Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

„Přestaňte blbnout“, navrhněte vlastní experiment a jeďte do Las Vegas

Pošlete nápad na vlastní experiment a my vás vezmeme do Las Vegas. Vědecké poznání má mnoho podob - hypotézy, teorie, rovnice... Jedním ze základních kamenů přírodních věd je ale experiment. Právě ten umožňuje oddělit správné hypotézy od špatných a otevírat nové kapitoly poznání. Navrhněte vlastní experiment a my vám jej pomůžeme uskutečnit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K15a93m55i29l 82K51r55b61á89l34e13k 6134352185173

teď si lámu hlavu s jedním jevem z genetiky a nikdo mi zatím nedokázal vysvětit, jak to je.

Je člověk, má 2 rodiče, 4 prarodiče, 8 praprarodičů atd. v 10.generaci je to už 1024 předků, ve dvacáté milion. Kolik genetické informace z těchto předků ale člověk v sobě má? 

Každý máme půl od matky a půl od otce, ale od každé babičky a dědečka už nemůžeme mít přesně 25%. Problém je totiž v tom, že genetická informace není nekonečně dělitelná, ale je předávána v 46 balíčcích (chromozomech). Od otce a od matky jich máme po 23 kusech, ale od prarodičů v nejlepším případě bude poměr 12:11, ale může být i větší. A už v šesté generaci, kdy máme 64 předků, už s řadou z nich nemůžeme mít geneticky absolutně nic společného. A od té chvíle jsou celé linie předků pro nás geneticky naprosto irelevantní, nezdědili jsme po nich vůbec nic. V každé další generaci je vždy jen 46 předků, od kterých jsme zdědili jeden chromozom.

+1/−1
12.9.2014 14:04

K13u11b64a 97D31r95a94g15o11u32n 8138376391265

No v biologii mám tedy velké mezery, ale pokusím se svým laickým pohledem. Samotná dedičná informace je dána kombinací a sekvencemi genomu. Tedy matka předává své geny nakombinované s geny otce. Z čehož by šlo usoudit, že můžete mít genetický předpoklad pro rozvoj nějaké choroby po praprabábě, ale nemusíte mít správnou sekvenci pro rezavé vlasy od pradědy. Jednotlivé kusy genomu mají různou "odolnost", která se uplatní při křížení u příležitosti vzniku nové generace. Takže kolik si toho zachováte z předešlých generací je individuální. Ale jak píši, vím toho dost málo, taže pokud to někdo upřesní či opraví budu jen rád.

0/0
12.9.2014 14:27

P50a98v21e27l 56K42r29e91j34č20í64ř 2662891983546

Tak základ celého problému tkví asi v tom, že to není problém. Vypadá to, že vycházíte z jakési představy, že spermie má půl chromozomů od otce a vajíčko půl chromozomů od matky. Jenže tak to není. Tvorba pohlavních buněk je poměrně komplikovaný proces, při kterém dojde k jakémusi proházení alel, takže vzniklý chromozom neodpovídá žádnému chromozomu svého rodiče. Navíc jednotkou genetické informace není chromozom, to bychom se se 46ti bity moc daleko nedostali. A poslední věc, že 90 % DNA je stejně jen nějaký balast, který se nejspíš k ničemu nepoužívá.

0/0
12.9.2014 14:37


P64e23t49r 95S89v82o21b74o84d78a 9185207884530

tech 90% definuje nas druh a dela z nas lidi :-) - jednak poskytuje regulacni material pro geny, umoznuje preskupovani genomu a vytvari mezidruhovou barieru.

0/0
12.9.2014 21:06

P96a78v24e25l 44K48r35e91j85č78í74ř 2862211763546

Jestli jste odborník, tak mi spíš napište, jestli jsem pochopil správně to s tím vytvářením pohlavní buňky - jestli chromozomy obsažené ve spermii nebo ve vajíčku odpovídají kompletně některému z chromozomů rodiče. Já to pochopil tak, že ne, že to není přesná kopie původních chromozomů.

0/0
12.9.2014 21:53

P43e64t16r 94S59v45o19b62o40d49a 9435387344350

Panu Krbalkovi slo o mnozstvi predane geneticke informace od konkretniho predka pres X generaci. Bez ohledu na crossing over, kazdy rodic preda svemu potomku 1/2 sve geneticke informace (jednu kopii geneticke informace, chcete-li). Crossing over - to prohazovani alel - a nahodny rozchod chromozomu do pohlavnich bunek pak rozhoduje o tom, jak ta 1/2 bude namichana z genetickeho materialu prarodicu. Nechtel jsem pana Krbalka mast timhle komplikovanym michanim, protoze slo o to, ze jeho uvaha je spravna, ze kdyz jeden rodic preda pulku sve DNA, tak po X generacich potomek ma od jednoho konkretniho praprapraprarodice uz jenom minimalni mnozstvi jeho DNA.

Vy  jste zduraznil jeden dulezity mechanisms a to, ze DNA mezi stejnymi chromozomy se muze pri vzniku spermie nebo vajicka namichat. V tom mate pravdu taky. Dva stejne chromozomy si pri vzniku pohlavni bunky muzou vzajemne prohodit material a potom je jeden takovy hybridni chromozom vybrany do jedne pohlavni bunky. Takze mate take pravdu.

+1/0
12.9.2014 23:35

P48e47t32r 40S47v36o40b50o50d54a 9595297724370

Mate naprostou prvadu - v 10 generaci mate po otcove linii pravdepodobne zdedeny pouze chromozom Y (jehoz vybava je chuda a +/- jenom urcuje pohlavi)  a po materske linii pouze mitochondrialni DNA. Otec vam preda pulku sve geneticke vybavy a v ni je idealne 1/2 od jeho otce (protoze ze dvou sad chromozomu se nahodne z kazde sady vybere jeden), takze pravdepodobnost, ze jeden chromozom se preda pres X generaci ke konkretnimu potomkovi (pokud nebudeme jeste uvazovat crossing-over) je 1/2^X. Proto se take mluvi o jakesi "polevce" geneticke vybavy jednoho druhu (populace), ktera se neustale micha.

0/0
12.9.2014 21:04

P69a31v13e71l 44K29r51e23j12č24í38ř 2172871253826

Může mi někdo vysvětlit, co přesně má znamenat věta: "Váš experiment nemusí „objevit Ameriku“, to jsme koneckonců s našimi experimenty také zatím nedokázali." Termín "objevit Ameriku" totiž znamená objevit něco, co už je dávno známé. Takže oni se svými experimenty zatím nedokázali objevit něco, co je dávno známé. Takže dokázali objevit něco neznámého? Nebo co vlastně?

+1/0
12.9.2014 11:14

D19a46n71i93e14l83a 34U44r18b12a40n48o24v66á 2744530495286

no jo, ale když my jsme v rubrice technet......;-D

+1/0
12.9.2014 17:04

K16a89r38e78l 56V97a93c15h57u10t 9513782969443

Podle vaší definice jsou ale nejlepšími experimentátory podvodníci!!  Dostanou nápad a uskuteční ho. A když jim vyjde, mají vyděláno! ;-D

0/0
12.9.2014 9:35

D16a33n73i38e38l25a 95U80r22b95a42n52o42v12á 2984350475166

Když to vyjde tak to nejsou podvodníci;-)

0/0
12.9.2014 17:05

B94r21o65n90i63s39l88a72v 98M97e36r33t92l39í15k 1942411901912

Nevznikne foukanim koure do vody zlato?

0/0
12.9.2014 9:01

M45a25r33t32i35n 76F42r46a13n65t91i16š32e62k 7445820843775

hlásím se k provedení experimentu s kvalitním doutnikem

0/0
12.9.2014 10:00

J24i68r44k49a 65H26o96n54c87ů 2134134471468

Nevznikne. Pokus byl proveden jistým Cimrmanem.

0/0
12.9.2014 11:15

B69r17o43n11i90s71l88a40v 23M30e92r84t16l17í91k 1142701571562

A uz nekdo vyzkousel mliko, ocet, olej? Je nutno zmapovat kazdou slepou cesticku :-)

0/0
12.9.2014 11:18

J95i58r17k35a 80H88o38n42c65ů 2284314971878

To nevím. Asi nevyzkoušel. Tedy směle do toho ...

0/0
12.9.2014 11:22

P53a21v95e47l 11K47r50e64j58č18í14ř 2502271553566

Nebyl. Pokus byl proveden Augustem Strindbergem.

0/0
12.9.2014 11:37

D27r29a52h85o84m15í41r 63S62t59r34o91u59h28a87l 4855938252194

Mě už roky překáží teorie, která se učí ve škole a přitom je to blbost - že všechny předměty mají v gravitačním poli stejné zrychlení. Navrhuju experiment dostat na Měsíc opravdu velký šutr a zrnko prachu. Pomocí přesných laserových systémů potom prokázat, že těžší předmět skutečně dopadne rychleji ze stejné výšky.

Začněte na školách vyučovat Newtona a ne Galilea, sakra...

Jo a ještě bych chtěl vyvrátit hloupý universální předpoklad, že s rostoucí vzdáleností dvou předmětů klesá jejich přitažlivost.

0/0
12.9.2014 8:35

D13r44a33h79o25m82í17r 41S98t98r30o39u70h82a85l 4475988772214

Jo a bacha, aby měření neovlivnilo výsledek.

0/0
12.9.2014 8:52

J13a55n 21K56ř42í86ž 6755553905458

Už se stalo.

Zaspal jste dobu!;-D

0/−1
12.9.2014 9:00

J70a31r20o35m18í51r 21K93r48á37l 4120779734419

R^;-D;-D  Apollo 14 ?

0/0
12.9.2014 9:27

J64a42n 29K63ř18í72ž 6805873175818

Ano.:-)

0/−1
12.9.2014 9:30
Foto

P21a62v91e86l 89K91a49s37í26k95, 38T76e19c14h61n41e73t52.60c50z

Myslíte http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/lunar/apollo_15_feather_drop.html (Apollo 15)?

0/0
12.9.2014 10:05
Foto

P19a35v81e78l 91K10a67s21í47k27, 63T82e24c38h23n55e59t33.14c56z

Myslíte třeba vztah na dálku? :-)

Jinak se ale bojím, že vaše předpoklady jdou trochu proti tomu, co učí fyzika (nejen ta na střední škole). Ale od toho jsou tu experimety - dokažte, že máte pravdu.

+1/0
12.9.2014 10:01

D86r74a61h77o13m86í32r 24S12t75r97o37u36h65a71l 4845808222934

Neměl jsem právě na mysli upuštění pírka s kladivem jako důkaz toho, že dopadnou stejně rychle, ale naopak. Newton jasně říká, že hmotnější předměty se přitahují větší silou... ehm a teď jsem zapomněl ještě na hybnost těch předmětů... asi budu ještě přemýšlet :-)

0/0
12.9.2014 13:14

D89r33a37h88o97m41í55r 62S80t89r16o81u50h48a14l 4635448732144

Áha, pan Kocourek se mě zastal :D.

0/0
12.9.2014 13:16

J75i15ř76í 53K19o70c28u36r55e57k 6655384735468

Máte pravdu, těžší předmět bude (ve vakuu) padat rychleji. Těžší předmět má totiž vyšší gravitaci než předmět lehký. Ovšem při porovnání cihly a stejně velkého kusu polystyrenu je to jako v tom chytáku s mouchou a železničním mostem: Ano správně, teoreticky se železniční most prohne...

0/0
12.9.2014 13:13

D39r23a32h59o84m62í45r 57S34t51r33o95u93h57a87l 4325128372214

A proto chci použít několikatunový meteorit vs. zrnko prachu.

0/0
12.9.2014 13:16

P76a46v88e23l 79K27r27e79j15č98í14ř 2242611413446

Snažíte se sice hezky, ale nemáte pravdu ani vy ani pan Kocourek. Vtip je totiž v tom, že meteorit a zrnko prachu budou sice přitahovány každý jinou silou, ale jejich gravitační zrychlení bude stejné. Protože totiž záleží pouze na hmotnosti toho "velkého" tělesa, který gravitaci vytváří.

Pokud byste pustil několikatunový meteorit a zrnko prachu na Měsíc, dopadnou možná různě, ale jenom proto, že ten meteorit bude mít jinak těžiště a jinak rozloženou hmotu. Aby byl experiment objektivní, musela by obě tělesa mít i srovnatelný rozměr. Tedy doporučuji pouštět zrnko a prachu a neutronovou hvězdu velikosti zrnka prachu. Tam pak ale bude otázka, jestli spíš zrnko prachu a Měsíc nespadnou na tu hvězdu.

0/0
12.9.2014 13:42
Foto

P20a34v81e13l 58K21a67s27í80k35, 29T23e76c69h47n32e54t37.26c96z

To je pořád dokola - těžší předmět je přitahován větší silou, ale je také potřeba větší síla, aby ten předmět uvedla do pohybu. No a pokud tam nění nějaký odpor vzduchu nebo tření, tak výsledkem je stejná rychlost.

0/0
12.9.2014 13:35

P10e49t10r 51S41v66o81b40o57d29a 9365707634590

Experiment muze hypotezu vyvratit, ale z principu ji nemuze "jednoznacne potvrdit". Je to tak, ze s kazdym neuspesnym pokusem o vyvraceni hypotezy se tato stava robustnejsi. Ale porad na jeji vyvraceni staci jeden dobry experiment. Dnesni veda stoji na tom, ze dosahnout (absolutne dokazat) lze omylu, pravdy naopak nejde dosahnout, ale lze se k ni s nejakou pravdepodobnosti priblizit.

+2/0
11.9.2014 18:18

M14i50c20h66a76l 59C86h45a44l43u70p34a 6398700909383

„Žádné množství pokusů nikdy nemůže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však kdykoliv může dokázat, že jsem se mýlil.“

A. Einstein

+1/0
11.9.2014 21:50

P57e59t26r 32S83v81o55b58o26d87a 9815417224900

Nebo tak :-) ... jde mi o to, ze jak je ta "vedecka metoda" popsana v ramecku, tak uplne vedecka neni. Nejsem sice schopnej kvalifikovane diskutovat o Popperove objektivnim poznani, ale zadny vedec by nemel nez uzardeni vypustit z pusy, ze hypotezu potvrdil nebo ze dokonce dokazal jeji pravdivost. Lidi, co navrhujou experimenty, aby potvrdili svoje domnenky misto, aby je opravdu testovali, vedu pohrbivaji. Zni to mozna jako slovickareni, ale kouzlo soucasne zapadni vedy je v tom, ze respektuje, ze pravde se lze jenom priblizit. Pokud ma nekdo potrebu neco dokazovat a chce mit jistotu, muze si navrhnout takovou hypotezu, kterou by mohl vyvratit. Zni to cimrmanovsky, ale je to uzitecny ukrok stranou, na kterem de facto stoji soucasna zapadni veda.

+1/0
11.9.2014 23:01
Foto

P37a26v71e72l 80K69a49s35í29k25, 75T38e21c37h87n70e80t58.56c88z

Ano, problém indukce, do toho jsem se nechtěl pouštět. Řekněme, že můžeme pracovat s "prakticky použitelnými" teoriemi, podloženými experimenty. Jak správně říkáte, vědecká metoda se přibližuje pravdě, nemůže si činit nárok na absolutní pravdu. Z podstaty věci - a i když se to často nezdá - je vědecké poznání velmi pokorné, protože ani jiné být nemůže.

0/−1
12.9.2014 10:07

D12a53n34i86e81l94a 13U37r28b55a61n39o21v48á 2434740665636

s tím úplně nesouhlasím bohužel i ve vědě funguje cosi jako náboženství - tedy jakmile je nějaká teorie dostatečně silná tak se začne považovat za nevyvratitelnou a vědci, kteří se jí pokouší zpochybnit jsou často automaticky považováni za šarlatány, někdy jsou dokonce kvůli tomu vyloučeni z vědeckých kruhů, jako by ty staré teorie byly něco zcela nedotknutelného.

Dogmatizmus se buhužel nevyhýbá ani vědě a i zde se nesmí šahat na uznávané pravdy. V podstatě se toho od dob Galilea zas tak moc nezměnilo, akorát už ty "bezvěrce" neupalují.;-D

+1/0
12.9.2014 17:11

P88e90t58r 31S39v10o55b55o70d28a 9705547174330

... to je oblibeny laicky nazor ... tenhle argument vyhovuje prave sarlatanum, protoze vedi, ze pri kritickem zkoumani jejich domnenky neobstoji, nebo uz byly dokonce opakovane vyvraceny a stejne je nechteji opustit ... je jednodussi vedu vydavat jenom za prevlecene nabozenstvi nebo dokonce vedu povrchne napodobovat, aby argumenty dostaly punc verohodnosti (Institute of Creation Science, Institute of Homeopathy ...)

0/0
12.9.2014 21:17
Foto

P83a33v87e82l 91K83a89s85í65k21, 17T73e63c46h26n72e93t23.14c26z

Viz odstaveček o imunizaci: http://technet.idnes.cz/konspiracni-teorie-11-zari-13-let-pote-dbr-/tec_technika.aspx?c=A140911_143338_tec_technika_pka „Konspirační myšlení je zvláště příhodná strategie imunizace a pochybného potvrzení. Zastánce konspirační teorie považuje každou anomálii ve většinově přijímaném pohledu na historickou událost za důkaz zákeřného spiknutí,“ píšeMark Boudry v knize Filosofie pseudovědy. „Na druhou stranu, anomálie v hypotézách zastánců konspiračních teorií lze vysvětlit tak, že to je přesně to, co konspirační teorie předvídá. U spiklenců se dá přece očekávat, že budou falšovat důkazy a šířit dezinformace a falešné teorie.“

0/0
13.9.2014 11:31





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.