Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Cena za ostrý obraz. Nositelé „nobelovky“ za chemii vylepšili mikroskop

Nobelovu cenu za chemii letos získali tři vědci, kteří - každý trochu jiným způsobem - vylepšili schopnosti optického mikroskopu. Díky nim dnes dokážeme sledovat fungování jednotlivých buněk a jejich funkcí. Je to pokrok, jehož výsledky můžeme zaznamenat i v praxi, třeba v medicíně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

J27i86ř20í 41Z28e26d42n79í13k 1916326

Prominte, ale tohle je dost divoky clanek, laikovi nic nerekne a nekomu kdo o tom alespon neco malo vi, to prijde uplne zamlzene

0/0
10.10.2014 15:19

P25a20v12e57l 88K88r29e66j98č48í86ř 2982961353256

Doufám, že příští rok se bude udělovat cena za dobrý zvuk a dostane ji Miloš Skalka.

0/0
9.10.2014 18:20

P60a48v96e14l 30K13r39e35j30č17í90ř 2282461113146

Mě by zajímalo, co je to "velikost lidského vlasu". Pokud myslíte průměr, tak ten se pohybuje kolem 80 mikrometrů, tedy zhruba 400x víc, než v článku uvádíte (200 nanometrů).

+3/0
8.10.2014 17:19

J87a52n 23V98a18l21e46č84k57a 7846197556316

Já chápu, že je velice obtížné psát o vědě pro laiky, ale tady jste zjednodušovali tak, až to prostě není pravda ani zdaleka. Třetí odstavec je prostě mimo. Zní to, jako že Betzig to dostal za objev GFP (green fluorescent protein), za což byla nobelovka už v roce 2008. A STED (Hellova metoda) sice dokáže zobrazovat celé buňky, ale STORM a PALM (ta další sada metod) to dokáže taky (i když pokud chcete skutečně využít možnosti, které tyto metody nabízí, je lepší sledovat jen menší výsek buňky). Vtip je v tom, že proti rozlišení obyčejné fluorescenční mikroskopie tyto metody zajímavými oklikami obcházejí difrakční limit a pracují tak s rozlišením v řádu desítek, resp. jednotek nanometrů (jinak je teoretický limit asi 200 nm).

Hell to dokázal podivuhodnou metodou využívající dva různé laserové paprsky, z nichž jeden má tvar trubičky a zháší fluorescenci vybuzenou tím druhým paprskem, ve výsledku tedy fluorescence pochází jen z velmi omezeného prostoru "uvnitř trubičky" zhášecího paprsku. Ten lze podle intenzity zhášecího laseru zmenšovat i na jednotky nanometrů, ale to už biologické vzorky příliš ničí. V praxi se jde u dobrých obrázků zhruba na 20-30 nm.

Další pánové vymysleli způsob, jak v jednu chvíli pozorovat fluorescenci jen z několika málo fluorescenčních značek v buňce, ty pak vypnout a zapnout jiné. Každá tak, zjednodušeně řečeno, vytvoří na obrázku tečku větší než difrakční limit, ale protože víme, že je to obrázek jediné molekuly, je jasné, že je uprostřed té několikaset nanometrové tečky s přesností na několik nanometrů. Postupně se tak sesbírá obrázek s neuvěřitelným rozličením.

+2/0
8.10.2014 13:52

M13a90t71o59u92š 30L22á22z76ň72o65v11s17k29ý82, 20T86e84c41h23n84e49t77.86c59z

Ono to zjednodušování není záměrné, to je prostě dané tím, že ten text, který vidíte, vznikl během několika minut po oznámení ceny. Připravuji podstatně podrobnější a přesnější, ale to chce samozřejmě čas. A STED ani PALM není nic, co bych používal každý den, tak si musím načíst něco i o nich.

0/0
8.10.2014 14:01

M50a66t75o38u50š 81L26á21z67ň75o36v86s78k16ý69, 38T47e85c44h93n26e97t33.60c53z

Ale máte pravdu, ten třetí odstavec je prostě špatně a musel jsem ho opravit.

Děkuji za upozornění. V

+1/0
8.10.2014 14:15

M43a98t69o76u43š 53L50á14z82ň64o78v39s94k64ý14, 88T73e30c49h75n49e58t46.54c78z

(To srdíčko by nemělo být nad tlačítkem "odeslat příspěvek")

+4/0
8.10.2014 15:16

J89a32n 79V63a97l95e32č75k68a 7726487726706

Jasně, já to chápu a vím, že zvlášť tyhle články vznikají velmi narychlo, takže většinu chyb naprosto ignoruju, ale tentokrát, zvlášť když je mi to blízké, mi to přišlo až příliš. Ale jinak díky za Vaší práci.

+1/0
8.10.2014 14:19

M63a92t71o17u48š 20L15á33z58ň22o23v53s49k57ý74, 24T98e64c19h46n96e79t54.53c80z

Ne, vůbec nevadí, já jsem z toho byl trochu nešťastný, ale vlastně to není problém čtenářů...

Ale pokud je vám problematika blízká, tak bych toho s dovolením využil: nemohl bych vás poprosit o něco jiného? Nechtěl byste se podívat na další verzi textu, než ji vydáme? Prosím, případně, napište na matou.laznovsky@idnes.cz

Ušetřilo by mi to shánění jiného odborníka na mikroskopii. :-)

+2/0
8.10.2014 15:18

M16a94t15o90u32š 93L50á94z12ň23o11v65s44k34ý87, 42T64e45c81h32n87e83t96.67c66z

Pardon, v emailu je chyba. Správně je matous.laznovsky@idnes.cz

0/0
8.10.2014 15:29

J31i75ř68í 28P26e81t85r75á11š 3571871213827

ted už rozumím tomu proč v článku chybí písmena a slova nebo je slovo 2x, je vidět že si to autor po sobě nepřečetl, takže jde o závod vydat článek jako první nebo co, to by mohlo být v názvu označeno, to by si četli ti co jim záleží na tom vědět to hned a já bych si četl až ty pozdější verze, klidně za měsíc.

0/0
8.10.2014 21:32

J62i19ř10í 52P83e22t49r36á65š 3981721643747

jinak je to zajímavý článek :-)

0/0
8.10.2014 21:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.