Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Neznámé signály z vesmíru: Australané zachytili superjasný záblesk naživo

Australští vědci poprvé v historii naživo zachytili rádiový signál z dalekého vesmíru. Povedlo se to doktorandce Emily Petroffové ze Swinburne University díky rádiovému teleskopu Parkes v Novém Jižním Walesu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A94l24e40š 63L90i45s28o19v52s84k24ý 9489448272622

Zkrátka, novináři potřebují o něčem psát, a nakolik je to pravda, to už není zas tak podstatné

0/−1
29.1.2015 12:21
Foto

S49t14á59ň53a 61K56o62m60o43r28o63u20s95o98v29á 3575363937559

Možná o tom něco vědí Muži v černém:-/

0/0
27.1.2015 14:44

J22a97k25u71b 61K80o16s 3186952790254

Jestli je něco o čem absolutně nepochybuji, tak je to existence mimozemských civilizací.

+4/0
26.1.2015 23:48

M44a21r78t92i57n 25J13e62z28e94r42s62k95ý 9454367342312

já bych byl raději, aby se Země tím zábleskem během jedné tisíciny sekundy vypařila

.

nikoho by to nebolelo a boháči by si ty nakradený miliardy akorát tak mohli :-P

0/−12
26.1.2015 23:10

J20a32k36u86b 54R87o15u64s 3343410964722

Ubožáku. Chudáku. Levičácká hnido.

+3/−1
27.1.2015 1:15

D54r48a65h80o28m83í52r 41S12t50r13o53u72h74a60l 4785448282354

Jeden pravičáckej trol, druhej pravičáckej militant... Není třeba levice, vy si vystačíte sami.

0/−4
27.1.2015 10:00

L34u55k83á97š 72S52k37o88p32a73l 9386328835151

Nóó pane Jezerský, Vám se musí žít, pln vzteku a zášti, opravdu těžko. Hezký den :-)

+2/0
27.1.2015 10:13

J89a72n 56H76e81l77l61e83r 9918285686

když se vypaříš sám, přestane tě všecko trápit. a ostatní můžou klidně žít dál :-P

0/0
2.2.2015 20:55

G28a82b24r78i37e35l 29H16o15r71t26e70n 9501919383904

Zajímalo by mě, jak se dá u takového jevu zjistit vzdálenost emitoru. Směr chápu, pokud vysílání zachytí více přijímačů, ale vzdálenost?:-(

0/0
26.1.2015 23:01
Foto

L93u29d67ě73k 27F29u47x81a 9126130124627

Triangulací?

0/0
27.1.2015 4:11

D50r73a50h62o65m38í53r 68S23t20r93o47u19h26a77l 4425738122164

Což je tak trochu problém, když jste tisíce světelných let daleko a jev trvá tak krátkou dobu.

0/0
27.1.2015 7:33
Foto

D83a53n86i66e63l 34K54o51č98i44c41a 4765348336652

Podle mě s "nimi" komunikuje Apple. Jak jinak by mohli vymyslet tak dokonalé mobily a notebooky??? Teď s nima už pomalu ale ztrácejí spojení a tak musí vybudovat obří teleskop, no a aby to hned všem nedošlo tak ho maskují jakože "novým sídlem společnosti".

0/−3
26.1.2015 22:49

P65e40t31r 62H14o21r47á68k 1769833359294

Tak to je asi ještě hodně daleko, než si s nima zavoláme.

+2/0
26.1.2015 22:38

P64e11t51r 15R18o98m96á27n19e62k 8174857384214

Normálně s nima komunikujou, ale díky tomu, že ten záblesk zpozorovala i jiná stanice, tak něco málo přiznat museli...

+1/0
26.1.2015 22:06

J86i54ř34í 80S42c69h24w52a59c46h 8208204968936

tak pokud by byla zdrojem nějaká hvězda v naší galaxii, nebo dokonce v jiné galaxii, těžko by ten proces, který byl zdrojem toho záblesku, mohl proběhnout "před několika měsíci..." ;-)

+2/−1
26.1.2015 19:04

J46a83r19o82m38í14r 88K49r56á39l 4320769364159

Oni je vyhodnotili několik měsíců potom, co byl zachycen.  Tedy nejspíše miliony let po tom, kdy se ta událost stala.

+2/0
26.1.2015 20:20

J56i12ř33í 45S34c92h34w91a44c94h 8508654158226

ano, asi je to tak myšleno, ale ne zcela přesně vyjádřeno.

0/0
26.1.2015 20:53

M50i15c93h96a11l 13C80h34a53l33u57p33a 6318460979933

Kdyby sem ten záblesk letěl jenom měsíc, tak už by to tu asi neměl kdo analyzovat :-).

0/0
26.1.2015 22:57

M58a64r42t19i95n 57W22a74l85l13n69e53r 6495230424710

No tyhle nám tu ještě chyběli. To nám nestačí Rusové na Ukrajině a ISIL?

Cestou bude založit iniciativu ZMvČRN - Zelené mužíky v ČR nechceme

(a když to tak čtu, to se dá vyložit různě;-D)

+1/−8
26.1.2015 16:01

J76i97r50i 45H34o75m33o33l31k57a 6984876

Jestli tohle někdo umí vysvětlit, tak jedině Jyrka Paroubek.

+8/−5
26.1.2015 14:54

D10a71n86i93e49l 46K84r32o94n25e92r 7924284216977

Muze mi tu nekdo vysvetlit jakto, ze ten signal trval tisicinu sekundy? Ten signal byl smerovy a po Zemi jen tak rychle prelitl? Nebo tisicinu sekundy vysilal ten zdroj signalu, at uz to bylo cokoliv? A druha otazka, ja jsem si myslel, ze ty teleskopy jsou namirene do konkretniho bodu a tudiz prozkoumavaji velmi uzkou cast vesmiru a kdyz se antenou jen trosicku pohne, tak to ve vysledku dela obrovsky skok. Jenze kdyz tentyz signal zachytily teleskopy na nekolika mistech, tak mam to chapat tak, ze na vsech tech mistech "cumeli" do stejneho kouta vesmiru? Samozrejme chapu, ze tech teleskopu na jedine stanici muze byt rada a ze tam nemaji jeden jediny, ale i tak...

0/0
26.1.2015 14:07

D42r37a83h40o90m84í33r 54S47t56r58o33u88h19a84l 4735988222864

Není to až tak úplně pravda... Ta parabola je jen jedna ze součástí teleskopu a slouží k zaostření a zesílení signálu. Skutečná anténa je ta malá krabička uprostřed (v ohnisku). No a když tam máte takových antén třeba dvacet v různých pozicí, tak každá získává signál z jiného úhlu a tím se pokryje větší část vesmíru. Pro poslouchání jednoho cíle je to samozřejmě k ničemu, ale když chcete poslouchat plošně, už se to využít dá.

+1/0
26.1.2015 15:05

D85a41n82i58e98l 75K56r49o14n60e15r 7574264236777

A s tou tisicinou sekundy je to jak? Jak pisou v tom clanku, spojeni dvou neutronovych hvezd se z naseho pohledu jevi jako kratky zablesk? To nechapu, vzdyt to prece musi trvat dlouho. A s narustajici vzdalenosti se na tom prece nic nemeni.

0/0
26.1.2015 16:07

D89r95a46h27o18m12í75r 27S48t46r90o23u94h23a20l 4505938792414

No ono se při relativistických rychlostech udělá dost věcí hodně rychle. Neutronové hvězdy jsou extrémní už samy o sobě. Prakticky jsou už jen kousek od černé díry. Když se srazí dvě, dá se předpokládat, že ve většině případů zkolabují do singularity.

Ten kratičký záblesk je potom zášleh mezi okamžikem, kdy se vytvoří horizont událostí a okamžikem, kdy v něm zmizí veškerá hmota obou hvězd. Jenže tento proces vyzáří tak obrovské množství energie, že většina odchází ve formě gama záření. Toho bychom si určitě všimnuli.

+2/0
26.1.2015 17:20

D35a65n59i77e83l 63K44r45o29n92e42r 7974414206217

ok...existuje jeste nejaky jiny proces, kdy se vyzari velke mnozstvi energie behem tak kratke doby? Tim myslim proces, kdy nejde o zadne pohlcovani svetla silnou gravitaci a tim zkraceni pozorovatelnosti celeho deje?

0/0
26.1.2015 17:46

D28r88a37h80o14m83í19r 24S43t22r18o62u60h35a92l 4205218772844

Nic mě nenapadá. Pokud si uvědomíme, jak vlastně rádiová vlna vzniká, tak byste musel urychlit masu záporného náboje jedním směrem, popřípadě kladný náboj opačným směrem. Možná plasma dopadající velkou rychlostí do silného magnetického pole by tohle dokázala udělat. Ale to by pravděpodobně vyžadovalo nejspíš neutronovou hvězdu v soustavě dvouhvězdy, jev by se opakoval a bylo by to doprovázené gama zářením (ta plasma by zase dopadnula na povrch neutronové hvězdy). Toho bychom si všimnuli.

0/0
27.1.2015 7:50

T87o21m39á27š 62S62k73á66l55a 6338157

nemůžou se prostě srazit dvě hvězdy v silném gravitačním poli a i kdyby to trvalo roky tak po transformaci do našeho prostoru z toho bude už jen záblesk? :)

0/0
27.1.2015 12:13

D47r59a12h83o93m30í23r 22S75t56r25o51u26h65a75l 4115828192364

Ty dvě hvězdy by se k nám musely blížit vysokou rychlostí blízkou rychlosti světla. Tím by se nám zkrátil čas pozorovatele například ze dnů a týdnů na sekundy a milisekundy. Jenže zároveň by došlo i ke zkrácení vlnové délky záření, které by k nám putovalo - výsledkem bude gama záření.

Navíc jde až o desetitisíce záblesků denně. Máme představu, jak moc dvojhvězd lítá po vesmíru rychlostí blízkou rychlosti světla?

0/0
9.2.2015 13:19

I82v31o 30Z55d32e10b87o70r73s28k39ý 3263631890371

Nemáte pravdu.

0/0
26.1.2015 16:32

D73r57a59h76o41m72í95r 97S11t38r71o69u23h61a85l 4615898572294

Do toho, jsem jedno ucho (v tomto případě spíše oko).

+2/0
26.1.2015 17:21

I50v83o 27Z14d79e83b15o59r48s92k45ý 3403611600871

Anténa sestavená z více parabol je používána k virtuálnímu zvětšení plochy paraboly, tím se zúží její vyzařovací úhel, vlnová délka /průměr paraboly. Je tam samozřejmě ještě konstanta závisející na konstrukci paraboly a antény.

0/0
26.1.2015 18:54

J91a27n 50P15a77v62e85l32k28a 3277591394741

Anténa je ta malá krabička uprostřed paraboly, parabola je jen zrcadlo, které soustředí záření na tu krabičku. Můžete zvětšovat plochu paraboly (vy) i zvětšovat počet antén (D.S.)

0/0
26.1.2015 21:06

I18v87o 66Z49d68e43b49o53r55s53k79ý 3923351220561

Plochu paraboly zvětšíme nejenom větším průměrem, ale i tím, že použijeme několik parabol s menšími rozměry a jimi přijímaný signál se správným fázovým posunem sloučíme. Tím dostaneme vyzařovací charakteristiku odpovídající parabole o průměru jaký bychom jen těžko fyzicky stavěli.

0/0
26.1.2015 22:06

Z14d65e97n20ě19k 35Š69v67i20n83d79r65y63c60h 8979868298530

Ano. Záleží na tom, jak antény použijete. V režimu "phased array" se dá z něklika antén udělat jedna s velmi malým úhlem záběru (velkým ziskem). Ale oni zřejmě sledují signál z každé antény zvlášť, takže s rozumným ziskem pokryjí velkou plochu a jako bonus k tomu zhruba vědí, odkud signál přišel...

0/0
27.1.2015 4:21

D40r50a60h36o95m70í27r 20S44t45r73o69u22h51a50l 4385278622284

Já jsem nemluvil o více parabolách, ale více přijímačích rozmístěných kolem ohniska paraboly.

0/0
27.1.2015 7:51

J49a30r48o48m29í55r 64K87r77á85l 4910579664609

Ale ano.  Parabola má sice velice úzký úhel vyzařování, ale podle počtu zářičů může být těch směrů, odkud přijímá několik desítek až stovek.

0/0
26.1.2015 20:26

A48d93a71m 95J77e69l36í92n97e90k 8339933508710

Parabola vidí ve směru své osy symetrie, že? Takže sleduje velmi úzký pruh, prakticky bod. Ovšem pokud by, řekněme každých 10 centimetrů směrem od středu tento tvar lehce porušovala, dá se viditelný okruh rozšířit. 

No ale hlavně - povaha Vesmíru je taková, že záření se věčně někde otáčí a směřuje. Galaktická čočka tak může záření z širokého kuželu nasměřovat kolmo na parabolu. A na takováto místa, která umožňují pozorování širší oblasti se nejspíše bude zaměřovat více antén.

Co myslíte?

0/0
27.1.2015 9:41
Foto

A37n25t34o42n45í67n 79L33o91m 8112404809415

Ty teleskopy jsou sice namířený na konkrétní "bod" což ale na ty vzdálenosti může znamenat třeba i celou galaxii. Zřejmě zrovna tahle galaxie byla něčím zajímavá, že na ní bylo z celé Země namířeno hned několik teleskopů.

0/0
26.1.2015 15:14

O82l49d34ř51i87c17h 19H73o56r77á42k 2494929911565

A zatím Zefram Cochrane shání svůj titan na raketu.

+3/0
26.1.2015 12:34

O31l56d24ř35i14c92h 60H61o60r58á21k 2974799251125

Ach bože, omlouvám se, vždyť on se narodil před dvěma lety. 

Krucifix to zas bude pokuta od časové policie. 

A jestli mne budou soudit dle oficiálních stránek, tak to bude pálka, tam se ještě nenarodil (* 2030).

;-)

+3/0
26.1.2015 12:39

M69a64r95t37i53n 52W73a48l45l86n40e96r 6805460904920

Je to jistě zajímavé, ale nerozumím ti ani slovo;-D

+1/0
26.1.2015 16:02

V51á74c32l11a44v 86S15v75o47b31o86d72a 3921759180380

stopařův průvodce, jestli se nepletu, ale nejsem znalec, jen mi to jméno něco říká :-)

0/0
26.1.2015 16:04

V58á53c17l77a52v 64S48v13o57b18o77d47a 3731949780240

tak ne, je to pán ze star treku, musim si doplnit vzdělání :-) a přitom jsem to viděl...

+2/0
26.1.2015 16:06

K68a65r68e33l 57V23a67l82i58š 9306892315654

Ano, je to vynálezce cestování vesmírem pomocí warpu.

Bližší je v: Star Trek Nová generace. R^

+1/0
26.1.2015 20:26

J10a55n 68Š77v11a48d36l39e23n49k86a 9354299530

Jojo, úžasně popsané - a tak uvěřitelně... Po globální ničivé válce konstruktér-alkoholik z toho, co posbírá, postaví kosmickou loď určenou pro lidskou posádku, navíc vybavenou warpovým pohonem, který předtím nikdo nevyzkoušel, a rovnou si řekne, že se tím proletí sám. Navíc čirou náhodou potká loď Vulkánců, které to přesvědčí, že je Země už na dostatečné úrovni, takže s ní začnou spolupracovat a nakonec společně založí Federaci planet...

0/0
26.1.2015 23:57

J36a18r67o12m52í51r 71K13r37á16l 4830809444859

;-D;-D

+1/0
26.1.2015 20:27

T34o28m32á74š 27B46l56a61h18o69š 6716557525840

Proč do toho motáte mimozemské civilizace?

Stačilo napsat, že se kdesi v hlubinách Vesmíru před dávným časem střetly například dvě neutronové hvězdy, což tento proud energie způsobilo.

0/−1
26.1.2015 11:58

D54r25a81h96o37m68í41r 74S90t28r46o78u93h96a28l 4625928292134

To není tak jednoduché. Energie potřebná na vyzáření podobného zdánlivého výkonu roste se vzdáleností na kvadrát. Když jste blíže, stačí vám třeba nějaké EMP zařízení. Když jste dál, musíte mít dvě neutronové hvězdy. Ve větších vzdálenostech to už je katastrofa epických rozměrů (ne že by srážka neutronových hvězd byla něco malého).

Problém je ale v tom, že u drtivé většiny podobných přírodních dějů nedochází k záření v úzkém rozsahu spektra. I hloupá žárovka zaří ve viditelném spektru, v infračerveném, mikrovlnném... a to jde už o umělý výrobek. Ale třeba právě takové rádio, to už je umělá věc s požadavkem na úzké rádiové spektrum a taky se tak využívá.

Když se tedy srazí dvě hvězdy, udělá to pěkný nepořádek. Když dojde k vyzáření v rádiovém spektru, dochází zároveň k ještě masivnějšímu záření i v jiných částech - a to se tu nestalo.

Máme tedy důvod domnívat se, že jde o umělý záblesk. A když potřebujete tak hodně energie najednou, k čemu asi to bude? Odpovím si sám - energeticky nejnáročnější je pro nás momentálně právě cesta k jiným hvězdám. Proto tam ještě nelétáme.

Podobné pozorování nám tedy dává naději, že nejsme ve vesmíru sami a zároveň může být návodem, jak bít o mříže.

+22/0
26.1.2015 12:16
Foto

A50n14t94o27n22í18n 81L96o74m 8982974399965

Souhlasím, ale stále to mohl být "pouze" nějaký vesmírný děj a cestou k nám se z toho širokého spectra vyzářené energie doodrážel pouze ten radiový signál.

+3/0
26.1.2015 15:25

D98r85a57h21o34m86í52r 75S53t58r36o14u38h48a52l 4585428552754

Samozřejmě, rádiový signál má největší prostupnost prostředím. Vzhledem k tomu, jak častý je tento jev se ale musíme zeptat sami sebe: Jaktože vidíme vesmír okolo, když je v něm tolik odfiltrovaného záření?

0/0
9.2.2015 13:25







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.