- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V roce 2020 budeme mít počítač výkonný jako liský mozek za 1000$, v roce 2030 bude tento počítač stát 1$ ... zvyšování výkonnosti nejde zastavit.
Pokud by ta analýza za tisíc dolarů zahrnovala i kompletní zhodnocení genetických dispozic a onemocnění, byly by to dobře investované peníze. Jestli je to jen "holé" přečtení kódu, pak to pro běžného člověka nemá význam.
To by asi neměl být velký problém. Vždy vám z toho něco vypadne (ano, umřete, jednou). Ale spíš to musíte brát jako nástroj k biotechnologickému pokroku. Tj. čím více lidí přečtete, tím více informací pak dokážete z DNA získat.
Jen poznámka ke genetice. Ona genetika je (téměř) všemocná, jen jen násobně složitější, než byla původní představa.
Při objevu DNA se soudilo, že to je ten pravý šém života (s nadsázkou). Jenže nyní se už ví, že samotná jaderná DNA není to jediné, co máme. Hodně věcí ovlivňuje také mitochondriální DNA. Navíc DNA je ještě obalena metylovými skupinami, které tlumí či naopak zdůrazňují funkčnost genů. Samotná DNA pak také není úplně statická, jak se soudilo, ale za určitých situací může dojít k aktivaci mechanismů, které vedou k přeskakování genů na jiné pozice. Následně pak vznikají v další generaci mutanti, kteří nejsou prostou kombinací DNA svých rodičů, a tito mutanti mohou mít výrazně pozměněné některé vlastnosti. Tento mechanismus, jak se zdá, složí k lepšímu přežití druhu při extrémních podmínkách (velká sucha, změny klimatu, změna potravy apod.). Zásobou pro ony "skákající geny" jsou pak především oblasti, které jsme označovali za "junk DNA", tedy oblasti, u kterých se zdálo, že jsou jen nesmyslnými zbytky z evolučního vývoje - spíše se tedy zdá, že to je obrovská databáze dalších možností.
Genetika je tedy stále naprosto zásadní, jenže poté, co vědci zdolali první vrchol v poznání, zjistili, že to je teprve první mírný kopeček v předhůří obrovských velehor nového oboru. A rozhodně bude ještě hodně dobrodružné celou genetiku dále objevovat.
Opakuje se totéž, co ve fyzice. Rozbití atomu prokázalo, že i atom je dělitelný na další části. A najednou se ukázaly nepřehledné další částice. Čím více toho známe, tím více si uvědomujeme nekonečnost toho, co neznáme. To neznámé nám asi nikdy nepřístupné se dá chápat jako nadpřirozenost, souhrný pojem pro vše, co nelze vysvětlit a ověřit jakýmikoliv přístroji a lidskými silami. Tak vznikli Bohové. Mnohojediní, trojjediní i jediní. Náš mozek zkrátka potřebuje ke všemu nějaké vysvětlení, jistotu, třeba i fiktivní. Jinak hrozí horror vacuum...
no uz se tesim, jak se toho chytnou zdravotni pojistovny a budou vyzadovat od klientu geneticky kod a rizikoveho vubec nepojisti.
Nastesti u nas se tyka jen tech komercnich.
Co je dnes, nemusí být zítra.