Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Koupili družici ztracenou ve vesmíru a unikátním manévrem ji zachránili

I zdánlivě fatální chyby se někdy dají ve vesmíru napravit a ztracené družice zachránit. Co se naopak stane, když pojišťovna zvítězí nad selským rozumem, ukazuje příběh ruského satelitu. Musel být zbytečně zničen, i když by mohl sloužit polárníkům, kteří jsou jinak bez stálého spojení se světem.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V78l16a33s83t78i57m20i51l 82H35n70í14k 6186222691747

Tehdy jsem to sledoval. Na netu se dala najít animace, ale teď jsem našel jen obrázky:

http://www.spacetoday.org/Satellites/SatBytes/MoonCommsat.html

http://www.boeing.com/defense-space/space/bss/hsc_pressreleases/photogallery/flyby/flyby2_hirez.jpeg

0/0
26.11.2012 20:55

M27i47l42a32n 63Č73e66r13n41i21l 4791847802785

Super článek, ale k té první části o záchraně družice - nechcete přihodit nějaký obrázek, jak tohle probíhá? Špatně se to představuje :-)

+5/0
26.11.2012 10:13

J68a10n 29K61ř17í56ž 6435833855728

R^R^R^

0/0
26.11.2012 12:21


Foto

O87n98d48ř94e62j 68N31o72v41á72k 5100307145890

Budete se věnovat záchraně družice SOHO? Myslím si, že je to taky zajímavé.

0/0
26.11.2012 9:52

V20á71c55l85a33v 39M53á68c55h33a 1662363349427

mám pár dotazů:

co to znamená dráha 365 x 36 tisíc km? je to apogeum x perigeum?

a v jedné části píšete, že apogeum je 4488 tisíc kilometrů. Není tam jedna číslice navíc?

0/0
26.11.2012 9:36

P61e69t79r 60V22a78n13e91c25e26k 1263580167367

Tak asi neni, ale prijde mi to trochu ujete, to uz by se satelit dostal az za stredni obeznou drahu Mesice....

0/0
26.11.2012 9:43

J36a29r41o12m65í36r 72K23r27á66l 4770329444409

No a právě proto se dala využít ta přitažlivost Měsíce, ne ?

0/0
26.11.2012 10:17

V91á71c95l41a96v 39M79á13c29h68a 1902213139277

no každopádně, jestli jsou údaje z wiki pravdivé, tak je vzdálenost 4488 tisíc kilometrů desetkrát větší, než země - měsíc

0/0
26.11.2012 10:21

J73a33r26o41m35í91r 63K70r96á69l 4470529234819

No a ?  Důležité je, že apogeum je větší, než oběžná dráha Měsíce.  Vše ostatní je jen matematika, přesnost nevedení a trpělivost.

0/0
26.11.2012 10:40

P72e10t53r 30V83a61n75e56c33e98k 1713200537327

Nejsem rozhodne expert, proto se ptam: muzete mi nekdo vysvetlit, kde se bere energie pri gravitacnim praku? Predpokladam, ze stale plati zakon zachovani energie, takze energie, kterou satelit ziskal, ted musi nekde "chybet". Nebo se pletu?

0/0
26.11.2012 9:17

I27v97o 66J79a42n70á98č69e41k 8593163851112

To je velice jednoduché, "bere se" prostě z toho tělesa díky kterému dojde k urychlení resp. změně dráhy. Takže o co něco urychlím o to něco zpomalím, samozřejmě hraje roli hmotnost a tudíž jaksi to zpomalení je tak neskutečně malé, že je zanedbatelné. :-)

0/0
26.11.2012 9:21

P69e17t36r 29V52a26n74e24c79e63k 1263780907267

Takze gravitacni prak lze vzdy provadet jen v "jednom smeru"? V zavislosti na rotaci daneho telesa? A plati stejny postup i opacne? Tj, ze bych takto "roztacel" nehybne teleso?

0/0
26.11.2012 9:24

I42v73o 86J23a62n16á24č73e91k 8843193761902

Nejde o rotaci tělesa, ale o jeho oběh kolem jiného tělesa. Nehybné těleso jaksi asi těžko uvedete do pohybu když potřebujete kolem něčeho proletět. ;-)

0/0
26.11.2012 9:34

P37e65t80r 21V90a51n57e90c39e59k 1883530337547

Tak gravitace ale pusobi obousmerne. Takze pokud se nepletu, je castecne pritahovan Mesic k satelitu a Naopak. Kdyz bych umistil dostatecne hmotny bod v dosahu gravitace Mesice a pusobil na nej silou v opacnem smeru, tak by pri dostatecnem poctu opakovani, by mel mesic teoreticky ziskat alespon nakou hybnost.

0/0
26.11.2012 9:38

I61v95o 89J17a20n59á66č83e36k 8293713591492

Ano to působí a proto to taky tak funguje až na to, že družice a spol jsou jaksi hmotnostně zanedbatelné, takže se dráhy těles jaksi nezmění, jen dráhy družic a sond atp.

+2/0
26.11.2012 9:43

P54e43t43r 44V43a49n82e86c23e82k 1143860487687

A nezmeni vubec, nebo jen tak nepatrne, ze to nejsme schopni zaznamenat?

0/0
26.11.2012 9:44

I82v12o 24J97a68n38á60č62e77k 8123763981262

Logicky to druhé, kdyby vůbec, tak by to bylo jaksi právě proti těm zákonům nebeské mechaniky. Laicky řečeno.

0/0
26.11.2012 9:46

P33e52t38r 60V49a41n11e12c56e95k 1253550147497

Predpokladam, ze neni moznost jak nakym podobnym efektem docilit toho, ze by Mesic rotoval i kolem vlastni osy?

0/0
26.11.2012 9:48

I67v47o 22J84a30n70á90č83e80k 8223313121312

Teoreticky to možné je, musel byste mít neskutečně hodně energie a taky by tomu musela napomoci rozdílná gravitace měsíce, ale rozdíly jsou strašně malé, podobně jako na zemi, ale teoreticky by to šlo.

0/0
26.11.2012 10:22

F88r90a65n40z 66W43e33c58k 4432846329634

Měsíc kolem vlastní osy samozřejmě rotuje.

+3/0
26.11.2012 10:36

V55á47c65l35a16v 98M51á64c87h91a 1252643269567

asi nejde o rotaci tělesa, ale o jeho pohyb... prostě tím gravitačním prakem se krapet zpomalil pohyb měsíce, ale naprosto neznatelně...

+1/0
26.11.2012 9:34

P38e34t49r 70V26a38n47e19c22e21k 1893650577227

Ale tak pokud jde o rotaci kolem jineho telesa, v tomto pripade Zeme, zalezi, v jakem smeru gravitacni prak provedu. Kdyz ve smeru rotace, ziska rychlost satelit a ztrati mesic. Kdyz to udelam opacne, tak nepatrne, ale nenulove zrychleni nabere Mesic. Nebo se v necem pletu?

0/0
26.11.2012 9:40

V79á90c34l62a89v 31M73á32c35h57a 1742223799467

myslím že ne, úvaha je správně... gravitačním prakem se dá zrychlovat i zpomalovat... samozřejmě, že záleží na provedení a na požadovaném výsledku :)

Každopádně k původní otázce - mechanická energie obou těles (satelitu i měsíce) zůstává v součtu stejná.

0/0
26.11.2012 9:43

P95e75t11r 23V20a15n97e19c72e67k 1923260457357

Predpokladam tedy, ze by se stejny efekt dal pouzit pro zpomaleni teles vracejicich se k Zemi?

0/0
26.11.2012 9:46

V53á44c50l51a39v 84M96á67c62h73a 1942813159977

no zřejmě jo... v matematické idealizaci :)

problém je asi v tom, že malé těleso takhle zpomalíte minimálně, protože je tam velmi slabé gravitační pole.

A na velké těleso s dostatečným gravitačním polem byste musel hodit půlku zeměkoule, aby to mělo dostatečný vliv :))

0/0
26.11.2012 9:49

P90e94t13r 57V11a76n25e44c88e51k 1463160817807

Tim jsem mel spis na mysli, jetli by sel mesic pouzit ke zpomaleni treba navratoveho modulu z Marsu.

0/0
26.11.2012 9:50

V60á93c95l15a38v 96M80á23c34h70a 1502613459377

nooo tááák určitě jooooo :)

i když to bude docela dost velký oříšek na spočítání, každopádně by to šlo.

0/0
26.11.2012 9:54

P22e36t28r 38V10a98n27e76c63e45k 1243680197197

Dekuji za odpovedi R^

0/0
26.11.2012 10:04

J54a97r14o32m12í25r 17K67r77á89l 4530179274779

Ano.  Ale je samozřejmě lepší použít Zemi.  Má podstatně větší hmotnost a efekt bude tedy větší.

0/0
26.11.2012 10:20

P70e42t17r 49V40a87n31e62c33e18k 1153810627837

Ale neni asi duvod nevyuzit Zemi i Mesic ne?

0/0
26.11.2012 10:25

J39a60r89o68m87í71r 67K35r65á27l 4580299304549

Jistě.  Dokonce se to běžně u sond využívá ke zrychlení.  A třeba i v kombinaci s Venuší, Sluncem, atd.

0/0
26.11.2012 10:43

I58v37a83n 92M81a49r16e31k 6374748382

Paráda ! R^

+1/0
26.11.2012 8:42

T31o86m90á74š 94K27o29h62o32u38t 2266104834283

Super. Jsem rád, že jste začal psát i pro Technet. Díky

+13/0
26.11.2012 8:23

O20n44d75ř88e90j 20B66o76k 4147941338218

Díky za krásný článek:-)R^

+9/0
26.11.2012 7:26

P10e23t77r 18K33o25v40a66r 6846756598706

R^

+1/0
26.11.2012 10:18





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.