Laplace

Mise Laplace, o které autor píše je již asi dva roky historií. Nyní se místo toho připravuje mise JUICE (Jupiter ICy moons Explorer), která má startovat v roce 2022 a k Jupiteru dorazit v roce 2030. Dokonce se na této misi podílejí i čeští vědci, viz strana 4 zde http://www.czechspace.cz/cs/system/files/Czechspace+%25235-web.pdf

Vždycky mě dost udiví ..

co ti kluci a holky dokáží spočítat.   Klobouk dolu ..

komplikovaná trajektorie

zajímalo by mě, proč letí takhle složitě a vrací se k zemi pro prak, když už je skoro v půli cesty.. říká se přece, že jupiter nám tady "vychytává" asteroidy a člověk pak má tendenci si představovat, že ty sondy už pak letí za jupiterem jako octomilky za banánem..

Re: komplikovaná trajektorie

Jupiter vychytává asteroidy tak, že změní jejich dráhu (přičte nebo odečte k jejich rychlosti kousek svojí). Jenže to se k němu ty asteroidy musejí nejprve dostat dost blízko.

K tomu, aby se sonda dostala blízko, slouží právě ten prak. Ušetří se tím spousta paliva, místo kterého je možné naložit vědecké aparatury.

Re: komplikovaná trajektorie

Na co sonda potřebuje palivo, jestliže již není v gravitačním poli země?

Re: komplikovaná trajektorie

zustava v gravitacnim poli Slunce hadam, takze aby prave nemusela letet na motory, vyuziva toho gravitacniho praku?

Re: komplikovaná trajektorie

asi by tam letěla o dost dele bez toho praku, řekl bych

Re: komplikovaná trajektorie

Letěla by tam asi kratší dobu (kdyby použila standardní Hohmannovu přechodovou dráhu), ale musela by mít mnohem víc paliva na úkor přístrojů.

Ten "prak" přidá celkem dost velkou rychlost navíc.

Existují ještě úspornější dráhy, ale tam se zase prodraží sonda, která by musela být mnohem spolehlivější (delší životnost) a tudíž dražší.

Tohle je asi vhodný kompromis.

Re: komplikovaná trajektorie

Palivo je potreba kdykoliv chcete, aby sonda zmenila smer nebo rychlost letu. A to je docela dostkrat.

Re: komplikovaná trajektorie

Ono ani tak nejde o to, kolikrát musí měnit rychlost, ale kolik činí součet  těch změn. Maximální možný součet rychlostí pro dané palivo, daný motor a daný poměr mezi hmotností sondy a paliva, nekompromisně omezuje Ciolkovského rovnice.

Časový posun

V článku jsou dva časové údaje jak v univerzálním (UTC) tak v "našem" čase. Jejich rozdíl je tři hodiny, ale rozdíl mezi UTC a středoevropským letním časem, je jen dvě hodiny. Otázkou je, jestli autor píše z Ukrajiny nebo jde o chybu.

Re: Časový posun

to je i pochopitelné - z těch neustálých změn času každého půl roku může být leckdo tak popletený, že už ani neví, ve kterém časovém pásmu vlastně žije..

Autore přečti si to po sobě,

pak by v článku možná nebyly gramatické chyby!

Re: Autore přečti si to po sobě,

Buď konkrétní. Já našel jeden překlep a něco, co bych možná napsal jinak. Čárky neřeším, za mých mladých let se s nimi šetřilo, dnes se sázejí všude.

Re: Autore přečti si to po sobě,

Já jsem si všiml snad jen dvou překlepů.

Re: Autore přečti si to po sobě,

Je tam toho bohužel povícero, tedy již si toho člověk opravdu všimne:

-#- rozhodovalo o o osudu sondy Juno -#- 30.srpna byl ve 22:57 univerzálního času (UT, tedy 1:57 našeho času) byl poprvé -#- Během 29 minuta a 39 sekund -#- rychlostí 26 280 kilometrů za hodonu -#- ale až sondy dorazí v roce 2026 dorazí k cíli

a tato formulace je nešťastná: U Země poskytují 14 kW, ale ve vzdálenosti Jupiteru od Slunce jen 400 W – ano, jako pouhé čtyři "lepší" žárovky (rozumím, co tím chtěl autor říci, ale žárovky rozhodně žádnou energii neposkytují ;-))

Re: Autore přečti si to po sobě,

Drobná chybka...

Motor Laeros 1b používá jako okysličovadlo nitrogen dioxide (oxid dusičitý), na oxid uhličitý by se daleko nedostal

Re: Drobná chybka...

Jo, taky jsem se uchechtl.

Re: Drobná chybka...