- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
... "Nadšenci, kteří odlili kopii kanonu z věhlasné švédské Vasy a vystřelili z ní, projevili značnou odvahu" ...
Podobnou větu bych čekal spíše v bulváru. Zní to tak krásně dramaticky, ale přece jen - těžko asi budete očekávat, že v dnešní době nějaký nadšenec celý experiment udělá bez konzultace s odborníky tak, že si na dvorku postaví malou pec a odlije si kanón, který pak půjde vyzkoušet. Už z toho videa je zřejmé, že tam všichni věděli přesně, co dělají a neriskovali vůbec nic.
Jiste. Dnes neni problem zajistit technickou bezpecnost - pouzit kvalitni material, dodrzet spravny technologicky postup a ve finale vyrobek proverit modernimi metodami. Podobne lze zcela vyloucit rizika, ke kterym pri pouziti techto del dochazelo v bojovych podminkach.
Dejme tomu. Jen je škoda, že obsah článku byl na stránkách muzea Vasa publikován již před půl rokem. Takže to někdo z bleskové redakce objevil až teď... bravo!
Ale tak zase je docela fajn, že se konečně někdo odhodlal dřív nežli vy a přeložil nám ho do češtiny ;-)
Redaktorce komentující video: nebuďte trapná a naučte se vyslovovat názvy měst správně, když už promlouváte v médiích: "Štokholm je to slovensky, česky se to město nazývá Stokholm.
Redaktorce, komentující video: nebuďte trapná a naučte se vyslovovat názvy měst správně, když už promlouváte v médiích. "Štokholm" je to slovensky, česky se to město nazývá Stokholm.
...vida..o tom že Vasa měla sesterskou loď ...slyším poprvé...díky za článek....
Krásný článek. Víc takových na Technetu.
Krásný článek s množstvím chyb a nesmyslů?
Pokračování
Nesmysl je rovněž tvrzení, že "tyto můstky přispěly k vysokému metacentrickému bodu Vasy a měly svůj podíl na tom, že se loď na své první plavbě nedokázala po silnějším nárazu větru srovnat na rovný kýl." Vysoké záďové nástavby přispěly ke ZVÝŠENÍ VÁHOVÉHO TĚŽIŠTĚ LODI A SNÍŽENÍ METACENTRICKÉ VÝŠKY, tj. metacentrum bylo níže, a zvětšily boční plochu trupu pro nápor větru. Kýl je podélný konstrukční prvek a s bočním náklonem lodi nemá nic společného. Výraz "na rovný kýl" označuje stav, kdy ponor na ppřídi je shodný s ponorem na zádi. Laikové by neměli používat odbornou lodní terminologii, když nemají ani ponětí, o co jde.
V té době používané konopné a lněné plachty nebyly bílé, jedná so mýtus. Přední brámová plachta Vasy je vystavena v muzeu:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vasa_fore_topgallant_sail.jpg
Autor zapomněl zmínit, že Vasu stavěli holandští loďaři. Hlavním příčinou špatné stability lodi byl příliš velký počet těžkých děl pro danou velikost trupu, na čemž hlavní vinu nese král a jeho dodatečné stupňující se požadavky na rozestavěný trup.
Na palubě Vasy bylo několik žen, doprovázejících důstojníky a poddůstojníky, protože částečně naložená Vasa nevyplouvala na válečnou výpravu, ale jen na krátkou přeplavbu z loděnice do nedaleké námořní základny Älvsnabben.
Pro technicky založené čtenáře a solidní zájemce o námořní historii:
http://historia-navalis.blogspot.com/2014/10/test-repliky-bronzoveho-dela-svedske.html
http://historia-navalis.blogspot.com/2014/06/vasa-1628-tv-dokument-o-svedske-valecne.html
Pozn.: Je-li v textu používán výraz "koráb", autorem je vždy laik a nejedná se o solidní vojensko-historický text. Myslím, že čtenáři technetu si zaslouží kvalitnější články.
"Je-li v textu používán výraz "koráb", autorem je vždy laik a nejedná se o solidní vojensko-historický text." - A nestačilo tedy napsat jen tuhle větu? ;)
Další "odborný" článek od novináře-laika, povrchní, neúplný, s chybami jazykovými i věcnými, nepřesnostmi i vyloženými nesmysly. Autor rovněž nevhodně používá moderní terminologii pro lodě 17. stol. a nezná dobovou terminologii.
Chybné tvrzení: "V půl metru silné dřevěné desce představující bok nepřátelské válečné lodi zela díra s rozšklebenými okraji." Bok lodi na polygonu je kopií boku Vasy, nikoli nepřátelské lodi a netvořila jej půl metru silná deska, neboť takové "desky" neexistovaly. Bok lodi tvoří robustní vertikální žebra, vnější a vnitřní horizontální obšívka ze silných fošen a výztužné prvky, např. rožnice. Na videu je konstrukce lodního boku Vasy dobře vidět.
Dělová koule není "náboj".
Švédská libra (skålpund) = 0,425 kg. Takže 24liberní dělová koule vážila 10,2 kg, nikoli 11 kg. Autor článku si zřejmě spletl s anglickou librou. Předchůdci moderních šrapnelů se nazývají "kartáčové střely".
V té době pojem řadová loď ještě neexistoval, řadová taktika byla zavedena v 2. polovině 17. stol. Abordáže se zúčastňovali nejen vojáci (předchůdci námořní pěchoty), ale také námořníci. Abordáž se používala až do 19. století.
Tvrzení "Proto byly v rozporu se zdravým rozumem a základy bezpečnosti otevřeny střílny děl na spodní palubě" je naprosto absurdní. Naopak v rozporu se zdravým rozumem by bylo stavět lodě, jejichž děla na dolní palubě by nemohla střílet otevřenými střílnami! Jinými slovy, válečná loď byla konstruována tak, aby mohla střílet z děl na dolní palubě za plavby.
Další chybné tvrzení "...sesterská loď Vasy, už zmíněný Äpplet, prošla úpravou, která snížila metacentrickou výšku a zvýšila stabilitu." Snížením metacentrické výšky se stabilita naopak zhorší.
V článku chybí informace o podílu viny kapitána Vasy Hanssona a viceadmirála Fleminga, kteří o nedostatečné stabilitě věděli.
Výraz "pyšné vysoké můstky" je nesmysl, na Vase žádné můstky nebyly.
Dokončení v dalším příspěvku
Takto dopadají vítězství politiků nad techniky.
Přesně tak. Akorát tehdy to odnesli jen nebozí námořníci na té lodi.
Dneska politiky a ideology prosazované zelené šílenství coby vítězství zelené ideologie nad techniky odneseme plošně všichni.
Omlouvám se za OT, ale nedalo mně to. Všechno už tady jednou bylo.