Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Existuje jediná atomová ponorka bez výzbroje. Potápění pro opravdu bohaté

Luxusní soukromá plavidla pro dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti. Stavba ponorek v posledních letech zažívá pozoruhodný boom.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J50i15ř15í 45N21o88v23á12k 1902349507129

Co se týče vojenských plavidel, tak tam se konvenční ponorky cenově dobelhávají na úroveň těch jaderných a v dnešní době se obecně mluví o tom, že z vojenského (nikoli politického) hlediska se nevyplatí je stavět. Dám příklad, třetí jednotka britské Astute stojí 700mil GBPR^, od ní je odvozena francouzská barracuda (nemá některé velmi vyspělé technologie a má menší výzbroj)- tam á stát o něco víc než Astute, nejaderná verze barracudy- SMX-OceanRv (ještě méně výzbroje a technologií) má stát 1,5mld Eur (cca 1,2mld GBP8-o). 

Proč tomu tak je?-Je to jednoduché AIP motory moderních konvenčních ponorek jsou dražší než jaderné reaktory, jsou větší a ještě musí mít velké sklady paliva, to znamená, že jediný důvod proč se ještě stavějí konvenční ponorky je proto, že se vlády bojí greenpeaceáků;-€-jinak když postavíte srovnatelně velké ponorky tak ta konvenční bude: téměř dvakrát dražší, nést méně výzbroje, mít menší dosah, větší hlučnost (moderní reaktory jsou tišší než AIP pohony!). EU

Radši se tu nebudu rozepisovat o Europonorce S-80, co se neumí vynořit ;-( a stojí dvoj a půl násobek, než jaderná ponorka Rubis.

0/−1
28.12.2014 22:46

J45a12n 47J80e43l56í23n46e32k 8483725222646

Hlavní výhodou současných jaderných ponorek je, že můžou být pod vodou řadu měsíců, ale to u soukromých ponorek nikdo neočekává. Soukromé ponorky jsou spíše menší plavidla určená pro pár lidí, pak se to vytáhne na větší loď a odveze zpět, reaktor prostě není potřeba.

+3/0
26.12.2014 19:11

O17n60d61ř97e73j 97Č41a35p65k32a 6461371673404

Vědci zase používají poměrně žravé vybavení (hlavně světla dávají bateriím zabrat), takže čas na práci tam dole je bateriemi dost omezený. A pokud nejsou bateriové bloky nějak snadno výměnné, následuje půldenní odstávka na nabití. S jaderným zdrojem by nebyl problém zůstat dole několik dní bez ohledu na to, co bude zapnuté.

+1/0
26.12.2014 20:43

J48a56n 97J27e94l98í37n72e90k 8333445842766

Ovšem jadernou ponorku by si žádné vědecké pracoviště nemohlo dovolit provozovat.

+2/0
26.12.2014 21:13

O17n84d54ř11e41j 91Č79a13p38k61a 6141261363194

Mezinárodní tým by to asi utáhnul, v porovnání s LHC nebo ITER to bude "za pusu".

0/−1
26.12.2014 22:07

O76n79d78r10e53j 74S25i74d88o34n 6314766231362

Asi by zalezelo na tom, co se studuje, jako biolog si zadnou opodstatnenou aplikaci nedokazu predstavit, snad nejaky detailni, mozna automatizovany, geologicky pruzkum?

+2/0
26.12.2014 22:55

F44r69a37n62t87i30š34e49k 21S30c15h44l86i36c20h93t93s 9105682891605

Problém asi není takovou ponorku postavit.

Problém spočívá v tom, co lze jedním slovem nazvat servis.

Sama ponorka tohoto typu pak slouží především k ověřování nových konstrukcí a technologií pro ty velké submariny.

Jo, a reaktor není žádná tšžkotonážní "kráva"! Je naopak velice kompaktním zdrojem energie.

Viz klasika "Stíny hlubin".

+1/0
26.12.2014 9:41

J92a21r33o90m20í61r 41K94r30á79l 4630789524689

Ono nejde ani tak o rozměry, nebo váhu, ale spíš o to, co s takovým výkonem.

+1/0
26.12.2014 10:35

O67n34d50ř37e16j 83B36o68k 4577941188878

Reaktor je řízený, můžete okamžitý výkon snižovat nebo zvyšovat dle potřeby. Není to sice tak rychlé jako klasické diesely, ale v kombinaci s bateriemi a pohonem elektromotory je to velice pružné.

Nicméně u tak malého reaktoru bude efektivita docela nízká, jako u všech mobilních aplikací.

+4/0
26.12.2014 11:15

J88a64r94o39m30í18r 32K75r51á57l 4130719774689

Malý reaktor používá vysoce obohacené palivo, je stavěn na určitý výkon a regulovat ho není snadné.  Snadno se můžete dostat do nestabilního režimu a dopadnete jak v Černobylu.

+1/−1
26.12.2014 11:24

P91e54t89r 50M50o65t43y67č51k69a 1524721613154

Vážně? Jeden by řekl, že v ponorce máte kolem sebe cosi, co dokáže velmi snadno absorbovat v podstatě jakékoli množství nadbytečné energie...

+1/−1
26.12.2014 23:08

J33a34r63o38m81í31r 71K76r10á89l 4580559554769

;-D  Tak to chlazení mořskou vodou by Vám asi dlouho nevydrželo.

0/0
27.12.2014 10:23

O27n19d30ř78e58j 47Č91a80p77k16a 6531521533314

Sekundární okruh se tak chladí běžně a v nouzi se snad dá použít mořská voda i na chlazení primárního (reaktor bude na odpis, ale napáchá to menší škody, než roztavená aktivní zóna). S tím primárním okruhem to samozřejmě neplatí u sodíkem chlazených reaktorů, tam by to byla hodně efektní forma autodestrukce :-)

+1/0
27.12.2014 19:22

I22v34a85n 57S55o26t 6519274936748

Operační hloubka činí jedenáct tisíc metrů. TO JE 11 KM, A TO UŽ JE MÍSTY POD ZEMSKOU KŮROU!Rv

0/−6
26.12.2014 6:22

O88n56d95ř24e54j 10B91o93k 4197661498418

A nebo na dno Mariánského příkopu, pro což ostatně byla ponorka stavěna;-)http://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%BD_p%C5%99%C3%ADkop

Hloubku Mariánského příkopu jsme se učili v páté třídě, a je to už let co jsem školu opustil.

+15/0
26.12.2014 6:43

E49r73i24k 24D23r52a55g56o83m38i77r50e64c74k14ý 2101103397349

pod zemskou kůrou je místy i 11 metrů

+7/0
26.12.2014 11:57

M10i25l54a88n 12K50a76s36a77l 1248599435865

si pako

0/0
26.12.2014 23:28

A80l79e84x21a43n40d13r 98K70o47s90t60k78a 8542598786944

COpak o to, soukromá jaderná ponorka by určitě postavit šla. A poměrně snadno. Jenže A) problémy s palivem, lidé by asi nerozchodili, že v Londýně (New Yorku, Monacu, kdekoliv) zakotví potenciální jaderná bomba. A státy se moc nehrnou do podpory soukromého vlastnictví podobných hraček. B) jak je řečeno, současná miniponorka stojí cca 2-4 miliony dolarů. Při ceně luxusní jachty jde jen o malou přirážku. Jenže to jsou ponorečky dlouhé 5 metrů. Jaderný reaktor (i velmi malý) je obrovská kráva, vyžadující stínění tunami olova, betonu a i tak je nutná určitá vzdálenost od posádky. V praxi nelze zastavět do trupu menšího než řekněme 80-100 m délky, k tomu patřičný výtlak a cena. Za "chudou" verzi bez zlaté palubní desky bych to viděl na několik set milionů USD. A konstrukce se vám nevyplatí, pokud jich neprodáte alespoň několik.

+2/−9
26.12.2014 0:40
Foto

P90a93v79e41l 49M26a93r83t21i72n46e25k 9775415341943

Jaderna bomba?

+12/−2
26.12.2014 0:50

A89l69e83x89a91n66d68r 36K35o39s76t62k38a 8332958266564

Minimálně solidní plující katastrofa.

+2/−9
26.12.2014 0:52

J81i32ř64í 63K54o40c62u89r37e31k 6665654825918

Bobmu z toho neuděláte. Obohacení uranu v reaktoru ponorky bude kolem 10-15 % U235. Jenže na bombu potřebujete 90 % U235. Takže byste obsah rekatoru musel ještě před výbuchem nějak obohatit. A taky je problém udržet reakci pohromadě dost dlouho, aby se bomba nerozprskla dřív, než se využije "potenciál nálože".

Solidní průser? Exxon Valdez byl horší pohroma než Kursk, co do vlivu na životní prostředí.

+5/0
26.12.2014 13:34

A15l66e65x87a84n75d88r 12K34o35s53t16k20a 8492408556874

Zrovna exxon Valdez. Jen tak mimochodem, víte jak dlouiho to trvalo, než se příroda vzpamatovala? Na štastných místehc, kam nedošli fanatičtí čističi to trvalo 3-4 roky. Tam kde "pomohli" to není zcela živé ani dnes. Ale veřejnost tu radioaktivitu tak nějak vnímá jako fuj.

+1/0
26.12.2014 16:21

P76e30t68r 94Z19d68e40n45ě38k 2304989644

Veřejnost vnímá radioaktivitu jako fuj i v těch nejcivilnějších aplikacích. Bohužel.

0/0
6.1.2015 23:08

H44a11n69u51š 46H70o95r72á45k 9211504666783

Ponorky frci na podstatne obohacenejsi uran, 30% minimum, ale treba taky 60%. Coz je asi tolik, co "palivo" do little boye.  A vzhledem k pomerne jednoduchy konstrukci gun-assembly zbrane... Ponorkovy reaktory mezi lidi opravdu nepusti.

+1/0
26.12.2014 22:06

M96i39c20h48a30e23l 59K81o43n89e45č24n96ý 6952963349529

Představte si, že se toho zmocní nějakej imbecil a v rámci propagace svého jediného a pravého boha s tím zamoří kus Evropy nebo třeba území kde se něco těží, aby odstranil konkurenci. Taky bych se bál dávat to do soukromého sektoru. I když je to bohužel proti pokroku .:-P

+1/0
26.12.2014 10:18

J55a54r89o47s89l33a82v 63F73r77a44n81t52i65š78e11k 25B21r39ü30m96m17e16r 1481816103210

Tak na zamoření jsou zajímavější jiné věci, např. lékařský odpad atd.

+1/0
29.12.2014 11:01

O33n37d49ř74e97j 48B91o64k 4947751418178

Ta NR-1 byla postavena do služby v roce 1969. Její maximální délka je 45m a délka trupu, který je tlakově oddělen od vody je pouhých 29,3m! A to vše v průměru trupu 4,18m.To bylo s technologií sedmdesátých let. Představte si jak velká by šla postavit jaderná ponorka dnes s rychlým reaktorem. Není to zas tak dlouho co rychlými reaktory chtěly pohánět osobní automobily.

+11/0
26.12.2014 7:34

J16a36r83o56m45í25r 98K90r34á65l 4220809834679

Nejde ani tak o rozměry, jako o výkon.  Postavit rychlý reaktor s výkonem 5 MW je daleko těžší, než 1000 MW.

+1/0
26.12.2014 10:39

O13n55d47ř47e51j 64B88o21k 4587361348128

V čem konkrétně?

0/−1
26.12.2014 11:05

J45a43r59o10m83í34r 83K14r33á93l 4220609704339

To je fyzika.  Musíte mít dostatečný tok neutronů, aby rychlý reaktor fungoval.  A to je v malém objemu dost problém.  Navíc je tu problém s chlazením.  Chladicí kanály nelze zmenšovat pod určitou mez.

+3/0
26.12.2014 11:15

J82i19ř85í 66N24o67v90á40k 5446464262564

Řekl bych že pro malou ponorku je klasický velký reaktor se dvěmě okruhy a turbítou trochu overkill. Spíš by se dalo uvažovat o RTG reaktoru, který je malý, poměrně bezpečný, vyžaduje minimální odstínení, okolní vodu by s výhodou používal pro chlazení termoelektrických článků a bez jakéhokoliv řízení by byl schopný podávat spojitý výkon po cca 30 let. Zhruba 1 kg paliva (Plutonium-238) je pak schopný podávat výkon okolo 0,5KW, tedy pro nabíjení baterií zcela dostačující.

+2/0
26.12.2014 12:15

J34a75n 27W93o76l57f 8324420781653

Divná věta - dál nečtu: Luxusní soukromá plavidla při dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti.

+8/0
26.12.2014 0:39







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.