- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
takže by dopadl rychlostí světla, dopadl v paralením vesmíru nebo cokoliv jiného.
Je zajímavější téma, probírané níže.
IMO problém asi není rychlost pohybu po orbitě, protože to je relativní rychlost.
Rozdíl je ale padat z 35 km a z 35.000 km. Dopadová rychlost při vstupu do hustších částí atmosféry pak bude podstatně vyšší a to nám Felix rozhodně neotestoval.
Také by se na počátku musel urychlovat směrem dolů, jinak by ani nespadl.
Nicméně by mne přeci jen zajímalo, zda se rychlost po orbitě nějak netransformuje do rychlosti dopadové. Resp. zda by se ten rychlostní vektor na orbitě přeci jen nějak projevil do sestupového?
Určitě by se projevil. Nedá se jen tak zabrzdit a pak volným pádem dolů, jako když Bugs Bunny doběhne za okraj útesu. Brzdění nějakou dobu trvá, během manévru se mění trajektorie, družice klesá a zároveň zvyšuje svoji rychlost vůči povrchu Země (zkracuje se oběžná doba). A pokud nemá zrovna obrovité raketové motory srovnatelné s těmi použitými při startu, vstoupí do atmosféry rychlostí blízkou nejnižší možné oběžné, tj. 7.9 km/s.
Ten první grafík má popisku "... vletěl do hustších vrstev atmosféry, kde byl odpor vzduchu větší než zemská přitažlivost, a začal tedy zpomalovat".
No možná to myslí relativně.
Ale nevysvětili nám ani to, jak je možné, že Felix letěl rychleji než teoretická zelená křivka. Se urychloval dolů tryskama?
diky silnemu vetru v te vysce se mu otocil balon vzhuru nohama a stoupal dolu, coz zpusobilo to urychleni ;)
si to jeste pamatuji uz ze zakladni skoly, ale rychlost pri konstantnim zrychleni (zde tedy tusim g=9.8ms-2) roste podle znameho vztahu v=g*t. Tedy pokud mam pravdu, tak rychlost roste primo umerne casu (jeji narust tedy neni exponencialni jak je uvedeno v clanku - mozna to tady uz nekdo napsal, necetl jsem celou diskusi).
Hezký, ale o tom, že před 3 dny úspěšně Soyuz ve službách ESA vynesl další dva testovací satelity systému Galileo se tu nedočtu. http://www.esa.int/esaCP/SEMTBB3S18H_index_0.html
Když je tu tolik chytrejch lidí, co se vyznají ve fyzice, tak mě by zajímalo, jestli by bylo možné vyvinout technologii pro nouzové opuštění Miru v podobném skafandru. Návratové kabiny potřebují tepelnou ochranu, protože se třením o atmosféru šíleně zahřívají, ale zajímalo by mě, jestli se dala vymyslet nějaká trajektorie nebo rychlost, při které by kosmonaut jenom ve skafandru s padákem přežil - eventuelně ještě s nějakými příručními brzdicími motorky.
Příruční brzdicí motorky by nestačily, většina brzdění se odehraje o vzduch. Jedině pořádně velké motory s vektorem tahu proti směru pohybu, takový start rakety naruby, jako když přistávali na Měsíci. Jestli to vymyslí, tak to bude nejspíš kombinace raket + tepelně odolného skafandu, obojí asi tak na samé hranici technických možností.
ale také rychlost vzduchu
Rychlost vzduchu se ale mění v závislosti na hustotě světla
Asi jsem momentálně zaostalej. Ale jak je možný, že když je mezní rychlost pádu okolo 180 km/h - jak potom můžou cyklisti jezdit z kopce 210 km/h ? Že by to bylo tím řídkým vzduchem v horách ?
Nebude to tim, ze cysklisti slapou?
Pokud mě paměť neklame, tak Joe Kittinger... 4min. 36 s.
nene......z Měsíce!