Kolem čtení DNA nás čeká ještě spousta úžasných a zcela jistě nečekaných objevů. Není to tak dávno, kdy se začalo zjišťovat, že ta "odpadní" DNA (junk DNA) není tak úplně odpadní, ale je v mnoha případech zásobárnou neaktivních genů, které přijdou ke slovu v extrémních podmínkách. Organismus tak dokáže cíleně "mutovat" tím, že si přehodí některé části DNA a do oblasti junk DNA odloží zase geny jiné. Navíc se ukazuje, že čtení pouhé DNA je naprosto nedostatečné. Dlouho se vědělo, že ne každý gen se použije a ne každý gen má stejnou "sílu". A opět to není tak dávno, co se přišlo na to, že to ovlivňují metylové skupiny navázané na DNA - čím více je jimi dané místo DNA obaleno, tím méně přijde daný gen ke slovu. Buňka si přitom umístění metylových skupin na patřičná místa hlídá úplně stejně jako kvalitu kódu DNA a je schopna neuvěřitelný regenerací, aby nedocházelo k nežádoucím mutacím - a to dokonce několik generací zpětně.
Genom pšenice je sám o sobě ještě úchvatnější tím, že tam reálně funguje několik kompletních genomů různých druhů, které ale fungují společně, aniž by vznikaly organismy s různě fungujícími částmi.
Je to úplně fascinující obor a dnes velmi lituji, že jsem se nevydal tímto směrem a teď jen vše z povzdálí sleduju jako laik, který dávno promarnil svou správnou chvíli do toho vstoupit. Obrovsky fandím všem týmům, které na DNA pracují. A když to jsou Češi, tak pochopitelně o to víc. Kéž bychom se dočítali mnohem více o těchto vědeckých úspěších než o jiných tématech, která bohužel vracejí Evropu daleko do temné minulosti.
odpůrcům GMO navzdory 
Navíc tohle nemá s poživatelností chleba nic společného.
