- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
sondy voyager objevily také gravitační bubliny
(alespoň tedy podle legendární zprávy z novinek cz : http://www.novinky.cz/veda-skoly/235863-more-gravitacnich-bublin-vytvari-bourlivou-hranici-slunecni-soustavy.html )
V tom odkazovaném článku si nejspíš jeho autor popletl gravitační a magnetickou sílu. Všechny jevy, které popisuje, se týkají magnetismu, ale občas použil slovo "gravitační" (možná se mu víc líbilo).
nevěděl jsem, že voyager 2 startoval jako první a že sondy mají ty "reaktory" 3 ..
Však on se nám jednou V ger vrátí, jak to předpovídali ve star treku
bon voyage & good luck
poslal, od zahájení radiového vysílání je naše planeta "poslouchatelná". I když třeba u Tesly je klidně možný že odvysílal konkrétní pozdrav
Ale čím dám méně. S postupující digitalizací klesají jak výkony, tak možnost detekce. Charakteristiky signálu se čím dál více blíží šumu (což je záměr).
podstatně rychlejších sond, aspoň tak 0.1-0.2c?
Existují aspoň koncepty podobně výkonných pohonů - nemyslím pouze čistě teoretické vize, ale spíš nějaké už rozpracované technologie.
Myslím, že výzkum "konvečních" pohonů pro vesmírný program nemá moc smysl. Jediný co by mělo praktický význam by byly nové poznaky o vlastnostech prostoru.
že je za tu dobu vzádlena "pouze" 16 světelných hodin od Země?
Jinak NASA v červnu oznámila "výrazné zvýšení detekce nabitých částic z mezihvězdného prostoru", což by znamenalo překročení heliopauzy.
Viděli bychom to také, ale NASA "cenzuruje" data na ftp (Zatím od půlky roku 2011 nic neuvolnili):
ftp://nssdcftp.gsfc.nasa.gov/spacecraft_data/voyager/voyager1/particle/lecp/v1_prot_1hour/
Kromě toho Voyager 1 má také titul nejrychlejší sondy (směrem od Slunce), v současné době 17,145 km/s, tj. 61.772 km/hod.
poznatků Einsteinovské mechaniky, Albert by měl radost.
Jen pro zajímavost, současná vzdálenost odpovídá přibližně 120 AU, hranice Oortova oblaku (zbytku "líhně" sluneční soustavy) se odhadují na 50.000 až 100.000 AU, takže do skutečného mezihvězdného prostoru je ještě kus cesty.
K nejbližší hvězdě (Proxima Centauri) je to přibližně 266.163 AU (4,22 světelného roku), takže ještě 2.218 -násobek nynější vzdálenosti od země. Letěla-li by sonda stále stejnou rychlostí (jako že nepoletí, bude se zpomalovat), byla by ve vzdálenosti nejbližší hvězdy asi za 77.631 let. Před takovou dobou končil na Zemi eemský interglaciál a začínal würmský glaciál, neboli doba ledová. A doba ledová, jak každý ví, je doba ledová
Proč uvádíte údaj, který vyžaduje předpoklad, jenž není splněn? Takové "kdyby" je bezpředmětné. Takže za jak dlouho dosáhne ta sonda vzdálenosti k nejbližší hvězdě, vezmeme-li správně v úvahu její zpomalování? Není náhodou odpověď NIKDY?