Diskuze

Čína už dává na výzkum větší díl HDP než Evropa

Čínská vláda a podniky v roce 2012 investovaly do výzkumu 1,98 procenta rozpočtu, ukazují údaje organizace OECD. Čína tak v tomto ukazateli poprvé předběhla Evropu. Problémů má přesto čínská věda více než dost.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

P10e65t50r 62M76i10c55h90a26l

26. 1. 2014 20:48

"Čína už dává na výzkum větší díl HDP než Evropa."

Není se čemu divit. Vzhledem k vysokým odvodům za zaměstnance a vysokým mandatorním výdajům nemají "západní" státy ani firmy peněz nazbyt.

0 0
možnosti

Vzhledem k tomu, že čína má tolik pracujících, jako Evropa a USA dohromady, vychází mi, že dává nejvíc peněz na výzkum ze všech zemí na světě. Nebylo by nezajímavé srovnat konkrétní roční částky. To by USA i EU byly nejspíš propastně daleko za čínou.

0 0
možnosti

Aha ono to v článku je a čína první není, tak pardon;-D

0 0
možnosti

B96e88n 93P63a11v83k18a

16. 1. 2014 20:42

Kdo by tady taky z firem rval masivně peníze do výzkumu, když si všichni rvou vlasy z těch obrovských odvodů za zaměstnance. Prostě to není nafukovací. Je to buď a nebo.

0 2
možnosti

To jste asi nepochopil. Peníze dává na výzkum stát firmám a ne firmy státu.

0 0
možnosti

jen ty vysledky moc nemaji :)

0 0
možnosti

Zatím. Je to otázka času. Nedá se otočit kohoutem a čekat, že příští měsíc stoupne počet citací o procenta odpovídající investovaným dolarům. 

Na druhou stranu pokud aktivně přilákáš na jedno místo dostatečné množství chytrých lidí, začnou z toho místa dřív nebo později padat chytré myšlenky. Jen je tam zpoždění, může to být i jedna generace, ale co je jedna generace na časové ose vývoje státu, kor státu jako je Čína.

Nedávno jsem zrovna četl článek o nějakém českém výrobci malotraktorů, který si nechává stroje dělat v Číně. Sdílím jeho úžas nad stočlennými výzkumnými týmy v relativně obyčejných továrnách na elektromotory.

0 0
možnosti

Číně se prostě začínají vracet odborníci, kteří vystudovali a praxi získali jinde. Podívejte se do archivu jakéhokoliv odborného časopisu na podíl vědců s jmény jako ing, Ho, Ču a podobné.. Není snad jediný článek za XY let, kde by nebyl zmíněn nějaký číňan jako spoluautor.

4 0
možnosti

Jenže hodně jich jsou Američané, kteří čínsky snad ani neumí,

2 1
možnosti
Foto

Tak tohle mne opravdu dokáže rozesmutnět: "Většina skutečně dobrých článků pochází z poměrně malého okruhu špičkových vědců. Často jde o odborníky, kteří působili v zahraničí a do Číny je přilákala štědrá finanční podpora. V čínské vědecké produkci však stále převládají málo čtené články domácích autorů v domácích časopisech s mizivým dopadem." Když čtu takového formulace tak je mi smutno, protože ukazují hlavní problémy, se kterým se potýká česká věda.

1. Pro koho podporujeme vědu? Jaký má smysl věda, která není dělána primárně pro "domácí" zákazníky? Jistě, když je nějaký výsledek natolik skvělý, že se uplatní i ve mezinárodním měřítku tak je to paráda, ale je to opravdu hlavním cílem? Podle mne má věda (a výzkum) přinést zlepšení podmínek pro místní lidi. Vážně si někdo myslí, že základem jakéhokoliv byznysu (a věda a výzkum není svým způsobem dnes nic jiného než specifický typ byznysu) je úspěch na vzdálených odbytištích namísto úspěchu na místním (tj. blízkém) trhu?

2. Co je to dobrý článek? Kolik lidí z běžné praxe čte impaktované časopisy ve srovnání s domácími odbornými časopisy? Jaký asi bude mít dopad článek o nějaké nové technologii, který si přečte řekněme 10 miliónů potenciálních čínských uživatelů/odběratelů oproti článku, který si přečte nějakých 10 tisíc světových vědců a řekněme 5 tisíc mimočínských uživatelů/odběratelů?

3. Mezinárodní uplatnění je ta pověstná špička ledovce, která ale nemůže vzniknout, bez široké základny "domácí" vědy dělané pro "domácí zákazníky". I tomu skutečnému ledovci kouká nad hladinu moře jen 1/10 objemu. Jenže se podívejte jak jsou nastaveny podmínky "hodnocení" vědy v České republice. Pro ty co neví jak to funguje, tak ze vědecké výstupy dostává jejich autor/organizace tzv. RIV body, některé typy výstupů více bodů, za jiné méně a za některé nedostane nic. Podle současných pravidel nedostane autor článku za česky psaný článek nic, česky psaná odborná periodika nejsou totiž impaktována. A k čemu to povede?

2 3
možnosti

J61a20n 13N51o58v23á11k

16. 1. 2014 9:01

Nevím jak jinde,ale v mém oboru je pokus o publikování v českých "odborných" časopisech zcela bezcenný. Potenciální okruh čtenářů jsou totiž jen mí kolegové.Informace co nejsou publikované v kvalitním  časopise (samozřejmě v angličtině) jsou na vždy ztracené.

A takto funguje i třeba v Číně, článků je  tolik, že není v lidských silách si procházet i všechny nekvalitní články z místních odborných časopisů.

2 0
možnosti

"S mizivym dopadem" :-) impact factor se nepreklada autore, i v cesku vyjadruje vedeckou uroven daneho casopisu.

1 1
možnosti
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 18 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 17 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 18 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 33 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.