Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nobelova cena za chemii patří vědcům, kteří rozebrali buňkám „telefon“

Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka získali letošní Nobelovu cenu za chemii. Vědci pracují na chemii lidských těl a komise je ocenila za práci na velmi podrobném popisu receptorů, kterými buňky komunikují. Tyto části buněk jsou cílem velké části dnešních léků.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

mirda66

tak

tak tomu na kobylku přišel kobilka. Paráda.

0/0
12.10.2012 12:56

LUF4

Re: tak

jo, kdyby to nebyl Kobilka ale Kobylka,  tak by to byl Čech. Škoda, kvůli jednomu y :-/

0/0
12.10.2012 15:09

Gath na Gealaich

Tak už zase! :-)

http://imageshack.us/a/img84/7331/247454.jpg

0/0
11.10.2012 20:34

Johny__S

Ještě pro informaci.

Hned v prvním předmětu, který se při mém studiu biologie týkal buněčné biologie, tj. při "Biologii buňky", jsme se naučili, že buněčných receptorů ve skutečnosti existuje nejméně 7 různých typů a několik velkých proteinových rodin:

1) Receptory spražené s G-proteiny (např. receptor pro adrenalin, rodopsin, čichové receptory, atd., atd.), jsou důležité, ale ne jediné.

2) Receptor-tyrozinové kinázy (např. receptory různých růstových hormonů) a jim příbuzné receptory asociované s tyrozin-kinázami (např. inzulinový receptor, různé důležité receptory imunitního systému včetně B-buněčného a T-buněčného receptoru). Mnohé z nich poskytují buňce signály k tomu, aby se dělila, a bývají proto mutovány u různých typů rakovin, následkem čehož jsou aktivní neustále a buňka se nepřestává dělit.

3) Jaderné receptory. Na nich je zajímavé to, že nejsou asociovány s buněčnou membránou. Jejich ligandy (tj. to, co se do nich váže) na rozdíl od většiny dalších procházejí fosfolipidovou dvojvrstvou, protože

0/0
10.10.2012 18:28

Johny__S

Re: Ještě pro informaci.

jsou rozpustné ve vodě i v tucích. Jejich receptory jsou tedy přítomny v buňce a nerozbíhá se od nich signální kaskáda, která vede např. ke změně transkripční aktivity, protože působí přímo jako transkripční faktory, měnící expresi příslušných genů. Sem patří např. receptory steroidních hormonů či tyroxinu.

4) Receptory asociované se serin/treonin-kinázovou aktivitou. Sem patří několik proteinových rodin, např. receptory cytokinů (ty jsou také důležité pro regulaci imunitního systému) či receptory z rodiny TGFbeta (regulují imunitní systém, ale i zárodečný vývin - jedna jejich skupina se nazývá "bone morphogenic protein").

5) Receptory asociované s fosfatázami. Velmi variabilní skupina navzájem nepříbuzných proteinů.

6) Receptor NO2. Důležitý pro roztahování cév (princip působení léků pro kardiaky na bázi nitroglycerinu či např. Viagry).

0/0
10.10.2012 18:38

Johny__S

Re: Ještě pro informaci.

7) Receptory asociované s iontovými kanály - plazmatická membrána je pro ionty nepropustná. Pokud buňka potřebuje změnit "potenciál" (napětí mezi vnější a vnitří stranou membrány), využívá těchto iontových kanálů. Vně buňky je např. vyšší koncentrace sodíkových iontů než uvnitř buňky, a pokud chce buňka zvýšit množství kladných iontů uvnitř, prostě otevře iontové kanály pro sodík. Výsledkem je tok sodíkových iontů po koncentračním gradientu. To je princip např. činnosti nervových buněk (šíření nervového vzruchu). Iontové kanály jsou různého typu podle způsobu otvírání - mohou být otevřeny změnou okolního potenciálu, ale i chemickými látkami (např. neurotransmitery v nervové synapsi).

0/0
10.10.2012 18:43

Johny__S

Re: Ještě pro informaci.

8) "Ostatní receptory". Velice variabilní skupina navzájem nepříbuzných proteinů. Jsou důležité např. pro zárodečný vývin a organizaci tkání, mezibuněčnou adhezi, apod. Např. rodina receptorů pro ligandy z rodiny Hedhehog, rodiny Wnt (ten je ve skutečnosti blízce příbuzný receptorům spřaženým s G-proteiny, ale jeho signalizace je jiná), rodiny Notch, integriny, kadheriny, apod.

0/0
10.10.2012 18:45

Johny__S

Re: Ještě pro informaci.

9) Receptory z rodiny "Tumour necrosis factor receptor" (TNFR). Nakonec jsem je zařadil zvlášť, protože jsou zajímavé tím, že kromě toho, že mohou některé z nich regulovat imunitní odpověď (sám TNFR), patří mezi ně i tzv. "receptory smrti" ("death-receptors", např. Fas, DR4 a 5, apod.). Ty po aktivaci spustí kaskádu, na jejímž konci je programovaná buněčná smrt, která je důležitá pro odstraňování buněk nepotřebných či potenciálně škodlivých (rakovinných, napadených viry, apod.) - fungují tak, že nejprve cytotoxický lymfocyt rozpozná potenciálně nebezpečnou buňku a poté jí na svém povrchu vystaví signální molekuly=ligandy receptorů smrti, které jako klíče zapadnou do zámku, čímž aktivují destrukční mechanismus.

0/0
10.10.2012 18:53

Johny__S

Re: Ještě pro informaci.

Proč jsem to všechno napsal - překvapuje mě, že si nobelovská komise oblíbila zrovna receptory spřažené s G-proteiny, protože jsou jedněmi z mnoha. Nobelovská komise už jednu podobnou Nobelovu cenu udělila - v roce 2004 za výzkum čichových receptorů, což jsou také receptory spřažené s trimerními G-proteiny. Vysvětlením může být, že je tato proteinová rodina vysoce variabilní a účastní se nejrůznějších procesů, a proto mají poznatky z jejich výzkumu nejširší použití v medicíně.

0/0
10.10.2012 18:55

Johny__S

Drobná oprava

Popiska u obrázku není správně, protože receptor spřažený s trimerními G-proteiny v něm není zanořen v buněčné stěně, ale v cytoplazmatické (buněčné) membráně. Tyto pojmy nelze zaměňovat, všechny buňky mají cytoplazmatickou membránu (fosfolipidovou dvojvrstvu), ale jenom některé buněčnou stěnu, což je pevná struktura tvořená sítí polysacharidů (např. u rostlin je to převážně celulóza), v podstatě další buněčná obálka. Buněčnou stěnu mají např. rostliny, baktérie či houby, ale nikoli živočichové. V textu se chybný pojem "buněčná stěna" také vyskytuje. Další nepřesností je formulace "receptor pro bílkovinu rodopsin v tyčinkách sítnice". Ve skutečnosti je rodopsin právě ten receptor, skládá se ze dvou částí, nebílkovinného barviva (retinal) a bílkoviny opsinu. Ta stejně jako ostatní receptory spřažené s trimerními G-proteiny obsahuje aminokyselinový řetězec 7x procházející přes membránu, ale zajímavé je, že je aktivní stále.

0/0
10.10.2012 17:52

Johny__S

Re: Drobná oprava

"Vypne" se teprve v reakci na světlo, a to je právě ten signál (zvláštní na tom je to, že signálem je stav, kdy nepřetržitá signalizace přes trimerní G-proteiny ustane, u obvyklých receptorů tohoto typu je to naopak). Více např. na http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodopsin

0/0
10.10.2012 17:52

lisbonka

Vice o aktualnich vyhercich

Musim rict, ze mi clanek prijde ponekud nevyvazeny. Podle titulku a aktualnosti bych cekala, ze nam vice popiset praci letosnich vyhercu. Ne ze by tema kvazikrystalu a lonskeho viteze nebyla zajimava, ale v kontextu udalosti je mu na muj vkus venovano az prilis prostoru.

0/0
10.10.2012 15:20

lisbonka

Re: Vice o aktualnich vyhercich

Tak pardon, cetla jsem to jeste pred aktualizaci - ted uz je to mnohem lepsi ;-)

0/0
10.10.2012 15:21

Kluba

Kobilka/Kobylka

U třetího výskytu je Kobylka místo Kobilka, možná automatické opravy ? :-)

0/0
10.10.2012 14:37

Matouš Lázňovský

Re: Kobilka/Kobylka

Nevím, každopádně je to opraveno. Děkuji

0/0
10.10.2012 14:40

IvaPekárková

Probůh, proč jste si ten článek po sobě nepřečetl?

Plektronový mikroskop neexistuje a univerzita Jonse Hopkinse taky ne. Jinak se mi článek zdál srozumitelně psaný, ale kdybych tyhle věci neznala odjinud, jak můžu vědět, že jste v něm nenadělal další chyby?

0/0
10.10.2012 12:51

Matouš Lázňovský

Re: Probůh, proč jste si ten článek po sobě nepřečetl?

Děkujeme za upozornění. Nečetl jsem článek, kolik bych chtěl, protože jsem na zprávě stále pracoval (a pracuji). Není ještě ani dvě hodiny stará.

S chybami samozřejmě vědět nemůžete vědět, ale můžete rozumně předpokládat. Obě vámi zmíněné chyby se dají celkem jasně kvalifikovat jako překlepy. Lze tedy asi odhadovat, že v textu budou nejspíše právě chyby podobného typu, tedy gramatické. (Teď nemluvím o dojmu na čtenáře, kterému samozřejmě chyby nedodají. Chápu, že s tím se bojovat nedá).

0/0
10.10.2012 13:47

IvaPekárková

Re: Probůh, proč jste si ten článek po sobě nepřečetl?

tak jste to opravil, príma. Já samozřejmě vím, jak práce na takovýchhle článcích probíhá, tak vám překlepy ani nevyčítám... I když přiznám, že plektronovým mikroskopem jste mě dostal, to vypadalo fakt jak ze sci-fi. Univerzita je samozřejmě taky překlep, skvělé, že jste ji nepřejmenoval na uni "Johna" Hopkinse, jako spousta lidí.:-)

0/0
10.10.2012 14:08

Matouš Lázňovský

Re: Probůh, proč jste si ten článek po sobě nepřečetl?

Protože to jsem kdysi jako elév udělal a v redakci to neuniklo pozornosti. To si člověk zapamatuje :)

0/0
10.10.2012 14:20

Matouš Lázňovský

Re: Probůh, proč jste si ten článek po sobě nepřečetl?

Plektronový mikroskop zpětně pobail i mě :)

0/0
10.10.2012 14:26

mirda66

Re: Probůh, proč jste si ten článek po sobě nepřečetl?

Plektronový mikroskop využívá vysoce úzce kolimovaného svazku plektronů (magneticky inertních částic) k tomu, aby zjistil, že na zkoumaném podloží není nic. Běžný mikroskop když vidí nic, tak si vědec nemůže být jistý, jestli je to nic, nebo jenom chyba zařízení. Plektrony však toto odhalí. V odborných kruzích se jim říká "poslové tmy" (již o nich byl film Nekonečný příběh) a vykazují se výskytem v buněčných membránách především prokaryotního typu. Obvykle.

Universita p. Hopkinse spadá po úřad vlády spojených států a pracuje v režimu přísného utajení. Proto není ani její název přesně znám.  Její výsledky jsou záměrně kódovány tak, aby nezasvěcení netušili, oč kráčí.

0/0
12.10.2012 13:04

IvaPekárková

Re: Probůh, proč jste si ten článek po sobě nepřečetl?

Tak jste ho právě zkonstruoval. Bravo. Skvělý science-babble. Ale je vám jasný, že to možná někteří vezmou vážně?

0/0
14.10.2012 11:16

vzdyt_to_rikam_02

????

"Třetí vědeckou disciplínou, za kterou byla letos udělena Nobelova cena byla chemie. Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka, za podrobný popis jednoho z hlavních informačních kanálů, kterým se buňky dozví, co se dějem kolem nich." Zkuste doplnit nějaké čárky ve větách a nějaké podměty a přísudky a vymazat nějaký ty písmenka, to jsou tam navíc, a možná to bude dávat smysl - vy lupy křišťálový.

0/−1
10.10.2012 12:28

Matouš Lázňovský

Re: ????

Text byl od té doby několikrát aktualizován. Ze překlepy a chyby se omlouvám.

0/0
10.10.2012 13:47

vzdyt_to_rikam_02

Re: ????

Proč vydáváte polotovar, proč ne až když je to opravdu k něčemu??

0/−1
10.10.2012 21:49

payuna

Re: ????

lol..tohle me vzdy dostane......o co vam jde?jste ucitelem cestiny?.tohle neni diktat, ale informativni clanek o vede...mnohem dulezitejsi je obsah, nez nejake carky (muj nazor)

+1/0
11.10.2012 5:55







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.