Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Na Islandu omylem navrtali sopečné magma. A vidí v tom budoucnost

Nečekané překvapení během pokusného vrtu odhalilo zajímavou možnost, jak ze zemského nitra získat více energie. Díky vyšší teplotě lze z magmatu získat více energie než z běžných geotermálních zdrojů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J17a49n 35S38i31n98n39r22e77i80c85h 6373655420281

Bude zajimave, az vrtem otevrou novou sopku, ktera zacne chrlit zhave magma. To bude vyuziti energie na 100%.. Tez atrakce pro turisty.

+1/0
21.2.2014 23:38

A14l36e82x82a66n58d28r 31K37o87s91t31k44a 5929436919126

Tam kde je tak velká magmatická kapsa a takový tlak by již patrně sopka byla. Na druhou stranu, pokud pto provozují ve vulkanicky aktivním středu ostrova.. Tam jich ročně bouchne minimálně několik, spíš několik desítek.

0/0
22.2.2014 21:17

L96i27b71o49r 87H69o12s19a92k 3265382294326

Jak dlouho tam to magma muze vydrzet? Aby se nakonec nevyparilo driv nez tu elektrarnu vybudujou...

0/−3
21.2.2014 23:28


H31y18n75e88k 13Š88l28a96h49ů38n76e93k 4289433876829

:-D

0/0
22.2.2014 19:12

T40o47m70á77š 26B65l79a72h72o42š 6896117145690

To mi poněkud připomělo dávné školní články o Zemi, kde zítra znamená včera ...

+1/0
21.2.2014 23:20

J43a82n 29S22a83l36o18m24o82n 4319890301735

Jinak se konaly i na našem území pokusy s výrobou energie pomocí geotermálních vrtů. Ovšem u nás je problém se silnou mineralizací vod a velmi rychle se tím zanášelo potrubí.

0/0
21.2.2014 21:34

P56a65v38e12l 25S69ý98k26o92r78a 7617432217981

Je několik míst, kde se tím topí. Mají tam nějaké švédské výměníky.

0/0
21.2.2014 22:19

P31e14t56r 32V33o87s56t35r45ý 3168400733446

Na našem území se žádné takové pokusy samozřejmě nedělaly... Jinak mineralizace vod v hlubokých výměnících je všeobecný problém.

0/0
22.2.2014 1:28

A93l69e65x81a98n27d98r 72K56o54s33t91k53a 5839146969506

Pro vaší informaci, ty pokusy, které se nedělaly například již přitápí někde u Ústí n.L., kde mají navrtaný zdroj vody o teplotě něco nad 30c, který dle výpočtu vydrží asi na 30 let. A v Litoměřicích, taktéž nad Labem dělají pokusné vrty pro elektrárnu asi 20 MW, takže také "malou" atd.

0/0
22.2.2014 21:20

J97a87n 97S72a36l90o65m53o38n 4369310301325

No, existují bloky uhelných elektráren o výkonu 50Mw (Elektrárna Tisová I - 3 bloky 50Mw, jedna turbínka o výkonu asi 16Mw). A většina podnikových energetik má 50Mw bloky.

0/0
21.2.2014 21:25

P70e51t35r 14N56ě37m96e62c 4250223350747

Stejnosměrné vedení? Já myslel, že to se v počátcích elektrifikace opustilo mimo jiné i kvůli větším ztrátám ve vedení oproti střídavému proudu. No možná se pletu.

+3/0
21.2.2014 20:04

J58a33n 39K78ř13í51ž 6375933935428

...ne,nepletete.

0/0
21.2.2014 20:47

J85i46r31i 42D73o26b54r87ý 9718509363

To je ale dano tim, ze v zasuvce musi byt relativne male/bezpecne napeti. Ale pro efektivni prenos na dalku je nutne vysoke napeti a pokud mozno maly proud.

A vyrobit neco jako transformator pro stejnosmerny proud bylo mimo moznosti prelomu 19/20 stoleti.

Stridave napeti, ale zacina by problem u extremne dlouhych vedenich, kdy ta stridavost zpusobuje nezanedbatelne ztraty napriklad tim, ze indukuje proud do vseho kolem co je vodive a to morska voda bohuzel je.

0/0
21.2.2014 21:24

J32a61n 49S28a78l57o69m53o58n 4819750711975

U stejnosměrného proudu se to zařízení nejmenuje transformátor, ale mněnič. Všeobecně je problém stejnosměrné napětí zvýšit (to se dělá násobičem), naopak na jeho snížení stačí jednoduchý odporový bočník. :-) Nejsem odborník na podmořskou kabeláž, ale předpokládám, že induktivním ztrátám ve vedení střídavého proudu i v podmořském kabelu lze zabránit konstrukcí toho kabelu (nebo je alespoň omezit). Nicméně to by byl jediný logický důvod proč pro toto využít stejnosměrný proud. Ovšem u stejnosměrného proudu jsou zase obrovské ztráty v odporu samotného vodiče.

0/−2
21.2.2014 21:32

J77i67r35i 74D34o83b92r35ý 9378389653

U stejnosmerneho proudu jsou ztraty v odporu vodice stejne jako u stridaveho. Ale ztraty v odporu vodice nejsou jedine zejmena u stridaveho proudu.

A srazeni napeti na bocniku? Jako vtip dobry, ale jinak? Zvysovani napeti se dela kvuli tomu, ze na stejny vykon staci mensi proud ktery ma pak mensi ztraty oporem vodice. Seriovy odpor na snizovani se navic ani nenazyva bocnik:-)

A i zvysovani nasobicem je dobry vtip, to se pouziva je na malinke vykony v elektronice, v energetice je to na prd.

Menice se delaji jinak. Ale to uz jsem nepatri.

+2/0
21.2.2014 23:49

J88a82n 23K63ř80í17ž 6375493845488

To ale zřejmě nebude extrémně dlouhé vedení.

Stejnosměrný proud transformovat nelze už z principu.

0/0
22.2.2014 7:17

J35a70n 89K60ř34í93ž 6675493455598

Relativním malým napětím 240/400V rozhodně nazvat nelze.

0/−1
22.2.2014 7:20

J20i73r32i 63D15o89b79r63ý 9878579103

Relativne. Stejnosmerna napeti pouzivana k prenosu na vekou vzdalenost jsou okolo 1 milionu V.

+1/0
22.2.2014 9:06

J94a32n 82K39ř95í43ž 6165723505548

...a kde to mají?

Odkázek by nebyl?

0/0
22.2.2014 11:23

J86i59r51i 96D44o24b10r88ý 9358849913

Hledejte na google heslo HVDC. Bezne se pouziva 800kV, ale uz jsou i vedeni 1100kV (napriklad Cina Zhundong - Sichuan bohuzel foto nemam)

0/0
22.2.2014 11:38

J78a55n 24K59ř58í57ž 6895373725608

..už na to letím.

Děkuju za odkaz.

0/0
22.2.2014 11:40

J37a60n 60K76ř93í15ž 6835863715228

Zajímavé!

Ponořím se ještě hlouběji.

Tedy mám na mysli to prostudování dalších pramenů.:-)

0/0
22.2.2014 11:50

P65e62t97r 32N24ě13m53e37c 4250463830577

Tak proč to chtějí tahat stejnosměrem takovou dálku? Tomu nerozumím.

0/0
21.2.2014 21:39

M81a23r80t74i59n 21N20e58r38m92u72t 9387737188969

nejspíš kvůli kapacitním ztrátám - takový kondenzátor (druhý pól je obklopující voda) se nabije při zapnutí a pak už jím nic neutíká.

0/0
22.2.2014 1:54

J72a71n 36K86ř46í50ž 6445703205628

...ale to snad ne!:-)

0/0
22.2.2014 7:23

M13a33r37t92i78n 15N89e76r12m93u80t 9337197368609

eh máte pravdu, moc piv. Ta voda má na svědomí induktivní ztráty, jinak kapacitní jsou tam samozřejmě taky.

0/0
22.2.2014 8:06

J11a57n 26K72ř89í69ž 6575163165798

...hlavně by to zabilo lidi.

Nemůžete jako pracovní vodič použít oceán či moře.

0/0
22.2.2014 8:48

M64a87r58t46i17n 47N51e70r21m55u87t 9827657588869

proboha, nemyslel jsem použít moře jako druhý pól8-o. Ale tím, že jako dostatečně vodivý materiál obklopuje oba vodiče, zvyšuje kapacitu mezi nimi

0/0
22.2.2014 10:55

J81a60n 70K23ř25í49ž 6625103365448

Tak tím si taky nejsem jist.

Voda-mořská-je vodičem proudu velmi dobrým.

A někde by mohla "probíjet" mezi vodiči.

0/0
22.2.2014 11:19

M91a27r97t29i92n 55N27e31r22m23u27t 9417397948569

to je jako rozhovor s mým synem - jakmile není něco přesně řečeno ("Ničeho se tady nedotýkej" "Ale jak mám teda chodit?!"). Jistě že je napřed izolace. Ale vodivá voda způsobí, že plocha kondenzátoru se zvětší - dráty na sebe "kapacitně vidí" nejen přímo proti sobě, ale ze všech stran

0/0
22.2.2014 14:28

J79a71n 28K91ř66í84ž 6175183865918

...a co máte furt s tou kapacitou?:-)

0/0
22.2.2014 15:58

M89a40r12t87i32n 11N25e30r52m50u28t 9107707608529

protože jste zřejmě pochopil, že by se mi líbilo táhnout ss proud vodou napřed jedním drátem a v další verzi dvěma holými, proto zakládám společnost pro uvádění příběhů na pravou míru

0/0
22.2.2014 17:02

M45a69r50t31i75n 66N84e85r64m29u63t 9267987598239

když je problém s kapacitou drátů na stožárech vůči zemi (musejí se občas prorotovat fáze), co teprve v moři

0/0
22.2.2014 11:01

J21a83n 68K34ř40í80ž 6205383195378

...myslím si to samé.

Ono vést 500V a 500kV je velikánský rozdíl!

Natož ještě vyšší napětí.

To je zkrátka to,čemu se říká "přenosový problém".

0/0
22.2.2014 11:22

J79a35n 85K21ř77í78ž 6115663495318

On je to spíš ideologický návrh.(Nemá to nic společného s politikou).

Zřejmě to bude alternativa obou systémů.

0/0
22.2.2014 7:13

F24e66r86d20i35n15a54n47d 67S67m84r25č70e39k 7398431417467

Z dlouhodobého hlediska je to naprosto nesmyslná myšlenka. Hranice lidského chtíče ovládnout tuto planetu ztrácí sebekontrolu a zahrává si s mocnějším, než lidstvo kdy bude. Už dnes je v případě nenadále seismické katastrofy ohrožen Island jako jeden z prvních, vč. kaldery pod Yellowstonem. Ale ne, my si pořád musíme myslet, že vše zkrotíme, ovládneme a využijeme. Jako třeba "těžbu" meteoritů...

+2/−13
21.2.2014 12:42

T40o92m94á40š 97M74o85r50a62v59č59í37k 3977536963575

"Hranice lidského chtíče ovládnout tuto planetu ztrácí sebekontrolu a zahrává si s mocnějším, než lidstvo kdy bude".

Až zjistíte, že se energie získává i z jádra nechtěl bych vidět vaše zděšení;-)

+13/−1
21.2.2014 13:57

V97o35j36t72ě70c50h 52R64ů64ž56e81k 9439462640468

A co teprve až se začne využívat jaderná fúze, vždyť tu přece používá slunce!!!!8-o8-o

+4/0
21.2.2014 18:16

J77a95n 83K36ř92í24ž 6935163795608

...a už se neozval.

Zdrtil jste ho tou informací,gůgl otevřel,zjistil že to tak je a nyní se nachází na ARO,nebo minimálně v šoku!;-DR^R^R^

0/−1
21.2.2014 20:51

P27a15v35e64l 42N41o84v46á83k 7471936449613

Mám obavu ze pokud dojde k te vaší nenadále seizmicke katastrofě pod Yelowstonem člověk s tím nic neudělá a budem doufat ze to prezijem...

+1/0
21.2.2014 14:03

T69o89m49á40š 75M51o91r52a13v96č22í81k 3417246273135

Ta oblast vybuchuje docela často. Nejčastější jsou tam hydrotermální exploze a to nemám na mysli gejzíry.

0/0
21.2.2014 14:17

M42a14r29t56i22n 52J45i27r98o32u25s96e96k 7626275515438

Sopky na Islandu nechrlí eruptivní magma. Jde jen o postupné rozevírání Zemského riftu. Navíc láva není radioakticní svinstvo, takže když se to rozbije, nebude to trávit široké okolí jako Černobyl nebo Fukušima, ale jen to přestane dodávat "šťávu".

+1/−4
21.2.2014 14:03

T43o23m45á52š 82M27o64r86a18v24č17í22k 3827106273665

Přesněji řečeno sopky na Islandu při svých erupcích chrlí lávu:-) a nejde jen o rozevírání zemského riftu, protože to by byl Island na dně oceánu, ale jde o vzácné spojení hot-spot a riftu.

0/0
21.2.2014 14:30

L42a74d86i49s26l53a32v 41S53o35u94k54u50p 9797709477977

Přesně.

0/0
21.2.2014 16:57

J10a80n 60F58r85o64l68í14k 6386380145254

O širokém okolí se dá mluvit jen u Černobylu. Ve Fukušime bylo 30 km pásmo uzavřeno preventivně. Nyní je zakázaná oblast přibližně 5x10 km

+1/0
21.2.2014 14:38

J31i97ř39í 64K20o83c76u55r93e96k 6915304515738

Když před cca 70.000 lety bouchla sopka v Lake Toba, tak po ní zbyl kráter 100 km dlouhý a 30 km široký.

Těžko říct zda to bylo lidskou činností, lidskýcm chtíčem po energii nebo něčím podobným, jak se nám dnešní nástupci "strašení čertem" snaží namluvit.

Indie je velká asi jako Evropa od Gibraltaru po čáru Riga-Cařihrad. Celá byla zasypaná sopečným popelem do výšky až 2 metrů. Člověk v té době louskal pazourkem kokosové ořechy a ve srovnání s tím byl Černobyl jenom takový prskanec.

+8/−1
21.2.2014 15:35

T38o91m62á73š 36M51o45r12a26v84č81í91k 3557206273445

"Až do výšky 2 metrů" znamená průměrný spad 10 cm s tím, že je v Indii jedna lokalita, kde je popel jako naplavenina ve vrstvě silné až 6 metrů. A to je tak trošku rozdíl.

+3/0
21.2.2014 16:19

E86d25a 27D25r31á37b65e89k 7399952923907

nene, to by bylo "až 6 metrů":-)

0/0
26.2.2014 12:47

D13a12v88i39d 17Š22a36f76r50á64n11e62k 5797294807533

Ohledně toho vašeho srovnání snad jen to, že člověk řeší otázky jedné, dvou generací, navíc v kontextu k vlastní činnosti. Tematika jaderné energetiky aktuální je, výbuchy supervulkánů na prahu lidského rodu ne. Celá věda.

0/0
21.2.2014 19:51

J20a75r12o35s51l11a36v 72B43r40ü57m53m97e24r 7954513846

Výbuchy supervulkánů aktuální jsou, protože několika tiká čas. Ale na rozdíl od jaderných otázek, které řešit umíme, tak výbuch SV opravdu ne, tam lze jedině počkat až to bouchne, usadí se první prach a pak se přizpůsobit změněné ekologické situaci.

+2/0
23.2.2014 11:35





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.