Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Odborník vysvětluje: Co přináší nově spuštěný množivý reaktor

Nový reaktor BN-800 by mohl představovat začátek dlouho očekávané změny ve využití jaderné energie. Měl by být největší ukázkou systému pro technologii účinného využívání veškerých zásob uranu k výrobě energie a zmenšení objemu jaderného odpadu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M48a12r78t51i65n 83K21o45m55i64n60e42k 5210417271292

Je docela smutne ze tak spinave zeme jako cina a indie nasi evropu valcuji na poli ekologicke vyroby elektriny. Tamejsi mozky proste nemusi bojovat se slunickovejma kecama ekofanatiku ktery tomu houby rozumej. Diky redakci a panu Wagnerovi za skvelej clanek. Alespon nekdo se v nasi zemi snazi delat osvetu R^

+3/0
10.7.2014 15:25

P56e93t88r 66H60a40j50i64č 1770799188888

Po pravdě, osobně za sebe mohu říci, že jsem tomu velmi rád, že nám v oblasti jaderné energetiky ujíždí vlak. "Ekologická" výroba to bude jen do té doby, než se zase něco přihodí. Ještě jednu celkem nevinnou poznámku. Jako teenageři jsme dělai výbušniny a docela nám to i šlo. Představa tisíce tun roztavené sodíku mě z tohoto pohledu úplně fascinuje. Stačilo by pár hektolitrů vody....

0/0
10.7.2014 23:54

V70l79a42d13i95m80í77r 61W45a54g72n78e24r 4208985138

Voda se může dostat do styku se sodíkem jen v parogenerátoru, který je velmi daleko a oddělený od primárního sodíkového okruhu. A systém ochrany parogenerátoru je velmi efektivní. Ten je rozdělen na desetsekcí. Obsahuje velmi efektivní systém kontroly vodíku, který reaguje i navelmi slabé průniky vody. V případě, že dojde v dané sekci k průnikuvody do sodíku, oddělí se od systému. Pára a voda jsou vypuštěny do atmosféry asodík i s reakčními produkty do komory pro havarijní vypouštění. Celápoškozená sekce se pak naplní inertní atmosférou.

0/0
12.7.2014 21:16


I18g30o16r 64J83a77n94s10e53n 8231219904344

"V rychlém reaktoru se neutrony vzniklé ve štěpení nemoderují a využívají se ke štěpení přímo. Proto musí být v tomto reaktoru velmi intenzivní tok neutronů, aby zde probíhala stabilní řetězová reakce."

Tak to mi uplne hlava nebere, tj. proc by tam musely byt "velmi intenzivni toky neutronu", aby "zde probihala stabilni retezova reakce"??? To je jako mnozivy reaktor neco na zpusob solarniho panelu, kde se pri nizkem svetelnem toku neda vyrabet elektrina, protoze elektrony skacou zpet do der??? To jako v nejake rovnici mi zavisi ucinny prurez pro stepeni jadra na intenzite neutronoveho pole??? == Rozumim, ze pri urcitych intenzitach toku se mi zacne reaktor/palivo tavit a tim padem ovlivnovat reakci, ale to jste asi rici nechtel...

0/0
9.7.2014 23:41

V43l55a67d74i56m70í70r 41W97a23g33n32e20r 4208215488

Pokusím se to vysvětlit trochu jinak a srozumitelněji. Jestliže chcete, aby probíhala stabilní řetězová reakce musí vám vznikat ve štěpení stále stejný počet neutronů, jako vám mizí (je absorbován třeba uranem 238, štěpí nebo je pouze zachycen uranem 235, vyletí z aktivní zóny ...). Tato podmínka je popsána tzv. multiplikačním faktorem k, který je poměrem mezi počtem neutronů vzniklých ve štěpení v následující generaci neutronů a počtem všech neutronů v té předchozí. Jestliže je k menší než jedna dostáváte tzv. podkritický systém a pokud nemáte vnější zdroj neutronů, tak neutrony a počet štěpení ubývají a štěpná řetězová reakce postupně (dost rychle) ustane. Takovými systémy jsou urychlovačem řízené transmutační systémy, kde máme vnější zdroj neutronů, který nahrazuje chybějící neutrony ze štěpení: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3743 . Pokud je koeficient k jednička, tak dostanete přesně situaci, která musí být splněna u rychlého a klasického reaktoru. Systém je kritický. Pokud je koeficient k větší než jedna, tak máte systém nadkritický, počet štěpení velmi rychle poroste a máte vlastně jadernou bombu. 

Pokud máte pomalé moderované neutrony, je pravděpodobnost štěpení vysoká a pro produkci dostatečného počtu štěpení a tedy i neutronů pro obnovu předchozí generace potřebujete daleko menší hustotu (tok) neutronů. v systému. Naopak, pokud by tento tok byl vyšší, měli byste nadkritický systém. 

U rychlých reaktorů je pravděpodobnost štěpení neutronem nižší a pro dostatečný počet štěpení pro obnovu předchozí generace potřebujete vyšší hustotu (tok) neutronů. Rychlé reaktory tak musí mít řádově vyšší toky neutronů v systému, aby byl systém kritický a fungovala zde stabilní řetězová reakce.

0/0
10.7.2014 8:51

I26g87o45r 30J50a61n69s59e11n 8341869114474

Myslim, ze si opet nerozumime (nebo rozumime, a jen to tady na sebe hrajeme...). 

Kazdopadne, tok neutronu je okamzita stavova velicina dana okamzitym vykonem reaktoru. Naopak multiplikacni faktor k je velicina dana efektivne pouze konfiguraci reaktoru (rozmery, hustota, slozeni...), ale vubec nezavisi na toku neutronu == tj. jak rychly tak lehkovodni reaktor je ci muze byt kriticky, nadkriticky ci podkriticky pri jakemkoliv vykonu reaktoru tj. pri jakemkoliv toku neutronu...

Takze prohlaseni, ze "Rychlé reaktory tak musí mít řádově vyšší toky neutronů v systému, aby byl systém kritický a fungovala zde stabilní řetězová reakce." jsou naprosto scestna, nejenom zavadejici, ale primo a naprosto nepravdiva...

Jinak trosku z jine strany: vcelku snadno se da udelat lehkovodni reaktor, ktery bude mit aktivni zonu stejnych rozmeru a slozeni (treba jen uran) jako rychly reaktor. Pri stejnem vykonu obou reaktoru bude probihat v obou reaktorech stejny pocet stepeni, protoze prave pouze stepeni jader dodava tepelnou energii, takze na stejny vykon => stejny pocet stepeni... A z toho uz nam velmi jednoduse plyne ze stejny pocet stepeni == stejny pocet poletujicich neutronu, ktere timto stejnym stepenim byly vytvoreny, takze stejne neutronove toky jak v rychlem tak lehkovodnim reaktoru... ===> Vsechno v nultem priblizeni, samozrejme spektra tech neutronu budou odlisna a logicky i isotopove slozeni aktivni zony (rychly reaktor bude potrebovat vyssi obohaceni...).

Jedinym duvodem pro (potencialne) intenzivnejsi neutronove toky v rychlem reaktoru mohou byt relativne mensi rozmery aktivni zony ve srovnani s typickym lehkovodnim reaktorem stejneho vykonu... Mensi rozmer = vetsi hustota neutronoveho toku...

0/0
10.7.2014 11:22

V13l51a67d65i69m21í21r 26W21a49g62n37e41r 4758315928

Pane Jansene, do značné míry jste si na konci svého povídání odpověděl sám.  Jak jsem psal, hustota (tok) neutronů i hustota štěpení musí být vyšší v rychlých reaktorech. Důsledkem je nutnost vyššího obohacení, vyšší hustota produkce tepla a nutnost efektivnějšího odvodu tepla. Důsledkem je pak i kompaktnější aktivní zóna rychlých reaktorů. Máte pravdu, že "celkový počet štěpení" za časovou jednotku v celém systému, který dává i celkový tepelný a elektrický výkon je stejný pro klasický i rychlý reaktor, ta toky (hustoty) neutronů a hustoty štěpení uvnitř aktivní zóny jsou velmi rozdílné.

0/0
10.7.2014 12:09

V41l60a67d84i88m15í96r 33W55a13g92n93e97r 4248555468

Má být " ... je stejný pro klasický i rychlý rychlý reaktor se stejným výkonem, tak ..."

0/0
10.7.2014 12:13

V83l39a60d20i80m64í53r 49W98a37g98n76e95r 4678225298

Ještě dodatek, linie příčiny a následku je taková, že musíte konfiguraci aktivní zóny udělat jinou pro rychlý a klasický reaktor a právě takovou, aby toky neutronů a hustoty štěpení uvnitř zóny umožnily dosažení kritikality. 

Je jasné, že se ty toky neutronů pohybují pro oba typy reaktorů v určitém rozmezí podle konfigurace zóny, obohacení, geometrie (kolik neutronů uniká), složení materiálů aktivní zóny ..., ale pro rychlé reaktory z popsaných důvodů je ten rozsah výše než u klasických.

0/0
10.7.2014 12:26

I92g38o18r 91J35a43n62s23e46n 8701429244174

Podivejte, 2x jste napsal (tj. opakovane), ze  "Rychlé reaktory tak musí mít řádově vyšší toky neutronů v systému, aby byl systém kritický a fungovala zde stabilní řetězová reakce.", tj. 2x jste svazoval kriticnost systemu/reaktoru s intensitou neutronovych toku. 2x jste proto uvadel naprosto technicky nespravne argumenty...

0/0
10.7.2014 15:55

V28l32a22d34i16m90í56r 45W70a81g59n95e23r 4448885768

Vážený pne Jansene, máte pravdu, že to nebylo správně a že primární je opravdu ta geometrie. Nutnost dohnat menší pravděpodobnost štěpení rychlými neutrony vyšším obohacením a dalšími i geometrickými parametry aktivní zóny vede u rychlých reaktorů většinou ke kompaktnější konfiguraci a vyšším neutronovým tokům. Děkuji za poznámku a upřesnění. Přeji hezký den.

0/0
10.7.2014 18:50

V97l55a58d44i79m73í14r 85W47a54g58n95e96r 4958445928

Pane Jansene, měl bych jednu prosbu. Dopsal jsem nedávno první verzi knížky o Fukušimě. Dal jsem to na kontrolu a kritické poznámky i řadě kolegů, kteří jsou, na rozdíl ode mě jadernými inženýry a dozimetristy, ale i řadě přemýšlivých lidí mimo obor, takže doufám, že mi pomohou vychytat všechny mé nepřesnosti, omyly a nejasnosti, aby text byl pro co nejširší čtenářskou obec co nejpřínosnější. Byl bych docela rád, kdybyste se na text podíval. A budu vděčný za Vaše kritické poznámky a zhodnocení. Děkuji předem za uvážení a i negativní odpověď na E_mail: wagner at ujf.cas.cz.

0/0
10.7.2014 20:29

P20e35t91r 18H75a63j71i61č 1310719568678

Jednoduše řečeno pravděpodobnost záchytu pomalého neutronu je vyšší, než rychlého. Je to všechno o statistice, tedy o průměrné rychlosti neutronů a tomu odpovídající pravděpodobnosti záchytu. Závislost rychlosti a pravděpodobnosti asi nebude lineární a budou se muset uvažovat i okrajové jevy, ale to už je asi pro naše představy zbytečná komplikace.

0/0
11.7.2014 8:18

J35a42n 38N29o28v33á68k 6724864646723

Mohl by mi někdo vysvětlit, proč v čem spočívá ten důvod, proč se v těchhle reaktorech používá čistý sodík? Proč zrovna takový sviňsky nebezpečný materiál? To tam nemůže být něco chemicky stabilnějšího?

0/0
9.7.2014 18:30

V47l68a45d97i48m72í84r 25W12a13g18n96e68r 4318915868

Formulace "sviňsky nebezpečný materiál" je opravdu emotivní. Důvody pro využití tekutého sodíku jsou ty, že je jen málo látek, které mohou tak efektivně odvádět teplo. Navíc má tento kov velmi nízkou teplotu tání. A nejpodstatnější výhodou u reaktoru je, že se v něm dlouhodobým působením neutronů a gama záření neprodukují nebezpečné dlouhodobé radionuklidy. Jinak se používá sodík třeba  i k chlazení některých vysoce tepelně namáhaných částí pecí.

+1/0
9.7.2014 23:39

J57a12n 57N28o21v22á29k 6764784726743

Vzhledem k tomu, že jsem viděl reakci sodíku s vodou už na hodinách chemie na střední škole, tak si dovolím trvat na tom, že to je opravdu "sviňsky nebezpečný materiál". A mít 2000 tun tohohle kovu v roztaveném stavu a v elektrárně plné vody je skutečně nezáviděníhodné bezpečnostní riziko. Tomuhle bych rozhodně neříkal "safety by design". Myslím, že vy, jaderní fyzici a technici, máte ideální příležitost se proslavit, tak hledejte něco s podobnými vlastnostmi a vodostálého, ideálně nerozpustného.

0/0
10.7.2014 8:00

V30l33a70d28i69m28í55r 33W91a84g73n17e93r 4498265368

Pane Nováku, a odpověď je pro pány Drdu a Kostku. Tepelné výměníky, které předávají teplo mezi !druhým! sodíkovým a parním okruhem jsou kompletně v nejaderné částí a tedy úplně mimo bazén se sodíkem. Konstrukce tepelného výměníku je speciální, tak, aby byla co nejbezpečnější.

0/0
10.7.2014 8:57

J26a19n 36N10o50v93á76k 6884894556593

Pane Wagnere, přesně jste popsal ten problém. Je tam výměník, kde v jednom okruhu je voda a v druhém žhavý sodík. To je opravdu hodně výbušná kombinace. Věřím, že se to technicky dá dost dobře ošéfovat, ale není to nic, co by bylo bylo bezpečné samo od sebe. To, že ten výměník je v nejaderné části provozu je úplně jedno.

Prostě někdo zase optimalizoval fungování jaderného reaktoru, ne jaderné elektrárny jako celku.

0/0
10.7.2014 12:32

V29l56a33d77i71m93í22r 49W80a78g47n77e97r 4138455638

Víte, pane Nováku, optimalizace bezpečnosti celé elektrárny vede k tomu, že se největší důraz klade na bezpečnost reaktoru a zamezení rizik spojených s možností úniku radioaktivity. A oddělení a vzdálení zmíněných tepelných výměníků od reaktorové nádoby se sodíkem k tomu patří. Pochopitelně, každé technické řešení má svá pozitiva a rizika. A bohužel ve světě neexistují řešení, která by byla bez negativ jen s pozitivy. To, že využití sodíku a jeho chemické vlastnosti nesou rizika, je zdůrazněno v článku a ostatně problémy s tím měli i Rusové při rozbíhání reaktoru BN-600 a Japonci u reaktoru v Monju. Rychlé reaktory můžete postavit i na bázi chlazení olovem (případně slitiny olova a bismutu) nebo plynem. Jsou i další řešení reaktorů. Všechna však mají svá rizika, a pochopitelně i svá pozitiva. Srovnání jednotlivých řešení pak potřebuje posouzení řady odborných skutečností, na které opravdu nejsem expert, a určitě nebudu k tomu vyslovovat kategorické soudy.

Stejně tak mají svá rizika a pozitiva i jiná energetická řešení než jaderná. Bioplyn i zemní plyn může mít také poměrně nebezpečné vlastnosti, jak se můžeme přesvědčovat poměrně často. Stejně tak vodík v úvahách využití vodíkového hospodářství k vyrovnávání fluktuací obnovitelných zdrojů. Svá rizika nesou, a průběžně se o tom přesvědčujeme, i řešení s využitím fosilních paliv, které mají také často z principu  poměrně výbušnou a hořlavou povahu.  Svá rizika nesou i velké zásobníky CO2 či přehrady. A mohlo by se pokračovat.

Podstata je, že prostě neexistuje ideální řešení bez negativ a jen s pozitivy. Nezbývá tak než tyto vlastnosti vážit a porovnávat. A hledat optimum pro různé podmínky, která v různém čase a na různých místech jsou. Ale o tom už jsem psal hodně a myslím, že už i s Vámi hodně diskutoval. Jeden z textů, kterým jsem se nad tím zamýšlel je třeba zde: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-nejen-pri-posouzeni-rizika-je-nejdulezitejsi-srovnani .

0/0
11.7.2014 4:54

A89l72e37s 49D33r70d94a 8929592693461

Myslím, že nukleární energetika má smysl a budoucnost. Vůbec se mi ale nelíbí představa, že by se několik set tun sodíku nacházelo v blízkosti několika set tun vody. Nebo mi v článku něco uteklo?

0/0
9.7.2014 15:36

A73l78e38x92a39n79d71r 94K13o45s60t94k45a 5109376759546

Neuteklo. A ani odborníci z toho nejsou moc nadšení. A co teprve až se v praxi povede film Čínský Syndrom.. Tam se ukázalo že použité trubky ani neprošly rentgenem, aby se ušetřilo.. Jinak ohledně toho sodíku, nejsem odborník na teplo, ale asi by šlo tam zařadit ještě jeden okruh (mezi vodu a sodík) s něčím co přenáší teplo ale nereaguje ani s jedním za velkého bum.  Možná něco synteticky olejoidního silikonového?

0/0
9.7.2014 18:48

P47e70t57r 12J47a57n22í98č26e27k 1204959850381

bodejt by Evrope neujizdel vlak, kdyz se v EU diky vselijakym ekopitomcum misto JE stavi solarni panely na urodne pude, vetrniky a buhvico jeste:-/

+12/0
9.7.2014 9:59

J84a21n 34S75a75l11o49m54o48n 4279400501605

A jakpak to bylo s těmi "našemi" Českolsovenskými Jaslovskými Bohunicemi a reaktorem KS 150? Ten nepatřil do rodiny rychlých množivých reaktorů? Akorát vím že měl být chlazený CO2. :-)

0/0
9.7.2014 8:01

V54l21a42d14i32m43í28r 48W22a97g87n71e41r 4808795398

Už vysvětleno v diskuzi pod zjednodušeným výcucem článku. Ta situace s dvojí úrovní pro různé typy čtenářů je alespoň pro mě značně schizofrenní :-) Tam je podrobněji vysvětleno, že reaktor A1 v Jaslovských Bohunicích byl klasický moderovaný těžkou vodou a chlazený tím oxidem uhličitým.

+2/0
9.7.2014 9:08

J63a53n 83S17a58l31o19m33o75n 4619100521965

Jj, také na můj dotaz. :-) Takže ještě jednou díky. :-)

0/0
9.7.2014 9:12

J26i19ř83í 16K17o61c53u14r84e16k 6725514205458

Technická poznámka redakci: Odkaz pod videem obsahuje na konci tečku, která v něm být nemá. Tím pádem odkaz nefunguje bez dodatečných úprav.

Díky za perfektní článek!

0/0
9.7.2014 0:29

T72o27m85á58š 68Z77e43m17a21n 3735358504735

Tohle bychom měli postavit v Dolním Dvořišti.:-D

+3/0
8.7.2014 23:58

J96i81ř38í 52K10o29c29u50r19e58k 6245614365268

Proč tak daleko? Nebylo by lepší s ním nahradit severočeské uhelky? A teprve potom řešit export. Bude-li z něj elelkřina levnější než z uhelky hnané černým uhlím z přilehlého povrchového dolu, pak by bylo vhodné postavit jednu eleketrárnu ve Frýdlantském výběžku a rovnou dvě na Ostravsku. Prodávat elektřinu Polákům, aby si oni svoje uhelky ráčili odstavit a přestali nás i sebe zásobovat smogem.

0/0
9.7.2014 0:23

J69a91n 49S82a53l18o25m45o94n 4559320151275

Kdyby tu nebyla tak velká seismická aktivita, tak by to asi šlo. Jediné uhelky o které jsem slyšel že by šla nahradit jaderkou jsou Tušimice a Počerady, které leží v málo seismicky aktivní oblasti.

0/0
9.7.2014 7:58

W87a18l87t76e58r 54D16i17v30i23š 6857382772672

Problém je, že k provozu jaderné elektrárny potřebujete obrovskou spoustu chladicí vody a to není v místech, které navrhujete, tak jednoduché. Buď byste tam musel stavět elektrárnu s nižším výkonem (což ale zvyšuje cenu na vyrobenou kWh), nebo musíte najít místo s dostatkem vody.

Pro severní Čechy by bylo řešením jednak spuštění dalších bloků Temelína a Dukovan, jednak postavení další velké jaderné elektrárny v ČR (je celkem jedno kde, provoz je čistý a při současných technologiích i velmi bezpečný - osobně bych neměl problém mít jadernou elektrárnu za barákem). 

Do budoucna by bylo velmi potřebné, aby se podařilo rozjet sériovou výrobu malých reaktorů s postupnou vlnou, které by mohly být u každého většího města (nebo přesněji pod ním). Sériová výroba by mohla radikálně zlevnit výstavbu i provoz (až o destíky procent) a cena elektřiny by tak mohla být klidně na úrovni dnešních velkých JE (nebo i níže). Provozovatelem takových elektráren by mohly být samy města (návrat městských elektráren, které zde byly před 2. sv. v.) nebo menší firmy (menší ve smyslu menší než ČEZ). Bylo by to dostatečně decentralizované, bezpečné, čisté... Trochu potíž by byla s různými pomatenci, kteří si myslí, jak jsou kdovíjak ekologičtí, ale reálně skáčou na špek různým nátlakovým skupinám financovaných velkými energetickými společnostmi, které rozhodně nemají v zájmu, aby se nějak rychle přešlo na jádro (a podotýkám, že tohle není bohužel žádná konspirace - raději mít zpátky Elvise než korupci kolem energetiky, ropy, plynu a uhlí).

+4/0
9.7.2014 8:05

J14a31n 18S36a43l17o51m27o46n 4299330511955

Právě s dostatkem chladící vody souvisí ta možnost Tušimic. Dokonce je součástí Tušimic i vodní elektrárna která by mohla sloužit jako nouzový zdroj energie (Tedy ne přímou součástí, ale je do ní začleněna jako do organizačního celku). Ohře poskytuje vody relativně dostatek a nedaleko je i přehrada Nechranice. Zkrátka zde jde o celkem vyhovující polohu. Jinak ČEZ má samozřejmě natypovaná místa pro stavbu jaderných elektráren už několik desetiletí. :-)

0/0
9.7.2014 9:17

A64l80e46x43a95n77d24r 12K62o10s69t46k12a 5809206619706

Mě by spíš zajímalo, proč řešíte fyzické umístění elektrárny.  ČR je tak malá, že to prakticky nehraje roli. Pro přenos elektřiny je nepodstatné, jestli to jde po drátech 50 nebo 300 km. To musí řešit větší státy. Průšvihem je nestabilita. Kterou jaksi jaderná elektrárna prakticky nemá. (vynechme první dva tři roky provozu)

0/0
9.7.2014 18:11

J36a95n 24S40a56l40o72m46o94n 4719200461905

V ČR je pouze asi pět míst kde může stát jaderná elektrárna. Je to na základě všech předpisů které se musí dodržet. Umístění elektrárny je totiž jeden z podstatných prvků řešení její bezpečnosti (viz Fukušima, kdyby neodhrabali ten původní břeh na kterém stála, nedošlo by k její zaplavení vodou, ale museli by hlouběji kopat tunel pro reaktor). Nehledě na to že to patří i k té stabilitě sítě, protože to musí být strategicky umístěno v rozvodné síti tak, aby byla relativně nedaleko jedna z velkých páteřních rozvoden. No a v neposlední řadě to hraje roli kvůli nákladům na přivaděče vody :-) kvůli jejímu dostatku. :-)

0/0
9.7.2014 18:16

M50i57r34o12s19l52a49v 75R52o42m98i53c12u68s 18B66r95o14u69s17e84k 9582963548809

Skvělý článek, skvělý příspěvek:-)

Je až do očí bijící, jak takovéto články a příspěvky mají logiku a "hlavu a patu".  Oproti tomu podobné stati, prezentované jako energetická strategie EU, spíše než odbornou analýzu podepřenou logickými argumenty připomínají náboženské texty, které prezentují víru v něco. O aktivistech nemluvím - to je z tohoto hlediska obdoba bigotních katolíků nebo islámských fundamentalistů....

Tak nějak mi to potvrzuje teorii o nevyhnutelnosti osudu, alespoň co se týká evoluce společenských systémů. Pokud nějaká společnost dospěje po svém vzestupu k úpadku a pádu, není cesty, jak tomu zabránit :-P

0/0
9.7.2014 10:35

S34t34a15n69i58s82l52a91v 26B19r29o88ž77e78k 2100190317596

Tohle by se mělo stavět u nás, a ne se hádat, jestli máme dovážet nebo vyvážet elektřinu ...

+3/0
8.7.2014 23:57

O53l81d40ř12i38c13h 38H38o74r15á76k 2824659971375

Tak a redakce se totálně zhulila, nebo prdí na názor čtenářů.

Toto není první článek kdy redaktoři nereagují a začíná to být signifikantní.

Nový styl je jak pro děti z mateřské, ale vážení, vy píšete úžasné a skvělé články, které mají dokonce vysokou úroveň. Tak proč se to stalo?

Většinou se ukáže nově nabízené a zeptáte se, zda má zákazník zájem. pokud ne, tzak ho nenasíštváváte a jedete močálem temným podél bílých skal dále. A ne že předvedete naivistické umění jak web nedělat.

0/−3
8.7.2014 22:41
Foto

P56a38v28e24l 70M81a82r26t11i19n52e97k 9465165361893

Vyborny clanek....... ALE, to pismo. Lidi, vzdyt to taha oci z hlavy.

+2/0
8.7.2014 22:17

Z17l75a37t47u11š97e 92J31e76l65í29n53k76o85v49á 1355632897492

Pánové, vy máte těžký problém.

kliknu na Technet a je tu tento článek a na původní (stejného času):

Rusko spustilo ojedinělý reaktor. Může to být začátek nové etapy jádra

odkaz ani náhodou.

Hele když už si libujete v dětském zobrazení, tak nečekejte dětský rozum co rychle zapomene (ehm, on nezapomene, jen se bojí rodiče / redakce se zeptat)

Prostě vy píšete úžasné články, ale díky tomu, že nový majitel /zhulený webdesigner či bůh ví kdo to upadá o minimálně jeden řád.

0/−2
8.7.2014 20:58

J31a71n 89J16i87r70o98u23s11e28k 7603409904681

Vždycky když čtu o rychlém reaktoru chlazeném sodíkem, tak si vzpomenu na bezva knížku Nejnepravděpodobnější nehoda. Doporučuji přečíst.

+1/−1
8.7.2014 20:29
Foto

L78i85b75o88r 70R88a55š39t34i92c92a 2261626725349

ANO!

Energetiku jen na podkladě beletrie!

+1/0
9.7.2014 12:18

M33a13r72t82i25n 85H68u44d84e31c58e40k 3983799299573

Dekuji za pekny clanek,

Doufam, ze to budu cist vsichni ti kteri nadavaji, ze cokoliv z vychodu stoji za starou backoru. Vcetne energetickych technologii.

+10/0
8.7.2014 18:19

A14n88t62o18n17í62n 58H73o29l60í75k 8417653224940

Cokoliv ne .. ale je toho dost ..

+3/0
8.7.2014 18:25

J54a45n 50P75a94v57e66l 8173522918266

Nemá cenu cpát politiku na pole techniky.

Každopádně, článek s emi také líbil.

+8/0
8.7.2014 19:09





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.