Diskuze

Slavné omyly vědy. Malá procházka dějinami velkých objevů i nesmyslů

Vědeckých časopisů je jako máku a jsou plné zpráv o úžasných objevech. Jak poznat, který je úžasně hloupý a který úžasně novátorský? Jak dokládá pohled do dějin, rozlišit tyto dvě kategorie těžko dokážou i sami vědci, píše ve svém textu chemik Vladimír Karpenko.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Pekny a ctivy clanek, dekuji.R^

0 0
možnosti

A co Cimrman? Nebyl to on, kdo zjistil, že vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne? Někdo přeci musí jít a říct "tudy né, pánové, tudy cesta nevede".

Myslím, že i jemu patří velký dík :-)

1 0
možnosti

to zjistil august strindberg

1 0
možnosti

Dále je možno uvést například Ignaze Semmelweise, který ve čtyřicátých letech 19. století objevil vliv asepse na přenos některých chorob v nemocnicích, a tudíž na úmrtnost operovaných pacientů v důsledku infekcí zanesených nesterilními nástroji a lékaři. Publikoval pouze v maďarském odborném časopisu, odkud se to samozřejmě nedostalo dál a dočkal se zvlášť negativní až nepřátelské reakce lékařů, kteří si nechtěli připustit, že to oni jsou zodpovědní za úmrtí těchto pacientů.

4 0
možnosti
Foto

Za teorii globálního oteplování může švédský chemik Arrhenius, který už v 19. století přirovnal vliv CO2 ve vzduchu ke vlivu skla ve skleníku a nazval to skleníkovým efektem a CO2 skleníkovým plynem. Ten vliv skla na teplotu ve skleníku byl sice na začátku 20 století vyvrácen, když se zjistilo, že teplo ve skleníku udržuje jakákoliv přepážka, i ta, která nemá radiační vlastnosti. Ale tato teorie žije svým životem dál a v dnešní době je zdrojem vysokých zisků. Tuto teorii oživila Margaret Thatcherová, když jí zneužila v boji proti uhlí a podpoře jaderných elektráren. V současné době je marný jakýkoliv pokus o to tuto chybnou teorii vyvrátit, i když odporuje termodynamickým zákonům, které se stále učí na školách. Pokud se otepluje, nemůže za to CO2. To, že se naše země neochlazuje jeko třeba měsíc, za to může vodní pára ve vzduchu a její vysolé specifické teplo a vysoká viskozita (což CO2 nemá) a její vrstva působí jako peřina. V pouštích, kde je velmi nízká vlhkost vzduchu, se země v noci ochlazuje podstatně rychleji, i když tam je stejná koncentrace CO2. Ostatně i u nás, když je čistá obloha. klesají teploty v noci podstatně níže.

12 1
možnosti

a jak silně se podílí efekt předávání tepla při kondenzaci vodních par během noci?

1 0
možnosti
Foto

J53i54ř49í 35R79o53h21a98n

27. 1. 2014 8:30

A co Charles Monnett, který vystavěl teorii o globálním oteplování na jednom mrtvém ledním medvědovi kterého zahlédl na pár vteřin z letadla? Pobláznil tou nafouknutou báchorkou celý svět, a teď pokud se někdo pokusí o opravdu seriózní výzkumný projekt, které má objasnit skutečnou pravdu o globálním stavu planety, utlučou ho zfanatizovaní čtenáři bulváru za rouhání.

16 5
možnosti

O21n50d34ř59e53j 14B38o45k

27. 1. 2014 4:56

Pěkný článek, dR^íky

16 0
možnosti