Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

„Přestaňte blbnout“, navrhněte vlastní experiment a jeďte do Las Vegas

Pošlete nápad na vlastní experiment a my vás vezmeme do Las Vegas. Vědecké poznání má mnoho podob - hypotézy, teorie, rovnice... Jedním ze základních kamenů přírodních věd je ale experiment. Právě ten umožňuje oddělit správné hypotézy od špatných a otevírat nové kapitoly poznání. Navrhněte vlastní experiment a my vám jej pomůžeme uskutečnit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K52a56m75i57l 39K35r21b75á80l96e34k 6254792925483

teď si lámu hlavu s jedním jevem z genetiky a nikdo mi zatím nedokázal vysvětit, jak to je.

Je člověk, má 2 rodiče, 4 prarodiče, 8 praprarodičů atd. v 10.generaci je to už 1024 předků, ve dvacáté milion. Kolik genetické informace z těchto předků ale člověk v sobě má? 

Každý máme půl od matky a půl od otce, ale od každé babičky a dědečka už nemůžeme mít přesně 25%. Problém je totiž v tom, že genetická informace není nekonečně dělitelná, ale je předávána v 46 balíčcích (chromozomech). Od otce a od matky jich máme po 23 kusech, ale od prarodičů v nejlepším případě bude poměr 12:11, ale může být i větší. A už v šesté generaci, kdy máme 64 předků, už s řadou z nich nemůžeme mít geneticky absolutně nic společného. A od té chvíle jsou celé linie předků pro nás geneticky naprosto irelevantní, nezdědili jsme po nich vůbec nic. V každé další generaci je vždy jen 46 předků, od kterých jsme zdědili jeden chromozom.

+1/−1
12.9.2014 14:04

K68u37b98a 55D36r52a89g20o52u71n 8838356741405

No v biologii mám tedy velké mezery, ale pokusím se svým laickým pohledem. Samotná dedičná informace je dána kombinací a sekvencemi genomu. Tedy matka předává své geny nakombinované s geny otce. Z čehož by šlo usoudit, že můžete mít genetický předpoklad pro rozvoj nějaké choroby po praprabábě, ale nemusíte mít správnou sekvenci pro rezavé vlasy od pradědy. Jednotlivé kusy genomu mají různou "odolnost", která se uplatní při křížení u příležitosti vzniku nové generace. Takže kolik si toho zachováte z předešlých generací je individuální. Ale jak píši, vím toho dost málo, taže pokud to někdo upřesní či opraví budu jen rád.

0/0
12.9.2014 14:27

P83a87v48e19l 80K57r47e28j27č62í79ř 2102151253266

Tak základ celého problému tkví asi v tom, že to není problém. Vypadá to, že vycházíte z jakési představy, že spermie má půl chromozomů od otce a vajíčko půl chromozomů od matky. Jenže tak to není. Tvorba pohlavních buněk je poměrně komplikovaný proces, při kterém dojde k jakémusi proházení alel, takže vzniklý chromozom neodpovídá žádnému chromozomu svého rodiče. Navíc jednotkou genetické informace není chromozom, to bychom se se 46ti bity moc daleko nedostali. A poslední věc, že 90 % DNA je stejně jen nějaký balast, který se nejspíš k ničemu nepoužívá.

0/0
12.9.2014 14:37

P79e15t69r 20S33v67o85b12o16d48a 9555627454320

tech 90% definuje nas druh a dela z nas lidi :-) - jednak poskytuje regulacni material pro geny, umoznuje preskupovani genomu a vytvari mezidruhovou barieru.

0/0
12.9.2014 21:06

P85a54v98e45l 44K95r18e85j16č97í44ř 2102491193466

Jestli jste odborník, tak mi spíš napište, jestli jsem pochopil správně to s tím vytvářením pohlavní buňky - jestli chromozomy obsažené ve spermii nebo ve vajíčku odpovídají kompletně některému z chromozomů rodiče. Já to pochopil tak, že ne, že to není přesná kopie původních chromozomů.

0/0
12.9.2014 21:53

P74e36t46r 74S93v72o65b23o25d51a 9725967854410

Panu Krbalkovi slo o mnozstvi predane geneticke informace od konkretniho predka pres X generaci. Bez ohledu na crossing over, kazdy rodic preda svemu potomku 1/2 sve geneticke informace (jednu kopii geneticke informace, chcete-li). Crossing over - to prohazovani alel - a nahodny rozchod chromozomu do pohlavnich bunek pak rozhoduje o tom, jak ta 1/2 bude namichana z genetickeho materialu prarodicu. Nechtel jsem pana Krbalka mast timhle komplikovanym michanim, protoze slo o to, ze jeho uvaha je spravna, ze kdyz jeden rodic preda pulku sve DNA, tak po X generacich potomek ma od jednoho konkretniho praprapraprarodice uz jenom minimalni mnozstvi jeho DNA.

Vy  jste zduraznil jeden dulezity mechanisms a to, ze DNA mezi stejnymi chromozomy se muze pri vzniku spermie nebo vajicka namichat. V tom mate pravdu taky. Dva stejne chromozomy si pri vzniku pohlavni bunky muzou vzajemne prohodit material a potom je jeden takovy hybridni chromozom vybrany do jedne pohlavni bunky. Takze mate take pravdu.

+1/0
12.9.2014 23:35

P70e35t94r 11S95v41o17b80o63d70a 9285177924980

Mate naprostou prvadu - v 10 generaci mate po otcove linii pravdepodobne zdedeny pouze chromozom Y (jehoz vybava je chuda a +/- jenom urcuje pohlavi)  a po materske linii pouze mitochondrialni DNA. Otec vam preda pulku sve geneticke vybavy a v ni je idealne 1/2 od jeho otce (protoze ze dvou sad chromozomu se nahodne z kazde sady vybere jeden), takze pravdepodobnost, ze jeden chromozom se preda pres X generaci ke konkretnimu potomkovi (pokud nebudeme jeste uvazovat crossing-over) je 1/2^X. Proto se take mluvi o jakesi "polevce" geneticke vybavy jednoho druhu (populace), ktera se neustale micha.

0/0
12.9.2014 21:04

P71a74v32e27l 76K64r41e21j18č87í51ř 2582291413826

Může mi někdo vysvětlit, co přesně má znamenat věta: "Váš experiment nemusí „objevit Ameriku“, to jsme koneckonců s našimi experimenty také zatím nedokázali." Termín "objevit Ameriku" totiž znamená objevit něco, co už je dávno známé. Takže oni se svými experimenty zatím nedokázali objevit něco, co je dávno známé. Takže dokázali objevit něco neznámého? Nebo co vlastně?

+1/0
12.9.2014 11:14

D49a29n55i29e31l10a 58U27r17b59a46n22o75v96á 2694980295856

no jo, ale když my jsme v rubrice technet......;-D

+1/0
12.9.2014 17:04

K49a63r10e35l 32V72a10c35h47u48t 9423412649793

Podle vaší definice jsou ale nejlepšími experimentátory podvodníci!!  Dostanou nápad a uskuteční ho. A když jim vyjde, mají vyděláno! ;-D

0/0
12.9.2014 9:35

D63a89n42i73e25l78a 10U53r85b54a41n48o17v63á 2634950125756

Když to vyjde tak to nejsou podvodníci;-)

0/0
12.9.2014 17:05

B36r10o39n11i50s24l95a81v 29M94e61r20t83l74í94k 1662581841632

Nevznikne foukanim koure do vody zlato?

0/0
12.9.2014 9:01

M94a82r50t85i95n 77F55r93a83n65t45i71š50e45k 7665150633495

hlásím se k provedení experimentu s kvalitním doutnikem

0/0
12.9.2014 10:00

J61i49r28k77a 42H58o14n90c74ů 2704654531498

Nevznikne. Pokus byl proveden jistým Cimrmanem.

0/0
12.9.2014 11:15

B15r77o41n17i91s84l24a42v 33M94e30r21t26l82í33k 1202741261692

A uz nekdo vyzkousel mliko, ocet, olej? Je nutno zmapovat kazdou slepou cesticku :-)

0/0
12.9.2014 11:18

J40i26r95k45a 44H27o49n90c80ů 2154134841378

To nevím. Asi nevyzkoušel. Tedy směle do toho ...

0/0
12.9.2014 11:22

P40a25v39e92l 19K38r73e29j49č17í38ř 2542971653266

Nebyl. Pokus byl proveden Augustem Strindbergem.

0/0
12.9.2014 11:37

D74r79a79h10o53m95í22r 33S19t41r95o89u51h92a42l 4375298192914

Mě už roky překáží teorie, která se učí ve škole a přitom je to blbost - že všechny předměty mají v gravitačním poli stejné zrychlení. Navrhuju experiment dostat na Měsíc opravdu velký šutr a zrnko prachu. Pomocí přesných laserových systémů potom prokázat, že těžší předmět skutečně dopadne rychleji ze stejné výšky.

Začněte na školách vyučovat Newtona a ne Galilea, sakra...

Jo a ještě bych chtěl vyvrátit hloupý universální předpoklad, že s rostoucí vzdáleností dvou předmětů klesá jejich přitažlivost.

0/0
12.9.2014 8:35

D80r11a53h39o11m46í52r 49S89t19r67o90u46h60a33l 4255118352124

Jo a bacha, aby měření neovlivnilo výsledek.

0/0
12.9.2014 8:52

J41a41n 27K90ř30í61ž 6225483315358

Už se stalo.

Zaspal jste dobu!;-D

0/−1
12.9.2014 9:00

J17a79r18o44m15í83r 24K31r49á77l 4630119554319

R^;-D;-D  Apollo 14 ?

0/0
12.9.2014 9:27

J24a50n 50K59ř38í28ž 6775403115278

Ano.:-)

0/−1
12.9.2014 9:30
Foto

P77a60v62e19l 32K77a88s97í30k23, 82T39e59c55h40n75e18t92.60c57z

Myslíte http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/lunar/apollo_15_feather_drop.html (Apollo 15)?

0/0
12.9.2014 10:05
Foto

P48a39v84e95l 76K78a20s61í19k13, 57T75e77c90h65n54e31t15.98c71z

Myslíte třeba vztah na dálku? :-)

Jinak se ale bojím, že vaše předpoklady jdou trochu proti tomu, co učí fyzika (nejen ta na střední škole). Ale od toho jsou tu experimety - dokažte, že máte pravdu.

+1/0
12.9.2014 10:01

D87r65a80h41o47m83í90r 93S28t61r19o83u79h53a77l 4475748662414

Neměl jsem právě na mysli upuštění pírka s kladivem jako důkaz toho, že dopadnou stejně rychle, ale naopak. Newton jasně říká, že hmotnější předměty se přitahují větší silou... ehm a teď jsem zapomněl ještě na hybnost těch předmětů... asi budu ještě přemýšlet :-)

0/0
12.9.2014 13:14

D52r67a36h87o26m64í17r 60S68t89r85o54u13h93a88l 4685828582534

Áha, pan Kocourek se mě zastal :D.

0/0
12.9.2014 13:16

J57i91ř87í 25K43o57c93u73r95e33k 6225274795638

Máte pravdu, těžší předmět bude (ve vakuu) padat rychleji. Těžší předmět má totiž vyšší gravitaci než předmět lehký. Ovšem při porovnání cihly a stejně velkého kusu polystyrenu je to jako v tom chytáku s mouchou a železničním mostem: Ano správně, teoreticky se železniční most prohne...

0/0
12.9.2014 13:13

D72r55a13h61o76m63í75r 40S33t31r14o42u16h16a88l 4895848932884

A proto chci použít několikatunový meteorit vs. zrnko prachu.

0/0
12.9.2014 13:16

P31a19v49e64l 51K92r40e32j90č21í37ř 2552711163906

Snažíte se sice hezky, ale nemáte pravdu ani vy ani pan Kocourek. Vtip je totiž v tom, že meteorit a zrnko prachu budou sice přitahovány každý jinou silou, ale jejich gravitační zrychlení bude stejné. Protože totiž záleží pouze na hmotnosti toho "velkého" tělesa, který gravitaci vytváří.

Pokud byste pustil několikatunový meteorit a zrnko prachu na Měsíc, dopadnou možná různě, ale jenom proto, že ten meteorit bude mít jinak těžiště a jinak rozloženou hmotu. Aby byl experiment objektivní, musela by obě tělesa mít i srovnatelný rozměr. Tedy doporučuji pouštět zrnko a prachu a neutronovou hvězdu velikosti zrnka prachu. Tam pak ale bude otázka, jestli spíš zrnko prachu a Měsíc nespadnou na tu hvězdu.

0/0
12.9.2014 13:42
Foto

P39a48v84e17l 15K94a76s26í68k65, 21T10e50c86h83n15e48t28.38c57z

To je pořád dokola - těžší předmět je přitahován větší silou, ale je také potřeba větší síla, aby ten předmět uvedla do pohybu. No a pokud tam nění nějaký odpor vzduchu nebo tření, tak výsledkem je stejná rychlost.

0/0
12.9.2014 13:35

P54e33t89r 61S68v46o41b84o29d94a 9755427364250

Experiment muze hypotezu vyvratit, ale z principu ji nemuze "jednoznacne potvrdit". Je to tak, ze s kazdym neuspesnym pokusem o vyvraceni hypotezy se tato stava robustnejsi. Ale porad na jeji vyvraceni staci jeden dobry experiment. Dnesni veda stoji na tom, ze dosahnout (absolutne dokazat) lze omylu, pravdy naopak nejde dosahnout, ale lze se k ni s nejakou pravdepodobnosti priblizit.

+2/0
11.9.2014 18:18

M75i49c15h76a88l 93C54h91a79l97u40p91a 6888440169153

„Žádné množství pokusů nikdy nemůže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však kdykoliv může dokázat, že jsem se mýlil.“

A. Einstein

+1/0
11.9.2014 21:50

P87e37t42r 57S46v16o58b33o48d68a 9625907964720

Nebo tak :-) ... jde mi o to, ze jak je ta "vedecka metoda" popsana v ramecku, tak uplne vedecka neni. Nejsem sice schopnej kvalifikovane diskutovat o Popperove objektivnim poznani, ale zadny vedec by nemel nez uzardeni vypustit z pusy, ze hypotezu potvrdil nebo ze dokonce dokazal jeji pravdivost. Lidi, co navrhujou experimenty, aby potvrdili svoje domnenky misto, aby je opravdu testovali, vedu pohrbivaji. Zni to mozna jako slovickareni, ale kouzlo soucasne zapadni vedy je v tom, ze respektuje, ze pravde se lze jenom priblizit. Pokud ma nekdo potrebu neco dokazovat a chce mit jistotu, muze si navrhnout takovou hypotezu, kterou by mohl vyvratit. Zni to cimrmanovsky, ale je to uzitecny ukrok stranou, na kterem de facto stoji soucasna zapadni veda.

+1/0
11.9.2014 23:01
Foto

P88a78v73e34l 21K44a10s70í39k44, 13T61e52c90h31n75e56t95.77c23z

Ano, problém indukce, do toho jsem se nechtěl pouštět. Řekněme, že můžeme pracovat s "prakticky použitelnými" teoriemi, podloženými experimenty. Jak správně říkáte, vědecká metoda se přibližuje pravdě, nemůže si činit nárok na absolutní pravdu. Z podstaty věci - a i když se to často nezdá - je vědecké poznání velmi pokorné, protože ani jiné být nemůže.

0/−1
12.9.2014 10:07

D17a48n98i77e78l68a 90U80r38b30a40n62o94v17á 2184610285636

s tím úplně nesouhlasím bohužel i ve vědě funguje cosi jako náboženství - tedy jakmile je nějaká teorie dostatečně silná tak se začne považovat za nevyvratitelnou a vědci, kteří se jí pokouší zpochybnit jsou často automaticky považováni za šarlatány, někdy jsou dokonce kvůli tomu vyloučeni z vědeckých kruhů, jako by ty staré teorie byly něco zcela nedotknutelného.

Dogmatizmus se buhužel nevyhýbá ani vědě a i zde se nesmí šahat na uznávané pravdy. V podstatě se toho od dob Galilea zas tak moc nezměnilo, akorát už ty "bezvěrce" neupalují.;-D

+1/0
12.9.2014 17:11

P32e71t15r 26S97v97o53b84o63d66a 9125717214650

... to je oblibeny laicky nazor ... tenhle argument vyhovuje prave sarlatanum, protoze vedi, ze pri kritickem zkoumani jejich domnenky neobstoji, nebo uz byly dokonce opakovane vyvraceny a stejne je nechteji opustit ... je jednodussi vedu vydavat jenom za prevlecene nabozenstvi nebo dokonce vedu povrchne napodobovat, aby argumenty dostaly punc verohodnosti (Institute of Creation Science, Institute of Homeopathy ...)

0/0
12.9.2014 21:17
Foto

P23a82v64e50l 78K94a55s51í52k28, 41T19e14c50h65n44e81t68.57c91z

Viz odstaveček o imunizaci: http://technet.idnes.cz/konspiracni-teorie-11-zari-13-let-pote-dbr-/tec_technika.aspx?c=A140911_143338_tec_technika_pka „Konspirační myšlení je zvláště příhodná strategie imunizace a pochybného potvrzení. Zastánce konspirační teorie považuje každou anomálii ve většinově přijímaném pohledu na historickou událost za důkaz zákeřného spiknutí,“ píšeMark Boudry v knize Filosofie pseudovědy. „Na druhou stranu, anomálie v hypotézách zastánců konspiračních teorií lze vysvětlit tak, že to je přesně to, co konspirační teorie předvídá. U spiklenců se dá přece očekávat, že budou falšovat důkazy a šířit dezinformace a falešné teorie.“

0/0
13.9.2014 11:31







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.