Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Cena za ostrý obraz. Nositelé „nobelovky“ za chemii vylepšili mikroskop

Nobelovu cenu za chemii letos získali tři vědci, kteří - každý trochu jiným způsobem - vylepšili schopnosti optického mikroskopu. Díky nim dnes dokážeme sledovat fungování jednotlivých buněk a jejich funkcí. Je to pokrok, jehož výsledky můžeme zaznamenat i v praxi, třeba v medicíně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

J92i29ř27í 36Z65e58d88n97í11k 1436306

Prominte, ale tohle je dost divoky clanek, laikovi nic nerekne a nekomu kdo o tom alespon neco malo vi, to prijde uplne zamlzene

0/0
10.10.2014 15:19

P98a22v66e96l 85K31r69e86j72č72í20ř 2182781983306

Doufám, že příští rok se bude udělovat cena za dobrý zvuk a dostane ji Miloš Skalka.

0/0
9.10.2014 18:20

P34a67v92e42l 65K72r12e76j85č58í60ř 2602271303936

Mě by zajímalo, co je to "velikost lidského vlasu". Pokud myslíte průměr, tak ten se pohybuje kolem 80 mikrometrů, tedy zhruba 400x víc, než v článku uvádíte (200 nanometrů).

+3/0
8.10.2014 17:19

J15a81n 39V81a67l18e88č98k79a 7526727696436

Já chápu, že je velice obtížné psát o vědě pro laiky, ale tady jste zjednodušovali tak, až to prostě není pravda ani zdaleka. Třetí odstavec je prostě mimo. Zní to, jako že Betzig to dostal za objev GFP (green fluorescent protein), za což byla nobelovka už v roce 2008. A STED (Hellova metoda) sice dokáže zobrazovat celé buňky, ale STORM a PALM (ta další sada metod) to dokáže taky (i když pokud chcete skutečně využít možnosti, které tyto metody nabízí, je lepší sledovat jen menší výsek buňky). Vtip je v tom, že proti rozlišení obyčejné fluorescenční mikroskopie tyto metody zajímavými oklikami obcházejí difrakční limit a pracují tak s rozlišením v řádu desítek, resp. jednotek nanometrů (jinak je teoretický limit asi 200 nm).

Hell to dokázal podivuhodnou metodou využívající dva různé laserové paprsky, z nichž jeden má tvar trubičky a zháší fluorescenci vybuzenou tím druhým paprskem, ve výsledku tedy fluorescence pochází jen z velmi omezeného prostoru "uvnitř trubičky" zhášecího paprsku. Ten lze podle intenzity zhášecího laseru zmenšovat i na jednotky nanometrů, ale to už biologické vzorky příliš ničí. V praxi se jde u dobrých obrázků zhruba na 20-30 nm.

Další pánové vymysleli způsob, jak v jednu chvíli pozorovat fluorescenci jen z několika málo fluorescenčních značek v buňce, ty pak vypnout a zapnout jiné. Každá tak, zjednodušeně řečeno, vytvoří na obrázku tečku větší než difrakční limit, ale protože víme, že je to obrázek jediné molekuly, je jasné, že je uprostřed té několikaset nanometrové tečky s přesností na několik nanometrů. Postupně se tak sesbírá obrázek s neuvěřitelným rozličením.

+2/0
8.10.2014 13:52

M50a81t20o47u37š 45L34á30z15ň68o77v57s96k44ý80, 47T34e69c51h66n78e67t38.78c95z

Ono to zjednodušování není záměrné, to je prostě dané tím, že ten text, který vidíte, vznikl během několika minut po oznámení ceny. Připravuji podstatně podrobnější a přesnější, ale to chce samozřejmě čas. A STED ani PALM není nic, co bych používal každý den, tak si musím načíst něco i o nich.

0/0
8.10.2014 14:01

M40a21t44o68u22š 89L91á12z67ň35o13v48s23k32ý81, 94T72e98c23h60n34e70t73.18c60z

Ale máte pravdu, ten třetí odstavec je prostě špatně a musel jsem ho opravit.

Děkuji za upozornění. V

+1/0
8.10.2014 14:15

M55a81t30o13u63š 82L53á41z51ň95o33v88s61k92ý78, 84T55e38c18h76n98e21t46.68c70z

(To srdíčko by nemělo být nad tlačítkem "odeslat příspěvek")

+4/0
8.10.2014 15:16

J16a67n 24V27a71l69e46č36k18a 7666177716976

Jasně, já to chápu a vím, že zvlášť tyhle články vznikají velmi narychlo, takže většinu chyb naprosto ignoruju, ale tentokrát, zvlášť když je mi to blízké, mi to přišlo až příliš. Ale jinak díky za Vaší práci.

+1/0
8.10.2014 14:19

M14a52t59o16u71š 36L57á15z21ň16o44v75s77k42ý64, 41T60e43c44h61n41e57t24.38c24z

Ne, vůbec nevadí, já jsem z toho byl trochu nešťastný, ale vlastně to není problém čtenářů...

Ale pokud je vám problematika blízká, tak bych toho s dovolením využil: nemohl bych vás poprosit o něco jiného? Nechtěl byste se podívat na další verzi textu, než ji vydáme? Prosím, případně, napište na matou.laznovsky@idnes.cz

Ušetřilo by mi to shánění jiného odborníka na mikroskopii. :-)

+2/0
8.10.2014 15:18

M78a36t85o62u53š 35L70á23z56ň34o65v26s92k49ý20, 20T64e93c61h79n51e92t36.81c94z

Pardon, v emailu je chyba. Správně je matous.laznovsky@idnes.cz

0/0
8.10.2014 15:29

J56i33ř71í 19P65e55t38r30á90š 3911981713527

ted už rozumím tomu proč v článku chybí písmena a slova nebo je slovo 2x, je vidět že si to autor po sobě nepřečetl, takže jde o závod vydat článek jako první nebo co, to by mohlo být v názvu označeno, to by si četli ti co jim záleží na tom vědět to hned a já bych si četl až ty pozdější verze, klidně za měsíc.

0/0
8.10.2014 21:32

J66i80ř72í 61P31e18t98r24á67š 3921341503767

jinak je to zajímavý článek :-)

0/0
8.10.2014 21:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.