Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Neznámé signály z vesmíru: Australané zachytili superjasný záblesk naživo

Australští vědci poprvé v historii naživo zachytili rádiový signál z dalekého vesmíru. Povedlo se to doktorandce Emily Petroffové ze Swinburne University díky rádiovému teleskopu Parkes v Novém Jižním Walesu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A27l84e97š 61L49i80s46o53v47s12k42ý 9479368132802

Zkrátka, novináři potřebují o něčem psát, a nakolik je to pravda, to už není zas tak podstatné

0/−1
29.1.2015 12:21
Foto

S91t70á49ň81a 25K25o76m60o33r35o80u67s19o13v31á 3435333447439

Možná o tom něco vědí Muži v černém:-/

0/0
27.1.2015 14:44

J87a22k72u81b 80K76o94s 3726622570774

Jestli je něco o čem absolutně nepochybuji, tak je to existence mimozemských civilizací.

+4/0
26.1.2015 23:48


M49a49r70t95i81n 98J89e47z82e93r50s34k74ý 9354677222372

já bych byl raději, aby se Země tím zábleskem během jedné tisíciny sekundy vypařila

.

nikoho by to nebolelo a boháči by si ty nakradený miliardy akorát tak mohli :-P

0/−12
26.1.2015 23:10

J26a67k18u13b 92R25o67u29s 3873680144292

Ubožáku. Chudáku. Levičácká hnido.

+3/−1
27.1.2015 1:15

D51r23a12h54o84m41í96r 23S30t32r52o85u60h49a46l 4865978552224

Jeden pravičáckej trol, druhej pravičáckej militant... Není třeba levice, vy si vystačíte sami.

0/−4
27.1.2015 10:00

L63u67k32á46š 88S69k46o55p54a37l 9626208315421

Nóó pane Jezerský, Vám se musí žít, pln vzteku a zášti, opravdu těžko. Hezký den :-)

+2/0
27.1.2015 10:13

J63a51n 37H32e29l49l36e24r 9238285926

když se vypaříš sám, přestane tě všecko trápit. a ostatní můžou klidně žít dál :-P

0/0
2.2.2015 20:55

G25a31b51r53i78e80l 30H42o56r49t60e28n 9751239833484

Zajímalo by mě, jak se dá u takového jevu zjistit vzdálenost emitoru. Směr chápu, pokud vysílání zachytí více přijímačů, ale vzdálenost?:-(

0/0
26.1.2015 23:01
Foto

L85u52d84ě67k 22F30u53x96a 9966190644777

Triangulací?

0/0
27.1.2015 4:11

D15r85a49h54o13m52í72r 48S94t11r75o56u41h77a74l 4915128322604

Což je tak trochu problém, když jste tisíce světelných let daleko a jev trvá tak krátkou dobu.

0/0
27.1.2015 7:33

D18a45n11i49e71l 37K60o80č93i77c54a 4565698256512

Podle mě s "nimi" komunikuje Apple. Jak jinak by mohli vymyslet tak dokonalé mobily a notebooky??? Teď s nima už pomalu ale ztrácejí spojení a tak musí vybudovat obří teleskop, no a aby to hned všem nedošlo tak ho maskují jakože "novým sídlem společnosti".

0/−3
26.1.2015 22:49

P36e70t10r 16H24o32r49á45k 1539833769384

Tak to je asi ještě hodně daleko, než si s nima zavoláme.

+2/0
26.1.2015 22:38

P35e43t55r 60R94o73m57á55n42e13k 8454777264524

Normálně s nima komunikujou, ale díky tomu, že ten záblesk zpozorovala i jiná stanice, tak něco málo přiznat museli...

+1/0
26.1.2015 22:06

J71i77ř69í 49S54c16h40w89a50c14h 8918944178376

tak pokud by byla zdrojem nějaká hvězda v naší galaxii, nebo dokonce v jiné galaxii, těžko by ten proces, který byl zdrojem toho záblesku, mohl proběhnout "před několika měsíci..." ;-)

+2/−1
26.1.2015 19:04

J68a98r57o65m94í98r 34K46r48á26l 4590819214689

Oni je vyhodnotili několik měsíců potom, co byl zachycen.  Tedy nejspíše miliony let po tom, kdy se ta událost stala.

+2/0
26.1.2015 20:20

J18i32ř34í 32S89c71h60w70a74c13h 8398694968456

ano, asi je to tak myšleno, ale ne zcela přesně vyjádřeno.

0/0
26.1.2015 20:53

M91i51c68h98a65l 30C86h43a55l79u81p27a 6288340399533

Kdyby sem ten záblesk letěl jenom měsíc, tak už by to tu asi neměl kdo analyzovat :-).

0/0
26.1.2015 22:57

M89a71r94t70i80n 27W78a68l14l45n76e96r 6335540354340

No tyhle nám tu ještě chyběli. To nám nestačí Rusové na Ukrajině a ISIL?

Cestou bude založit iniciativu ZMvČRN - Zelené mužíky v ČR nechceme

(a když to tak čtu, to se dá vyložit různě;-D)

+1/−8
26.1.2015 16:01

J11i87r53i 95H57o59m25o90l81k74a 6764546

Jestli tohle někdo umí vysvětlit, tak jedině Jyrka Paroubek.

+8/−5
26.1.2015 14:54

D49a72n52i36e40l 31K22r66o74n35e64r 7734724986937

Muze mi tu nekdo vysvetlit jakto, ze ten signal trval tisicinu sekundy? Ten signal byl smerovy a po Zemi jen tak rychle prelitl? Nebo tisicinu sekundy vysilal ten zdroj signalu, at uz to bylo cokoliv? A druha otazka, ja jsem si myslel, ze ty teleskopy jsou namirene do konkretniho bodu a tudiz prozkoumavaji velmi uzkou cast vesmiru a kdyz se antenou jen trosicku pohne, tak to ve vysledku dela obrovsky skok. Jenze kdyz tentyz signal zachytily teleskopy na nekolika mistech, tak mam to chapat tak, ze na vsech tech mistech "cumeli" do stejneho kouta vesmiru? Samozrejme chapu, ze tech teleskopu na jedine stanici muze byt rada a ze tam nemaji jeden jediny, ale i tak...

0/0
26.1.2015 14:07

D30r53a88h19o10m53í57r 25S39t79r43o95u40h56a13l 4885158502334

Není to až tak úplně pravda... Ta parabola je jen jedna ze součástí teleskopu a slouží k zaostření a zesílení signálu. Skutečná anténa je ta malá krabička uprostřed (v ohnisku). No a když tam máte takových antén třeba dvacet v různých pozicí, tak každá získává signál z jiného úhlu a tím se pokryje větší část vesmíru. Pro poslouchání jednoho cíle je to samozřejmě k ničemu, ale když chcete poslouchat plošně, už se to využít dá.

+1/0
26.1.2015 15:05

D29a41n91i49e65l 12K42r68o58n74e33r 7784334576647

A s tou tisicinou sekundy je to jak? Jak pisou v tom clanku, spojeni dvou neutronovych hvezd se z naseho pohledu jevi jako kratky zablesk? To nechapu, vzdyt to prece musi trvat dlouho. A s narustajici vzdalenosti se na tom prece nic nemeni.

0/0
26.1.2015 16:07

D94r47a91h65o76m11í91r 56S23t55r96o35u81h20a70l 4465588332484

No ono se při relativistických rychlostech udělá dost věcí hodně rychle. Neutronové hvězdy jsou extrémní už samy o sobě. Prakticky jsou už jen kousek od černé díry. Když se srazí dvě, dá se předpokládat, že ve většině případů zkolabují do singularity.

Ten kratičký záblesk je potom zášleh mezi okamžikem, kdy se vytvoří horizont událostí a okamžikem, kdy v něm zmizí veškerá hmota obou hvězd. Jenže tento proces vyzáří tak obrovské množství energie, že většina odchází ve formě gama záření. Toho bychom si určitě všimnuli.

+2/0
26.1.2015 17:20

D79a62n37i13e32l 17K67r84o97n50e15r 7104194476747

ok...existuje jeste nejaky jiny proces, kdy se vyzari velke mnozstvi energie behem tak kratke doby? Tim myslim proces, kdy nejde o zadne pohlcovani svetla silnou gravitaci a tim zkraceni pozorovatelnosti celeho deje?

0/0
26.1.2015 17:46

D61r65a95h49o73m32í37r 83S78t93r67o75u60h57a86l 4375738552844

Nic mě nenapadá. Pokud si uvědomíme, jak vlastně rádiová vlna vzniká, tak byste musel urychlit masu záporného náboje jedním směrem, popřípadě kladný náboj opačným směrem. Možná plasma dopadající velkou rychlostí do silného magnetického pole by tohle dokázala udělat. Ale to by pravděpodobně vyžadovalo nejspíš neutronovou hvězdu v soustavě dvouhvězdy, jev by se opakoval a bylo by to doprovázené gama zářením (ta plasma by zase dopadnula na povrch neutronové hvězdy). Toho bychom si všimnuli.

0/0
27.1.2015 7:50

T77o12m66á44š 68S57k18á26l92a 6168177

nemůžou se prostě srazit dvě hvězdy v silném gravitačním poli a i kdyby to trvalo roky tak po transformaci do našeho prostoru z toho bude už jen záblesk? :)

0/0
27.1.2015 12:13

D55r87a87h16o58m15í50r 19S59t25r51o77u58h19a64l 4405178362204

Ty dvě hvězdy by se k nám musely blížit vysokou rychlostí blízkou rychlosti světla. Tím by se nám zkrátil čas pozorovatele například ze dnů a týdnů na sekundy a milisekundy. Jenže zároveň by došlo i ke zkrácení vlnové délky záření, které by k nám putovalo - výsledkem bude gama záření.

Navíc jde až o desetitisíce záblesků denně. Máme představu, jak moc dvojhvězd lítá po vesmíru rychlostí blízkou rychlosti světla?

0/0
9.2.2015 13:19

I22v41o 54Z34d68e72b93o31r36s90k64ý 3163431770701

Nemáte pravdu.

0/0
26.1.2015 16:32

D47r79a87h53o98m81í86r 64S94t68r35o33u18h35a14l 4275118882814

Do toho, jsem jedno ucho (v tomto případě spíše oko).

+2/0
26.1.2015 17:21

I92v75o 11Z62d28e43b63o83r23s27k94ý 3193171100861

Anténa sestavená z více parabol je používána k virtuálnímu zvětšení plochy paraboly, tím se zúží její vyzařovací úhel, vlnová délka /průměr paraboly. Je tam samozřejmě ještě konstanta závisející na konstrukci paraboly a antény.

0/0
26.1.2015 18:54

J70a83n 51P62a36v38e35l76k58a 3647421484851

Anténa je ta malá krabička uprostřed paraboly, parabola je jen zrcadlo, které soustředí záření na tu krabičku. Můžete zvětšovat plochu paraboly (vy) i zvětšovat počet antén (D.S.)

0/0
26.1.2015 21:06

I95v32o 73Z62d26e61b84o94r46s26k69ý 3193441970731

Plochu paraboly zvětšíme nejenom větším průměrem, ale i tím, že použijeme několik parabol s menšími rozměry a jimi přijímaný signál se správným fázovým posunem sloučíme. Tím dostaneme vyzařovací charakteristiku odpovídající parabole o průměru jaký bychom jen těžko fyzicky stavěli.

0/0
26.1.2015 22:06

Z46d10e59n28ě33k 30Š63v30i74n47d61r53y66c97h 8519978848930

Ano. Záleží na tom, jak antény použijete. V režimu "phased array" se dá z něklika antén udělat jedna s velmi malým úhlem záběru (velkým ziskem). Ale oni zřejmě sledují signál z každé antény zvlášť, takže s rozumným ziskem pokryjí velkou plochu a jako bonus k tomu zhruba vědí, odkud signál přišel...

0/0
27.1.2015 4:21

D77r86a90h53o41m91í55r 24S91t33r66o81u52h91a39l 4605408582154

Já jsem nemluvil o více parabolách, ale více přijímačích rozmístěných kolem ohniska paraboly.

0/0
27.1.2015 7:51

J24a25r65o41m11í97r 24K63r17á27l 4950939284839

Ale ano.  Parabola má sice velice úzký úhel vyzařování, ale podle počtu zářičů může být těch směrů, odkud přijímá několik desítek až stovek.

0/0
26.1.2015 20:26

A25d66a20m 82J91e67l66í71n18e37k 8409623928930

Parabola vidí ve směru své osy symetrie, že? Takže sleduje velmi úzký pruh, prakticky bod. Ovšem pokud by, řekněme každých 10 centimetrů směrem od středu tento tvar lehce porušovala, dá se viditelný okruh rozšířit. 

No ale hlavně - povaha Vesmíru je taková, že záření se věčně někde otáčí a směřuje. Galaktická čočka tak může záření z širokého kuželu nasměřovat kolmo na parabolu. A na takováto místa, která umožňují pozorování širší oblasti se nejspíše bude zaměřovat více antén.

Co myslíte?

0/0
27.1.2015 9:41
Foto

A69n23t16o67n91í91n 69L77o22m 8552884559275

Ty teleskopy jsou sice namířený na konkrétní "bod" což ale na ty vzdálenosti může znamenat třeba i celou galaxii. Zřejmě zrovna tahle galaxie byla něčím zajímavá, že na ní bylo z celé Země namířeno hned několik teleskopů.

0/0
26.1.2015 15:14

O37l47d96ř95i38c48h 96H37o34r29á77k 2474909481515

A zatím Zefram Cochrane shání svůj titan na raketu.

+3/0
26.1.2015 12:34

O17l37d11ř48i15c29h 93H92o21r37á11k 2364249461545

Ach bože, omlouvám se, vždyť on se narodil před dvěma lety. 

Krucifix to zas bude pokuta od časové policie. 

A jestli mne budou soudit dle oficiálních stránek, tak to bude pálka, tam se ještě nenarodil (* 2030).

;-)

+3/0
26.1.2015 12:39

M64a93r46t49i39n 33W20a41l11l23n94e66r 6455930374290

Je to jistě zajímavé, ale nerozumím ti ani slovo;-D

+1/0
26.1.2015 16:02

V11á53c28l70a83v 54S49v49o96b43o53d85a 3671369220820

stopařův průvodce, jestli se nepletu, ale nejsem znalec, jen mi to jméno něco říká :-)

0/0
26.1.2015 16:04

V90á79c63l83a11v 50S18v27o95b95o10d34a 3191629570980

tak ne, je to pán ze star treku, musim si doplnit vzdělání :-) a přitom jsem to viděl...

+2/0
26.1.2015 16:06

K82a17r10e82l 94V74a69l20i53š 9956522945794

Ano, je to vynálezce cestování vesmírem pomocí warpu.

Bližší je v: Star Trek Nová generace. R^

+1/0
26.1.2015 20:26

J34a72n 73Š11v22a74d64l39e53n28k59a 9444109730

Jojo, úžasně popsané - a tak uvěřitelně... Po globální ničivé válce konstruktér-alkoholik z toho, co posbírá, postaví kosmickou loď určenou pro lidskou posádku, navíc vybavenou warpovým pohonem, který předtím nikdo nevyzkoušel, a rovnou si řekne, že se tím proletí sám. Navíc čirou náhodou potká loď Vulkánců, které to přesvědčí, že je Země už na dostatečné úrovni, takže s ní začnou spolupracovat a nakonec společně založí Federaci planet...

0/0
26.1.2015 23:57

J86a53r24o40m43í84r 54K13r59á36l 4380869254199

;-D;-D

+1/0
26.1.2015 20:27

T53o39m14á96š 23B47l71a32h35o32š 6966877925680

Proč do toho motáte mimozemské civilizace?

Stačilo napsat, že se kdesi v hlubinách Vesmíru před dávným časem střetly například dvě neutronové hvězdy, což tento proud energie způsobilo.

0/−1
26.1.2015 11:58

D38r88a49h47o94m11í81r 65S38t65r19o20u34h31a22l 4475718352584

To není tak jednoduché. Energie potřebná na vyzáření podobného zdánlivého výkonu roste se vzdáleností na kvadrát. Když jste blíže, stačí vám třeba nějaké EMP zařízení. Když jste dál, musíte mít dvě neutronové hvězdy. Ve větších vzdálenostech to už je katastrofa epických rozměrů (ne že by srážka neutronových hvězd byla něco malého).

Problém je ale v tom, že u drtivé většiny podobných přírodních dějů nedochází k záření v úzkém rozsahu spektra. I hloupá žárovka zaří ve viditelném spektru, v infračerveném, mikrovlnném... a to jde už o umělý výrobek. Ale třeba právě takové rádio, to už je umělá věc s požadavkem na úzké rádiové spektrum a taky se tak využívá.

Když se tedy srazí dvě hvězdy, udělá to pěkný nepořádek. Když dojde k vyzáření v rádiovém spektru, dochází zároveň k ještě masivnějšímu záření i v jiných částech - a to se tu nestalo.

Máme tedy důvod domnívat se, že jde o umělý záblesk. A když potřebujete tak hodně energie najednou, k čemu asi to bude? Odpovím si sám - energeticky nejnáročnější je pro nás momentálně právě cesta k jiným hvězdám. Proto tam ještě nelétáme.

Podobné pozorování nám tedy dává naději, že nejsme ve vesmíru sami a zároveň může být návodem, jak bít o mříže.

+22/0
26.1.2015 12:16
Foto

A54n85t24o23n61í31n 61L11o64m 8282914429545

Souhlasím, ale stále to mohl být "pouze" nějaký vesmírný děj a cestou k nám se z toho širokého spectra vyzářené energie doodrážel pouze ten radiový signál.

+3/0
26.1.2015 15:25

D91r84a73h70o85m90í90r 24S36t87r10o48u87h12a23l 4505198872594

Samozřejmě, rádiový signál má největší prostupnost prostředím. Vzhledem k tomu, jak častý je tento jev se ale musíme zeptat sami sebe: Jaktože vidíme vesmír okolo, když je v něm tolik odfiltrovaného záření?

0/0
9.2.2015 13:25





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.