Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Existuje jediná atomová ponorka bez výzbroje. Potápění pro opravdu bohaté

Luxusní soukromá plavidla pro dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti. Stavba ponorek v posledních letech zažívá pozoruhodný boom.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J17i85ř92í 75N71o63v60á88k 1802579767639

Co se týče vojenských plavidel, tak tam se konvenční ponorky cenově dobelhávají na úroveň těch jaderných a v dnešní době se obecně mluví o tom, že z vojenského (nikoli politického) hlediska se nevyplatí je stavět. Dám příklad, třetí jednotka britské Astute stojí 700mil GBPR^, od ní je odvozena francouzská barracuda (nemá některé velmi vyspělé technologie a má menší výzbroj)- tam á stát o něco víc než Astute, nejaderná verze barracudy- SMX-OceanRv (ještě méně výzbroje a technologií) má stát 1,5mld Eur (cca 1,2mld GBP8-o). 

Proč tomu tak je?-Je to jednoduché AIP motory moderních konvenčních ponorek jsou dražší než jaderné reaktory, jsou větší a ještě musí mít velké sklady paliva, to znamená, že jediný důvod proč se ještě stavějí konvenční ponorky je proto, že se vlády bojí greenpeaceáků;-€-jinak když postavíte srovnatelně velké ponorky tak ta konvenční bude: téměř dvakrát dražší, nést méně výzbroje, mít menší dosah, větší hlučnost (moderní reaktory jsou tišší než AIP pohony!). EU

Radši se tu nebudu rozepisovat o Europonorce S-80, co se neumí vynořit ;-( a stojí dvoj a půl násobek, než jaderná ponorka Rubis.

0/−1
28.12.2014 22:46

J41a78n 77J43e91l78í16n87e12k 8793965352136

Hlavní výhodou současných jaderných ponorek je, že můžou být pod vodou řadu měsíců, ale to u soukromých ponorek nikdo neočekává. Soukromé ponorky jsou spíše menší plavidla určená pro pár lidí, pak se to vytáhne na větší loď a odveze zpět, reaktor prostě není potřeba.

+3/0
26.12.2014 19:11

O52n47d18ř19e76j 72Č14a40p10k21a 6721611463654

Vědci zase používají poměrně žravé vybavení (hlavně světla dávají bateriím zabrat), takže čas na práci tam dole je bateriemi dost omezený. A pokud nejsou bateriové bloky nějak snadno výměnné, následuje půldenní odstávka na nabití. S jaderným zdrojem by nebyl problém zůstat dole několik dní bez ohledu na to, co bude zapnuté.

+1/0
26.12.2014 20:43

J26a19n 51J69e74l67í69n92e86k 8883475802616

Ovšem jadernou ponorku by si žádné vědecké pracoviště nemohlo dovolit provozovat.

+2/0
26.12.2014 21:13

O71n35d80ř36e88j 67Č71a29p25k51a 6781131843714

Mezinárodní tým by to asi utáhnul, v porovnání s LHC nebo ITER to bude "za pusu".

0/−1
26.12.2014 22:07

O32n40d66r14e81j 54S22i88d78o60n 6194316671432

Asi by zalezelo na tom, co se studuje, jako biolog si zadnou opodstatnenou aplikaci nedokazu predstavit, snad nejaky detailni, mozna automatizovany, geologicky pruzkum?

+2/0
26.12.2014 22:55

F58r60a29n70t95i20š42e15k 29S83c82h93l73i46c11h66t71s 9655892951465

Problém asi není takovou ponorku postavit.

Problém spočívá v tom, co lze jedním slovem nazvat servis.

Sama ponorka tohoto typu pak slouží především k ověřování nových konstrukcí a technologií pro ty velké submariny.

Jo, a reaktor není žádná tšžkotonážní "kráva"! Je naopak velice kompaktním zdrojem energie.

Viz klasika "Stíny hlubin".

+1/0
26.12.2014 9:41

J62a29r83o65m35í49r 82K55r30á26l 4660989384699

Ono nejde ani tak o rozměry, nebo váhu, ale spíš o to, co s takovým výkonem.

+1/0
26.12.2014 10:35

O64n32d18ř17e73j 39B27o20k 4817301878798

Reaktor je řízený, můžete okamžitý výkon snižovat nebo zvyšovat dle potřeby. Není to sice tak rychlé jako klasické diesely, ale v kombinaci s bateriemi a pohonem elektromotory je to velice pružné.

Nicméně u tak malého reaktoru bude efektivita docela nízká, jako u všech mobilních aplikací.

+4/0
26.12.2014 11:15

J74a86r21o88m53í41r 70K95r95á40l 4440159694709

Malý reaktor používá vysoce obohacené palivo, je stavěn na určitý výkon a regulovat ho není snadné.  Snadno se můžete dostat do nestabilního režimu a dopadnete jak v Černobylu.

+1/−1
26.12.2014 11:24

P58e58t98r 67M26o93t45y75č45k43a 1624581253664

Vážně? Jeden by řekl, že v ponorce máte kolem sebe cosi, co dokáže velmi snadno absorbovat v podstatě jakékoli množství nadbytečné energie...

+1/−1
26.12.2014 23:08

J29a51r46o62m76í55r 73K94r44á40l 4720359384429

;-D  Tak to chlazení mořskou vodou by Vám asi dlouho nevydrželo.

0/0
27.12.2014 10:23

O73n33d87ř13e47j 13Č79a68p21k24a 6141931443974

Sekundární okruh se tak chladí běžně a v nouzi se snad dá použít mořská voda i na chlazení primárního (reaktor bude na odpis, ale napáchá to menší škody, než roztavená aktivní zóna). S tím primárním okruhem to samozřejmě neplatí u sodíkem chlazených reaktorů, tam by to byla hodně efektní forma autodestrukce :-)

+1/0
27.12.2014 19:22

I51v77a35n 93S25o14t 6769534926808

Operační hloubka činí jedenáct tisíc metrů. TO JE 11 KM, A TO UŽ JE MÍSTY POD ZEMSKOU KŮROU!Rv

0/−6
26.12.2014 6:22

O37n24d96ř63e24j 67B93o90k 4647131128228

A nebo na dno Mariánského příkopu, pro což ostatně byla ponorka stavěna;-)http://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%BD_p%C5%99%C3%ADkop

Hloubku Mariánského příkopu jsme se učili v páté třídě, a je to už let co jsem školu opustil.

+15/0
26.12.2014 6:43

E55r59i21k 22D86r59a39g32o58m82i20r74e53c66k15ý 2771193337649

pod zemskou kůrou je místy i 11 metrů

+7/0
26.12.2014 11:57

M29i39l16a75n 32K16a25s53a52l 1298239385405

si pako

0/0
26.12.2014 23:28

A95l38e31x75a82n13d27r 26K23o70s32t53k13a 8312198566624

COpak o to, soukromá jaderná ponorka by určitě postavit šla. A poměrně snadno. Jenže A) problémy s palivem, lidé by asi nerozchodili, že v Londýně (New Yorku, Monacu, kdekoliv) zakotví potenciální jaderná bomba. A státy se moc nehrnou do podpory soukromého vlastnictví podobných hraček. B) jak je řečeno, současná miniponorka stojí cca 2-4 miliony dolarů. Při ceně luxusní jachty jde jen o malou přirážku. Jenže to jsou ponorečky dlouhé 5 metrů. Jaderný reaktor (i velmi malý) je obrovská kráva, vyžadující stínění tunami olova, betonu a i tak je nutná určitá vzdálenost od posádky. V praxi nelze zastavět do trupu menšího než řekněme 80-100 m délky, k tomu patřičný výtlak a cena. Za "chudou" verzi bez zlaté palubní desky bych to viděl na několik set milionů USD. A konstrukce se vám nevyplatí, pokud jich neprodáte alespoň několik.

+2/−9
26.12.2014 0:40
Foto

P26a81v40e47l 81M81a49r83t87i16n70e15k 9855125451543

Jaderna bomba?

+12/−2
26.12.2014 0:50

A78l78e24x44a39n94d15r 16K48o15s68t83k31a 8292838166964

Minimálně solidní plující katastrofa.

+2/−9
26.12.2014 0:52

J89i13ř41í 96K92o23c56u81r90e93k 6965554205368

Bobmu z toho neuděláte. Obohacení uranu v reaktoru ponorky bude kolem 10-15 % U235. Jenže na bombu potřebujete 90 % U235. Takže byste obsah rekatoru musel ještě před výbuchem nějak obohatit. A taky je problém udržet reakci pohromadě dost dlouho, aby se bomba nerozprskla dřív, než se využije "potenciál nálože".

Solidní průser? Exxon Valdez byl horší pohroma než Kursk, co do vlivu na životní prostředí.

+5/0
26.12.2014 13:34

A67l85e98x33a52n94d21r 32K30o75s34t98k75a 8232648616684

Zrovna exxon Valdez. Jen tak mimochodem, víte jak dlouiho to trvalo, než se příroda vzpamatovala? Na štastných místehc, kam nedošli fanatičtí čističi to trvalo 3-4 roky. Tam kde "pomohli" to není zcela živé ani dnes. Ale veřejnost tu radioaktivitu tak nějak vnímá jako fuj.

+1/0
26.12.2014 16:21

P31e63t18r 95Z98d14e57n85ě64k 2674629474

Veřejnost vnímá radioaktivitu jako fuj i v těch nejcivilnějších aplikacích. Bohužel.

0/0
6.1.2015 23:08

H10a18n59u38š 77H10o96r32á94k 9411214846673

Ponorky frci na podstatne obohacenejsi uran, 30% minimum, ale treba taky 60%. Coz je asi tolik, co "palivo" do little boye.  A vzhledem k pomerne jednoduchy konstrukci gun-assembly zbrane... Ponorkovy reaktory mezi lidi opravdu nepusti.

+1/0
26.12.2014 22:06

M81i64c72h93a46e43l 26K39o35n75e90č11n40ý 6682813509469

Představte si, že se toho zmocní nějakej imbecil a v rámci propagace svého jediného a pravého boha s tím zamoří kus Evropy nebo třeba území kde se něco těží, aby odstranil konkurenci. Taky bych se bál dávat to do soukromého sektoru. I když je to bohužel proti pokroku .:-P

+1/0
26.12.2014 10:18

J86a36r58o84s29l67a73v 70F96r22a67n38t72i88š52e33k 37B26r48ü83m91m28e34r 1461186743420

Tak na zamoření jsou zajímavější jiné věci, např. lékařský odpad atd.

+1/0
29.12.2014 11:01

O68n36d47ř41e25j 80B57o54k 4837351828618

Ta NR-1 byla postavena do služby v roce 1969. Její maximální délka je 45m a délka trupu, který je tlakově oddělen od vody je pouhých 29,3m! A to vše v průměru trupu 4,18m.To bylo s technologií sedmdesátých let. Představte si jak velká by šla postavit jaderná ponorka dnes s rychlým reaktorem. Není to zas tak dlouho co rychlými reaktory chtěly pohánět osobní automobily.

+11/0
26.12.2014 7:34

J96a98r32o48m30í58r 10K61r85á48l 4760129514429

Nejde ani tak o rozměry, jako o výkon.  Postavit rychlý reaktor s výkonem 5 MW je daleko těžší, než 1000 MW.

+1/0
26.12.2014 10:39

O65n54d68ř12e21j 75B54o34k 4157431598808

V čem konkrétně?

0/−1
26.12.2014 11:05

J51a56r24o44m68í96r 54K63r51á84l 4680789134879

To je fyzika.  Musíte mít dostatečný tok neutronů, aby rychlý reaktor fungoval.  A to je v malém objemu dost problém.  Navíc je tu problém s chlazením.  Chladicí kanály nelze zmenšovat pod určitou mez.

+3/0
26.12.2014 11:15

J17i22ř55í 29N58o44v88á82k 5256134852814

Řekl bych že pro malou ponorku je klasický velký reaktor se dvěmě okruhy a turbítou trochu overkill. Spíš by se dalo uvažovat o RTG reaktoru, který je malý, poměrně bezpečný, vyžaduje minimální odstínení, okolní vodu by s výhodou používal pro chlazení termoelektrických článků a bez jakéhokoliv řízení by byl schopný podávat spojitý výkon po cca 30 let. Zhruba 1 kg paliva (Plutonium-238) je pak schopný podávat výkon okolo 0,5KW, tedy pro nabíjení baterií zcela dostačující.

+2/0
26.12.2014 12:15

J24a16n 17W71o93l88f 8874480161533

Divná věta - dál nečtu: Luxusní soukromá plavidla při dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti.

+8/0
26.12.2014 0:39





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.