Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Neznámé signály z vesmíru: Australané zachytili superjasný záblesk naživo

Australští vědci poprvé v historii naživo zachytili rádiový signál z dalekého vesmíru. Povedlo se to doktorandce Emily Petroffové ze Swinburne University díky rádiovému teleskopu Parkes v Novém Jižním Walesu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A88l57e29š 15L46i64s45o18v33s35k61ý 9669398642452

Zkrátka, novináři potřebují o něčem psát, a nakolik je to pravda, to už není zas tak podstatné

0/−1
29.1.2015 12:21

S72t32á73ň35a 27K35o37m41o33r39o16u87s64o25v40á 3335703867789

Možná o tom něco vědí Muži v černém:-/

0/0
27.1.2015 14:44

J86a48k13u60b 64K29o79s 3306142960704

Jestli je něco o čem absolutně nepochybuji, tak je to existence mimozemských civilizací.

+4/0
26.1.2015 23:48

M89a54r77t74i93n 63J45e59z89e66r63s29k86ý 9804167572562

já bych byl raději, aby se Země tím zábleskem během jedné tisíciny sekundy vypařila

.

nikoho by to nebolelo a boháči by si ty nakradený miliardy akorát tak mohli :-P

0/−12
26.1.2015 23:10

J53a17k94u37b 94R51o84u57s 3343290234702

Ubožáku. Chudáku. Levičácká hnido.

+3/−1
27.1.2015 1:15

D97r54a16h36o36m68í25r 43S86t49r46o69u34h37a88l 4295838822724

Jeden pravičáckej trol, druhej pravičáckej militant... Není třeba levice, vy si vystačíte sami.

0/−4
27.1.2015 10:00

L82u22k31á73š 60S88k74o61p58a35l 9886458395261

Nóó pane Jezerský, Vám se musí žít, pln vzteku a zášti, opravdu těžko. Hezký den :-)

+2/0
27.1.2015 10:13

J46a28n 68H18e22l59l53e47r 9418235666

když se vypaříš sám, přestane tě všecko trápit. a ostatní můžou klidně žít dál :-P

0/0
2.2.2015 20:55

G66a58b67r69i24e95l 38H49o45r49t86e85n 9321429753474

Zajímalo by mě, jak se dá u takového jevu zjistit vzdálenost emitoru. Směr chápu, pokud vysílání zachytí více přijímačů, ale vzdálenost?:-(

0/0
26.1.2015 23:01

L92u63d83ě60k 59F10u40x18a 9896690604757

Triangulací?

0/0
27.1.2015 4:11

D70r22a38h74o89m59í92r 31S26t92r88o21u92h17a88l 4795958402824

Což je tak trochu problém, když jste tisíce světelných let daleko a jev trvá tak krátkou dobu.

0/0
27.1.2015 7:33
Foto

D85a78n83i16e53l 77K38o16č17i57c37a 4615338356762

Podle mě s "nimi" komunikuje Apple. Jak jinak by mohli vymyslet tak dokonalé mobily a notebooky??? Teď s nima už pomalu ale ztrácejí spojení a tak musí vybudovat obří teleskop, no a aby to hned všem nedošlo tak ho maskují jakože "novým sídlem společnosti".

0/−3
26.1.2015 22:49

P72e74t36r 58H20o42r82á81k 1259763699944

Tak to je asi ještě hodně daleko, než si s nima zavoláme.

+2/0
26.1.2015 22:38

P49e66t92r 50R37o93m38á77n89e90k 8384317304214

Normálně s nima komunikujou, ale díky tomu, že ten záblesk zpozorovala i jiná stanice, tak něco málo přiznat museli...

+1/0
26.1.2015 22:06

J31i86ř24í 68S64c37h86w66a39c25h 8158684818716

tak pokud by byla zdrojem nějaká hvězda v naší galaxii, nebo dokonce v jiné galaxii, těžko by ten proces, který byl zdrojem toho záblesku, mohl proběhnout "před několika měsíci..." ;-)

+2/−1
26.1.2015 19:04

J52a95r11o90m76í17r 43K65r49á63l 4860339394959

Oni je vyhodnotili několik měsíců potom, co byl zachycen.  Tedy nejspíše miliony let po tom, kdy se ta událost stala.

+2/0
26.1.2015 20:20

J98i82ř82í 97S36c89h30w61a94c11h 8178144678616

ano, asi je to tak myšleno, ale ne zcela přesně vyjádřeno.

0/0
26.1.2015 20:53

M98i62c34h32a34l 56C15h46a94l37u40p53a 6148870309733

Kdyby sem ten záblesk letěl jenom měsíc, tak už by to tu asi neměl kdo analyzovat :-).

0/0
26.1.2015 22:57

M14a77r13t57i70n 40W42a31l70l55n81e31r 6445160884680

No tyhle nám tu ještě chyběli. To nám nestačí Rusové na Ukrajině a ISIL?

Cestou bude založit iniciativu ZMvČRN - Zelené mužíky v ČR nechceme

(a když to tak čtu, to se dá vyložit různě;-D)

+1/−8
26.1.2015 16:01

J12i74r14i 50H10o62m10o14l49k92a 6464876

Jestli tohle někdo umí vysvětlit, tak jedině Jyrka Paroubek.

+8/−5
26.1.2015 14:54

D70a94n45i26e73l 73K36r13o36n63e14r 7384324906117

Muze mi tu nekdo vysvetlit jakto, ze ten signal trval tisicinu sekundy? Ten signal byl smerovy a po Zemi jen tak rychle prelitl? Nebo tisicinu sekundy vysilal ten zdroj signalu, at uz to bylo cokoliv? A druha otazka, ja jsem si myslel, ze ty teleskopy jsou namirene do konkretniho bodu a tudiz prozkoumavaji velmi uzkou cast vesmiru a kdyz se antenou jen trosicku pohne, tak to ve vysledku dela obrovsky skok. Jenze kdyz tentyz signal zachytily teleskopy na nekolika mistech, tak mam to chapat tak, ze na vsech tech mistech "cumeli" do stejneho kouta vesmiru? Samozrejme chapu, ze tech teleskopu na jedine stanici muze byt rada a ze tam nemaji jeden jediny, ale i tak...

0/0
26.1.2015 14:07

D63r10a33h24o59m31í50r 83S11t22r26o33u13h25a13l 4525308462954

Není to až tak úplně pravda... Ta parabola je jen jedna ze součástí teleskopu a slouží k zaostření a zesílení signálu. Skutečná anténa je ta malá krabička uprostřed (v ohnisku). No a když tam máte takových antén třeba dvacet v různých pozicí, tak každá získává signál z jiného úhlu a tím se pokryje větší část vesmíru. Pro poslouchání jednoho cíle je to samozřejmě k ničemu, ale když chcete poslouchat plošně, už se to využít dá.

+1/0
26.1.2015 15:05

D42a10n60i45e14l 70K42r62o64n75e21r 7104214776707

A s tou tisicinou sekundy je to jak? Jak pisou v tom clanku, spojeni dvou neutronovych hvezd se z naseho pohledu jevi jako kratky zablesk? To nechapu, vzdyt to prece musi trvat dlouho. A s narustajici vzdalenosti se na tom prece nic nemeni.

0/0
26.1.2015 16:07

D98r49a48h68o31m38í48r 53S60t25r60o56u13h10a21l 4605608172844

No ono se při relativistických rychlostech udělá dost věcí hodně rychle. Neutronové hvězdy jsou extrémní už samy o sobě. Prakticky jsou už jen kousek od černé díry. Když se srazí dvě, dá se předpokládat, že ve většině případů zkolabují do singularity.

Ten kratičký záblesk je potom zášleh mezi okamžikem, kdy se vytvoří horizont událostí a okamžikem, kdy v něm zmizí veškerá hmota obou hvězd. Jenže tento proces vyzáří tak obrovské množství energie, že většina odchází ve formě gama záření. Toho bychom si určitě všimnuli.

+2/0
26.1.2015 17:20

D94a67n63i49e87l 19K88r87o87n29e35r 7104264216357

ok...existuje jeste nejaky jiny proces, kdy se vyzari velke mnozstvi energie behem tak kratke doby? Tim myslim proces, kdy nejde o zadne pohlcovani svetla silnou gravitaci a tim zkraceni pozorovatelnosti celeho deje?

0/0
26.1.2015 17:46

D53r13a12h80o76m73í14r 60S16t83r88o19u84h58a64l 4635608482144

Nic mě nenapadá. Pokud si uvědomíme, jak vlastně rádiová vlna vzniká, tak byste musel urychlit masu záporného náboje jedním směrem, popřípadě kladný náboj opačným směrem. Možná plasma dopadající velkou rychlostí do silného magnetického pole by tohle dokázala udělat. Ale to by pravděpodobně vyžadovalo nejspíš neutronovou hvězdu v soustavě dvouhvězdy, jev by se opakoval a bylo by to doprovázené gama zářením (ta plasma by zase dopadnula na povrch neutronové hvězdy). Toho bychom si všimnuli.

0/0
27.1.2015 7:50

T91o74m41á85š 98S80k21á49l59a 6658417

nemůžou se prostě srazit dvě hvězdy v silném gravitačním poli a i kdyby to trvalo roky tak po transformaci do našeho prostoru z toho bude už jen záblesk? :)

0/0
27.1.2015 12:13

D89r60a39h91o74m66í56r 57S35t17r31o63u13h43a13l 4305788132394

Ty dvě hvězdy by se k nám musely blížit vysokou rychlostí blízkou rychlosti světla. Tím by se nám zkrátil čas pozorovatele například ze dnů a týdnů na sekundy a milisekundy. Jenže zároveň by došlo i ke zkrácení vlnové délky záření, které by k nám putovalo - výsledkem bude gama záření.

Navíc jde až o desetitisíce záblesků denně. Máme představu, jak moc dvojhvězd lítá po vesmíru rychlostí blízkou rychlosti světla?

0/0
9.2.2015 13:19

I63v70o 49Z76d17e42b78o71r26s81k95ý 3613641100501

Nemáte pravdu.

0/0
26.1.2015 16:32

D51r98a58h54o66m89í96r 13S89t77r83o52u76h82a65l 4765908692564

Do toho, jsem jedno ucho (v tomto případě spíše oko).

+2/0
26.1.2015 17:21

I36v76o 29Z20d61e84b41o87r84s41k53ý 3213681980121

Anténa sestavená z více parabol je používána k virtuálnímu zvětšení plochy paraboly, tím se zúží její vyzařovací úhel, vlnová délka /průměr paraboly. Je tam samozřejmě ještě konstanta závisející na konstrukci paraboly a antény.

0/0
26.1.2015 18:54

J91a61n 31P29a57v71e73l72k46a 3857381574351

Anténa je ta malá krabička uprostřed paraboly, parabola je jen zrcadlo, které soustředí záření na tu krabičku. Můžete zvětšovat plochu paraboly (vy) i zvětšovat počet antén (D.S.)

0/0
26.1.2015 21:06

I93v42o 26Z28d70e93b52o24r73s78k48ý 3913801570191

Plochu paraboly zvětšíme nejenom větším průměrem, ale i tím, že použijeme několik parabol s menšími rozměry a jimi přijímaný signál se správným fázovým posunem sloučíme. Tím dostaneme vyzařovací charakteristiku odpovídající parabole o průměru jaký bychom jen těžko fyzicky stavěli.

0/0
26.1.2015 22:06

Z27d58e34n72ě83k 77Š79v72i25n69d50r98y63c13h 8559728758550

Ano. Záleží na tom, jak antény použijete. V režimu "phased array" se dá z něklika antén udělat jedna s velmi malým úhlem záběru (velkým ziskem). Ale oni zřejmě sledují signál z každé antény zvlášť, takže s rozumným ziskem pokryjí velkou plochu a jako bonus k tomu zhruba vědí, odkud signál přišel...

0/0
27.1.2015 4:21

D82r61a90h97o36m92í97r 14S59t77r86o51u80h64a90l 4255638282374

Já jsem nemluvil o více parabolách, ale více přijímačích rozmístěných kolem ohniska paraboly.

0/0
27.1.2015 7:51

J14a84r51o25m62í53r 12K10r53á53l 4600709334749

Ale ano.  Parabola má sice velice úzký úhel vyzařování, ale podle počtu zářičů může být těch směrů, odkud přijímá několik desítek až stovek.

0/0
26.1.2015 20:26

A26d35a73m 56J35e60l96í78n84e73k 8309933388280

Parabola vidí ve směru své osy symetrie, že? Takže sleduje velmi úzký pruh, prakticky bod. Ovšem pokud by, řekněme každých 10 centimetrů směrem od středu tento tvar lehce porušovala, dá se viditelný okruh rozšířit. 

No ale hlavně - povaha Vesmíru je taková, že záření se věčně někde otáčí a směřuje. Galaktická čočka tak může záření z širokého kuželu nasměřovat kolmo na parabolu. A na takováto místa, která umožňují pozorování širší oblasti se nejspíše bude zaměřovat více antén.

Co myslíte?

0/0
27.1.2015 9:41
Foto

A68n43t72o86n91í54n 47L51o97m 8202754459825

Ty teleskopy jsou sice namířený na konkrétní "bod" což ale na ty vzdálenosti může znamenat třeba i celou galaxii. Zřejmě zrovna tahle galaxie byla něčím zajímavá, že na ní bylo z celé Země namířeno hned několik teleskopů.

0/0
26.1.2015 15:14

O89l97d60ř15i27c25h 28H16o47r64á51k 2164919751165

A zatím Zefram Cochrane shání svůj titan na raketu.

+3/0
26.1.2015 12:34

O16l65d51ř41i58c72h 81H83o19r87á82k 2404309781825

Ach bože, omlouvám se, vždyť on se narodil před dvěma lety. 

Krucifix to zas bude pokuta od časové policie. 

A jestli mne budou soudit dle oficiálních stránek, tak to bude pálka, tam se ještě nenarodil (* 2030).

;-)

+3/0
26.1.2015 12:39

M75a46r59t25i24n 87W86a22l24l76n22e98r 6625940174450

Je to jistě zajímavé, ale nerozumím ti ani slovo;-D

+1/0
26.1.2015 16:02

V85á61c70l44a91v 53S34v13o34b27o25d75a 3951399410860

stopařův průvodce, jestli se nepletu, ale nejsem znalec, jen mi to jméno něco říká :-)

0/0
26.1.2015 16:04

V84á68c80l74a68v 42S60v91o27b77o38d27a 3811599810310

tak ne, je to pán ze star treku, musim si doplnit vzdělání :-) a přitom jsem to viděl...

+2/0
26.1.2015 16:06

K24a79r47e54l 68V17a48l83i91š 9356212885704

Ano, je to vynálezce cestování vesmírem pomocí warpu.

Bližší je v: Star Trek Nová generace. R^

+1/0
26.1.2015 20:26

J71a45n 28Š47v80a21d76l35e35n69k26a 9294209510

Jojo, úžasně popsané - a tak uvěřitelně... Po globální ničivé válce konstruktér-alkoholik z toho, co posbírá, postaví kosmickou loď určenou pro lidskou posádku, navíc vybavenou warpovým pohonem, který předtím nikdo nevyzkoušel, a rovnou si řekne, že se tím proletí sám. Navíc čirou náhodou potká loď Vulkánců, které to přesvědčí, že je Země už na dostatečné úrovni, takže s ní začnou spolupracovat a nakonec společně založí Federaci planet...

0/0
26.1.2015 23:57

J74a74r94o85m52í66r 42K54r81á58l 4930429264619

;-D;-D

+1/0
26.1.2015 20:27

T42o90m76á16š 48B12l55a16h91o97š 6436787695530

Proč do toho motáte mimozemské civilizace?

Stačilo napsat, že se kdesi v hlubinách Vesmíru před dávným časem střetly například dvě neutronové hvězdy, což tento proud energie způsobilo.

0/−1
26.1.2015 11:58

D87r54a77h38o49m95í95r 19S26t39r35o46u14h38a90l 4465878852784

To není tak jednoduché. Energie potřebná na vyzáření podobného zdánlivého výkonu roste se vzdáleností na kvadrát. Když jste blíže, stačí vám třeba nějaké EMP zařízení. Když jste dál, musíte mít dvě neutronové hvězdy. Ve větších vzdálenostech to už je katastrofa epických rozměrů (ne že by srážka neutronových hvězd byla něco malého).

Problém je ale v tom, že u drtivé většiny podobných přírodních dějů nedochází k záření v úzkém rozsahu spektra. I hloupá žárovka zaří ve viditelném spektru, v infračerveném, mikrovlnném... a to jde už o umělý výrobek. Ale třeba právě takové rádio, to už je umělá věc s požadavkem na úzké rádiové spektrum a taky se tak využívá.

Když se tedy srazí dvě hvězdy, udělá to pěkný nepořádek. Když dojde k vyzáření v rádiovém spektru, dochází zároveň k ještě masivnějšímu záření i v jiných částech - a to se tu nestalo.

Máme tedy důvod domnívat se, že jde o umělý záblesk. A když potřebujete tak hodně energie najednou, k čemu asi to bude? Odpovím si sám - energeticky nejnáročnější je pro nás momentálně právě cesta k jiným hvězdám. Proto tam ještě nelétáme.

Podobné pozorování nám tedy dává naději, že nejsme ve vesmíru sami a zároveň může být návodem, jak bít o mříže.

+22/0
26.1.2015 12:16
Foto

A59n73t91o77n48í22n 70L49o28m 8672134869185

Souhlasím, ale stále to mohl být "pouze" nějaký vesmírný děj a cestou k nám se z toho širokého spectra vyzářené energie doodrážel pouze ten radiový signál.

+3/0
26.1.2015 15:25

D86r71a10h92o13m25í14r 76S64t46r81o59u75h22a64l 4505778102614

Samozřejmě, rádiový signál má největší prostupnost prostředím. Vzhledem k tomu, jak častý je tento jev se ale musíme zeptat sami sebe: Jaktože vidíme vesmír okolo, když je v něm tolik odfiltrovaného záření?

0/0
9.2.2015 13:25







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.