Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Koupili družici ztracenou ve vesmíru a unikátním manévrem ji zachránili

I zdánlivě fatální chyby se někdy dají ve vesmíru napravit a ztracené družice zachránit. Co se naopak stane, když pojišťovna zvítězí nad selským rozumem, ukazuje příběh ruského satelitu. Musel být zbytečně zničen, i když by mohl sloužit polárníkům, kteří jsou jinak bez stálého spojení se světem.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V88l90a59s86t62i92m20i23l 56H36n85í27k 6696772351437

Tehdy jsem to sledoval. Na netu se dala najít animace, ale teď jsem našel jen obrázky:

http://www.spacetoday.org/Satellites/SatBytes/MoonCommsat.html

http://www.boeing.com/defense-space/space/bss/hsc_pressreleases/photogallery/flyby/flyby2_hirez.jpeg

0/0
26.11.2012 20:55

M75i14l65a22n 20Č95e28r89n86i11l 4481467942275

Super článek, ale k té první části o záchraně družice - nechcete přihodit nějaký obrázek, jak tohle probíhá? Špatně se to představuje :-)

+5/0
26.11.2012 10:13

J36a28n 50K68ř91í96ž 6355883885308

R^R^R^

0/0
26.11.2012 12:21
Foto

O57n30d44ř34e74j 84N75o54v70á41k 5250667645800

Budete se věnovat záchraně družice SOHO? Myslím si, že je to taky zajímavé.

0/0
26.11.2012 9:52

V24á92c71l68a10v 60M54á72c28h39a 1102673759107

mám pár dotazů:

co to znamená dráha 365 x 36 tisíc km? je to apogeum x perigeum?

a v jedné části píšete, že apogeum je 4488 tisíc kilometrů. Není tam jedna číslice navíc?

0/0
26.11.2012 9:36

P84e38t17r 86V24a44n64e88c60e93k 1243120357927

Tak asi neni, ale prijde mi to trochu ujete, to uz by se satelit dostal az za stredni obeznou drahu Mesice....

0/0
26.11.2012 9:43

J75a62r11o68m63í68r 53K98r35á65l 4880379744839

No a právě proto se dala využít ta přitažlivost Měsíce, ne ?

0/0
26.11.2012 10:17

V12á15c34l17a18v 74M69á42c33h38a 1522293269357

no každopádně, jestli jsou údaje z wiki pravdivé, tak je vzdálenost 4488 tisíc kilometrů desetkrát větší, než země - měsíc

0/0
26.11.2012 10:21

J42a77r54o97m35í60r 96K64r37á40l 4140169564859

No a ?  Důležité je, že apogeum je větší, než oběžná dráha Měsíce.  Vše ostatní je jen matematika, přesnost nevedení a trpělivost.

0/0
26.11.2012 10:40

P13e51t96r 86V69a79n86e54c69e17k 1923590337427

Nejsem rozhodne expert, proto se ptam: muzete mi nekdo vysvetlit, kde se bere energie pri gravitacnim praku? Predpokladam, ze stale plati zakon zachovani energie, takze energie, kterou satelit ziskal, ted musi nekde "chybet". Nebo se pletu?

0/0
26.11.2012 9:17

I38v71o 26J43a52n28á65č57e21k 8903123241852

To je velice jednoduché, "bere se" prostě z toho tělesa díky kterému dojde k urychlení resp. změně dráhy. Takže o co něco urychlím o to něco zpomalím, samozřejmě hraje roli hmotnost a tudíž jaksi to zpomalení je tak neskutečně malé, že je zanedbatelné. :-)

0/0
26.11.2012 9:21

P46e76t92r 13V11a28n82e38c81e40k 1643590457477

Takze gravitacni prak lze vzdy provadet jen v "jednom smeru"? V zavislosti na rotaci daneho telesa? A plati stejny postup i opacne? Tj, ze bych takto "roztacel" nehybne teleso?

0/0
26.11.2012 9:24

I86v17o 46J14a75n36á63č36e65k 8243693631372

Nejde o rotaci tělesa, ale o jeho oběh kolem jiného tělesa. Nehybné těleso jaksi asi těžko uvedete do pohybu když potřebujete kolem něčeho proletět. ;-)

0/0
26.11.2012 9:34

P29e55t40r 16V84a54n93e49c77e76k 1143900407497

Tak gravitace ale pusobi obousmerne. Takze pokud se nepletu, je castecne pritahovan Mesic k satelitu a Naopak. Kdyz bych umistil dostatecne hmotny bod v dosahu gravitace Mesice a pusobil na nej silou v opacnem smeru, tak by pri dostatecnem poctu opakovani, by mel mesic teoreticky ziskat alespon nakou hybnost.

0/0
26.11.2012 9:38

I13v56o 41J60a83n17á79č78e49k 8743853351862

Ano to působí a proto to taky tak funguje až na to, že družice a spol jsou jaksi hmotnostně zanedbatelné, takže se dráhy těles jaksi nezmění, jen dráhy družic a sond atp.

+2/0
26.11.2012 9:43

P31e20t21r 77V43a47n89e63c82e51k 1333790147517

A nezmeni vubec, nebo jen tak nepatrne, ze to nejsme schopni zaznamenat?

0/0
26.11.2012 9:44

I96v19o 40J41a23n44á85č59e78k 8343633841552

Logicky to druhé, kdyby vůbec, tak by to bylo jaksi právě proti těm zákonům nebeské mechaniky. Laicky řečeno.

0/0
26.11.2012 9:46

P57e49t15r 65V30a58n66e71c39e66k 1973700527497

Predpokladam, ze neni moznost jak nakym podobnym efektem docilit toho, ze by Mesic rotoval i kolem vlastni osy?

0/0
26.11.2012 9:48

I85v30o 15J17a79n79á65č81e69k 8183423721892

Teoreticky to možné je, musel byste mít neskutečně hodně energie a taky by tomu musela napomoci rozdílná gravitace měsíce, ale rozdíly jsou strašně malé, podobně jako na zemi, ale teoreticky by to šlo.

0/0
26.11.2012 10:22

F11r71a40n86z 24W57e91c42k 4232766859134

Měsíc kolem vlastní osy samozřejmě rotuje.

+3/0
26.11.2012 10:36

V31á46c79l67a51v 41M70á69c93h10a 1392733269827

asi nejde o rotaci tělesa, ale o jeho pohyb... prostě tím gravitačním prakem se krapet zpomalil pohyb měsíce, ale naprosto neznatelně...

+1/0
26.11.2012 9:34

P14e89t74r 79V95a32n57e67c65e10k 1973780837227

Ale tak pokud jde o rotaci kolem jineho telesa, v tomto pripade Zeme, zalezi, v jakem smeru gravitacni prak provedu. Kdyz ve smeru rotace, ziska rychlost satelit a ztrati mesic. Kdyz to udelam opacne, tak nepatrne, ale nenulove zrychleni nabere Mesic. Nebo se v necem pletu?

0/0
26.11.2012 9:40

V60á17c71l52a28v 13M58á43c84h24a 1272763709127

myslím že ne, úvaha je správně... gravitačním prakem se dá zrychlovat i zpomalovat... samozřejmě, že záleží na provedení a na požadovaném výsledku :)

Každopádně k původní otázce - mechanická energie obou těles (satelitu i měsíce) zůstává v součtu stejná.

0/0
26.11.2012 9:43

P94e11t41r 65V69a40n53e11c67e42k 1793620547627

Predpokladam tedy, ze by se stejny efekt dal pouzit pro zpomaleni teles vracejicich se k Zemi?

0/0
26.11.2012 9:46

V79á79c68l72a56v 58M19á86c37h86a 1552223349707

no zřejmě jo... v matematické idealizaci :)

problém je asi v tom, že malé těleso takhle zpomalíte minimálně, protože je tam velmi slabé gravitační pole.

A na velké těleso s dostatečným gravitačním polem byste musel hodit půlku zeměkoule, aby to mělo dostatečný vliv :))

0/0
26.11.2012 9:49

P14e60t62r 29V61a54n71e64c67e42k 1193520687587

Tim jsem mel spis na mysli, jetli by sel mesic pouzit ke zpomaleni treba navratoveho modulu z Marsu.

0/0
26.11.2012 9:50

V49á38c71l65a58v 94M62á15c54h54a 1292223919187

nooo tááák určitě jooooo :)

i když to bude docela dost velký oříšek na spočítání, každopádně by to šlo.

0/0
26.11.2012 9:54

P72e54t20r 56V16a81n96e16c79e60k 1103980897257

Dekuji za odpovedi R^

0/0
26.11.2012 10:04

J21a36r62o14m88í60r 46K97r24á88l 4630389184979

Ano.  Ale je samozřejmě lepší použít Zemi.  Má podstatně větší hmotnost a efekt bude tedy větší.

0/0
26.11.2012 10:20

P16e18t10r 48V62a63n90e23c31e62k 1463850607427

Ale neni asi duvod nevyuzit Zemi i Mesic ne?

0/0
26.11.2012 10:25

J58a21r64o58m15í47r 93K27r90á25l 4320419704749

Jistě.  Dokonce se to běžně u sond využívá ke zrychlení.  A třeba i v kombinaci s Venuší, Sluncem, atd.

0/0
26.11.2012 10:43

I39v30a91n 77M73a97r10e71k 6604608462

Paráda ! R^

+1/0
26.11.2012 8:42

T35o33m97á14š 10K66o13h98o14u48t 2136334154323

Super. Jsem rád, že jste začal psát i pro Technet. Díky

+13/0
26.11.2012 8:23

O70n14d87ř26e83j 26B31o92k 4257821108698

Díky za krásný článek:-)R^

+9/0
26.11.2012 7:26

P67e22t62r 42K85o60v14a21r 6786236958226

R^

+1/0
26.11.2012 10:18







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.