Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nobelovu cenu za medicínu získal Brit a Japonec. Za výzkum nesmrtelnosti

Letošní laureáti Nobelovy ceny za medicínu jsou Brit John Gurdon a Japonec Šinja Jamanaka za výzkum kmenových buněk. Ukázali, že buňky v našem těle se mohou vrátit do svého dětství a stát se "někým jiným". Postup chtějí využít lékaři k náhradě postižených tkání a částí těla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Niniman

Věda

I když se o vědu zajímám a těší mě každý nepatrný úspěch, ohledně nesrmtelnosti tak nadšený nejsem. Smrt je součást života. Pokud by lidé byli nesmrtelní, jak by to vypadalo s rozmnožováním? To bychom tu naší planetu zanedlouho zcela přeplnili. Něčí život končí, aby uvolnil místo životu novému. Takže doufám, že omlazování buněk se nebude provádět běžně, ale třeba jen u nějak postižených lidí, kteří trpí chorobou, která jim zkracuje život.

0/0
9.10.2012 18:53

Alcatraz

Re: Věda

zabyvejte se vic, mohu vas ujistit, ze to co predkladate jako nasledky "ze kterych mate strach" by nenastalo. Uplne to same byste mohl rict o rostlinach a vzniku zivocichu. Kdyby byly jen rostliny, tak bude svet pekny. S prichodem vyssich zivocichu, kteri toho k zivotu potrebuji nesrovnatelne vice, by planeta byla neudrzitelna. A ejhle, tu jsme :) Vazne, i ta nesmrtelnost, kterou si predstavujete, nepredstavuje zadne riziko pro planetu nebo biosferu. V dlouhodobejsim meritku jsme uz ted nesmrtelni a delame co delame. Individualni nesmrtelnost na tom nezmeni nic.

0/0
11.10.2012 15:37

benos

Jeden z důkazů o stvoření.

:-)Stvořitel slibuje život v obnoveném ráji kde se nebude umírat. A když to v podstatě umí lidé tak pro něj to nebude problém,ne?

0/0
9.10.2012 16:14


Niniman

Re: Jeden z důkazů o stvoření.

Nebo taky ukázka, že stvořitel neexistuje, protože jinak by nám nechtěl umožnit nesmrtelnost. Bylo by to jako s tou Babylonskou věží. Taky se lidé chtěli pomocí ní dostat až do výšky, kde jsou bohové. Ti je za to potrestali. Ovšem to nebyla pravda (podle mého ateistického názoru) a to vaše náboženství jasně říká, že člověk se bohu nevyrovná. Teď tu píšeš takový nesmysly. Jediné, co se tím dokázalo je to, že se věda konečně začíná po dlouhém zbržďování katolické církve dostávat na vyšší úroveň. Nebýt církve, dneska jsme technologicky úplně někde jinde...

0/0
9.10.2012 18:39

Johny__S

Re: Jeden z důkazů o stvoření.

Mno, nebýt církve, tak se v západní Evropě antická civilizace zhroutila úplně. Díky církvi se zachovala jakástakás struktura původních institucí a také antické spisy, na něž bylo možné navázat. To nám pomohlo, že nyní Západ dominuje světu. Nechci ani pomýšlet na to, jak by to bylo dopadlo, kdyby se ten odkaz antiky ztratil...

+1/0
9.10.2012 20:36

Niniman

Re: Jeden z důkazů o stvoření.

Tak to jsem nevěděl. Pokud je to pravda, uznávám, že církev nám i trochu pomohla, ale dnes už začínají dominovat východní kultury. Bohužel. I přesto však obviňuji církev z toho, že zpomalila vývoj. Ale za něco se platit musí. Nebýt církve, tak nás tu zašlapou arabové, to je pravda a ta technologie by stejně pod jejich nešikovnýma rukama přišla vniveč. Já zkrátka považuji nadpřirozené bytosti za blbost. Ale existenci bohů zas tak nezatracuji. Jsem fanoušek konspiračních teorií a ti bohové třeba skutečně existují. Vlastně to ani tak bohové nejsou, spíš jen vyspělejší bytosti z jiné planety. Je zajímavé, že jak v Egyptě tak i ve střední Americe se stavěly pyramidy. Kdo ví, třeba až se ti "bohové" vrátí a uvidí, jací jsme teď neznabozi, asi nás vyhubí;-D

0/0
9.10.2012 20:47

Johny__S

Re: Jeden z důkazů o stvoření.

Pro ty pyramidy existuje vysvětlení. Když slunce zapadá, těsně na obzoru občas vytváří pyramidovitou strukturu (často stupňovitou). A kult boha Slunce byl v dávných kulturách častý. Ostatně, egyptské pyramidy byly hrobky, americké měly na vrcholu chrám. Jejich funkce se tedy lišila, jsou si podobné jenom vnějškově. Jinak jsem přesvědčen, že církev žádný vývoj nezpomalovala. Pád antiky byl pouze značný šok - nejdřív "stěhování národů", nestabilní "barbarské" státní útvary a časté drancování, poté sice jakástakás stabilizace, ale na mnohem nižší úrovni. Následně snaha o obnovu Římské říše, nejprve ze strany Východořímské říše, poté ze strany Franků, soupeření mezi východním a západním císařstvím, rozpad Franské říše, soupeření císařské a papežské moci, která vedla k oslabení obou a emancipaci národních států... Fakt to není tak jednoduché, jako že všemocná církev něco blokovala. Tu obrovskou moc, kterou jí přisuzujete, měla jenom asi dvě stě let, od 11. do 13. století.

0/0
10.10.2012 12:47

Johny__S

Re: Jeden z důkazů o stvoření.

P. S.: Dnes se to všeobecně neví, ale až do počátku 11. století byl papež pouhým římským biskupem, kterého dosazovali císařové. Nejprve východořímský (byzantský), poté římskoněmecký. Byl sice uznáván za prvního z patriarchů (nástupce Svatého Petra, kterému samotný Ježíš řekl "Pas ovce mé."), a tedy vrcholnou autoritu východního i západního křesťanství, ale to nebylo právně závazné. Jednotlivé biskupy do úřadů uváděli panovníci příslušných zemí a byli voleni na synodách, které svolávali tyto panovníci. Nebyli tedy dosazováni z Říma. To se změnilo až v 11. století, kdy teprve moc římské církve začala růst, a postupně se prosadila nadřazenost papeže nad biskupy i světskými panovníky. Papežství se ovšem následně vyčerpalo v bojích s římskoněmeckým císařstvím. To se postupně dezintegrovalo a papežská moc poklesla a už nikdy se neobnovila.

0/0
10.10.2012 12:53

Kubulinek

Já vím, že to

se samotným sdělením a obsahem článku nesouvisí, ale když on slaví Jára zrovna ty narozeniny... "Negativní výsledky přitom k vědě patří a patřit musí. Jejím základem je vyvracení hypotéz, nebo chcete-li bloudění po slepých uličkách." Vždyť on byl přece jen tím opravdovým průkopníkem slepých uliček, jak víme... R^

0/0
8.10.2012 22:07

DDPLC

Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

jednou tu nesmrtelnost opravdu zařídí. Umírat se pak nejspíš bude už jen na velmi těžká zranění, kdy zraněný zemře dříve než se k němu dostane pomoc.

Lidstvu asi pak nezbude nic jiného než svůj prudce narůstající počet řešit osídlením Marsu, možná i Venuše a případně expanzí dál do vesmíru.

Hmmmm, už zase zantazíruji.:-P

0/0
8.10.2012 19:23

Johny__S

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Zatím ovšem stále neumíme opravovat neurony centrální nervové soustavy. Což je trochu na prd - taky se může stát, že budeme mít nádherně zdravé tělo, ale postupně v něm odumře vyšší nervová činnost...

0/0
8.10.2012 19:28

NCC1701-D

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

proc opravovat? Staci kazdy dejme tomu tyden udelat zalohu a v pripade potizi nic neopravovat, ale vytvorit proste kopii. Viz kvantova fyzika.

0/0
8.10.2012 21:03

Johny__S

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Tady jde o to, že takový neuron má tisíce synapsí různých "tlouštěk". To vše je potřeba napodobit, jinak jaksi nebude fungovat jako ten původní.

0/0
8.10.2012 21:25

Rubik1

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Jak píšu níže, tak právě kvantová teorie říká, že tu kopii nelze udělat.

0/0
8.10.2012 21:33

Rubik1

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Ostatně toho využívá kvantová kryptografie, která už byla implementována i v praxi.

0/0
8.10.2012 21:34

Rubik1

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Pořád se nějak moc nezmenšuje podíl úmrtí na mnoho dávno známých nemocí. Počet onemocnění cukrovkou, která zabíjí ošklivě, i když pomalu, docela rychle stoupá. Skvělé by bylo, kdyby se třeba na tyhle nemoc našla účinná léčba pomocí kmenových buněk. Oprava DNA zde nehraje roli, snad jedině v určité prevenci.

Prudce narůstající počet lidí se dá řešit účinnou obranou hranic a omezením porodnosti finanční motivací jako v Číně, určitě je to 1000x reálnější než přestěhovat pouhý milion lidí na Mars.

0/0
8.10.2012 21:01

Johny__S

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Záleží na tom, o jakou cukrovku jde. Cukrovka II typu je součástí velmi komplexního onemocnění zvaného metabolický syndrom. Tam to asi jednoduchou buněčnou manipulací léčit nepůjde, protože se jedná o onemocnění celkového metabolismu, narušení jeho regulace (např. tukovou tkání). Cukrovka I typu je autoimunitní onemocnění, kdy organismus zlikviduje beta-buňky Langerhansových ostrůvků, které produkují inzulín. Už se zkouší nahradit je transplantací, ale zatím to moc nefunguje. V tomto případě ale asi technologie kmenových buněk příliš nepomůže - sice by asi časem šlo z pacientových somatických buněk vypěstovat beta-buňky, ale imunitní systém je patrně opět napadne. Musel by se ještě vymyslet způsob, jak ho utlumit, ale tak, aby nepřestal útočit na buňky "podezřelé" (rakovinné či napadené virem).

0/0
8.10.2012 21:29

Rubik1

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Děkuji za velmi odborný úvod do problematiky cukrovky. Já jsem ale jen chtěl naznačit, že ani účinná metoda proti stárnutí (ke které by jednou třeba tenhle Nobelovou cenou odměněný výzkum mohl vést) ještě neznamená neomezeně dlouhý život lidí.

0/0
8.10.2012 21:38

minio

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

To napadání buněk imunitním systém lze teoreticky vyřešit velmi snadno. Stačí těm napadaným buňkám dát mechanismus k likvidaci lymfocytů, které rozpoznávají jejich povrchové struktury (něco takového tuším dělají někteří paraziti). Teoreticky ovšem taky stačí k postavení výkonného počítače správně spojit dohromady dost tranzistorů.

0/0
8.10.2012 23:00

Johny__S

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

To se ovšem ukáže jako značně dvojsečná zbraň v okamžiku, kdy vznikne rakovinné bujení ve tkáni z nově vnesených buněk. Pak už je totiž imunitní systém nezlikviduje.

0/0
9.10.2012 15:33

NCC1701-D

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Proc by se muselo umirat? Teoreticky staci okopirovat lidsky mozek do posledniho atomu. Vzpominky atd se do mozku fyzicky ukladaji - nejsou to jen elektricke sumy. Kazda vzpominka, zkusenost atd zanechava na mozku zmeny. Tyto zmeny pote utvareji nasi osobnost atd.

0/0
8.10.2012 21:02

Rubik1

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Ano, teoreticky. Článek je ale o praktickém pokroku.

A pokud jste u té teorie, tak byste mohl vědět z kvantové teorie, že okopírovat něco do posledního atomu je nemožné. Kopírováním totiž dochází ke kolapsu vlnové funkce částic, které jsou v superpozici stavů, takže už jen tím kopírováním měníte skutečný objekt, v tomto případě mozek. To že něco "stačí" ještě neznamená, že to lze udělat, byť jen teoreticky.

0/0
8.10.2012 21:31

minio

Re: Myslím, že pokrok v možnostech upravovat a opravovat DNA

Nesmrtelnost nezařídí. Bude se umírat na vysoce agresivní typy rakoviny, nová virová onemocnění a samozřejmě opravy také není možné dělat neomezeně. Kromě toho se v těle během života hromadí odpad, který tělo neumí zlikvidovat a který mu škodí (a ten vzniká bez ohledu na životosprávu).

0/0
8.10.2012 23:04

Daun

Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

ze si Vami uz moc nepopovidame. V jednom ze svych poslednich prispevku bych Vam chtel podekovat, ze se ukazujete v diskuzich a reagujete na podnety a upozorneni ctenaru (byt ne vzdy podanych alespon elementarni slusnou formou). To je opravdu vyjimecny pocin na idnes.cz. Redaktor nestydici se za svou praci a ochotny uznat omyl ci chybu.

A to nemluvim o nesrovnatelne kvalite technetu se zbytkem serveru.

+2/0
8.10.2012 17:17

Matouš Lázňovský

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

Děkujeme za uznání (jen kdybych se k těm chybám nemusel přiznávat tak často...)

Pevně doufám, že není všem dnům konec a cestu k nám do diskusí si znovu najdete. Není to tak složité, jak by se mohlo zdát a my opravdu doufám, že krok pomůže pročistit vzduch. Pravda, nás na Technetu to díky vám diskutujícím příliš nepálí, ale i podle mého názoru je úroveň některých diskusí v ryze zpravodajské sekci opravdu otřesná.

+1/0
8.10.2012 17:31

Rubik1

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

Já se přídávám ke kolegovi v tom, co píše. Dávám vám zapravdu oběma. Jsem přesvědčen, že na Technetu budou pokračovat dobré diskuse i za cenu ztracené anonimity (i když stávající anonymita je jen relativní). Zároveň ale ubydou diskutující na politická a sociální témata, protože tam se mnozí lidi budou bát napsat svůj názor kvůli možné perzekuci za své názory. Kvalitu těch diskusí to nezvýší, jenom ubyde práce censorovi a zlepší se forma, protože ubyde sprostých slov.

0/0
8.10.2012 18:24

sujoy

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

nechapem, co sa deje? viem ze sa nieco chysta ale neviem co..

0/0
8.10.2012 18:38

Rubik1

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

Od 1. listopadu už tu nebudete moci psát beztrestně i nebo y, jak se vám zachce, zejména ve slove "anonymita". Prostě už se nepřihlásíte pod přezdívkou sujoy.

+1/0
8.10.2012 19:03

noboty666

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

http://redakcni.blog.idnes.cz/c/290391/iDNEScz-upravuje-pravidla-diskutovat-pujde-jen-pod-realnym-jmenem.html

No cement!

0/0
8.10.2012 19:16

sujoy

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

dakujem :)

0/0
8.10.2012 20:17

Johny__S

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

Obávám se, že to tak bude i v Technetu. Zvláště např. u personálních otázek ve vědě (např. uvádějících na pravou míru oslavné články o prof. MUDr. Sykové), ale též v případě, že se bude jednat o osoby v daném výzkumu přímo pracující (čili ty nejpovolanější danou problematiku vysvětlit). Ne každý chce riskovat, že si ho jeho kolegové budou posléze dobírat za to, jaké slátaniny do té diskuze napsal. Anonymně to lze psát mnohem snáze.

0/0
8.10.2012 19:39

Matouš Lázňovský

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

My tuhle možnost bereme velmi vážně a proto se vážně uvažuje o možnosti anonymizace příspěvků uživatelů. A vaše argumenty určitě za sebe přidám, v tomhle ohledu má anonymita i podle mého nepochybně něco do sebe.

0/0
8.10.2012 21:50

Johny__S

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

Na té změně mě ještě zaráží další věc: blogeři dostanou možnost mazat příspěvky pod svými články. Zatím jsem se nikde nedočetl, zda se tyto smazané příspěvky budou započítávat mezi ty, které smažou administrátoři. Lze si totiž snadno představit, že bloger, který si nebude pod svými články přát názory, s nimiž nesouhlasí, je prostě všechny smaže, čímž některému z diskutujících snadno způsobí, že byť se choval slušně, přijde o registraci, a tedy i možnost diskutovat.

0/0
8.10.2012 21:56

Matouš Lázňovský

Re: Pane Laznovsky, normalne me mrzi,

Tak přiznám se, že o tom nevím. Zeptám se a odpověď samozřejmě někde zveřejníme.

0/0
8.10.2012 22:30

Pavel Kočička

Zatím jde o plánovanou změnu, která nebude hned od prvního listopadu. Ale je to první z postupných úprav diskuzí.

Po zavedení to bude tak, že za příspěvky smazané blogery nebudeme odečítat dukáty a nebudou se počítat do počtu smazaných příspěvků. Já i správci blogů věříme, že blogeři nebudou mazat nepohodlné názory, ale hlavně "nájezdy" trollů, kteří diskuze znehodnocují a blogery anonymně dehonestují.

Byl bych rád, aby se systém administrace do budoucna zjednodušil a nebylo třeba příliš zasahovat.

0/0
9.10.2012 13:49

Pavel Kočička

Jak píše Matouš, stále je ve hře možnost pro registrované uživatele poslat určité množství příspěvků bez jména. Můžeme to vyzkoušet právě na Technetu. Ale nejsem si jistý, jestli je to pro diskuzi přínosné.

0/0
9.10.2012 14:46

anonymousCZ

Vyzkum nesmrtenosti

Redaktor by si zaslouzil za tento mega bulvalni nadpis poradnou facku.

+1/0
8.10.2012 16:24

Matouš Lázňovský

Re: Vyzkum nesmrtenosti

Proč myslíte? Je to pravda provokativní, ale jsem skutečně přesvědčený o tom, že za medicínským výzkumem tohoto typu je touha po dlouhém životě, kterou můžeme symbolicky vyjádřit třeba "elixírem nesmrtelnosti".

+1/0
8.10.2012 16:36

Johny__S

Re: Vyzkum nesmrtenosti

U někoho možná ano, ale většina vědců základního výzkumu příliš nepřemýšlí o tom, zda poté, co charakterizují nějakou novou signální dráhu či popíší doposud neznámý buněčný proces, přispějí tak k prodloužení života. Žene je prostě touha po poznání, přijít věcem na kloub, u někoho určitě také touha po slávě. Kdysi vědci vyráželi do pralesa popisovat nové druhy zvířátek ne proto, že z nich jednou poplyne užitek lidstvu, ale z výše zmíněných příčin. A v buněčné biologii je to stejné.

0/0
8.10.2012 19:32

Matouš Lázňovský

Re: Vyzkum nesmrtenosti

Chápu, ale pokud se stali vědci z vědomého rozhodnutí, jejich prvotní motivace, myslím, obvykle není takto konkrétní.

0/0
8.10.2012 21:51

Johny__S

Re: Vyzkum nesmrtenosti

Nevím. Např. já jsem začal dělat molekulární biologii tak, že mě nejdříve bavila přírodověda obecně a postupně jsem se specializoval.

0/0
8.10.2012 21:59

steve78

Re: Vyzkum nesmrtenosti

čistě teoreticky. díky tomuhle výtkumu půjde v budoucnu nahradit jakýkoli orgán a jakákoli buňka. Tím v podstatě můžeš dosáhnout toho, že tělo nezemře biologicky opotřebením ale člověk bude žít tak dlouho dokud nezemře tragickou smrtí (od nehody po infarkt - ovšem tomu by šlo včasnou diagnozou předejít, protože by se "vadné" srdce nahradilo)

0/0
8.10.2012 18:26

Rubik1

Re: Vyzkum nesmrtenosti

Mně tentokrát přijde ten titulek výstižný. Pokud se vám na něm něco nelíbí, tak byste měl vznést konkrétní a nejlépe vědecky podložený argument, proč je ta lehká nadsázka přehnaná.

0/0
8.10.2012 18:28

Johny__S

Re: Vyzkum nesmrtenosti

Je to bulvární nadpis. V podstatě všechny Nobelovky v biomedicínském výzkumu lze charakterizovat přesně takto. Je to bulvár stejného typu, jako když někdo napíše, že český vědec objevil lék na rakovinu (vizte článek o O. Machoňovi) - také nic takového neobjevil (vím to přesně, poněvadž jsme se tomu pak s jednou účastnicí toho výzkumu tomuto titulku zasmáli).

0/0
8.10.2012 19:36

Matouš Lázňovský

Re: Vyzkum nesmrtenosti

To mi přijde jako dobrý argument R^

Ale jen proto, že se nějakého obratu nadužívá, není důvod ho v příhodném případě použít. A v tomto případě mi přijde případnější než obvykle, tak jsem ho použil.

0/0
8.10.2012 21:52

Tajemník Ministerstva zvěrstva 2

Re: Vyzkum nesmrtenosti

Já bych zase fackoval lidi, co nemají ani krapet nadhledu a smysl pro nadsázku. Přitom je to dobře a srozumitelně napsaný článek, který úrovní zpracování vysoko ční nad bulvárním průměrem českého internetu. Takže mi připadáte jako člověk, který za každou cenu musí kritizovat a myslí si, že tak vynikne jeho "genialita". Nevynikne.

0/0
8.10.2012 23:15

a1b1c1d1

Timto se castecne potvrzuje to,

co se jiz delsi dobu diskutuje a v odobrnych kruzich spise potvrzuje: zit mnoho stoleti neni az tak vyjimecne a nektere zdroje mluvi o tom, ze napr. carodejnice, o kterych se muzeme docist, ze zily hodne dlouho, dost mozna mely specialni nemoc, ktera jim neumoznovala starnout. Stejne tak elixir mladi nebyl uplne od veci, i kdyz asi metody k jeho ziskani asi nebyly uplne nejlepsi (ale kdo vi?).

0/0
8.10.2012 16:07

Rubik1

Re: Timto se castecne potvrzuje to,

Žádný ověřený případ vyložené dlouhověkosti bez stárnutí neexistuje. Sám bych byl raději opatrný v tvrzením, co tento výzkum může přinést. Připadá mi nanejvýš nepravděpodobné, aby nějaký mechanismus stálé obnovy tkání pokud je možný příroda sama nevyužila a nějaký živočišný druh jím nedisponoval ve svůj prospěch.

0/0
8.10.2012 18:32

a1b1c1d1

Re: Timto se castecne potvrzuje to,

Jak jsem nekde cetl: v organismech na teto planete je zakodovano starnuti, ackoli dokonala obnova existuje. Otazka je proc a vysvetlovali to tim, ze asi by pro prirodu nebylo problem se uplne obnovit, ale problem je v tom, ze tim by se nic nevyvijelo a skoncily by evoluce/revoluce. Proto zakodovane starnuti je posun kupredu. Navic je to jeste silnejsi s clovekem: ten by nezvladal byt psychicky odolny nekolik stoleti a opet by jen brzdil vyvoj. Takze priroda vi, proc je nutne starnout, ale asi se tomu da zabranit.

0/0
8.10.2012 18:47

Johny__S

Re: Timto se castecne potvrzuje to,

Věda má ve skutečnosti jiné vysvětlení. Nekonečný život je z evolučního hlediska nevýhodný. Je to klasická ukázka "trade-off" - "buď, anebo". Buď bude organismus investovat do své obnovy, nebo do svých potomků. Obojí je z hlediska genů rovnocenné. Ovšem ten, kdo bude investovat do své dlouhověkosti, musí žít ve skutečně stabilním prostředí, protože jinak bude ve výhodě ten, kdo bude sice žít krátce, ale zato v každé generaci vyprodukuje množství geneticky variabilního potomstva, z něhož se aspoň část dokáže lépe přizpůsobit měnícímu se prostředí. Na dostatečně dlouhé časové škále je nestabilní každé prostředí. Proto je výhodnější udržovat svůj organismus pouze po část života, v té době zplodit co nejvíce potomků (a dovést je do věku, kdy se o sebe dokáží postarat) a pak už jenom chátrat. V přírodě to chátrání vůbec není tak dlouhé - dřív zasáhne predátor či parazit. A proto existuje stárnutí. Co se týče těch čarodějnic, nevěřte na pohádky. :-)

0/0
8.10.2012 19:48





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.