WWII)

Re: koza

Sorry, píšu defacto totéž, nepřečetl jsem si tvůj příspěvek. Omluva!

Re: koza

Nieuport 11, třeba. SE 5 měly kulomet na kozlíku hlavně proto, že se tehdy ještě konstruktéři obávali selhání synchronizace, zvláště při střelbě zápalným střelivem (proti balonům). A piloti toho využívali i tak, že po oblouku lafety stáhli kulomet dolů a cíle, hlavně neobratné bombardéry, ničili střelbou zdola, kde byla ochrana minimální.

jsem šťasten

že je všude tolik propagandistických článků, dokumentů o úspěších vítězů z 1WW a 2WW. Holt němci, R-U a jejich spojenci, to byla banda nic neumějících amatérů.... (podobně jako dnes Iráčané, Srbové atd.). Zato v americe je to samý Rambo a TopGun kam se podíváš.

Re: jsem šťasten

jen dodávám, tím nechci snižovat umění a význam některých průkopníků....

Je to jen reakce na propagandistické americké dokumenty na ČT a podporované iDnes.

Re: jsem šťasten

Typická reakce člověka, schopného, pod vlivem germanofilní propagandy, kterou je zahlcen web a knižní pulty,

tvrdit, že kdyby válka trvala o týden déle, tak Němci vyhráli

Mimochodem zjistěte si co je a jak vypadá propaganda.

A k CT ... at je to jakkoli, je to zřejmě jediná česká televize, která ještě vysílá i francouzské, ruské, kanadské a světe div se i německé dokumenty

Ale to ve své zaslepenosti asi nepřipustíte, že?

Re: jsem šťasten

Nevyhráli (nejspíš ) ale i tak vést válku víceméně samotný (Japonci byli úplne jinde a Italové... ) proti okolnímu světu je obdivuhodné.

Re: jsem šťasten

Vybrali si sami, že bojovali sami. Spíš bych to označil za tupost, bohudík. Minimálně pobaltské země a Ukrajina byly připraveny válčit proti Sovětům.

Re: jsem šťasten

pardon, ale to je pěkná blbost. když to vezmu od západu, tak Španělsko, Portugalsko neutrální, Francie zlomena a ochromena, jistě silný odboj, ale zase podpora Vichystického režimu. Dál Švýcarsko neutrální, Holandsko, Belgie podobně jako Francie s tím rozdílem, že z těcho zemí byla spousta dobrovolníků (SS Wiking atd.), na Severu Dánsko nehrálo roli, Norsko kolaborovalo s Němci aktivně, Švédsko se války de facto nezúčastnilo, Finové s Němci šli do Ruska. Kdo dál? Na východ od Německa my a Polsko, bezproblémové dobytí, pro Němce žádný problém – Protektorát jedna velká zbrojovka, dál Rakousko – odjakživa spojenec Němců, Maďarsko, Rumunsko šli s nima do Ruska. Do jejich tábora se ale taky musí započíst Bulharsko, Albánie, Slovensko a státy SSSR jako Ukrajina a pobaltské státy, které byly hodně aktivní. Kdo byl vysloveně proti Němcům a něco pro to udělal? Řecko a Jugoslávie (původně král také podepsal smlouvu s Německem). A to je vše. Tak prosím neříkejte, že bojovali sami, to je vtip

Re: jsem šťasten

Tak de fakto sami bojovali. Rakousko bylo součást Německa. Pro mě nejznámější "pomoc" německých spojenců způsobila obklíčení Stalingradu. Hlavní spojenec, Itálie, potřebovala pomoc Němců i proti Řecku. Tak se opozdil útok na SSSR. A tak dále, a tak dále.

Re: jsem šťasten

Všiml jsem si, že v příspěvku píšete i o pomoci pobaltských zemí a Ukrajiny. Ta mohla být masová, jenže dokud se Němcům dařilo, tak razili na dobytých územích teorii nadlidí a tak si Ukrajince dost poštvali.

Re: jsem šťasten

???no nevím, kde máte germanofilní propagandu. Ovšem možná vás překvapí, že na straně R-U a Německa bojoval cca 1,6 mil. našich spoluobčanů, dědečků a pradědečků, popř. jejich příbuzných. Na druhé straně bojovalo necelých 200 tis. (Francie, Itálie a Rusko). Takže už z tohoto pohledu bychom se na tu 1WW měli dívat trošku jinýma očima...

Pokud jde o umění německých generálů, vojáků, konstruktérů určitě v ničem nezaostávali za světem. Spíše byli ve všech oblastech v čele. Bohužel (pro ně) to nezvládli jejich politikové na světové scéně, takže jim v druhé polovině došly zdroje (materiální i lidské).

Ovšem pokud jde o stíhače - pokud vím, nejvíce sestřelů měli (jednotlivci) na německé straně. Přestože jsem pravidelným divákem toho nyní vysílaného seriálu - např. o Red Baronovi jsem díl ještě neviděl....

Re: jsem šťasten

a kde máte jakoukoli jinou (americkou) propagandu? Kde někdo tvrdil, že němečtí konstruktéři nebo vojáci zaostávali? A s těmi přihlouplými narážkami na propagandu jste začal vy ;)

Pozice českých vojáků za WWI je jasná, byli jsme součástí R-U. Řada lidí by byla překvapena procentem českých důstojníků např v R-U námořnictvu, hlavně u palubního dělostřelectva.

Když jsme u stíhačů ... v Dogfights vysílaném na ČT pod názvem Stíhači v boji, ti vaši nenávidění Amíci otevřeně přiznávali, že dostávali na frak. Dokážu doložit přesné pasáže z WWII, Koreji i Namu, protože jsem to z větší části překládal. Byly díly i o Němcích, z první války konkrétně o souboji Udet vs Guynemer (http://www.valka.cz/clanek_13053.html).

Takže příště zvažte trochu realističtější pohled na věc A mimochodem, když voláte po objektivitě podívejte se na některé sovětské nebo německé "dokumenty"