Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jak rychle by Felix Baumgartner dopadl, kdyby se mu neotevřel padák

Rakouský skokan je šťastným držitelem nového parašutistického rekordu. Kdyby však Baumgartnerův padák selhal, neměl by dobrodruh o nic horší (ani lepší) naději na přežití než jeho kolegové skákající z "malých" výšek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Tomáš1977

V Blesku psali, že překonal rychlost SVĚTLA,

takže by dopadl rychlostí světla, dopadl v paralením vesmíru nebo cokoliv jiného.

0/0
17.10.2012 12:43

Huckleberry

Seskok z orbity?

Je zajímavější téma, probírané níže.

IMO problém asi není rychlost pohybu po orbitě, protože to je relativní rychlost.

Rozdíl je ale padat z 35 km a z 35.000 km. Dopadová rychlost při vstupu do hustších částí atmosféry pak bude podstatně vyšší a to nám Felix rozhodně neotestoval.

Také by se na počátku musel urychlovat směrem dolů, jinak by ani nespadl.

Nicméně by mne přeci jen zajímalo, zda se rychlost po orbitě nějak netransformuje do rychlosti dopadové. Resp. zda by se ten rychlostní vektor na orbitě přeci jen nějak projevil do sestupového?

0/0
17.10.2012 10:44

generál Failure

Re: Seskok z orbity?

Určitě by se projevil. Nedá se jen tak zabrzdit a pak volným pádem dolů, jako když Bugs Bunny doběhne za okraj útesu. Brzdění nějakou dobu trvá, během manévru se mění trajektorie, družice klesá a zároveň zvyšuje svoji rychlost vůči povrchu Země (zkracuje se oběžná doba). A pokud nemá zrovna obrovité raketové motory srovnatelné s těmi použitými při startu, vstoupí do atmosféry rychlostí blízkou nejnižší možné oběžné, tj. 7.9 km/s.

0/0
17.10.2012 11:20

tlachal

Re: Seskok z orbity?

Obvykle se létá tak 250 -500 km vysoko, takže seskok z skoro 40 km je docela dost

0/0
18.10.2012 23:54

Huckleberry

Jak to, že neplaveme nad zemí?

Ten první grafík má popisku "... vletěl do hustších vrstev atmosféry, kde byl odpor vzduchu větší než zemská přitažlivost, a začal tedy zpomalovat".

No možná to myslí relativně.

Ale nevysvětili nám ani to, jak je možné, že Felix letěl rychleji než teoretická zelená křivka. Se urychloval dolů tryskama?

0/0
17.10.2012 10:22

afk

Re: Jak to, že neplaveme nad zemí?

diky silnemu vetru v te vysce se mu otocil balon vzhuru nohama a stoupal dolu, coz zpusobilo to urychleni ;)

0/0
17.10.2012 10:56

231/4

Re: Jak to, že neplaveme nad zemí?

Odpor vzduchu závisí na rychlosti. TAkže od určité rychlosti je odpor vzduchu opradu větší než tíha padajícího tělesa.

0/0
18.10.2012 13:50

drtinajan

snad

si to jeste pamatuji uz ze zakladni skoly, ale rychlost pri konstantnim zrychleni (zde tedy tusim g=9.8ms-2) roste podle znameho vztahu v=g*t.  Tedy pokud mam pravdu, tak rychlost roste primo umerne casu (jeji narust tedy neni exponencialni jak je uvedeno v clanku - mozna to tady uz nekdo napsal, necetl jsem celou diskusi).

0/0
16.10.2012 20:07

soc01

Re: snad

doporučuji přečíst znovu článek.....

0/0
16.10.2012 20:15

drtinajan

Re: snad

No v clanku je napsano presne toto:  " ....Ve výškách kolem 30 kilometrů je atmosféra tak řídká, že by tu člověk mohl padat maximální rychlostí až kolem 500 metrů ze sekundu (1 800 kilometrů za hodinu). Tato hodnota s dalšími přibývajícími metry exponenciálně roste....". A mam dojem ze to neni spravne....

0/0
16.10.2012 20:25

Rubik1

Re: snad

Ano, není to správně. Pokud se předmět pohybuje ve vzduchoprázdnu, tak rychlost roste úměrně času, a to ještě za předpokladu homogenního gravitačního pole, nebo-li při konstatním g (což je splněno jen přibližně). S rostoucí výškou seskoku by pak ta rychlost vzůstala kvadraticky a nikoliv exponenciálně.

+3/0
16.10.2012 20:31

Pavel Kasík - Technet.cz

Re: snad

Tohle je asi už slovíčkaření, ale: není "kvadraticky" náhodou speciální případ exponenciálního růstu (exponent = 2)? (nečetl jsem celé vlákno, reaguji čistě na tuto maličkost)

0/−1
16.10.2012 21:04

Aldrick

Re: snad

klidne me opravte, ale kvadraticka funkce je funkce mocninna, nikoliv exponencialni. Je to rozdil x^a (mocninna) vs. a^x (exponencialni), kde a je konstanta a x je promenna.

+3/0
16.10.2012 21:24

Ruler

Re: snad

pane Kasíku, doporučuju Vám vrátit se na gympl... vy speciální případe!!! proměnná umocněná konkrétním číslem NENÍ exponenciální funkce, kde je konkrétní číslo umocněno proměnnou

+3/0
17.10.2012 9:51

generál Failure

Re: snad

Lituji, ale není :-) Rozdíl je významný a značný.

+1/0
17.10.2012 11:22

soc01

Re: snad

šlo mi o to, že nárůst rychlosti není vztažený k času, ale k dráze... no nicméně exponenciálně to není, jak naznačil příspěvek nade mnou... takže vlastně máte pravdu, mají to špatně..

0/0
16.10.2012 20:39

kenx

hezký, ale

Hezký, ale o tom, že před 3 dny úspěšně Soyuz ve službách ESA vynesl další dva testovací satelity systému Galileo se tu nedočtu. http://www.esa.int/esaCP/SEMTBB3S18H_index_0.html

0/0
16.10.2012 19:20

pivak2

Re: hezký, ale

Myslis ty satelity pro spehovani obcanu?

0/0
16.10.2012 19:29

klobouk.emanuel

Re: hezký, ale

Jak bude GPS systém špehovat lidi?

0/0
16.10.2012 19:42

Rubik1

Re: hezký, ale

Také nevím o tom, že by odcházela nějaká informace od přijímače GPS do satelitu. Takže GPS může jen být v budoucnu využito na zjišťování polohy jednotlivých lidí jedině pomocí dalších zařízení, která by člověk nosil u sebe.

0/0
16.10.2012 20:33

michal II

Re: hezký, ale

Btw, trocho off topic. Nevite kdy mam byt spusteno Galileo? Jestli si mam koupit este GPS. Uz pomerne dost casto jezdim po polich.

0/0
16.10.2012 19:36

TClovek

Re: hezký, ale

Certifikace Galileo někdy v roce 2015 - http://computerworld.cz/internet-a-komunikace/dalsi-dve-druzice-galileo-jsou-ve-vesmiru-48955.

0/0
16.10.2012 19:57

kenx

Re: hezký, ale

Experimentálně od 2014, plná konfigurace od roku 2020. V tuto chvíli doporučuji se na existenci systému Galileo neohlížet, ještě pár let pro nás bude GPS klíčový a pak nejspíše budeme využívat zařízení profitující z kombinace více systémů, stejně jako to děláme už teď z GPS a Glonassu.

0/0
16.10.2012 21:46

Pan_Táta

A co seskok z orbity?

Když je tu tolik chytrejch lidí, co se vyznají ve fyzice, tak mě by zajímalo, jestli by bylo možné vyvinout technologii pro nouzové opuštění Miru v podobném skafandru. Návratové kabiny potřebují tepelnou ochranu, protože se třením o atmosféru šíleně zahřívají, ale zajímalo by mě, jestli se dala vymyslet nějaká trajektorie nebo rychlost, při které by kosmonaut jenom ve skafandru s padákem přežil - eventuelně ještě s nějakými příručními brzdicími motorky.

0/0
16.10.2012 18:44

generál Failure

Re: A co seskok z orbity?

Příruční brzdicí motorky by nestačily, většina brzdění se odehraje o vzduch. Jedině pořádně velké motory s vektorem tahu proti směru pohybu, takový start rakety naruby, jako když přistávali na Měsíci. Jestli to vymyslí, tak to bude nejspíš kombinace raket + tepelně odolného skafandu, obojí asi tak na samé hranici technických možností.

+2/0
16.10.2012 18:56

Pavel Kasík - Technet.cz

Re: A co seskok z orbity?

Jeden takový pokus (zatím, pokud vím, čistě teoretický) je projekt MOOSE: http://en.wikipedia.org/wiki/MOOSE

0/0
16.10.2012 21:07

JeFFik

Re: A co seskok z orbity?

zásadní problém pro "seskok z orbity" není výška, ale výchozí rychlost, kterou se skokan pohybuje a to je cca 28.000 km/hod. To se nějakým "příručním motorem" neubrzdí a bržděním o vzduch shoří jako meteor.

+2/0
16.10.2012 21:54

grimosa

Re: A co seskok z orbity?

jenom doplním, aby bylo možno zbrzdit z této rychlosti pomocí motoru bylo by potřeba celkem dost paliva, asi tolik kolik bylo potřeba pro vynesení tělesa do vesmíru. Z toho vyplívá praktická technická neproveditelnost.

0/0
16.10.2012 23:38

MiroTR

Re: A co seskok z orbity?

Ono by teoreticky stačilo lehnout si ve skafandru na nějaký tepelný štít a malým motorkem o něco málo snížit rychlost.  O zbytek se už postará atmosféra.  No a v takových 40-50 km už můžete štít odhodit a přistát na padáku.

Ale absolvovat bych to nechtěl. ;-)

0/0
17.10.2012 9:56

Jožin z planin

Re: A co seskok z orbity?

Já tak ne, ale už to vidím jako sportovní disciplínu. Naskočit na správně tvarovaný tepelný štít, přibrzdit a surfovat si to v plamenech dolů atmosférou.

0/0
17.10.2012 11:15

Vindis

Re: A co seskok z orbity?

To by nepřežil. Kdyby stačil jen tepelný štít, tak by návratové moduly nepotřebovaly palivo pro brzdění.

0/0
17.10.2012 11:18

generál Failure

Re: A co seskok z orbity?

Tepelný štít stačí, palivo se používá jen pro dosažení toho drobného rozdílu mezi oběžnou rychlostí a pádem, většinu práce vykoná atmosféra. Silné přistávací motory jsou potřeba jen ve vakuu, třeba pro přistání na Měsíci.

0/0
17.10.2012 11:30

anonymousCZ

Ale on nepřekročil jen rychlost světla...

ale také rychlost vzduchu ;-D;-D;-D

+1/0
16.10.2012 16:07

Krokodyl1

Re: Ale on nepřekročil jen rychlost světla...

Rychlost vzduchu se ale mění v závislosti na hustotě světla ;-D

+1/0
16.10.2012 17:01

Premysl Or.

Re: Ale on nepřekročil jen rychlost světla...

U Vasich dvou predchozich prispevku jsem se od srdce zasmal, jako uz dlouho ne. Diky, chlapi! :-)

0/0
18.10.2012 19:07

Jeruzelski

Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

Asi jsem momentálně zaostalej. Ale jak je možný, že když je mezní rychlost pádu okolo 180 km/h - jak potom můžou cyklisti jezdit z kopce 210 km/h ? Že by to bylo tím řídkým vzduchem v horách ?

http://xman.idnes.cz/video-padl-rychlostni-rekord-na-kole-rakusan-jel-210-4-km-h-pi8-/xman-adrenalin.aspx?c=A070919_210649_xman-adrenalin_mao

0/0
16.10.2012 13:47

fuozx

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

Nebude to tim, ze cysklisti slapou?

+3/0
16.10.2012 14:10

Jeruzelski

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

No, to si nějak nedokážu představit jak by musel vypadat  ten převod, na který by cyklista stačil při dvousetkilometrový rychlosti šlapat, natož pak ještě zrychlovat.8-o Myslel jsem, že tyhlety rychlostní rekordy jsou založeny na prudkosti, sklonu a rovině svahu.

0/0
16.10.2012 14:40

klobouk.emanuel

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

Převod existuje. V roce 1995 byla dosažena na kole max. rychlost skoro 270 km/h... Jízda v zákrytu za autem.

0/0
16.10.2012 19:48

Jeruzelski

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

No právě. V zákrytu za autem na solném jezeře. Pro normální běžný provoz kvůli odporu vzduchu nepoužitelný.

0/0
16.10.2012 20:44

generál Failure

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

Může to být dále tím, že mají přiléhavé trikoty, aerodynamické přilby, jsou v poloze nejmenšího odporu atd.

0/0
16.10.2012 14:29

Jeruzelski

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

No jo. To je asi jediné možné vysvětlení.

0/0
16.10.2012 14:42

bar.bu.do

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

... rychlost pádu kolem 180 km/h je ve stabilizované poloze břichem dolů, s roztaženýma rukama a nohama ...

0/0
16.10.2012 15:21

martin1234

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

jo, tím to bude. Navíc kovové kolo si taky něco přidá.

0/0
16.10.2012 16:11

HrubesaMares

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

treba me oholeny nohy.... ;-):-P

0/0
17.10.2012 12:38

grimosa

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

odpor vzduchu, stejne tak u parasutistu je to od 180 -350 podle toho jakou zaujmou figuru.

0/0
16.10.2012 16:13

Rudla01

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

Cyklista nepadá volným pádem

0/0
16.10.2012 16:48

klobouk.emanuel

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

Využívá stejného gravitačního zrychlení jako při volném pádu.

0/0
16.10.2012 19:07

xsc

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

Využívá ho, ale stejné zrychlení na něj nepůsobí, to by musel opravdu padat. Gravitační síla (i zrychlení) se rozloží na nakloněné rovině na 2 složky. Jedna ho tlačí kolmo k silnici a druhá ho zrychluje.

0/0
16.10.2012 23:32

klobouk.emanuel

Re: Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte ?

Odpovědí je součin čelní plochy tělesa (tady kola + cyklisty) a součinitele odporu vzduchu který je dán mimo jiné tvarem tělesa. Takže podmínky pro dosažení co největší rychlosti je co nejmenší čelní plocha a co nejmenší součinitel odporu cx

.

0/0
16.10.2012 19:06







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.