Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Genom pšenice se čte „po česku“. Co je na tomto postupu výjimečného?

Při zpětném ohlédnutí za rokem 2014 v české vědě nemůže ničí pozornosti uniknout podíl tuzemských vědců na poznávání genetické informace pšenice, kterému slavný vědecký časopis Science věnoval speciální sekci na svém webu. Co je na této práci tak zajímavého a proč se dělá zrovna u nás?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

W12a39l15t47e40r 66D25i98v25i74š 6527632172532

Kolem čtení DNA nás čeká ještě spousta úžasných a zcela jistě nečekaných objevů. Není to tak dávno, kdy se začalo zjišťovat, že ta "odpadní" DNA (junk DNA) není tak úplně odpadní, ale je v mnoha případech zásobárnou neaktivních genů, které přijdou ke slovu v extrémních podmínkách. Organismus tak dokáže cíleně "mutovat" tím, že si přehodí některé části DNA a do oblasti junk DNA odloží zase geny jiné. Navíc se ukazuje, že čtení pouhé DNA je naprosto nedostatečné. Dlouho se vědělo, že ne každý gen se použije a ne každý gen má stejnou "sílu". A opět to není tak dávno, co se přišlo na to, že to ovlivňují metylové skupiny navázané na DNA - čím více je jimi dané místo DNA obaleno, tím méně přijde daný gen ke slovu. Buňka si přitom umístění metylových skupin na patřičná místa hlídá úplně stejně jako kvalitu kódu DNA a je schopna neuvěřitelný regenerací, aby nedocházelo k nežádoucím mutacím - a to dokonce několik generací zpětně.

Genom pšenice je sám o sobě ještě úchvatnější tím, že tam reálně funguje několik kompletních genomů různých druhů, které ale fungují společně, aniž by vznikaly organismy s různě fungujícími částmi. 

Je to úplně fascinující obor a dnes velmi lituji, že jsem se nevydal tímto směrem a teď jen vše z povzdálí sleduju jako laik, který dávno promarnil svou správnou chvíli do toho vstoupit. Obrovsky fandím všem týmům, které na DNA pracují. A když to jsou Češi, tak pochopitelně o to víc. Kéž bychom se dočítali mnohem více o těchto vědeckých úspěších než o jiných tématech, která bohužel vracejí Evropu daleko do temné minulosti.

+1/0
13.1.2015 10:03

V39o77j81t89a 35K47u79š60č58á20k 6919778766379

Jen tak dál R^ odpůrcům GMO navzdory ;-)R^ Nikdy jsem tohle zpátečnictví nepochopil. Když někdo pokroku odporuje z ekologického hlediska (nekontrolovaná výsadba superodolné rostliny může teoreticky vážně narušit celý ekosystém), dokážu to ještě pochopit, ale když někdo dělá, jakoby geneticky vylepšená kukuřice byla nepoživatelná, nechutná, nebo snad dokonce jedovatá, chytám se za hlavu ;-D

+2/0
12.1.2015 18:35

I80v83a31n 92S18o23t 6469324776958

a zas bude chleba nepoživatelný!!

0/−6
12.1.2015 5:24

J97a33n 34S56a43l58o86m59o17n 4279850421405

No, náš chleba většinou bývá pšenično-žitný, nebo čistě žitný :-) Navíc tohle nemá s poživatelností chleba nic společného.

0/0
12.1.2015 8:48

H31o51n16z38a 51F79o94r54m62a88n 8876270401521

Ale je to takový hezký výkřik, který mu nasbírá + ;-D

+2/0
12.1.2015 10:12

M54a92r16t17i10n 84M90u12s22í32l26e10k 5338414704592

Nasbíral mínusy :D

+1/0
12.1.2015 18:11







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.