Takovéto zacházení by měla pračka bez následků přežít, přece jen to není až takový konzum jako mobil či tablet, které si někteří zoufalci pořizují i několikrát do roka. Pračka by měla vydržet tak 5 let bez vážnějších komplikací, jako že by neměla shnít, že by neměla chcípnout elektronika, čerpadlo, motor bubnu. Měla by vydržet malé dítě houpající se na dvířkách, špatně vyvážené prádlo/přetížený buben při nejvyšších otáčkách ždímání, skákání pračky, pokud má špatně nastavené nožičky aj.
Jenže realita je jiná. Stařičká tatramatka nám vydržela 15 let intenzivního praní, dokud neprohnila vana, jenže to chcípla po revoluci, všechno zahraniční bylo lepší a moderní, takže:
1. pračka: u mírně přetížené pračky (6kg na max 5kg) se při ždímání roztrhl buben, ale předtím vesele hnila. Nějaká Amica, nebo co to bylo, vydržela 4 roky.
2. pračka: hnila, netěsnila pořádně vana, vlhkost uvnitř poškodila elektroniku. Vydržela asi 3 roky
3. pračka: nouzovka, stará bublinková pračka Daewoo. Prala výtečně jako žádná před ní, také na 1 praní sežrala klidně 150l vody, ale stálo to za to. Programovatelná, prostě můj miláček. Ale asi po 2 letech se spálila spojka (měla spojku, brzdu i dvoustupňovou převodovku) a jinou jsem nesehnal, ani díly do ní.
4. pračka: Haier, neboli Hujer. Čína, nebrat! Nedostatečně dimenzovaná mechanika, kurvítko vedle kurvítka, šrouby křehké jako rampouch, hlavně ty od závaží, takže jak praskl šroub při ždímání a dvoukilový beton začal lítat po pračcem nebylo to příjemné. Šrouby postupně vyměněny. Pak odešlo čerpadlo, jeden z vůbec nejspolehlivějších dílů pračky, které zpravidla pračku přežije. Shnila hřídelka rotoru, která se zpravidla dělá z nerezu, akorát ne v Číně. Čerpadlo vyměněno za to z Amicy. A co se stalo nakonec? Rozletělo se ložisko bubnu. Hřídel bubnu rozežraná rzí, ložisko taktéž, musel jsem ho vymlátit, protože bylo zalité v umělohmotné vaně. Samozřejmě oprava nebyla možná.
