Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Existuje jediná atomová ponorka bez výzbroje. Potápění pro opravdu bohaté

Luxusní soukromá plavidla pro dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti. Stavba ponorek v posledních letech zažívá pozoruhodný boom.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J60i82ř43í 87N47o14v77á36k 1892849907719

Co se týče vojenských plavidel, tak tam se konvenční ponorky cenově dobelhávají na úroveň těch jaderných a v dnešní době se obecně mluví o tom, že z vojenského (nikoli politického) hlediska se nevyplatí je stavět. Dám příklad, třetí jednotka britské Astute stojí 700mil GBPR^, od ní je odvozena francouzská barracuda (nemá některé velmi vyspělé technologie a má menší výzbroj)- tam á stát o něco víc než Astute, nejaderná verze barracudy- SMX-OceanRv (ještě méně výzbroje a technologií) má stát 1,5mld Eur (cca 1,2mld GBP8-o). 

Proč tomu tak je?-Je to jednoduché AIP motory moderních konvenčních ponorek jsou dražší než jaderné reaktory, jsou větší a ještě musí mít velké sklady paliva, to znamená, že jediný důvod proč se ještě stavějí konvenční ponorky je proto, že se vlády bojí greenpeaceáků;-€-jinak když postavíte srovnatelně velké ponorky tak ta konvenční bude: téměř dvakrát dražší, nést méně výzbroje, mít menší dosah, větší hlučnost (moderní reaktory jsou tišší než AIP pohony!). EU

Radši se tu nebudu rozepisovat o Europonorce S-80, co se neumí vynořit ;-( a stojí dvoj a půl násobek, než jaderná ponorka Rubis.

0/−1
28.12.2014 22:46

J37a43n 22J31e66l60í89n79e96k 8583765972446

Hlavní výhodou současných jaderných ponorek je, že můžou být pod vodou řadu měsíců, ale to u soukromých ponorek nikdo neočekává. Soukromé ponorky jsou spíše menší plavidla určená pro pár lidí, pak se to vytáhne na větší loď a odveze zpět, reaktor prostě není potřeba.

+3/0
26.12.2014 19:11

O35n78d75ř30e44j 15Č47a67p68k84a 6761441533204

Vědci zase používají poměrně žravé vybavení (hlavně světla dávají bateriím zabrat), takže čas na práci tam dole je bateriemi dost omezený. A pokud nejsou bateriové bloky nějak snadno výměnné, následuje půldenní odstávka na nabití. S jaderným zdrojem by nebyl problém zůstat dole několik dní bez ohledu na to, co bude zapnuté.

+1/0
26.12.2014 20:43

J42a38n 29J82e40l26í59n12e53k 8453125372976

Ovšem jadernou ponorku by si žádné vědecké pracoviště nemohlo dovolit provozovat.

+2/0
26.12.2014 21:13

O21n67d90ř12e15j 44Č53a22p35k12a 6151551793534

Mezinárodní tým by to asi utáhnul, v porovnání s LHC nebo ITER to bude "za pusu".

0/−1
26.12.2014 22:07

O13n67d58r44e86j 22S50i56d51o76n 6744456811842

Asi by zalezelo na tom, co se studuje, jako biolog si zadnou opodstatnenou aplikaci nedokazu predstavit, snad nejaky detailni, mozna automatizovany, geologicky pruzkum?

+2/0
26.12.2014 22:55

F33r34a40n28t16i16š36e10k 77S82c70h10l10i97c17h36t24s 9375602721555

Problém asi není takovou ponorku postavit.

Problém spočívá v tom, co lze jedním slovem nazvat servis.

Sama ponorka tohoto typu pak slouží především k ověřování nových konstrukcí a technologií pro ty velké submariny.

Jo, a reaktor není žádná tšžkotonážní "kráva"! Je naopak velice kompaktním zdrojem energie.

Viz klasika "Stíny hlubin".

+1/0
26.12.2014 9:41

J43a94r10o24m24í57r 63K25r23á37l 4680629674889

Ono nejde ani tak o rozměry, nebo váhu, ale spíš o to, co s takovým výkonem.

+1/0
26.12.2014 10:35

O10n70d85ř49e73j 26B13o89k 4757731868228

Reaktor je řízený, můžete okamžitý výkon snižovat nebo zvyšovat dle potřeby. Není to sice tak rychlé jako klasické diesely, ale v kombinaci s bateriemi a pohonem elektromotory je to velice pružné.

Nicméně u tak malého reaktoru bude efektivita docela nízká, jako u všech mobilních aplikací.

+4/0
26.12.2014 11:15

J51a49r25o62m47í84r 18K39r88á39l 4400139904579

Malý reaktor používá vysoce obohacené palivo, je stavěn na určitý výkon a regulovat ho není snadné.  Snadno se můžete dostat do nestabilního režimu a dopadnete jak v Černobylu.

+1/−1
26.12.2014 11:24

P72e84t64r 55M11o46t42y19č16k64a 1374871853564

Vážně? Jeden by řekl, že v ponorce máte kolem sebe cosi, co dokáže velmi snadno absorbovat v podstatě jakékoli množství nadbytečné energie...

+1/−1
26.12.2014 23:08

J52a53r29o36m37í12r 15K23r10á59l 4880839534379

;-D  Tak to chlazení mořskou vodou by Vám asi dlouho nevydrželo.

0/0
27.12.2014 10:23

O98n69d40ř81e57j 25Č52a27p35k29a 6711491793424

Sekundární okruh se tak chladí běžně a v nouzi se snad dá použít mořská voda i na chlazení primárního (reaktor bude na odpis, ale napáchá to menší škody, než roztavená aktivní zóna). S tím primárním okruhem to samozřejmě neplatí u sodíkem chlazených reaktorů, tam by to byla hodně efektní forma autodestrukce :-)

+1/0
27.12.2014 19:22

I43v59a35n 58S98o61t 6869454206148

Operační hloubka činí jedenáct tisíc metrů. TO JE 11 KM, A TO UŽ JE MÍSTY POD ZEMSKOU KŮROU!Rv

0/−6
26.12.2014 6:22

O75n87d51ř59e83j 14B65o27k 4917141198458

A nebo na dno Mariánského příkopu, pro což ostatně byla ponorka stavěna;-)http://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%BD_p%C5%99%C3%ADkop

Hloubku Mariánského příkopu jsme se učili v páté třídě, a je to už let co jsem školu opustil.

+15/0
26.12.2014 6:43

E33r54i39k 69D13r34a28g98o63m86i32r72e79c49k34ý 2401843917509

pod zemskou kůrou je místy i 11 metrů

+7/0
26.12.2014 11:57

M59i36l16a68n 72K92a43s30a63l 1548569745325

si pako

0/0
26.12.2014 23:28

A96l36e80x29a38n57d62r 27K20o49s87t65k78a 8792448796344

COpak o to, soukromá jaderná ponorka by určitě postavit šla. A poměrně snadno. Jenže A) problémy s palivem, lidé by asi nerozchodili, že v Londýně (New Yorku, Monacu, kdekoliv) zakotví potenciální jaderná bomba. A státy se moc nehrnou do podpory soukromého vlastnictví podobných hraček. B) jak je řečeno, současná miniponorka stojí cca 2-4 miliony dolarů. Při ceně luxusní jachty jde jen o malou přirážku. Jenže to jsou ponorečky dlouhé 5 metrů. Jaderný reaktor (i velmi malý) je obrovská kráva, vyžadující stínění tunami olova, betonu a i tak je nutná určitá vzdálenost od posádky. V praxi nelze zastavět do trupu menšího než řekněme 80-100 m délky, k tomu patřičný výtlak a cena. Za "chudou" verzi bez zlaté palubní desky bych to viděl na několik set milionů USD. A konstrukce se vám nevyplatí, pokud jich neprodáte alespoň několik.

+2/−9
26.12.2014 0:40
Foto

P42a10v62e56l 85M96a47r69t96i19n90e96k 9445195391563

Jaderna bomba?

+12/−2
26.12.2014 0:50

A49l81e23x52a21n55d43r 87K45o48s85t27k13a 8932238976504

Minimálně solidní plující katastrofa.

+2/−9
26.12.2014 0:52

J39i21ř56í 21K75o21c38u42r58e41k 6485704305758

Bobmu z toho neuděláte. Obohacení uranu v reaktoru ponorky bude kolem 10-15 % U235. Jenže na bombu potřebujete 90 % U235. Takže byste obsah rekatoru musel ještě před výbuchem nějak obohatit. A taky je problém udržet reakci pohromadě dost dlouho, aby se bomba nerozprskla dřív, než se využije "potenciál nálože".

Solidní průser? Exxon Valdez byl horší pohroma než Kursk, co do vlivu na životní prostředí.

+5/0
26.12.2014 13:34

A40l58e18x38a96n30d36r 23K85o65s74t20k46a 8202308656134

Zrovna exxon Valdez. Jen tak mimochodem, víte jak dlouiho to trvalo, než se příroda vzpamatovala? Na štastných místehc, kam nedošli fanatičtí čističi to trvalo 3-4 roky. Tam kde "pomohli" to není zcela živé ani dnes. Ale veřejnost tu radioaktivitu tak nějak vnímá jako fuj.

+1/0
26.12.2014 16:21

P94e91t55r 15Z96d82e44n73ě70k 2834209624

Veřejnost vnímá radioaktivitu jako fuj i v těch nejcivilnějších aplikacích. Bohužel.

0/0
6.1.2015 23:08

H24a94n26u25š 72H54o68r94á64k 9261764246253

Ponorky frci na podstatne obohacenejsi uran, 30% minimum, ale treba taky 60%. Coz je asi tolik, co "palivo" do little boye.  A vzhledem k pomerne jednoduchy konstrukci gun-assembly zbrane... Ponorkovy reaktory mezi lidi opravdu nepusti.

+1/0
26.12.2014 22:06

M35i89c46h64a73e27l 22K91o38n52e78č73n69ý 6432743729649

Představte si, že se toho zmocní nějakej imbecil a v rámci propagace svého jediného a pravého boha s tím zamoří kus Evropy nebo třeba území kde se něco těží, aby odstranil konkurenci. Taky bych se bál dávat to do soukromého sektoru. I když je to bohužel proti pokroku .:-P

+1/0
26.12.2014 10:18

J35a46r26o60s70l70a57v 94F73r65a61n70t47i78š24e41k 88B70r92ü97m18m96e65r 1971696853510

Tak na zamoření jsou zajímavější jiné věci, např. lékařský odpad atd.

+1/0
29.12.2014 11:01

O47n50d12ř21e92j 31B98o90k 4407961648638

Ta NR-1 byla postavena do služby v roce 1969. Její maximální délka je 45m a délka trupu, který je tlakově oddělen od vody je pouhých 29,3m! A to vše v průměru trupu 4,18m.To bylo s technologií sedmdesátých let. Představte si jak velká by šla postavit jaderná ponorka dnes s rychlým reaktorem. Není to zas tak dlouho co rychlými reaktory chtěly pohánět osobní automobily.

+11/0
26.12.2014 7:34

J87a69r10o61m59í30r 89K73r64á42l 4790719814749

Nejde ani tak o rozměry, jako o výkon.  Postavit rychlý reaktor s výkonem 5 MW je daleko těžší, než 1000 MW.

+1/0
26.12.2014 10:39

O55n38d79ř28e89j 84B29o20k 4537701538678

V čem konkrétně?

0/−1
26.12.2014 11:05

J49a48r87o82m43í34r 16K73r19á48l 4950139474499

To je fyzika.  Musíte mít dostatečný tok neutronů, aby rychlý reaktor fungoval.  A to je v malém objemu dost problém.  Navíc je tu problém s chlazením.  Chladicí kanály nelze zmenšovat pod určitou mez.

+3/0
26.12.2014 11:15

J95i76ř81í 18N31o48v21á55k 5536614592784

Řekl bych že pro malou ponorku je klasický velký reaktor se dvěmě okruhy a turbítou trochu overkill. Spíš by se dalo uvažovat o RTG reaktoru, který je malý, poměrně bezpečný, vyžaduje minimální odstínení, okolní vodu by s výhodou používal pro chlazení termoelektrických článků a bez jakéhokoliv řízení by byl schopný podávat spojitý výkon po cca 30 let. Zhruba 1 kg paliva (Plutonium-238) je pak schopný podávat výkon okolo 0,5KW, tedy pro nabíjení baterií zcela dostačující.

+2/0
26.12.2014 12:15

J73a78n 98W77o25l38f 8174910801513

Divná věta - dál nečtu: Luxusní soukromá plavidla při dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti.

+8/0
26.12.2014 0:39







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.