Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na Islandu omylem navrtali sopečné magma. A vidí v tom budoucnost

Nečekané překvapení během pokusného vrtu odhalilo zajímavou možnost, jak ze zemského nitra získat více energie. Díky vyšší teplotě lze z magmatu získat více energie než z běžných geotermálních zdrojů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J24a42n 25S23i72n47n83r53e15i40c50h 6473425210611

Bude zajimave, az vrtem otevrou novou sopku, ktera zacne chrlit zhave magma. To bude vyuziti energie na 100%.. Tez atrakce pro turisty.

+1/0
21.2.2014 23:38

A84l49e31x63a55n84d80r 46K94o47s76t13k77a 5819966229216

Tam kde je tak velká magmatická kapsa a takový tlak by již patrně sopka byla. Na druhou stranu, pokud pto provozují ve vulkanicky aktivním středu ostrova.. Tam jich ročně bouchne minimálně několik, spíš několik desítek.

0/0
22.2.2014 21:17

L45i28b91o45r 40H70o29s45a25k 3925562924956

Jak dlouho tam to magma muze vydrzet? Aby se nakonec nevyparilo driv nez tu elektrarnu vybudujou...

0/−3
21.2.2014 23:28

H91y28n88e85k 94Š69l49a31h95ů26n76e65k 4229453906499

:-D

0/0
22.2.2014 19:12

T70o41m69á22š 57B12l12a50h41o49š 6336377165610

To mi poněkud připomělo dávné školní články o Zemi, kde zítra znamená včera ...

+1/0
21.2.2014 23:20

J88a87n 27S16a61l81o42m37o60n 4109940441785

Jinak se konaly i na našem území pokusy s výrobou energie pomocí geotermálních vrtů. Ovšem u nás je problém se silnou mineralizací vod a velmi rychle se tím zanášelo potrubí.

0/0
21.2.2014 21:34

P16a56v53e89l 98S87ý74k13o45r54a 7907542607781

Je několik míst, kde se tím topí. Mají tam nějaké švédské výměníky.

0/0
21.2.2014 22:19

P65e57t87r 18V60o42s77t20r24ý 3828780173406

Na našem území se žádné takové pokusy samozřejmě nedělaly... Jinak mineralizace vod v hlubokých výměnících je všeobecný problém.

0/0
22.2.2014 1:28

A48l75e95x90a15n11d57r 21K50o52s73t30k91a 5619696439376

Pro vaší informaci, ty pokusy, které se nedělaly například již přitápí někde u Ústí n.L., kde mají navrtaný zdroj vody o teplotě něco nad 30c, který dle výpočtu vydrží asi na 30 let. A v Litoměřicích, taktéž nad Labem dělají pokusné vrty pro elektrárnu asi 20 MW, takže také "malou" atd.

0/0
22.2.2014 21:20

J48a49n 13S92a34l76o27m32o84n 4299950361485

No, existují bloky uhelných elektráren o výkonu 50Mw (Elektrárna Tisová I - 3 bloky 50Mw, jedna turbínka o výkonu asi 16Mw). A většina podnikových energetik má 50Mw bloky.

0/0
21.2.2014 21:25

P23e50t33r 90N83ě96m44e95c 4790133170147

Stejnosměrné vedení? Já myslel, že to se v počátcích elektrifikace opustilo mimo jiné i kvůli větším ztrátám ve vedení oproti střídavému proudu. No možná se pletu.

+3/0
21.2.2014 20:04

J44a65n 35K47ř26í15ž 6395693205888

...ne,nepletete.

0/0
21.2.2014 20:47

J54i40r22i 26D90o75b93r78ý 9618439693

To je ale dano tim, ze v zasuvce musi byt relativne male/bezpecne napeti. Ale pro efektivni prenos na dalku je nutne vysoke napeti a pokud mozno maly proud.

A vyrobit neco jako transformator pro stejnosmerny proud bylo mimo moznosti prelomu 19/20 stoleti.

Stridave napeti, ale zacina by problem u extremne dlouhych vedenich, kdy ta stridavost zpusobuje nezanedbatelne ztraty napriklad tim, ze indukuje proud do vseho kolem co je vodive a to morska voda bohuzel je.

0/0
21.2.2014 21:24

J27a60n 88S33a56l65o89m39o29n 4439150471675

U stejnosměrného proudu se to zařízení nejmenuje transformátor, ale mněnič. Všeobecně je problém stejnosměrné napětí zvýšit (to se dělá násobičem), naopak na jeho snížení stačí jednoduchý odporový bočník. :-) Nejsem odborník na podmořskou kabeláž, ale předpokládám, že induktivním ztrátám ve vedení střídavého proudu i v podmořském kabelu lze zabránit konstrukcí toho kabelu (nebo je alespoň omezit). Nicméně to by byl jediný logický důvod proč pro toto využít stejnosměrný proud. Ovšem u stejnosměrného proudu jsou zase obrovské ztráty v odporu samotného vodiče.

0/−2
21.2.2014 21:32

J85i60r21i 91D24o19b16r81ý 9188109333

U stejnosmerneho proudu jsou ztraty v odporu vodice stejne jako u stridaveho. Ale ztraty v odporu vodice nejsou jedine zejmena u stridaveho proudu.

A srazeni napeti na bocniku? Jako vtip dobry, ale jinak? Zvysovani napeti se dela kvuli tomu, ze na stejny vykon staci mensi proud ktery ma pak mensi ztraty oporem vodice. Seriovy odpor na snizovani se navic ani nenazyva bocnik:-)

A i zvysovani nasobicem je dobry vtip, to se pouziva je na malinke vykony v elektronice, v energetice je to na prd.

Menice se delaji jinak. Ale to uz jsem nepatri.

+2/0
21.2.2014 23:49

J42a25n 88K27ř81í61ž 6195853555258

To ale zřejmě nebude extrémně dlouhé vedení.

Stejnosměrný proud transformovat nelze už z principu.

0/0
22.2.2014 7:17

J21a18n 69K56ř85í84ž 6945643725318

Relativním malým napětím 240/400V rozhodně nazvat nelze.

0/−1
22.2.2014 7:20

J67i79r10i 33D75o66b87r96ý 9538429453

Relativne. Stejnosmerna napeti pouzivana k prenosu na vekou vzdalenost jsou okolo 1 milionu V.

+1/0
22.2.2014 9:06

J83a45n 98K15ř74í13ž 6795533725288

...a kde to mají?

Odkázek by nebyl?

0/0
22.2.2014 11:23

J92i38r97i 38D73o36b96r59ý 9458839233

Hledejte na google heslo HVDC. Bezne se pouziva 800kV, ale uz jsou i vedeni 1100kV (napriklad Cina Zhundong - Sichuan bohuzel foto nemam)

0/0
22.2.2014 11:38

J37a10n 98K65ř57í11ž 6305373285728

..už na to letím.

Děkuju za odkaz.

0/0
22.2.2014 11:40

J11a20n 25K16ř43í65ž 6765423225758

Zajímavé!

Ponořím se ještě hlouběji.

Tedy mám na mysli to prostudování dalších pramenů.:-)

0/0
22.2.2014 11:50

P71e43t33r 38N15ě73m36e26c 4300143820267

Tak proč to chtějí tahat stejnosměrem takovou dálku? Tomu nerozumím.

0/0
21.2.2014 21:39

M42a45r28t86i97n 83N46e83r16m51u62t 9137857948419

nejspíš kvůli kapacitním ztrátám - takový kondenzátor (druhý pól je obklopující voda) se nabije při zapnutí a pak už jím nic neutíká.

0/0
22.2.2014 1:54

J61a41n 24K31ř86í12ž 6605843325358

...ale to snad ne!:-)

0/0
22.2.2014 7:23

M72a49r37t96i46n 21N85e37r82m32u26t 9317957808699

eh máte pravdu, moc piv. Ta voda má na svědomí induktivní ztráty, jinak kapacitní jsou tam samozřejmě taky.

0/0
22.2.2014 8:06

J89a58n 72K84ř47í91ž 6755733595148

...hlavně by to zabilo lidi.

Nemůžete jako pracovní vodič použít oceán či moře.

0/0
22.2.2014 8:48

M38a28r52t97i92n 17N71e78r59m11u47t 9357977788689

proboha, nemyslel jsem použít moře jako druhý pól8-o. Ale tím, že jako dostatečně vodivý materiál obklopuje oba vodiče, zvyšuje kapacitu mezi nimi

0/0
22.2.2014 10:55

J40a85n 63K98ř59í90ž 6515643585128

Tak tím si taky nejsem jist.

Voda-mořská-je vodičem proudu velmi dobrým.

A někde by mohla "probíjet" mezi vodiči.

0/0
22.2.2014 11:19

M63a67r18t58i74n 67N20e19r53m47u27t 9777647138729

to je jako rozhovor s mým synem - jakmile není něco přesně řečeno ("Ničeho se tady nedotýkej" "Ale jak mám teda chodit?!"). Jistě že je napřed izolace. Ale vodivá voda způsobí, že plocha kondenzátoru se zvětší - dráty na sebe "kapacitně vidí" nejen přímo proti sobě, ale ze všech stran

0/0
22.2.2014 14:28

J24a83n 69K82ř89í30ž 6275853305488

...a co máte furt s tou kapacitou?:-)

0/0
22.2.2014 15:58

M41a83r31t94i55n 36N63e83r89m44u41t 9147687508579

protože jste zřejmě pochopil, že by se mi líbilo táhnout ss proud vodou napřed jedním drátem a v další verzi dvěma holými, proto zakládám společnost pro uvádění příběhů na pravou míru

0/0
22.2.2014 17:02

M98a17r29t24i64n 67N71e79r38m75u10t 9307467718819

když je problém s kapacitou drátů na stožárech vůči zemi (musejí se občas prorotovat fáze), co teprve v moři

0/0
22.2.2014 11:01

J25a36n 33K36ř79í22ž 6835543685578

...myslím si to samé.

Ono vést 500V a 500kV je velikánský rozdíl!

Natož ještě vyšší napětí.

To je zkrátka to,čemu se říká "přenosový problém".

0/0
22.2.2014 11:22

J82a46n 60K44ř31í66ž 6845613625758

On je to spíš ideologický návrh.(Nemá to nic společného s politikou).

Zřejmě to bude alternativa obou systémů.

0/0
22.2.2014 7:13

F64e59r24d50i19n64a82n10d 57S83m53r47č57e66k 7188611907837

Z dlouhodobého hlediska je to naprosto nesmyslná myšlenka. Hranice lidského chtíče ovládnout tuto planetu ztrácí sebekontrolu a zahrává si s mocnějším, než lidstvo kdy bude. Už dnes je v případě nenadále seismické katastrofy ohrožen Island jako jeden z prvních, vč. kaldery pod Yellowstonem. Ale ne, my si pořád musíme myslet, že vše zkrotíme, ovládneme a využijeme. Jako třeba "těžbu" meteoritů...

+2/−13
21.2.2014 12:42

T94o88m50á34š 82M63o29r45a14v93č76í23k 3347656863575

"Hranice lidského chtíče ovládnout tuto planetu ztrácí sebekontrolu a zahrává si s mocnějším, než lidstvo kdy bude".

Až zjistíte, že se energie získává i z jádra nechtěl bych vidět vaše zděšení;-)

+13/−1
21.2.2014 13:57

V40o16j70t49ě35c32h 38R39ů16ž20e90k 9739842680608

A co teprve až se začne využívat jaderná fúze, vždyť tu přece používá slunce!!!!8-o8-o

+4/0
21.2.2014 18:16

J36a77n 44K37ř79í21ž 6445243195558

...a už se neozval.

Zdrtil jste ho tou informací,gůgl otevřel,zjistil že to tak je a nyní se nachází na ARO,nebo minimálně v šoku!;-DR^R^R^

0/−1
21.2.2014 20:51

P42a51v58e44l 70N35o22v41á86k 7261816389623

Mám obavu ze pokud dojde k te vaší nenadále seizmicke katastrofě pod Yelowstonem člověk s tím nic neudělá a budem doufat ze to prezijem...

+1/0
21.2.2014 14:03

T54o87m77á59š 59M97o94r68a18v36č59í49k 3427226303715

Ta oblast vybuchuje docela často. Nejčastější jsou tam hydrotermální exploze a to nemám na mysli gejzíry.

0/0
21.2.2014 14:17

M48a83r73t28i89n 90J61i12r26o74u33s73e91k 7556155155488

Sopky na Islandu nechrlí eruptivní magma. Jde jen o postupné rozevírání Zemského riftu. Navíc láva není radioakticní svinstvo, takže když se to rozbije, nebude to trávit široké okolí jako Černobyl nebo Fukušima, ale jen to přestane dodávat "šťávu".

+1/−4
21.2.2014 14:03

T98o83m76á81š 26M74o15r81a95v92č19í45k 3237976863375

Přesněji řečeno sopky na Islandu při svých erupcích chrlí lávu:-) a nejde jen o rozevírání zemského riftu, protože to by byl Island na dně oceánu, ale jde o vzácné spojení hot-spot a riftu.

0/0
21.2.2014 14:30

L67a67d36i90s76l60a38v 22S54o84u67k51u89p 9637699377747

Přesně.

0/0
21.2.2014 16:57

J71a60n 95F55r66o65l87í80k 6196540775634

O širokém okolí se dá mluvit jen u Černobylu. Ve Fukušime bylo 30 km pásmo uzavřeno preventivně. Nyní je zakázaná oblast přibližně 5x10 km

+1/0
21.2.2014 14:38

J25i87ř17í 65K47o11c77u54r76e35k 6535974195398

Když před cca 70.000 lety bouchla sopka v Lake Toba, tak po ní zbyl kráter 100 km dlouhý a 30 km široký.

Těžko říct zda to bylo lidskou činností, lidskýcm chtíčem po energii nebo něčím podobným, jak se nám dnešní nástupci "strašení čertem" snaží namluvit.

Indie je velká asi jako Evropa od Gibraltaru po čáru Riga-Cařihrad. Celá byla zasypaná sopečným popelem do výšky až 2 metrů. Člověk v té době louskal pazourkem kokosové ořechy a ve srovnání s tím byl Černobyl jenom takový prskanec.

+8/−1
21.2.2014 15:35

T36o21m45á54š 31M30o57r49a66v40č30í49k 3867576803225

"Až do výšky 2 metrů" znamená průměrný spad 10 cm s tím, že je v Indii jedna lokalita, kde je popel jako naplavenina ve vrstvě silné až 6 metrů. A to je tak trošku rozdíl.

+3/0
21.2.2014 16:19

E23d44a 49D15r88á47b65e73k 7459852433827

nene, to by bylo "až 6 metrů":-)

0/0
26.2.2014 12:47

D75a62v30i68d 44Š30a21f65r59á61n14e20k 5327934477303

Ohledně toho vašeho srovnání snad jen to, že člověk řeší otázky jedné, dvou generací, navíc v kontextu k vlastní činnosti. Tematika jaderné energetiky aktuální je, výbuchy supervulkánů na prahu lidského rodu ne. Celá věda.

0/0
21.2.2014 19:51

J17a65r87o64s19l36a30v 64B60r52ü65m90m34e12r 7704553666

Výbuchy supervulkánů aktuální jsou, protože několika tiká čas. Ale na rozdíl od jaderných otázek, které řešit umíme, tak výbuch SV opravdu ne, tam lze jedině počkat až to bouchne, usadí se první prach a pak se přizpůsobit změněné ekologické situaci.

+2/0
23.2.2014 11:35







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.