Nějak se tu v diskusi zapomnělo, že současně s Německem, vystoupili s požadavky na odstoupení našich území také Poláci a Maďaři. A s Německou armádou skutečně Těšínsko- Poláci a Jižní Slovensko- Maďaři začali obsazovat. A jak by se chovali Slováci to nám dokázali za chvíli také.

Vážený  pane  Pirkle, 

v  roce  1938  byli  Poláci  zcela  jistě  chtiví  odplaty.  Kdežto  Maďaři se chovali neutrálně  protože  uzavřeli  s  Malou  dohodou  smlouvu  o  neútočení.

chybou bylo, ze se svejkovi nepodarilo obklicit berlin a vyjednat s hysterickym adou nejaky lepsi podminky. pak by totiz nebyl protektorat cesko, ale nemecko. coz je malo znamej historickej fakt. cely to vlastne ztroskotalo na tom, ze svejk pri tazeni na berlin ochutnal proslulej nemeckej lager bittburger a bylo po tazeni. z nemecky putyky se podle zlych jazyku dostal az po valce 

Pro všechny bojechtivé hrdiny, kteří tu s radostí v příspěvcích obětují životy cizích i svých předků. Opevnění tehdy nebylo kompletně dokončené, stalo by se to až někdy v 50.letech. Opevnění mělo odrazovat a pouze pozastavit postup útočících armád. Mimoto zde žily asi 3 milióny Němců, z nichž řada sloužila v armádě, často ve vysokých funkcích. Většinová část by se postavila na stranu nepřítele. Po Mnichovské zradě nám mocnosti jasně naznačily, že pokud nepřistoupíme na podmínky, vina za rozpoutání války je na nás a že od nich pomoc čekat nemůžeme. Tzv. Čechoslováků nás bylo 9 mil. a Německo mělo 80 mil. obyvatel. Dopadli bychom katastrofálně - všude jen ruiny a hroby.

Panedefétisto, je to složité. Můžete mít názor, ale vadí mi že o tom zároveň víteO. 

Bohuželmocnosti, tehdy jako dnes, zachovávají územní celistvost jen silným, čivybraným. Francouzi Němce přeceňovali, nás nepovažovali za dost silné, aby sezaplétali do války. Byli zpracováni Německou propagandou,  je docelamožné, že střet v ČSR by jim odhalil realitu.

Německáarmáda nebyla o mnoho početnější, na větší nebyl čas, ani výzbroj! (80Mčepic..:-/). Ano, těžké opevnění se mělo vylepšovat dlouho. Avšak lehké bylo užkolem celé republiky směrem k Německu i Rakousku a na čáře Vltava, Praha,Liberec. A fungovalo jako zesilující prvek obrany.

Ta 1/2 „Bémáků“ co narukovala sloužila většinou v týlu či naneexponovaných úsecích. Ta druhá 1/2 nenastoupila, to ještě není vzpoura.

Wehrmacht ČS armádu nepodceňoval. Jejich plán byl průlom, některou zeskutečných či domnělých slabin v obraně, díky lokálnímu přečíslení a jehoudržení, díky převaze ve vzduchu. Myslíte-li že ostřílená ČS generalitanedokázala předvídat tyto směry, tak máte naše předky asi za hlupce.V článku je doslova uvedeno, že na jihu Čech si Němci vybrali velmišpatně. Dobít předmostí na východní straně Vltavy by jim trvalo několik týdnů, museliby ho udržet a úspěšně rozšiřovat. Nejdřív tehdy, by znovu mělo smysl rozmýšletse o kapitulaci. Mezi tím se nemusela, i mohla změnit politická situace.

Podstatné je, že krom naší ochoty se bránit, by se ukázala i reálná „síla“Wehrmachtu i Luftwaffe*. O velkou část té síly by v bojích přišli. Což mohlooddálit válku v Evropě až o rok. A o to jde, čas hrál proti Hitlerovi a Německáekonomika se hrozila, bez obsazování stále nových oblastí, sesypat. K vašemu hysterickému zakončení. Luftwaffe neměla dostatek paliva,bomb ani náhr. dílů. Vybombardovaná města nehrozila ani náhodou. Zato, naprosto reálně, hrozilo úplné odepsání stavu 1/3 strojů Luftwaffe došrotu.**  Zátěž výroby by vzrostla, úroveň výcviku by klesla. *Její tech. převaha byla výrazně menší, než se obecně soudí. **Ne do týlu.

Žiji tady v Trhových Svinech a stejně jako někteří zde v diskusi jsem si vždycky myslíval, že jsme se měli bránit. Omyl.

Před pár lety jsem se byl podívat na jedinou !!! buňku na 5 km která tady u Trhových Svinů stojí a která se dala bez problémů terénně obejít. Sám průvodce na to upozorňuje jako na raritu, že je prostě buňka naprosto k prdu. Čili z tohoto směru - cesta na Budějovice byla na cca 2 kilometry širokém pásu naprosto otevřená a bez problému průjezdná - což tady v dokumentu a cvičení zcela jasně říkají.

a není to tím, že v exponovaných oblastech bylo to opevnění systematicky bořeno? Zanikla prakticky celá Vltavská čára a taky i linie kterou zmiňujete...

78 let poté ulice německých historických měst obývají nikoli hrdinní vysloužilci vítězných armádních pluků a jejich pyšní arájiští potomci, nýbrž kebabisté a ražničisté, kteří německy pořádně ani neumějí, a jejich historicko-prostorová znalost  se smrskla na tušení nejbližší mešity, tátovo pohádky o kamenité vesničce, z níž utekli do Německa, adresy nejbližšího sozialamtu a multikulti samoobsluhy. Z Rakouska je bezvýznamný stát, neustále pochybující o vlastním smyslu, v nových spolkových zemích nostalgicky vzpomínají na sovětskou okupaci, sekají dluhy a federaci podle amerického střihu šéfuje nikoli zasloužilý rytíř s pruským rodokmenem, nýbrž plebejská endéračka. Věci se daly do pořádku i bez našeho zásadnějšího krveprolití,což je jedině dobře.

Chtel byste stare poradky?

A opět věčná diskuse "Měli jsme se bránit?", která už je ale naprosto bezpředmětná. Co se stalo, stalo se a žádné diskuse na tom nic nezmění. Krom toho nám se to kecá, když o šestasedmdesát let později máme informace, které tenkrát naše vláda neměla a víme, jak to s německou armádou tenkrát bylo. 

A svádět jakousi českou bezpáteřnost na důsledky Mnichova mi přijde velmi alibistické. Nebyli to náhodou komunisté, kteří nás tu čtyřicet let učili držet hubu a krok?

jestli není náhodou to že tady byli 40 let komanči způsobeno tím že se tenkrát naši dědové nebránili...

Pokud Francie s Maginotovou linii padla za nekolik tydnu, neni pochyb, ze by padla i CSR.

Moje informace jsou, ze nemecka armada mela projit Moravou pres Ostravu a z jihu

pres Znojmo Mikulov.

Ceskoslovenska armada by branila rozdelena Cechy a druha cast armady Slovensko. Udajne by se udrzela asi 2 tydny a v te dobe by mobilizovala Francie. Pokud Francie neminila bojovat, byl cely plan na nic.

Za 2.sv.valky ztratily pevnosti jakykoliv smysl, protoze se daji s tanky obejit a obrance nechat vyhladovet, prip. utocit zezadu.

Zcela bez povsimnuti zustava, ze by nemci z letadel rozbili velkou cast prumyslu a i civilni mesta.

a co tak neco o komunistech ??????????????????

Myslím si, že poznámka k fotu č. 4, o velkých očích německé špionáže není na místě. Kompletní opevnění Československa mělo být dohotoveno podle plánu až v r. 1951. To není překlep. Lze to snadno dohledat. Takže by bylo na místě se spíše zajímat o to, kdo jim dodal tyto podklady. Proto také ten spěch s anexí Rakouska a následně ČSR. Já nežiji v přesvědčení, že Wehrmacht řídili hlupáci.

Po anexi Rakouska byla jižní linie opevnění priorita, na některých místech až 3 sledy lehkého opevnění

Předkládám souřadnici cca - 48°56'34.668"N, 14°45'21.656"E -  asfaltová  lesní cesta od Cinátlu - silnice 154 po žluté k silnici Domanín  - Kojákovice. Mezi rybníky Klabouch a Ruda, po přejetí Opatovické stoky přijde prudká zatáčka vpravo, vlevo vede kamenitá cesta, po cca 20 m odbočím doprava do lesa a po dalších cca 20 m jsou rozvaliny bunkru. Ten ale na německé mapě nefiguruje.Kde se dá najít seznam bunkrů na Třeboňsku, ať zarostlých nebo zničených? Vynikající téma k turistice pro hosty v Třeboni v lázních. I možnost pro autora se v lázních tímto prezentovat. Vřele doporučuji, jezdím do  lzeňské Aurory a na kole po okolí 20 let. Moc děkuji za zajímavý článek a těším se na další díl....

Z Aurory jsou možné tři základní výlety.

1. Nejnáročnější, ale nejhezčí je přes Novou Bystřici do Kláštera, kde je krásně renovován celý systém opevnění.

2. Před Borovany doprava lze v lese nalézt několik bunkrů v různém stavu zachovalosti. Podobně je to i u osady Veselka v blízkosti Stropnice

3. Nejkratším výletem je návštěva hráze Dunajovického rybníka, kde je u hráze zabudován bunkr.

Za shlédnutí stojí i zbytky bunkru u hájovny u Purkrabského rybníku.

Řada rozvalin po bunkrech je i v oblasti Chlumu u Třeboně (např. i u železniční tratě), ale to jsou jen vzpomínky. Podobně je to i s bunkry na hrázi Rožmberka. Zachovaly se jen ty bunkry, které nebylo pro blízkost nějakého objektu možno vyhodit do povětří. Někdy se zbytky hlásek postavených po roce 1945 zaměňují za předválečné bunkry.

popis obrany Třeboňska a JIndřichohradecka lze nalézt v publikaci Miroslav Sviták: Opevnění Jindřichohradecka.

doporučuji též zdroj ropiky.net, kde je i podrobá fotodokumentace.

Ze stávajících podkladů vyplývá, že v oblasti Římova bylo 60 hotových obranných betonových objektů, v oblasti Borovan 50, v oblasti Třeboně 25 objektů, v oblasti Staňkovského rybníka 77 objektů. Pochybuji, že Němci měli o všech informace.

Jinak o neprůchodnosti Třeboňska, zejména pro obrněnou techniku, se přesvědčili v roce 1945 jak Němci, tak Rudá armáda. Stačí se podívat na mapu.

Na jindřichohradecku u Kláštera byly některé objekty díky fandům oživeny. Jeďte se tam podívat.