Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Koupili družici ztracenou ve vesmíru a unikátním manévrem ji zachránili

I zdánlivě fatální chyby se někdy dají ve vesmíru napravit a ztracené družice zachránit. Co se naopak stane, když pojišťovna zvítězí nad selským rozumem, ukazuje příběh ruského satelitu. Musel být zbytečně zničen, i když by mohl sloužit polárníkům, kteří jsou jinak bez stálého spojení se světem.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V40l91a27s69t50i43m64i50l 32H80n58í79k 6786942761667

Tehdy jsem to sledoval. Na netu se dala najít animace, ale teď jsem našel jen obrázky:

http://www.spacetoday.org/Satellites/SatBytes/MoonCommsat.html

http://www.boeing.com/defense-space/space/bss/hsc_pressreleases/photogallery/flyby/flyby2_hirez.jpeg

0/0
26.11.2012 20:55

M15i29l24a58n 43Č76e92r45n80i97l 4101317152145

Super článek, ale k té první části o záchraně družice - nechcete přihodit nějaký obrázek, jak tohle probíhá? Špatně se to představuje :-)

+5/0
26.11.2012 10:13

J84a41n 43K61ř42í65ž 6355193275308

R^R^R^

0/0
26.11.2012 12:21
Foto

O25n30d72ř51e16j 19N70o26v47á41k 5170167525480

Budete se věnovat záchraně družice SOHO? Myslím si, že je to taky zajímavé.

0/0
26.11.2012 9:52

V53á59c93l26a48v 45M39á78c18h88a 1282253239527

mám pár dotazů:

co to znamená dráha 365 x 36 tisíc km? je to apogeum x perigeum?

a v jedné části píšete, že apogeum je 4488 tisíc kilometrů. Není tam jedna číslice navíc?

0/0
26.11.2012 9:36

P84e58t46r 88V97a51n16e37c67e31k 1293430657917

Tak asi neni, ale prijde mi to trochu ujete, to uz by se satelit dostal az za stredni obeznou drahu Mesice....

0/0
26.11.2012 9:43

J24a62r65o40m81í49r 45K93r30á95l 4400199414969

No a právě proto se dala využít ta přitažlivost Měsíce, ne ?

0/0
26.11.2012 10:17

V15á58c98l30a59v 34M36á48c89h10a 1772843269347

no každopádně, jestli jsou údaje z wiki pravdivé, tak je vzdálenost 4488 tisíc kilometrů desetkrát větší, než země - měsíc

0/0
26.11.2012 10:21

J26a37r34o33m81í72r 47K36r49á82l 4310929554549

No a ?  Důležité je, že apogeum je větší, než oběžná dráha Měsíce.  Vše ostatní je jen matematika, přesnost nevedení a trpělivost.

0/0
26.11.2012 10:40

P49e15t90r 92V91a17n17e17c96e91k 1933750907467

Nejsem rozhodne expert, proto se ptam: muzete mi nekdo vysvetlit, kde se bere energie pri gravitacnim praku? Predpokladam, ze stale plati zakon zachovani energie, takze energie, kterou satelit ziskal, ted musi nekde "chybet". Nebo se pletu?

0/0
26.11.2012 9:17

I76v49o 16J64a21n21á70č47e33k 8913813911242

To je velice jednoduché, "bere se" prostě z toho tělesa díky kterému dojde k urychlení resp. změně dráhy. Takže o co něco urychlím o to něco zpomalím, samozřejmě hraje roli hmotnost a tudíž jaksi to zpomalení je tak neskutečně malé, že je zanedbatelné. :-)

0/0
26.11.2012 9:21

P82e64t52r 75V20a29n45e54c96e92k 1703760287417

Takze gravitacni prak lze vzdy provadet jen v "jednom smeru"? V zavislosti na rotaci daneho telesa? A plati stejny postup i opacne? Tj, ze bych takto "roztacel" nehybne teleso?

0/0
26.11.2012 9:24

I31v60o 42J86a15n33á41č71e37k 8703593551322

Nejde o rotaci tělesa, ale o jeho oběh kolem jiného tělesa. Nehybné těleso jaksi asi těžko uvedete do pohybu když potřebujete kolem něčeho proletět. ;-)

0/0
26.11.2012 9:34

P61e66t23r 75V19a37n64e40c95e77k 1553490787977

Tak gravitace ale pusobi obousmerne. Takze pokud se nepletu, je castecne pritahovan Mesic k satelitu a Naopak. Kdyz bych umistil dostatecne hmotny bod v dosahu gravitace Mesice a pusobil na nej silou v opacnem smeru, tak by pri dostatecnem poctu opakovani, by mel mesic teoreticky ziskat alespon nakou hybnost.

0/0
26.11.2012 9:38

I74v98o 30J73a42n60á77č83e42k 8983603201632

Ano to působí a proto to taky tak funguje až na to, že družice a spol jsou jaksi hmotnostně zanedbatelné, takže se dráhy těles jaksi nezmění, jen dráhy družic a sond atp.

+2/0
26.11.2012 9:43

P52e32t19r 29V23a52n16e68c44e69k 1373390797507

A nezmeni vubec, nebo jen tak nepatrne, ze to nejsme schopni zaznamenat?

0/0
26.11.2012 9:44

I85v81o 81J43a21n15á13č66e38k 8753923751232

Logicky to druhé, kdyby vůbec, tak by to bylo jaksi právě proti těm zákonům nebeské mechaniky. Laicky řečeno.

0/0
26.11.2012 9:46

P32e11t55r 58V32a85n27e45c27e52k 1713860147197

Predpokladam, ze neni moznost jak nakym podobnym efektem docilit toho, ze by Mesic rotoval i kolem vlastni osy?

0/0
26.11.2012 9:48

I69v44o 28J78a87n60á78č44e71k 8363953931812

Teoreticky to možné je, musel byste mít neskutečně hodně energie a taky by tomu musela napomoci rozdílná gravitace měsíce, ale rozdíly jsou strašně malé, podobně jako na zemi, ale teoreticky by to šlo.

0/0
26.11.2012 10:22

F86r59a56n95z 95W22e95c56k 4452576519914

Měsíc kolem vlastní osy samozřejmě rotuje.

+3/0
26.11.2012 10:36

V22á37c78l97a76v 71M72á76c85h33a 1772763969577

asi nejde o rotaci tělesa, ale o jeho pohyb... prostě tím gravitačním prakem se krapet zpomalil pohyb měsíce, ale naprosto neznatelně...

+1/0
26.11.2012 9:34

P14e85t36r 16V73a70n71e39c30e48k 1153560247507

Ale tak pokud jde o rotaci kolem jineho telesa, v tomto pripade Zeme, zalezi, v jakem smeru gravitacni prak provedu. Kdyz ve smeru rotace, ziska rychlost satelit a ztrati mesic. Kdyz to udelam opacne, tak nepatrne, ale nenulove zrychleni nabere Mesic. Nebo se v necem pletu?

0/0
26.11.2012 9:40

V56á66c77l31a90v 10M88á83c16h70a 1942503719257

myslím že ne, úvaha je správně... gravitačním prakem se dá zrychlovat i zpomalovat... samozřejmě, že záleží na provedení a na požadovaném výsledku :)

Každopádně k původní otázce - mechanická energie obou těles (satelitu i měsíce) zůstává v součtu stejná.

0/0
26.11.2012 9:43

P15e89t12r 51V20a69n15e32c85e73k 1273300537177

Predpokladam tedy, ze by se stejny efekt dal pouzit pro zpomaleni teles vracejicich se k Zemi?

0/0
26.11.2012 9:46

V80á63c57l29a14v 94M54á93c33h88a 1912903869187

no zřejmě jo... v matematické idealizaci :)

problém je asi v tom, že malé těleso takhle zpomalíte minimálně, protože je tam velmi slabé gravitační pole.

A na velké těleso s dostatečným gravitačním polem byste musel hodit půlku zeměkoule, aby to mělo dostatečný vliv :))

0/0
26.11.2012 9:49

P63e90t67r 80V69a86n20e78c98e33k 1373750387467

Tim jsem mel spis na mysli, jetli by sel mesic pouzit ke zpomaleni treba navratoveho modulu z Marsu.

0/0
26.11.2012 9:50

V33á24c20l45a40v 63M11á74c50h55a 1482363239977

nooo tááák určitě jooooo :)

i když to bude docela dost velký oříšek na spočítání, každopádně by to šlo.

0/0
26.11.2012 9:54

P24e43t74r 15V23a63n15e13c40e20k 1733170567367

Dekuji za odpovedi R^

0/0
26.11.2012 10:04

J80a90r67o70m39í82r 86K57r37á88l 4210679874259

Ano.  Ale je samozřejmě lepší použít Zemi.  Má podstatně větší hmotnost a efekt bude tedy větší.

0/0
26.11.2012 10:20

P64e54t81r 54V53a44n73e85c68e31k 1723970357597

Ale neni asi duvod nevyuzit Zemi i Mesic ne?

0/0
26.11.2012 10:25

J17a63r19o59m72í42r 14K20r72á61l 4770849184139

Jistě.  Dokonce se to běžně u sond využívá ke zrychlení.  A třeba i v kombinaci s Venuší, Sluncem, atd.

0/0
26.11.2012 10:43

I74v85a88n 58M18a33r57e85k 6744108312

Paráda ! R^

+1/0
26.11.2012 8:42

T87o14m18á91š 42K21o32h29o76u97t 2646564174573

Super. Jsem rád, že jste začal psát i pro Technet. Díky

+13/0
26.11.2012 8:23

O25n63d85ř69e72j 51B78o57k 4837371598978

Díky za krásný článek:-)R^

+9/0
26.11.2012 7:26

P24e22t60r 58K84o75v15a50r 6796106918866

R^

+1/0
26.11.2012 10:18







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.