- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mise Laplace, o které autor píše je již asi dva roky historií. Nyní se místo toho připravuje mise JUICE (Jupiter ICy moons Explorer), která má startovat v roce 2022 a k Jupiteru dorazit v roce 2030. Dokonce se na této misi podílejí i čeští vědci, viz strana 4 zde http://www.czechspace.cz/cs/system/files/Czechspace+%25235-web.pdf
co ti kluci a holky dokáží spočítat. Klobouk dolu ..
zajímalo by mě, proč letí takhle složitě a vrací se k zemi pro prak, když už je skoro v půli cesty.. říká se přece, že jupiter nám tady "vychytává" asteroidy a člověk pak má tendenci si představovat, že ty sondy už pak letí za jupiterem jako octomilky za banánem..
Jupiter vychytává asteroidy tak, že změní jejich dráhu (přičte nebo odečte k jejich rychlosti kousek svojí). Jenže to se k němu ty asteroidy musejí nejprve dostat dost blízko.
K tomu, aby se sonda dostala blízko, slouží právě ten prak. Ušetří se tím spousta paliva, místo kterého je možné naložit vědecké aparatury.
V článku jsou dva časové údaje jak v univerzálním (UTC) tak v "našem" čase. Jejich rozdíl je tři hodiny, ale rozdíl mezi UTC a středoevropským letním časem, je jen dvě hodiny. Otázkou je, jestli autor píše z Ukrajiny nebo jde o chybu.
to je i pochopitelné - z těch neustálých změn času každého půl roku může být leckdo tak popletený, že už ani neví, ve kterém časovém pásmu vlastně žije..
pak by v článku možná nebyly gramatické chyby!
Buď konkrétní. Já našel jeden překlep a něco, co bych možná napsal jinak. Čárky neřeším, za mých mladých let se s nimi šetřilo, dnes se sázejí všude.
Motor Laeros 1b používá jako okysličovadlo nitrogen dioxide (oxid dusičitý), na oxid uhličitý by se daleko nedostal