Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Konec páry. Letadlová loď zkouší nový, „elektrický“ katapult

Na právě dokončované letadlové lodi Gerald R. Ford mají posádka i zaměstnanci loděnice novou zábavu: vystřelování těžkého vozíku do řeky novým typem katapultu. Elektromagnetický katapult na palubách nových letadlových lodí nahradí tradiční parní.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J33i20r85i 48R73o49u42b23a46l 1188538486235

Částečně za ty "nedokonalosti" v článku může otrocký překlad, částečně jsou nepřesnosti i v amerických originálech a za část problémů obecně mohou často velmi zjednodušené popisy principů lineárních motorů. Ty popisy principů většinou vychází z analogie s rotačním synchronním motorem, kdy se v rámci této analogie "rozřízne a narovná" někdy stator, jindy zase rotor. A právě to "někdy stator" jindy zase "rotor" je pro většinu laiků už matoucí.

EMALS využívá princip "rozříznutého statoru", tedy cívky vytvářejícíono "valivé" (v originále je "rolling", ale správněji by mělo být spíše označeno jako "postupné") pole jsou pevně umístěny pod vzletovou dráhou a v drážce se pohybuje unášecí prvek, což je velmi výkoný permanentní magnet, či spíše magnety - je jich řada za sebou, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Gerald_R._Ford-class_aircraft_carrier#/media/File:EMALS.JPG. To je také možná to, co většinu lidí mate, protože velmi často jsou lineární pohony konstruovány opačně (magety jsou na pevné dráze) a posuvné pole se vytváří v unášeném prvku.

A ještě k onomu "Motor tvoří řada pevných hlinkových desek". Nemyslím si, že by tam ty hlinikové desky byly kvůli tomu, aby "tvořily motor". Hliník je použit z titulu své parametičnosti, tedy aby magnetické pole cívek motoru nijak neovlivňoval. Zde je to myslím hezky vidět http://defensetech.org/wp-content/uploads/2014/05/EMALS-490x367.jpg

+6/0
13.6.2015 9:50

B54o93h21u69m37i94l 94M90á38c95a 5411532506923

Podle představ autora článku EMALS určitě nefunguje.

Stručný popis je např. v:

https://en.wikipedia.org/wiki/Gerald_R._Ford-class_aircraft_carrier 

https://en.wikipedia.org/wiki/Electromagnetic_Aircraft_Launch_System

+1/0
13.6.2015 1:34

J36i98ř47í 25K86o25c13u12r48e13k 6405894925688

Tady, bez reklam: https://www.youtube.com/watch?v=r3FnbNByFmY

Vozík má na sobě nápsánu hmotnost 7900 liber, tj, asi 3,2 tuny.

Nespletl se tady někdo o řád?

+3/0
13.6.2015 0:23

D76a95n63i23e36l 89S73u46c82h85o76n 9396658934376

Alebo vozik vezie necele 2 metre kubicke volframu a system nafukovania nejakeho balona...

0/0
12.6.2015 23:57

J56i51ř41í 95D91o29l20e18ž16e32l 3369385896197

Z toho jim budou ve stíhačkách blikat všechny kontrolky.

0/0
12.6.2015 22:25

O31n33d64ř15e96j 68Č29a45p89k37a 6661451353104

Lineární motor mají i některé horské dráhy a nemají s tím problém ani kamery a mobily - takže toho, že by to něco udělalo se stíhačkou stíněnou proti EMP, bych se vážně nebál...

+6/0
13.6.2015 0:19

E42l10i47š72k45a 54K74u20č42e51r36o80v13á 7439132283833

taky bych se bála, že to ovlivní navigaci.

0/−1
13.6.2015 8:48

E50l20i53š94k67a 18K41u38č32e31r86o31v95á 7169642623733

palubní systémy, pardon, navigace je jen střípek

0/0
13.6.2015 8:51

J81a15n 89S35a90l26o72m75o57n 4539710551425

Magnetické pole lze docela dobře odstínit a bude omezeno v podstatě jen na prostor toho "motoru". Takových věcí bych se rozhodně nebál.

0/0
13.6.2015 10:29
Foto

P48a42v55e34l 47P61o84d89e88š15v79a 5649137259

A dvě století páry tímto definitivně skončí.

+4/0
12.6.2015 20:52

P51e87t55r 29M40o73t47y79č38k45a 5773594847629

Ale kdepak. V EU, kde je možné zkonstruovat ponorku, která už se nevynoří, protože konstruktéři neznali archimédův zákon a kde se nesmyslně staví letadlové lodi, poháněné naftou, protože jaderná energie je fuj, i ta pára ještě pár desítek let přetrvá...

Ostatně, ono bude stačit na to nalepit "BIO", "EKO" a nějakou tu nálepku bruselského tzv. "grantu" (reálně by tam mělo být: "Zde Brusel promrhal to, co vám uloupil") a v politicky korektní Evropě to bude naprosto v pohodě...

+6/−3
12.6.2015 23:27

J77a93n 41V83á84c60l75a54v82í63k 3592406241219

Pro menší evropské letadlové lodě je nafta úplně v pohodě, konečně námořnictva Ruska a Číny se určitě jádra neštítí a přesto jejich letadlové lodě jedou na naftu. Ostatně to samé i Američané u vrtulníkových výsadkových lodí, které jsou výtlakem srovnatelné s některými letadlovými loděmi.

+3/0
13.6.2015 0:05

K96a25t11e29ř20i61n68a 60V15ý64b26o36r11n73á 6930759949

Je to totiž v neposlední řadě o dost levnější.

+1/0
13.6.2015 12:35

J12a83k34u15b 36Š36r84á33m29e39k 4908223102461

To byli Španělé v Navantii. ;-D

0/0
15.6.2015 14:22

L76i24b16o64r 27F47i62l58á64k 3510265343793

Pára pojede ještě hodně dlouho, pohon generátorů jaderných a tepelných elektráren těžko něco nahradí.;-)

+15/0
12.6.2015 23:30

J77a29n 44S49a53l18o68m82o45n 4229370721205

Jj, dokud nebudeme umět s dostatečným výkonem přeměňovat záření přímo na energii, tak se bez páry neobejdeme :-).

+1/0
13.6.2015 10:31

V73l91a34s37t49i30m24i52l 25H88n33í58k 6866202761637

Pcha chá, valivé magnetické pole. Hledal jsem, jak to ve skutečnosti zaznělo, ale všechny texty citují ohledně "rolling magnetic field" jakéhosi managera programu. Tak to dopadne, když manager něco plácne, US žurnalisti to otrocky ocitují neb nevědí co se tím myslí, a pak to ještě někdo invenčně přeloží do češtiny...

+1/0
12.6.2015 19:05

M30i74l49a83n 20V60i52k 1507205553713

"Motor tvoří řada pevných hlinkových desek tvořící "valivé" magnetické pole. Mezi deskami se pohybuje hlinkový plát se startovací kotvou."

Z jaké HLINKY to je?? Z vypálené, aby se ve vodě nerozmočila...??.

+7/−1
12.6.2015 16:48

P55e37t18r 40M70o52t88y74č51k83a 5713274877849

My máme Cimrmana, Slováci Hlinku. Redaktor omylem napsal malé písmeno...

0/0
12.6.2015 23:36

M59a63r76t29i59n 29B58o80h72u67s57l16a96v 8694891819737

Škoda, že ten spektakulární let i dopad do vody není zde v nějakém videu ověšené reklamou. :(

+1/0
12.6.2015 16:05

V84í97t 20K68o79v68á61ř25í27k 5261677871884

Samotný vozík bude asi nějaký technologický zázrak. Jeho váha dosahující až 36 tun jej nedonutí klesnout na dno, ale pod dopadu se hezky vynořit na hladinu. Už tenhle technickofyzikální zázrak by stál za samostatný článek. :) Nebo by jen stačilo doplnit, čím je vozík naplněn a cose z něj kdy vysype, aby zbylé dutiny byly sto vozík dostat na hladinu... nebo se na němnafouknou plováky? Fakt mě to zaujalo... asi i víc, než ty katapulty. :)

+12/−2
12.6.2015 14:40

M77a90r76t66i31n 74P92i86t42u36c22h36a 8772368673125

Ale vůbec ne. Vozík simuluje zátěž při startu, na to stačí obyčejná třecí brzda. Na hmostnosti vozíku v podstatě nezáleží.

+15/0
12.6.2015 14:57

V93l81a77s81t93i89m53i13l 85H49n93í95k 6596972131417

Podrobnosti se mi nechce počítat, ale napadá mě, že pro simulaci reálného startu je to nanic, zvlášť když to testují a ladí. Kdyby třeba katapult v reálu přestal zrychlovat a držel jen konstantní rychlost, bude překonávat jen odpor vzduchu a třeni podvozkových kol letadla. Přibržděný vozík bude klást pořád velký odpor, takže se bude chovat velmi odlišně.

0/0
14.6.2015 3:37

J64a14k79u68b 37Š15a91f33a59n97d91a 7215767421671

1. Může se mu nafouknout nějaký balón který ho vynese na hladinu

2. Nemusí vyplavat celý vozík, stačí když vyplave lano za které ho vyzvednou

0/0
12.6.2015 16:59

J42i82r88i 59R23u72s15n20o95k 4955862237283

Co asi drzi nad vodou napriklad takove letadlove lode s vytlakem kolem 100 tis tun.

0/−2
12.6.2015 20:35

J88a52n 91N46o76v23á32k 9465708624325

Její objem - který vozík nemá.

+7/0
12.6.2015 22:26

M34a54r71t88i70n 40P54i20t74u71c61h37a 8262248243805

Jenže vozík jen klade odpor, který odpovídá zrychlení letadla o hmotnosti X z nuly na rychlost Y. Ten se dá simulovat brzdami.

A vozík samotný nemusí vážit víc, než aby kola při brzdění neprokluzovala.

+1/−1
12.6.2015 23:07

P50e41t74r 58M41o18t15y19č40k19a 5483284407649

Jasně. Kolik asi tak musí vážit vozík, aby simuloval oněch pár desítek tun jen pomocí brzděných kol?

Zkuste se přece jen ještě trošku zamyslet... ;-)

+5/0
12.6.2015 23:41

J53i20ř46í 27K95o90c48u59r48e17k 6355564675178

Raději bych na to šel přes fyziku. Součinitel tření mezi penu a palubou může být až 1, buzu uvažovat 0,8.

Nebržděný: F = m×a

Bržděný: F = m×a + 0,8 × m×g

Pro konstatní a, což je zrychlení. g je 9,81 m/s^-2

Závěr: Pomocí brždění je možné simulovat zhruba až 8x těžší vozidlo než je hmotnost bržděného vozíku. A možná těch vozíků mají víc druhů, ale na vidu nejsou všechny.

0/0
13.6.2015 0:12

M23a80r39t18i59n 98N18e64r30m31u56t 9757227628839

vzhledem k tomu, že zrychlení katapultu je až 3g, tak třením přidáte tak čtvrtinu simulované hmotnosti

0/0
13.6.2015 15:59

M60a98r45t71i55n 41P96i82t16u76c95h84a 8592918243195

Zrychlení je jen výsledkem rozdílu síly katapultu a brzdné síly nákladu.

0/0
13.6.2015 19:44

M34a82r57t51i32n 94N67e88r31m14u54t 9117817968749

No a dál? POŽADOVANÉ zrychlení katapultu je až 3g. Tj. člen m*a = 3*m*g, zatímco MAX. MOŽNÁ hodnota členu třecí síly je 1*m*g, takže naplno zabržděný vozík vyžaduje max. o čtvrtinu vyšší sílu katapultu ke stejnému zrychlení. Vzhledem ke komplikacím spojeným s gumováním, seřízením souměrnosti brzdného účinku, opotřebení apod., mi přijde jednodušší přihodit nějaké to závaží navíc, anebo raději lépe překládat (hmotnost letounu je AŽ 36t, ale vozík slouží pro simulaci lehčích letounů, kdy je nutné katapult držet na uzdě, což u parního nejde)

0/0
13.6.2015 22:39

M43a71r47t84i32n 74N57e31r45m66u48t 9427347538319

Ten vozík má podle videa objem max. 20m3, tj. max. cca 15tun, aby ještě rozumně vyplaval. Ale vzledem k tomu, že elektrický katapult mají na testování pro různé lehké bezpilotní ultralighty, asi jim to stačí, proto ho hlavně sestrojili

0/0
13.6.2015 16:02







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.