Jaký má smysl otázka „Proč Matylda upekla dort?“ pro somálské dítě? Ono nezná pojem (slovo) „Matylda“, ani pojem „péct“, ani „dort“. Lidí si od nepaměti kladli otázky, které plynuly z odpovídající míry poznání. Na co se ptá a jak si odpovídá jedinec kmene Mashco-Piro, když najde na zemi mobilní telefon? Co si myslí o jeho smyslu existence, kde se vzal, co žere? Jak bude reagovat (co bude cítit, na co myslet, na co se ptát), když mu začne zvonit a svítit v ruce? Bude si klást otázky, které bude majitel nebo tvůrce mobilu chápat? Budou schopni odpovědět? Věda se snaží popsat a pochopit základní principy, nehledě na to, jaké si lidé kladou otázky, snaží se vyvarovat otázkám „Proč kocour pístem metamorfoval žlutý?“ Vědecká obec ví, že uspokojivá odpověď není důkazem vědění, ale důkazem nezrale položené otázky. Až bude naše poznání úplné, může věda dát ucelené odpovědi. Jenže my chceme odpovědi teď, a pak nezbývá než víra a její uspokojivé odpovědi. Vědecké zkoumání je cesta, nikoli spasení teď a tady. Kdo si žádá uspokojivé odpovědi, nechť se obrátí na víru. Každá otázka předjímá odpověď, plyne z dané míry poznání. Pokud je tvým bytostným poznatkem (předsudkem), že vše má nějaký (vyšší) cíl - smysl - záměr, budeš se v tomto duchu ptát a následně nacházet adekvátní odpovědi. Věda se pídí po základních principech, snaží se ve své podstatě vyvarovat zavádějícímu předjímání.
