Pražské povstání byla šaškárna za, kterou zaplatili Vlasovci. Pokud někdo se pozastavuje nad bolševickým pučem, tak musíte holt poděkovat Churchilovi, ten vaši Prahu vyměnil spolu s Madarskem za Řecko.

Ať se snažíte, jak se snažíte, na crazy teorie pana Havelky stejně nemáte. Takže to alespoň doháníte trapností, viz. vaše první věta.

S tou kolaborací to nebylo vůbec černobílé. Koncem války byla snaha Němců se dohodnout s Američany a předejít poválečnému lynči. Šlo mj. o to jak nastolit v Československu opět demokracii, umožnit odchod Němců, jak vyšachovat Moskvu. V podstatě ale již probíhala obrovská kolaborace komunistů se Stalinem na převzetí moci v Československu.

  Od roku 1945 se rozbíhají politické procesy vedené komunisty. Je účelově likvidována veškerá politická opozice proti komunistům, a to právě za kolaboraci. Přitom soudy s kolaborujícími komunisty se nekonají a jejich vina se tutlá.

  Je zde podivná role Beneše, který se patrně likvidace svých politických protivníků účastnil, dokud nebyl sám odstaven.

  Díky účelově užité "kolaboraci" se dostali v Československu k moci bolševici a drží si ji dodnes.

O tom, kdo bude vládnout v ČSR, se rozhodlo už v únoru 1945 na Jaltě. A čeští komouši do toho neměli co mluvit. No a ty volby v roce 1946. Ty byly ještě svobodné a přesto v nich bolševik zvítězil.

Pražské povstání bylo především komunistické divadlo které mělo mít za cíl zdiskreditovat američany (nerealizovaná technická pomoc) a vybití části české inteligence.

Komunisté se povstání účastnili výhradně v řídících funkcích ale barikády byly doménou sokolů a jiných organizací které komunisté nechtěli.

Byla to cílená komunistická genocida intelektuálních špiček našeho národa. A to že to dodnes zpochybňujeme je jen důkaz toho  že bolševik stále tahá za špagáty.

1. Povstání vypuklo spontálně

2. Na barikádách bojovaly všechny skupiny obyvatelstva, dělníci, živnostníci, inteligence....včetně, nutno přiznat, řadových komunistů. Obavy podobné těm vašim, měl pro změnu i Gottwald, ten se ale zase obával o své soudruhy, jestli to není nějaká reakční pikle, tohle povstání.

Doporučuji projít Petra Zenkla, primátora Prahy. Komunisté se ho snažili zlikvidovat za nacistů i pod Američany, aby se z Buchenwaldu nevrátil do Prahy na svůj post.

  "Od srpna 1945 uvolnil Václav Vacek křeslo pražského primátora... Praha byla v té době polepená portréty Stalina, všude vlály rudé vlajky a prapory, v parcích byly vysázeny z květin pěticípé hvězdy, výhled v ulicích byl omezen mohutnými transparenty s komunistickými hesly. Rozhlas, divadla i biografy sloužily komunistické propagandě. Ulice a náměstí byly pojmenovány po komunistech. Sovětské a komunistické instituce dostaly od města k dispozici místnosti, byty i celé domy. Primátor Vacek věnoval například maršálovi Koněvovi vilu, která mu nejen nikdy (osobně) nepatřila, ale nepatřila dokonce ani městu Praze. Za dobu své vlády na pražské radnici usadili komunisté do všech městských úřadů výlučně jen komunisty, a to bez ohledu na kvalifikaci a schopnosti, aby si pro budoucnost zajistili, že úřednický aparát bude jejich „revoluční“ útoky na demokracii podporovat.

  Do května 1946 se Zenklovi jako primátorovi podařilo jakž takž nastolovat opět na radnici pořádek a čelit „revolučním“ křivdám. Pak proběhly parlamentní volby, kdy opustil funkci primátora, aby se stal prvním místopředsedou československé vlády."

  Petr Zenkl byl s přestávkami do roku 1974 v podstatě předsedou československé exilové vlády.

Politika jako v Česku vždy. Nesmyslné Pražské povstání, které vyvolalo pár ožralých rozhlasáků a spousty naprosto zbytečných mrtvých ve chvíli kdy Němci chtěli hlavně utéct. No a v neposlední řadě se povedlo spoustě kolaborantů na poslední chvilku převléct kabát a pak pročistit společnost o svědky jejich kolaborace. 

Naprosto v kontextu našeho přístupu k válce.

Už jsem si říkal, že se tady žádný přemoudřelý zpochybňovač povstání snad neobjeví. Ale vy jste nezklamal.

V době vypuknutí povstání Němci pořád ještě bojovali, pořád ještě kladli zejména na východní frontě tvrdý odpor. Ustupovali, ale za boje, přičemž města a vesnice jim sloužily jako opěrné body, pochopitelně za cenu velkých ztrát mezi civilisty.

Povstání, nejen v Praze, jim rozvrátilo týl a přinutilo je na další boje se vykašlat a už opravdu jenom zdrhat. Válku samozřejmě nevyhrálo, ale o nějaký týden zkrátilo, což ocenili mj.  vězni z pochodů smrti. V tom tkví význam těchto bojů.

P.S. Máte-li ze své rodiny příklady, které jste uvedl ve svém příspěvku, nevztahujte je, prosím, na všechny.

Ano a opět další opakování oblíbeného mýtu, že s Američany německá vojska nebojovala.

Bojovala méně, protože západní část spojenců zajala, přiměřeně potrestala a poté případně propustila - vše více méně na místě (v Německu). Zajatci RA měli jistotu, že dobudou doživotně severní Sibiř. Smůlu měla Valsovova ROA, kterou vydávali zápaďáci zpět Rusům.

To byla ta ČNR, která odmítla pomoc američanů, protože by to "mohlo způsobit zmatek" - a hlavně, Stalinovi by se to nelíbilo?

Pokud by vase schopnost chapani psaneho textu byla o neco vetsi, tak by jste vedela, ze podle not Stalina neskakala jenom rada, ale i americane, ponevadz potrebovali jeho pomoc v Mongolsku, a oblastech dnesni Ciny, kde zlikvidovala ruda armada jedinou skutecnou armadu Japonska, a to jim stalo za to nas prodat bolsevikum.

Asi se budu opakovat, ale jaký je rozdíl v minulosti a dnešní době,

cituji: Praha si rozdělovala místa a na Moravě měli zbraně a chuť bojovat.

Jestli máš potřebu komentovat z celýho článku právě tohle, tak seš pěknej moula :)