Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Cena za ostrý obraz. Nositelé „nobelovky“ za chemii vylepšili mikroskop

Nobelovu cenu za chemii letos získali tři vědci, kteří - každý trochu jiným způsobem - vylepšili schopnosti optického mikroskopu. Díky nim dnes dokážeme sledovat fungování jednotlivých buněk a jejich funkcí. Je to pokrok, jehož výsledky můžeme zaznamenat i v praxi, třeba v medicíně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

J91i14ř56í 11Z25e53d87n80í46k 1716936

Prominte, ale tohle je dost divoky clanek, laikovi nic nerekne a nekomu kdo o tom alespon neco malo vi, to prijde uplne zamlzene

0/0
10.10.2014 15:19

P20a58v39e75l 18K16r46e26j18č68í26ř 2492311693416

Doufám, že příští rok se bude udělovat cena za dobrý zvuk a dostane ji Miloš Skalka.

0/0
9.10.2014 18:20

P47a28v79e87l 30K28r68e66j64č32í58ř 2512941413296

Mě by zajímalo, co je to "velikost lidského vlasu". Pokud myslíte průměr, tak ten se pohybuje kolem 80 mikrometrů, tedy zhruba 400x víc, než v článku uvádíte (200 nanometrů).

+3/0
8.10.2014 17:19


J50a84n 41V11a82l91e37č65k54a 7786327226376

Já chápu, že je velice obtížné psát o vědě pro laiky, ale tady jste zjednodušovali tak, až to prostě není pravda ani zdaleka. Třetí odstavec je prostě mimo. Zní to, jako že Betzig to dostal za objev GFP (green fluorescent protein), za což byla nobelovka už v roce 2008. A STED (Hellova metoda) sice dokáže zobrazovat celé buňky, ale STORM a PALM (ta další sada metod) to dokáže taky (i když pokud chcete skutečně využít možnosti, které tyto metody nabízí, je lepší sledovat jen menší výsek buňky). Vtip je v tom, že proti rozlišení obyčejné fluorescenční mikroskopie tyto metody zajímavými oklikami obcházejí difrakční limit a pracují tak s rozlišením v řádu desítek, resp. jednotek nanometrů (jinak je teoretický limit asi 200 nm).

Hell to dokázal podivuhodnou metodou využívající dva různé laserové paprsky, z nichž jeden má tvar trubičky a zháší fluorescenci vybuzenou tím druhým paprskem, ve výsledku tedy fluorescence pochází jen z velmi omezeného prostoru "uvnitř trubičky" zhášecího paprsku. Ten lze podle intenzity zhášecího laseru zmenšovat i na jednotky nanometrů, ale to už biologické vzorky příliš ničí. V praxi se jde u dobrých obrázků zhruba na 20-30 nm.

Další pánové vymysleli způsob, jak v jednu chvíli pozorovat fluorescenci jen z několika málo fluorescenčních značek v buňce, ty pak vypnout a zapnout jiné. Každá tak, zjednodušeně řečeno, vytvoří na obrázku tečku větší než difrakční limit, ale protože víme, že je to obrázek jediné molekuly, je jasné, že je uprostřed té několikaset nanometrové tečky s přesností na několik nanometrů. Postupně se tak sesbírá obrázek s neuvěřitelným rozličením.

+2/0
8.10.2014 13:52

M15a75t63o35u40š 83L16á68z10ň58o51v74s51k91ý74, 52T58e63c51h84n87e28t41.17c30z

Ono to zjednodušování není záměrné, to je prostě dané tím, že ten text, který vidíte, vznikl během několika minut po oznámení ceny. Připravuji podstatně podrobnější a přesnější, ale to chce samozřejmě čas. A STED ani PALM není nic, co bych používal každý den, tak si musím načíst něco i o nich.

0/0
8.10.2014 14:01

M86a49t19o61u34š 18L96á16z41ň60o87v68s33k21ý21, 34T59e49c35h88n35e41t98.61c23z

Ale máte pravdu, ten třetí odstavec je prostě špatně a musel jsem ho opravit.

Děkuji za upozornění. V

+1/0
8.10.2014 14:15

M95a25t79o37u48š 86L44á55z14ň53o43v95s17k75ý49, 53T68e19c40h85n83e34t52.40c59z

(To srdíčko by nemělo být nad tlačítkem "odeslat příspěvek")

+4/0
8.10.2014 15:16

J37a77n 15V28a93l55e49č57k48a 7386927276776

Jasně, já to chápu a vím, že zvlášť tyhle články vznikají velmi narychlo, takže většinu chyb naprosto ignoruju, ale tentokrát, zvlášť když je mi to blízké, mi to přišlo až příliš. Ale jinak díky za Vaší práci.

+1/0
8.10.2014 14:19

M91a73t53o22u28š 67L76á38z52ň73o85v45s65k31ý68, 75T38e71c71h49n76e20t18.38c37z

Ne, vůbec nevadí, já jsem z toho byl trochu nešťastný, ale vlastně to není problém čtenářů...

Ale pokud je vám problematika blízká, tak bych toho s dovolením využil: nemohl bych vás poprosit o něco jiného? Nechtěl byste se podívat na další verzi textu, než ji vydáme? Prosím, případně, napište na matou.laznovsky@idnes.cz

Ušetřilo by mi to shánění jiného odborníka na mikroskopii. :-)

+2/0
8.10.2014 15:18

M20a96t93o48u67š 46L55á36z89ň26o66v41s70k15ý84, 63T30e83c14h28n82e38t34.80c80z

Pardon, v emailu je chyba. Správně je matous.laznovsky@idnes.cz

0/0
8.10.2014 15:29

J19i66ř31í 77P10e80t65r24á84š 3181691813887

ted už rozumím tomu proč v článku chybí písmena a slova nebo je slovo 2x, je vidět že si to autor po sobě nepřečetl, takže jde o závod vydat článek jako první nebo co, to by mohlo být v názvu označeno, to by si četli ti co jim záleží na tom vědět to hned a já bych si četl až ty pozdější verze, klidně za měsíc.

0/0
8.10.2014 21:32

J84i36ř39í 18P74e14t12r43á67š 3651861843557

jinak je to zajímavý článek :-)

0/0
8.10.2014 21:33





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.