Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na Islandu omylem navrtali sopečné magma. A vidí v tom budoucnost

Nečekané překvapení během pokusného vrtu odhalilo zajímavou možnost, jak ze zemského nitra získat více energie. Díky vyšší teplotě lze z magmatu získat více energie než z běžných geotermálních zdrojů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J31a56n 86S48i12n10n76r50e11i98c36h 6343625630631

Bude zajimave, az vrtem otevrou novou sopku, ktera zacne chrlit zhave magma. To bude vyuziti energie na 100%.. Tez atrakce pro turisty.

+1/0
21.2.2014 23:38

A26l51e42x41a68n54d34r 28K62o35s23t60k62a 5289616479726

Tam kde je tak velká magmatická kapsa a takový tlak by již patrně sopka byla. Na druhou stranu, pokud pto provozují ve vulkanicky aktivním středu ostrova.. Tam jich ročně bouchne minimálně několik, spíš několik desítek.

0/0
22.2.2014 21:17

L42i53b75o12r 95H57o33s27a46k 3565852294686

Jak dlouho tam to magma muze vydrzet? Aby se nakonec nevyparilo driv nez tu elektrarnu vybudujou...

0/−3
21.2.2014 23:28

H52y98n39e57k 53Š98l19a75h62ů79n95e38k 4339223886489

:-D

0/0
22.2.2014 19:12

T31o48m60á62š 91B19l86a60h30o93š 6196237315970

To mi poněkud připomělo dávné školní články o Zemi, kde zítra znamená včera ...

+1/0
21.2.2014 23:20

J48a97n 93S82a23l31o14m74o61n 4379960781725

Jinak se konaly i na našem území pokusy s výrobou energie pomocí geotermálních vrtů. Ovšem u nás je problém se silnou mineralizací vod a velmi rychle se tím zanášelo potrubí.

0/0
21.2.2014 21:34

P73a71v44e43l 78S32ý34k46o67r15a 7597892517961

Je několik míst, kde se tím topí. Mají tam nějaké švédské výměníky.

0/0
21.2.2014 22:19

P33e15t10r 61V40o81s57t39r39ý 3398750273206

Na našem území se žádné takové pokusy samozřejmě nedělaly... Jinak mineralizace vod v hlubokých výměnících je všeobecný problém.

0/0
22.2.2014 1:28

A56l85e33x65a22n45d18r 85K57o58s74t44k97a 5729116409876

Pro vaší informaci, ty pokusy, které se nedělaly například již přitápí někde u Ústí n.L., kde mají navrtaný zdroj vody o teplotě něco nad 30c, který dle výpočtu vydrží asi na 30 let. A v Litoměřicích, taktéž nad Labem dělají pokusné vrty pro elektrárnu asi 20 MW, takže také "malou" atd.

0/0
22.2.2014 21:20

J32a32n 79S16a50l56o37m44o47n 4909300441425

No, existují bloky uhelných elektráren o výkonu 50Mw (Elektrárna Tisová I - 3 bloky 50Mw, jedna turbínka o výkonu asi 16Mw). A většina podnikových energetik má 50Mw bloky.

0/0
21.2.2014 21:25

P14e67t61r 22N76ě59m44e48c 4460543420207

Stejnosměrné vedení? Já myslel, že to se v počátcích elektrifikace opustilo mimo jiné i kvůli větším ztrátám ve vedení oproti střídavému proudu. No možná se pletu.

+3/0
21.2.2014 20:04

J75a55n 34K27ř41í18ž 6565983515178

...ne,nepletete.

0/0
21.2.2014 20:47

J52i47r13i 16D39o95b31r73ý 9538879513

To je ale dano tim, ze v zasuvce musi byt relativne male/bezpecne napeti. Ale pro efektivni prenos na dalku je nutne vysoke napeti a pokud mozno maly proud.

A vyrobit neco jako transformator pro stejnosmerny proud bylo mimo moznosti prelomu 19/20 stoleti.

Stridave napeti, ale zacina by problem u extremne dlouhych vedenich, kdy ta stridavost zpusobuje nezanedbatelne ztraty napriklad tim, ze indukuje proud do vseho kolem co je vodive a to morska voda bohuzel je.

0/0
21.2.2014 21:24

J25a53n 17S82a85l95o50m94o48n 4849760461955

U stejnosměrného proudu se to zařízení nejmenuje transformátor, ale mněnič. Všeobecně je problém stejnosměrné napětí zvýšit (to se dělá násobičem), naopak na jeho snížení stačí jednoduchý odporový bočník. :-) Nejsem odborník na podmořskou kabeláž, ale předpokládám, že induktivním ztrátám ve vedení střídavého proudu i v podmořském kabelu lze zabránit konstrukcí toho kabelu (nebo je alespoň omezit). Nicméně to by byl jediný logický důvod proč pro toto využít stejnosměrný proud. Ovšem u stejnosměrného proudu jsou zase obrovské ztráty v odporu samotného vodiče.

0/−2
21.2.2014 21:32

J73i10r12i 26D15o81b73r45ý 9898969253

U stejnosmerneho proudu jsou ztraty v odporu vodice stejne jako u stridaveho. Ale ztraty v odporu vodice nejsou jedine zejmena u stridaveho proudu.

A srazeni napeti na bocniku? Jako vtip dobry, ale jinak? Zvysovani napeti se dela kvuli tomu, ze na stejny vykon staci mensi proud ktery ma pak mensi ztraty oporem vodice. Seriovy odpor na snizovani se navic ani nenazyva bocnik:-)

A i zvysovani nasobicem je dobry vtip, to se pouziva je na malinke vykony v elektronice, v energetice je to na prd.

Menice se delaji jinak. Ale to uz jsem nepatri.

+2/0
21.2.2014 23:49

J23a19n 69K30ř47í27ž 6715103545678

To ale zřejmě nebude extrémně dlouhé vedení.

Stejnosměrný proud transformovat nelze už z principu.

0/0
22.2.2014 7:17

J60a11n 27K43ř55í22ž 6165133125318

Relativním malým napětím 240/400V rozhodně nazvat nelze.

0/−1
22.2.2014 7:20

J74i10r17i 41D38o92b14r67ý 9708239163

Relativne. Stejnosmerna napeti pouzivana k prenosu na vekou vzdalenost jsou okolo 1 milionu V.

+1/0
22.2.2014 9:06

J34a55n 91K68ř75í35ž 6295563315228

...a kde to mají?

Odkázek by nebyl?

0/0
22.2.2014 11:23

J76i90r37i 23D98o84b81r59ý 9698669413

Hledejte na google heslo HVDC. Bezne se pouziva 800kV, ale uz jsou i vedeni 1100kV (napriklad Cina Zhundong - Sichuan bohuzel foto nemam)

0/0
22.2.2014 11:38

J87a75n 49K23ř12í38ž 6915543225138

..už na to letím.

Děkuju za odkaz.

0/0
22.2.2014 11:40

J39a40n 61K36ř54í34ž 6745793855858

Zajímavé!

Ponořím se ještě hlouběji.

Tedy mám na mysli to prostudování dalších pramenů.:-)

0/0
22.2.2014 11:50

P55e80t18r 97N19ě78m28e39c 4170313180107

Tak proč to chtějí tahat stejnosměrem takovou dálku? Tomu nerozumím.

0/0
21.2.2014 21:39

M55a74r46t79i51n 55N73e96r37m12u18t 9187477598759

nejspíš kvůli kapacitním ztrátám - takový kondenzátor (druhý pól je obklopující voda) se nabije při zapnutí a pak už jím nic neutíká.

0/0
22.2.2014 1:54

J86a53n 59K17ř78í83ž 6805843165678

...ale to snad ne!:-)

0/0
22.2.2014 7:23

M50a13r32t20i61n 46N89e94r38m83u86t 9887747828289

eh máte pravdu, moc piv. Ta voda má na svědomí induktivní ztráty, jinak kapacitní jsou tam samozřejmě taky.

0/0
22.2.2014 8:06

J15a88n 57K53ř71í98ž 6605583135408

...hlavně by to zabilo lidi.

Nemůžete jako pracovní vodič použít oceán či moře.

0/0
22.2.2014 8:48

M85a56r24t38i26n 74N88e39r22m10u51t 9507857758649

proboha, nemyslel jsem použít moře jako druhý pól8-o. Ale tím, že jako dostatečně vodivý materiál obklopuje oba vodiče, zvyšuje kapacitu mezi nimi

0/0
22.2.2014 10:55

J28a23n 18K74ř87í96ž 6775763875738

Tak tím si taky nejsem jist.

Voda-mořská-je vodičem proudu velmi dobrým.

A někde by mohla "probíjet" mezi vodiči.

0/0
22.2.2014 11:19

M93a32r41t43i67n 89N54e28r78m75u89t 9757657218199

to je jako rozhovor s mým synem - jakmile není něco přesně řečeno ("Ničeho se tady nedotýkej" "Ale jak mám teda chodit?!"). Jistě že je napřed izolace. Ale vodivá voda způsobí, že plocha kondenzátoru se zvětší - dráty na sebe "kapacitně vidí" nejen přímo proti sobě, ale ze všech stran

0/0
22.2.2014 14:28

J96a59n 61K81ř76í64ž 6125813875538

...a co máte furt s tou kapacitou?:-)

0/0
22.2.2014 15:58

M84a51r82t24i43n 17N79e35r64m31u51t 9567947538209

protože jste zřejmě pochopil, že by se mi líbilo táhnout ss proud vodou napřed jedním drátem a v další verzi dvěma holými, proto zakládám společnost pro uvádění příběhů na pravou míru

0/0
22.2.2014 17:02

M96a32r17t98i74n 51N57e96r65m90u47t 9267937218189

když je problém s kapacitou drátů na stožárech vůči zemi (musejí se občas prorotovat fáze), co teprve v moři

0/0
22.2.2014 11:01

J91a50n 53K89ř81í47ž 6705143455688

...myslím si to samé.

Ono vést 500V a 500kV je velikánský rozdíl!

Natož ještě vyšší napětí.

To je zkrátka to,čemu se říká "přenosový problém".

0/0
22.2.2014 11:22

J20a50n 10K88ř67í50ž 6635173715788

On je to spíš ideologický návrh.(Nemá to nic společného s politikou).

Zřejmě to bude alternativa obou systémů.

0/0
22.2.2014 7:13

F42e94r82d22i11n36a54n27d 33S95m89r84č23e56k 7398111127157

Z dlouhodobého hlediska je to naprosto nesmyslná myšlenka. Hranice lidského chtíče ovládnout tuto planetu ztrácí sebekontrolu a zahrává si s mocnějším, než lidstvo kdy bude. Už dnes je v případě nenadále seismické katastrofy ohrožen Island jako jeden z prvních, vč. kaldery pod Yellowstonem. Ale ne, my si pořád musíme myslet, že vše zkrotíme, ovládneme a využijeme. Jako třeba "těžbu" meteoritů...

+2/−13
21.2.2014 12:42

T71o71m36á27š 71M39o64r11a57v17č97í49k 3827186313425

"Hranice lidského chtíče ovládnout tuto planetu ztrácí sebekontrolu a zahrává si s mocnějším, než lidstvo kdy bude".

Až zjistíte, že se energie získává i z jádra nechtěl bych vidět vaše zděšení;-)

+13/−1
21.2.2014 13:57

V75o96j67t40ě87c54h 92R52ů79ž48e77k 9349362530598

A co teprve až se začne využívat jaderná fúze, vždyť tu přece používá slunce!!!!8-o8-o

+4/0
21.2.2014 18:16

J66a48n 58K45ř10í52ž 6245323525578

...a už se neozval.

Zdrtil jste ho tou informací,gůgl otevřel,zjistil že to tak je a nyní se nachází na ARO,nebo minimálně v šoku!;-DR^R^R^

0/−1
21.2.2014 20:51

P98a78v46e29l 83N22o81v63á80k 7791426429713

Mám obavu ze pokud dojde k te vaší nenadále seizmicke katastrofě pod Yelowstonem člověk s tím nic neudělá a budem doufat ze to prezijem...

+1/0
21.2.2014 14:03

T26o26m77á82š 47M32o61r40a74v14č57í41k 3117346713315

Ta oblast vybuchuje docela často. Nejčastější jsou tam hydrotermální exploze a to nemám na mysli gejzíry.

0/0
21.2.2014 14:17

M88a61r73t24i81n 88J75i55r33o94u35s94e70k 7546735265338

Sopky na Islandu nechrlí eruptivní magma. Jde jen o postupné rozevírání Zemského riftu. Navíc láva není radioakticní svinstvo, takže když se to rozbije, nebude to trávit široké okolí jako Černobyl nebo Fukušima, ale jen to přestane dodávat "šťávu".

+1/−4
21.2.2014 14:03

T76o41m29á31š 68M75o10r90a27v33č73í88k 3877826873205

Přesněji řečeno sopky na Islandu při svých erupcích chrlí lávu:-) a nejde jen o rozevírání zemského riftu, protože to by byl Island na dně oceánu, ale jde o vzácné spojení hot-spot a riftu.

0/0
21.2.2014 14:30

L42a90d27i68s27l88a37v 49S31o59u51k95u65p 9697299407407

Přesně.

0/0
21.2.2014 16:57

J17a34n 91F51r98o30l85í73k 6336640645114

O širokém okolí se dá mluvit jen u Černobylu. Ve Fukušime bylo 30 km pásmo uzavřeno preventivně. Nyní je zakázaná oblast přibližně 5x10 km

+1/0
21.2.2014 14:38

J66i45ř22í 47K84o37c63u55r57e15k 6865144795988

Když před cca 70.000 lety bouchla sopka v Lake Toba, tak po ní zbyl kráter 100 km dlouhý a 30 km široký.

Těžko říct zda to bylo lidskou činností, lidskýcm chtíčem po energii nebo něčím podobným, jak se nám dnešní nástupci "strašení čertem" snaží namluvit.

Indie je velká asi jako Evropa od Gibraltaru po čáru Riga-Cařihrad. Celá byla zasypaná sopečným popelem do výšky až 2 metrů. Člověk v té době louskal pazourkem kokosové ořechy a ve srovnání s tím byl Černobyl jenom takový prskanec.

+8/−1
21.2.2014 15:35

T19o33m13á34š 57M14o43r57a79v58č94í68k 3427706403935

"Až do výšky 2 metrů" znamená průměrný spad 10 cm s tím, že je v Indii jedna lokalita, kde je popel jako naplavenina ve vrstvě silné až 6 metrů. A to je tak trošku rozdíl.

+3/0
21.2.2014 16:19

E92d33a 71D47r64á24b39e58k 7809412653837

nene, to by bylo "až 6 metrů":-)

0/0
26.2.2014 12:47

D81a12v46i87d 71Š98a21f62r69á98n17e59k 5677184657633

Ohledně toho vašeho srovnání snad jen to, že člověk řeší otázky jedné, dvou generací, navíc v kontextu k vlastní činnosti. Tematika jaderné energetiky aktuální je, výbuchy supervulkánů na prahu lidského rodu ne. Celá věda.

0/0
21.2.2014 19:51

J51a25r93o92s25l63a21v 63B41r41ü44m93m93e54r 7534263486

Výbuchy supervulkánů aktuální jsou, protože několika tiká čas. Ale na rozdíl od jaderných otázek, které řešit umíme, tak výbuch SV opravdu ne, tam lze jedině počkat až to bouchne, usadí se první prach a pak se přizpůsobit změněné ekologické situaci.

+2/0
23.2.2014 11:35







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.