Vždy mě fascinují odborníci tvrdící, že bychom válku vyhráli, poněvadž rychlost naší Avie byla o 20 km/h rychlejší než německý Heinkel. 

Když shrneme letectvo, autor zapomíná, že mluvíme o Lufwaffe 30.9.1938: Do-17E, He-111B a všechny Ju-86 kromě 30 ks Ju-86G byly výrazně pomalejší než Avie B-534. Totéž pak Hs-123 a Ju-87A - nemohli by do boje bez ochrany Bf-109, jinak by je Avie zmasakrovali. Jen několik Do-17M a větší množství cca 300 He-111E, F a H s pár Ju-86G mohlo létat bez ochrany - to byla ale jen 1/3 bombardérů Luftwaffe, s málo vycvičenými piloty (nové stroje). Takže 2/3 bombardérů by museli létat s eskortou Bf-109, přitom kromě verze D měli Bf-109 malý dolet a vytrvalost, nejčetnější Bf-109B jen 2 kulomety. Bf-109 tvořili jen polovinu stíhaček Luftwaffe - zbytek byli He-51 a Ar-68 - snadná kořist pro Avie. Výcvik Němců v té době byl stejný jako u Čechů - Molders změnil taktiku (4členné roje, přepady bez manévrování) až v prosinci 1938, nezkušení Němci zatažení do manévrového boje znamená vítězství nebo remízu pro Avie i proti Bf-109. Ju-87A mohl nést jen jednu 250 kg pumu nebo 4 po 50 kg - nízká účinnost. Hs-123 obvykle nosil jen 4 pumy po 50 kg, protože 250 kg pumu pod trupem mohl odhazovat jen ve vodorovném letu (neměl výklopnou vidlici jako Štuka). Výcvik většiny pilotů slabý, zásoby pum nedostatečné, obzvlášť těžkých pum. Účinnost bombardování  zakopaného nepřítele (čs. vojsk) je malá. Kvůli předpokládané převaze Luftwaffe armáda přesouvala větší síly vždy jen v noci. V říjnu už jsou noci dost dlouhé, navíc špatné počasí přes den (mlhy, nízká oblačnost, déšť) by výrazně snížilo možnosti Luftwaffe, stejně jako kopcovitý lesnatý terén. Ju-87 a Hs.123 by dokázali vytvořit jen úzký průlom, který by noční protiútok přisunutých záloh téměř jistě zlikvidoval. Takže Luftwaffe nebyl zdaleka tak silný soupeř, jako o rok později v Polsku. Rozptýlení a maskování čs. letectva - zhruba polovina by přežila prvních 14 dní války, a potom by Luftwaffe došli pumy a palivo (naši by měli zásoby ještě na 2-3 týdny).

Na Graf Zeppelinu meli byt nasazeny Bf 109T jako stihaci stroje.

Je nutno si uvědomit naše postavení malého státu,, po tzv. anšlusu Rakouska, doslova zasunutého do Německa. Navíc třetinu obyvatel Čech a Moravy tvořili Němci, kterých bylo víc než Slováků. Naše letectvo odpovídalo letectvu malého státu a bylo proti velmoci jako bylo Německo bez šancí. Ještě poznámka, letadlo SB-2 neexistovalo, pouze SB! Ta dvojka se vztahuje k počtu motorů např. SB-2M100A. Zdraví ZJ

Pánové, s chutí se dívám v komentářích na debatu o tancích ve Francii. Ale ten pravopis, ten pravopis! Kdybyste tu shodu podmětu s přísudkem trefili aspoň v 50%...

K diskusi o Benešovi, doporučuji přečíst:

http://www.chelemendik.sk/Benes_a_jeho_dekrety_442819934.html

Oerlikony vyrabeli Nemci a Britove za valky v licenci. Myslim ze Americani tez.

Vsak oni jim tom Turci jednou vrati.

Je známo, že letectví v ČSR bylo před válkou zastaralé a neschopné postavit letoun odpovídající době. Ono to není lepší ani dnes. I když letoun narvete nejmodernější Hi Tech pokud není drak moderní zhlediska technologií, možností oprav a údržby, zůstává plečkou nadále.

Souhlasím, bombardovací letectvo jsme měli velmi zastaralé, ale snad by naši piloti svojí obětavostí odvedli kus práce. Ale naše stíhací Avia B-534, bych tak zas moc nepodceňoval. Jak bylo napsáno i v jiných příspěvcích, o rok později Poláci s o něco horšími stroji dokázali zatápět Němcům, sestřelili i několik Me-109. Naší velkou slabinou byla slabá protiletecká ochrana, která v poli většinou spoléhala na kulomety, takže naše Avie by na všechno nestačili. Nechápu proč armáda nenakoupila víc protiletadlových prostředků: Aerlikony (VKPL vz.36 - ráže 20 mm) v té době jen cca 227 ks a začala pozdě se zaváděním Boforsu - ráže 40 mm - 0 ks.

  Ještě stručně k tomu opevnění. Bylo důležité, ale mělo se stavět v kratších a jen nejohroženějších úsecích a měla se víc motorizovat armáda. A to těžké se mělo co nejvíce zjednodušit, to platí hlavně o tvrzích - viz zdlouhavá práce v podzemí.

http://www.ceskoslovenskaarmadavroce1938.estranky.cz/

K opevnění bych dodal, že jeho koncepce nebyla dokonalá, ale na naše poměry jsme vytvořili vrchol fortifikačního umění té doby. Ono stavět opevněné linie v prostředí Francie je díky rozloze území a poloze nepřátel o mnoho jednodušší než v našem případě.

Potíží opevnění bylo, že se nevědělo jak na to. Nebyl jasný koncept (celkem 3). Ale i přes tento základní problém jsme dokázali postavit v rekordním čase prakticky souvislou obrannou linii podél celé republiky. Odolnost jednotlivých objektů byla neuvěřitelná a instalovaná výzbroj patřila ke světové špičce.

Můžeme se jen dohadovat jak by dopadla konfrontace našeho opevnění a německých ozbrojených sil. Avšak pokud nedokončená a hůře vyzbrojená Metaxasova linie, dobývaná z boků a týlu, nepadla při prvním útoku, můžeme odvodit jak by to asi vypadalo na naší frontě.

Opevnění v našich podmínkách bylo tou nejlepší možností. Bez opevnění bychom museli mít značný technologický náskok a plné stavy. O splnění těchto dvou podmínek pochybuji.