Zajímavý článek, ale těch překlepů se tentokrát urodilo nějak moc.

Dnes je už nade vší pochybnost jasné, že vláda (prezident) USA věděla předem o tom, že Japonsko hodlá napadnout Havaj A to díky znalosti japonských šifer - hlavně purple code. Roosevelt mohl tenkrát udělat tři kroky:

1) Veřejně oznámit v projevu, že USA vědí o japonských letadlových lodích směřujících k Havaji. Japonsko by muselo od útoku upustit, neboť bez momentu překvapení by neměl naději na úspěch.

2) Varovat o chystaném útoku velitelství v Pearl Harboru. To by muselo zesílit průzkumné lety a vyhlásit nejvyšší pohotovost. Japonsko mělo na Havaji konzulát s početnou špionážní základnou, takže by se Tokio o vyzrazení dozvědělo a zrušilo by útok.

3) Mlčet a čekat, až nepřítel udeří. Pak by jediným logickým krokem USA mohlo být pouze vyhlášení války Japonsku a potažmo i Německu a Itálii. Proti tomu byla stále početná skupina izolacionistů v Kongresu, která bránila vstupu USA do války. Roosevelt si jako jeden z mála uvědomoval, že bez americké pomoci nelze porazit země OSy. Čekal, že si Japonsko na Pearl Harboru vyláme zuby. Bohužel podcenil japonské schopnosti a přecenil admirála Kimmela a generála Shorta, takže Pearl Harbor Japonci zaskočili během nedělního zahálení a drasticky poničili - zabili 3500 lidí. Kvůli tomu nesmělo vyjít najevo, že o útoku prezident věděl, neboť jeko odpůrci by rozjeli mašinérii proti němu a vládě v době válečného ohrožení země. Proto při vyšetřování všichni mlžili, nepamatovali se, pověstná meteorologická zpráva "Higaši no kaze ame" se záhadně ztratila a mizely další důležité dokumenty. Bílý dům prostě rozehrál vysokou hru, do níž počítal i se ztrátami a vinou havajských velitelů byly ty ztráty mnohem horší, než Roosevelt očekával.

ale no tak, v předválečný Americe nepřekvapivě panovala v této záležitosti nepružnost a bordel (jen tak mimochodem - na Filipínách věděli několik hodin o Pearl Harboru, už byla válka - výsledek - japonské bombardéry zničily velkou část leteckých sil na Filipinách (byly problémy s viditelnosti nad Tchaj-wanem, odkud japonské bombardéry startovaly, opačně teda bombardovat nešlo, japonský nálet měl velké zpoždění, ale to všechno neomlouvá tu nepřipravenost a výsledný lapsus - to mělo být taky spiknutí?));

prolomení japonské šifry samo o sobě nezaručilo rychlou reakci - depeše se luštily, psala se hlášení, posílala na odpovědná místa... - až se to nestihlo... (komickej je způsob, jakým se z Ameriky poslala varovná zpráva na Havaj - to je všeobecně znamý a není v tom žádný spiknutí, podobný příběh je, jakým způsobem se provozoval radar na Havaji (který čistě náhodou vlnu japonských letadel zachytil - ale stejně marně) - souhrn takových pochybení nešlo dopředu naaranžovat v nějakém geniálním všeobsáhlém spiknutí, zato nepřipravenost, neschopnost vybičovat připravenost a koordinaci na maximální míru to dokážou automaticky);

mírové demokracie (dobře zorganizovaná totalita -SSSR byl ovšem opačný případ- na tom může být líp) jsou na začátku války vždycky v nevýhodě, napřed se musí probrat

Bacha na ty nadpisy  Aby Vás někdo z hradu nenařknul z něčeho nekalého... Stačí aby si Milouš vybral jen první větu 

Díky jeho slabosti jsme tu měli 40 let komanče.

Tak. Kdyby tam v té době byl někdo jako Ronald Regan, mohlo být všechno jinak.

Hm, centrálně plánované hospodářství...

Velmi zajímavé

pekne napsane

Díky za článek, historii je potřeba pořád opakovat.

Hitlerovi hlavně dodala naději smrt Masaryka. Naději, že může spustit válku. Dokud byl T.G.M. naživu, nebyla ani teoretická možnost, že by se Československo nechalo dobrovolně okupovat.

Tohle je někde zdokumentované? TGM byl po abdikaci nemocný a těžko by mohl ovlivňovat dění.