- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Škoda, že v článku není více informací o českých aktivitách na misích, které se v něm popisují. Na družici Proba-V například poletí detektory záření Timepix připravené pro tuto misi Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT. A pro tři družice Swarm byl v ČR vyvinut a vyroben mikroakcelerometr, který bude na každé z nich umístěn. Na tomto velkém projektu se podílelo celkem 15 českých pracovišť (vedoucím pracovištěm byl Výzkumný a zkušební letecký ústav).
Zase ty čínské názvy!
..."Šen-čou 10 (v přepisu pchin-jin Shenzhou)"...
V redakci jsou buď naprostí kašpárci, nebo v tom mají totální guláš a vůbec netuší o čem píší. Pominu, že pouze v tomto případě řeší redakce nějaký přepis. U "Tiangong" si s tím hlavu nedělá a píše rovnou pinyin bez dalšího vysvětlování, že to je vlastně česky Tchien-kung.
Proč není napsáno: "Shenzhou (v českém přepisu Šen-čou)"? Když už tedy má redakce potřebu uvádět zcela zbytečný český přepis, který celou věc pouze komplikuje?
Je to krása, ale uhlíkovou daň za rakety zaplatí nakonec domácnosti...
Ona "obri raketa Falcon 9" je pri nejlepsi snaze stredni nosic.
Jinak bude zajimave, jestli konecne pohnou s Antares 110 z MARS ... stejne nepochopim, proc si Americane jeste neporidili sve vlastni Kourou nebo aspon Sea Launch.
Autor pozapomněl na nesmyslný projekt raketoplánu v barvách společnosti Axe, který mediálně podporuje. Ten by měl z ranveje odstartovat rovnou do vesmíru - byl by tak první, u něhož by se takový manévr podařil. Bohužel neexistuje tak výkonné palivo, ani tak silný motor.
Upřímně, jako nesmírně zajímavý počin poslední doby mi přijdou takzvané cubesat. Jsou tak malé a tak levné, že si prakticky každá univerzita může nějaký dovolit. Nemluvě o tom, že jich naprostou většinu vypouští agentury zdarma, v rámci nějakého grantu.
Škoda,že si takhle tříští finanční a vývojové síly.Bylo by lepší kdyby se sloučily do co největšího celku kam by proudil tok financí a mozků.Je mi samozřejmě jasné,že politická rozdílnost je pro to zatím velká.
Nesouhlasím, největší rozvoj kosmických (ale i všech jiných) technologií nastal v době, kdy se urputně soutěžilo mezi velmocemi. Od té doby, kdy spolu tyto země spolupracují a "o nic nejde", se pokrok radikálně zabrzdil, pokud ne rovnou zastavil.