Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

„Přestaňte blbnout“, navrhněte vlastní experiment a jeďte do Las Vegas

Pošlete nápad na vlastní experiment a my vás vezmeme do Las Vegas. Vědecké poznání má mnoho podob - hypotézy, teorie, rovnice... Jedním ze základních kamenů přírodních věd je ale experiment. Právě ten umožňuje oddělit správné hypotézy od špatných a otevírat nové kapitoly poznání. Navrhněte vlastní experiment a my vám jej pomůžeme uskutečnit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K52a59m57i33l 49K66r82b16á67l37e75k 6344222635823

teď si lámu hlavu s jedním jevem z genetiky a nikdo mi zatím nedokázal vysvětit, jak to je.

Je člověk, má 2 rodiče, 4 prarodiče, 8 praprarodičů atd. v 10.generaci je to už 1024 předků, ve dvacáté milion. Kolik genetické informace z těchto předků ale člověk v sobě má? 

Každý máme půl od matky a půl od otce, ale od každé babičky a dědečka už nemůžeme mít přesně 25%. Problém je totiž v tom, že genetická informace není nekonečně dělitelná, ale je předávána v 46 balíčcích (chromozomech). Od otce a od matky jich máme po 23 kusech, ale od prarodičů v nejlepším případě bude poměr 12:11, ale může být i větší. A už v šesté generaci, kdy máme 64 předků, už s řadou z nich nemůžeme mít geneticky absolutně nic společného. A od té chvíle jsou celé linie předků pro nás geneticky naprosto irelevantní, nezdědili jsme po nich vůbec nic. V každé další generaci je vždy jen 46 předků, od kterých jsme zdědili jeden chromozom.

+1/−1
12.9.2014 14:04

K74u76b24a 60D53r56a21g19o19u71n 8428566751665

No v biologii mám tedy velké mezery, ale pokusím se svým laickým pohledem. Samotná dedičná informace je dána kombinací a sekvencemi genomu. Tedy matka předává své geny nakombinované s geny otce. Z čehož by šlo usoudit, že můžete mít genetický předpoklad pro rozvoj nějaké choroby po praprabábě, ale nemusíte mít správnou sekvenci pro rezavé vlasy od pradědy. Jednotlivé kusy genomu mají různou "odolnost", která se uplatní při křížení u příležitosti vzniku nové generace. Takže kolik si toho zachováte z předešlých generací je individuální. Ale jak píši, vím toho dost málo, taže pokud to někdo upřesní či opraví budu jen rád.

0/0
12.9.2014 14:27

P24a22v23e48l 70K23r91e49j77č54í83ř 2502701133266

Tak základ celého problému tkví asi v tom, že to není problém. Vypadá to, že vycházíte z jakési představy, že spermie má půl chromozomů od otce a vajíčko půl chromozomů od matky. Jenže tak to není. Tvorba pohlavních buněk je poměrně komplikovaný proces, při kterém dojde k jakémusi proházení alel, takže vzniklý chromozom neodpovídá žádnému chromozomu svého rodiče. Navíc jednotkou genetické informace není chromozom, to bychom se se 46ti bity moc daleko nedostali. A poslední věc, že 90 % DNA je stejně jen nějaký balast, který se nejspíš k ničemu nepoužívá.

0/0
12.9.2014 14:37

P48e25t29r 52S40v31o62b78o28d41a 9265417504480

tech 90% definuje nas druh a dela z nas lidi :-) - jednak poskytuje regulacni material pro geny, umoznuje preskupovani genomu a vytvari mezidruhovou barieru.

0/0
12.9.2014 21:06

P61a17v20e17l 49K52r24e62j85č50í49ř 2892341983686

Jestli jste odborník, tak mi spíš napište, jestli jsem pochopil správně to s tím vytvářením pohlavní buňky - jestli chromozomy obsažené ve spermii nebo ve vajíčku odpovídají kompletně některému z chromozomů rodiče. Já to pochopil tak, že ne, že to není přesná kopie původních chromozomů.

0/0
12.9.2014 21:53

P76e13t85r 18S92v69o56b22o14d45a 9455617434930

Panu Krbalkovi slo o mnozstvi predane geneticke informace od konkretniho predka pres X generaci. Bez ohledu na crossing over, kazdy rodic preda svemu potomku 1/2 sve geneticke informace (jednu kopii geneticke informace, chcete-li). Crossing over - to prohazovani alel - a nahodny rozchod chromozomu do pohlavnich bunek pak rozhoduje o tom, jak ta 1/2 bude namichana z genetickeho materialu prarodicu. Nechtel jsem pana Krbalka mast timhle komplikovanym michanim, protoze slo o to, ze jeho uvaha je spravna, ze kdyz jeden rodic preda pulku sve DNA, tak po X generacich potomek ma od jednoho konkretniho praprapraprarodice uz jenom minimalni mnozstvi jeho DNA.

Vy  jste zduraznil jeden dulezity mechanisms a to, ze DNA mezi stejnymi chromozomy se muze pri vzniku spermie nebo vajicka namichat. V tom mate pravdu taky. Dva stejne chromozomy si pri vzniku pohlavni bunky muzou vzajemne prohodit material a potom je jeden takovy hybridni chromozom vybrany do jedne pohlavni bunky. Takze mate take pravdu.

+1/0
12.9.2014 23:35

P16e53t81r 51S10v26o47b73o43d31a 9605117854390

Mate naprostou prvadu - v 10 generaci mate po otcove linii pravdepodobne zdedeny pouze chromozom Y (jehoz vybava je chuda a +/- jenom urcuje pohlavi)  a po materske linii pouze mitochondrialni DNA. Otec vam preda pulku sve geneticke vybavy a v ni je idealne 1/2 od jeho otce (protoze ze dvou sad chromozomu se nahodne z kazde sady vybere jeden), takze pravdepodobnost, ze jeden chromozom se preda pres X generaci ke konkretnimu potomkovi (pokud nebudeme jeste uvazovat crossing-over) je 1/2^X. Proto se take mluvi o jakesi "polevce" geneticke vybavy jednoho druhu (populace), ktera se neustale micha.

0/0
12.9.2014 21:04

P77a12v49e95l 62K19r51e38j40č32í56ř 2782141933156

Může mi někdo vysvětlit, co přesně má znamenat věta: "Váš experiment nemusí „objevit Ameriku“, to jsme koneckonců s našimi experimenty také zatím nedokázali." Termín "objevit Ameriku" totiž znamená objevit něco, co už je dávno známé. Takže oni se svými experimenty zatím nedokázali objevit něco, co je dávno známé. Takže dokázali objevit něco neznámého? Nebo co vlastně?

+1/0
12.9.2014 11:14

D11a95n48i97e34l51a 77U23r58b94a31n21o52v67á 2714260695306

no jo, ale když my jsme v rubrice technet......;-D

+1/0
12.9.2014 17:04

K27a60r81e44l 11V71a79c86h49u68t 9743752649943

Podle vaší definice jsou ale nejlepšími experimentátory podvodníci!!  Dostanou nápad a uskuteční ho. A když jim vyjde, mají vyděláno! ;-D

0/0
12.9.2014 9:35

D86a59n14i74e64l91a 56U26r10b82a18n52o12v70á 2774430965476

Když to vyjde tak to nejsou podvodníci;-)

0/0
12.9.2014 17:05

B86r70o64n66i61s66l93a76v 28M46e12r18t47l82í39k 1362341911632

Nevznikne foukanim koure do vody zlato?

0/0
12.9.2014 9:01

M96a61r76t72i11n 59F97r35a57n68t18i19š15e71k 7365880933395

hlásím se k provedení experimentu s kvalitním doutnikem

0/0
12.9.2014 10:00

J30i97r47k79a 86H73o20n24c90ů 2444354221758

Nevznikne. Pokus byl proveden jistým Cimrmanem.

0/0
12.9.2014 11:15

B46r85o79n10i85s19l96a63v 16M63e40r45t18l19í36k 1952461211922

A uz nekdo vyzkousel mliko, ocet, olej? Je nutno zmapovat kazdou slepou cesticku :-)

0/0
12.9.2014 11:18

J45i95r13k93a 26H26o73n13c62ů 2864674631988

To nevím. Asi nevyzkoušel. Tedy směle do toho ...

0/0
12.9.2014 11:22

P44a92v70e32l 35K71r50e78j95č75í23ř 2442161443786

Nebyl. Pokus byl proveden Augustem Strindbergem.

0/0
12.9.2014 11:37

D63r82a27h54o33m41í76r 79S42t90r62o82u21h15a44l 4755488982404

Mě už roky překáží teorie, která se učí ve škole a přitom je to blbost - že všechny předměty mají v gravitačním poli stejné zrychlení. Navrhuju experiment dostat na Měsíc opravdu velký šutr a zrnko prachu. Pomocí přesných laserových systémů potom prokázat, že těžší předmět skutečně dopadne rychleji ze stejné výšky.

Začněte na školách vyučovat Newtona a ne Galilea, sakra...

Jo a ještě bych chtěl vyvrátit hloupý universální předpoklad, že s rostoucí vzdáleností dvou předmětů klesá jejich přitažlivost.

0/0
12.9.2014 8:35

D11r25a48h13o70m74í69r 24S49t29r89o59u20h81a93l 4485798682224

Jo a bacha, aby měření neovlivnilo výsledek.

0/0
12.9.2014 8:52

J39a67n 67K22ř37í41ž 6715873385738

Už se stalo.

Zaspal jste dobu!;-D

0/−1
12.9.2014 9:00

J61a10r74o44m74í43r 63K25r78á56l 4790629274379

R^;-D;-D  Apollo 14 ?

0/0
12.9.2014 9:27

J59a52n 40K52ř11í26ž 6655633165358

Ano.:-)

0/−1
12.9.2014 9:30
Foto

P68a72v42e12l 20K71a97s85í41k50, 86T29e24c25h44n48e40t33.11c22z

Myslíte http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/lunar/apollo_15_feather_drop.html (Apollo 15)?

0/0
12.9.2014 10:05
Foto

P42a76v49e39l 61K84a10s28í86k21, 17T96e92c48h74n11e10t61.15c16z

Myslíte třeba vztah na dálku? :-)

Jinak se ale bojím, že vaše předpoklady jdou trochu proti tomu, co učí fyzika (nejen ta na střední škole). Ale od toho jsou tu experimety - dokažte, že máte pravdu.

+1/0
12.9.2014 10:01

D57r92a31h76o49m40í38r 25S18t62r85o42u62h93a92l 4915338122494

Neměl jsem právě na mysli upuštění pírka s kladivem jako důkaz toho, že dopadnou stejně rychle, ale naopak. Newton jasně říká, že hmotnější předměty se přitahují větší silou... ehm a teď jsem zapomněl ještě na hybnost těch předmětů... asi budu ještě přemýšlet :-)

0/0
12.9.2014 13:14

D35r70a78h98o29m42í88r 36S74t49r42o47u78h28a93l 4635488542714

Áha, pan Kocourek se mě zastal :D.

0/0
12.9.2014 13:16

J89i31ř56í 83K20o33c34u73r44e98k 6555824775968

Máte pravdu, těžší předmět bude (ve vakuu) padat rychleji. Těžší předmět má totiž vyšší gravitaci než předmět lehký. Ovšem při porovnání cihly a stejně velkého kusu polystyrenu je to jako v tom chytáku s mouchou a železničním mostem: Ano správně, teoreticky se železniční most prohne...

0/0
12.9.2014 13:13

D21r79a44h77o93m11í43r 59S14t62r75o74u24h17a24l 4685398532464

A proto chci použít několikatunový meteorit vs. zrnko prachu.

0/0
12.9.2014 13:16

P60a22v28e78l 85K68r74e93j67č54í37ř 2282661643506

Snažíte se sice hezky, ale nemáte pravdu ani vy ani pan Kocourek. Vtip je totiž v tom, že meteorit a zrnko prachu budou sice přitahovány každý jinou silou, ale jejich gravitační zrychlení bude stejné. Protože totiž záleží pouze na hmotnosti toho "velkého" tělesa, který gravitaci vytváří.

Pokud byste pustil několikatunový meteorit a zrnko prachu na Měsíc, dopadnou možná různě, ale jenom proto, že ten meteorit bude mít jinak těžiště a jinak rozloženou hmotu. Aby byl experiment objektivní, musela by obě tělesa mít i srovnatelný rozměr. Tedy doporučuji pouštět zrnko a prachu a neutronovou hvězdu velikosti zrnka prachu. Tam pak ale bude otázka, jestli spíš zrnko prachu a Měsíc nespadnou na tu hvězdu.

0/0
12.9.2014 13:42
Foto

P66a47v58e84l 54K52a38s39í27k92, 18T44e19c27h59n74e68t12.45c27z

To je pořád dokola - těžší předmět je přitahován větší silou, ale je také potřeba větší síla, aby ten předmět uvedla do pohybu. No a pokud tam nění nějaký odpor vzduchu nebo tření, tak výsledkem je stejná rychlost.

0/0
12.9.2014 13:35

P84e92t11r 58S19v28o17b74o15d76a 9435187204730

Experiment muze hypotezu vyvratit, ale z principu ji nemuze "jednoznacne potvrdit". Je to tak, ze s kazdym neuspesnym pokusem o vyvraceni hypotezy se tato stava robustnejsi. Ale porad na jeji vyvraceni staci jeden dobry experiment. Dnesni veda stoji na tom, ze dosahnout (absolutne dokazat) lze omylu, pravdy naopak nejde dosahnout, ale lze se k ni s nejakou pravdepodobnosti priblizit.

+2/0
11.9.2014 18:18

M49i75c20h53a98l 93C32h82a10l84u76p33a 6658750189783

„Žádné množství pokusů nikdy nemůže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však kdykoliv může dokázat, že jsem se mýlil.“

A. Einstein

+1/0
11.9.2014 21:50

P67e26t31r 46S65v73o46b10o75d35a 9455627334500

Nebo tak :-) ... jde mi o to, ze jak je ta "vedecka metoda" popsana v ramecku, tak uplne vedecka neni. Nejsem sice schopnej kvalifikovane diskutovat o Popperove objektivnim poznani, ale zadny vedec by nemel nez uzardeni vypustit z pusy, ze hypotezu potvrdil nebo ze dokonce dokazal jeji pravdivost. Lidi, co navrhujou experimenty, aby potvrdili svoje domnenky misto, aby je opravdu testovali, vedu pohrbivaji. Zni to mozna jako slovickareni, ale kouzlo soucasne zapadni vedy je v tom, ze respektuje, ze pravde se lze jenom priblizit. Pokud ma nekdo potrebu neco dokazovat a chce mit jistotu, muze si navrhnout takovou hypotezu, kterou by mohl vyvratit. Zni to cimrmanovsky, ale je to uzitecny ukrok stranou, na kterem de facto stoji soucasna zapadni veda.

+1/0
11.9.2014 23:01
Foto

P59a10v34e45l 77K83a64s25í13k51, 94T11e91c25h80n84e61t40.66c35z

Ano, problém indukce, do toho jsem se nechtěl pouštět. Řekněme, že můžeme pracovat s "prakticky použitelnými" teoriemi, podloženými experimenty. Jak správně říkáte, vědecká metoda se přibližuje pravdě, nemůže si činit nárok na absolutní pravdu. Z podstaty věci - a i když se to často nezdá - je vědecké poznání velmi pokorné, protože ani jiné být nemůže.

0/−1
12.9.2014 10:07

D18a27n86i72e17l74a 38U19r76b72a57n68o58v59á 2344760985306

s tím úplně nesouhlasím bohužel i ve vědě funguje cosi jako náboženství - tedy jakmile je nějaká teorie dostatečně silná tak se začne považovat za nevyvratitelnou a vědci, kteří se jí pokouší zpochybnit jsou často automaticky považováni za šarlatány, někdy jsou dokonce kvůli tomu vyloučeni z vědeckých kruhů, jako by ty staré teorie byly něco zcela nedotknutelného.

Dogmatizmus se buhužel nevyhýbá ani vědě a i zde se nesmí šahat na uznávané pravdy. V podstatě se toho od dob Galilea zas tak moc nezměnilo, akorát už ty "bezvěrce" neupalují.;-D

+1/0
12.9.2014 17:11

P97e34t23r 52S23v79o51b63o80d30a 9285897724150

... to je oblibeny laicky nazor ... tenhle argument vyhovuje prave sarlatanum, protoze vedi, ze pri kritickem zkoumani jejich domnenky neobstoji, nebo uz byly dokonce opakovane vyvraceny a stejne je nechteji opustit ... je jednodussi vedu vydavat jenom za prevlecene nabozenstvi nebo dokonce vedu povrchne napodobovat, aby argumenty dostaly punc verohodnosti (Institute of Creation Science, Institute of Homeopathy ...)

0/0
12.9.2014 21:17
Foto

P94a97v41e42l 23K60a37s12í54k55, 47T39e92c35h52n42e89t13.85c41z

Viz odstaveček o imunizaci: http://technet.idnes.cz/konspiracni-teorie-11-zari-13-let-pote-dbr-/tec_technika.aspx?c=A140911_143338_tec_technika_pka „Konspirační myšlení je zvláště příhodná strategie imunizace a pochybného potvrzení. Zastánce konspirační teorie považuje každou anomálii ve většinově přijímaném pohledu na historickou událost za důkaz zákeřného spiknutí,“ píšeMark Boudry v knize Filosofie pseudovědy. „Na druhou stranu, anomálie v hypotézách zastánců konspiračních teorií lze vysvětlit tak, že to je přesně to, co konspirační teorie předvídá. U spiklenců se dá přece očekávat, že budou falšovat důkazy a šířit dezinformace a falešné teorie.“

0/0
13.9.2014 11:31







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.