Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Konec páry. Letadlová loď zkouší nový, „elektrický“ katapult

Na právě dokončované letadlové lodi Gerald R. Ford mají posádka i zaměstnanci loděnice novou zábavu: vystřelování těžkého vozíku do řeky novým typem katapultu. Elektromagnetický katapult na palubách nových letadlových lodí nahradí tradiční parní.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J40i51r12i 34R97o47u21b58a30l 1208138256925

Částečně za ty "nedokonalosti" v článku může otrocký překlad, částečně jsou nepřesnosti i v amerických originálech a za část problémů obecně mohou často velmi zjednodušené popisy principů lineárních motorů. Ty popisy principů většinou vychází z analogie s rotačním synchronním motorem, kdy se v rámci této analogie "rozřízne a narovná" někdy stator, jindy zase rotor. A právě to "někdy stator" jindy zase "rotor" je pro většinu laiků už matoucí.

EMALS využívá princip "rozříznutého statoru", tedy cívky vytvářejícíono "valivé" (v originále je "rolling", ale správněji by mělo být spíše označeno jako "postupné") pole jsou pevně umístěny pod vzletovou dráhou a v drážce se pohybuje unášecí prvek, což je velmi výkoný permanentní magnet, či spíše magnety - je jich řada za sebou, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Gerald_R._Ford-class_aircraft_carrier#/media/File:EMALS.JPG. To je také možná to, co většinu lidí mate, protože velmi často jsou lineární pohony konstruovány opačně (magety jsou na pevné dráze) a posuvné pole se vytváří v unášeném prvku.

A ještě k onomu "Motor tvoří řada pevných hlinkových desek". Nemyslím si, že by tam ty hlinikové desky byly kvůli tomu, aby "tvořily motor". Hliník je použit z titulu své parametičnosti, tedy aby magnetické pole cívek motoru nijak neovlivňoval. Zde je to myslím hezky vidět http://defensetech.org/wp-content/uploads/2014/05/EMALS-490x367.jpg

+6/0
13.6.2015 9:50

B90o31h89u86m69i30l 63M69á14c15a 5401772776703

Podle představ autora článku EMALS určitě nefunguje.

Stručný popis je např. v:

https://en.wikipedia.org/wiki/Gerald_R._Ford-class_aircraft_carrier 

https://en.wikipedia.org/wiki/Electromagnetic_Aircraft_Launch_System

+1/0
13.6.2015 1:34

J69i17ř18í 94K64o32c45u91r88e90k 6625224345638

Tady, bez reklam: https://www.youtube.com/watch?v=r3FnbNByFmY

Vozík má na sobě nápsánu hmotnost 7900 liber, tj, asi 3,2 tuny.

Nespletl se tady někdo o řád?

+3/0
13.6.2015 0:23

D45a55n28i43e18l 17S84u63c23h97o47n 9816388724706

Alebo vozik vezie necele 2 metre kubicke volframu a system nafukovania nejakeho balona...

0/0
12.6.2015 23:57

J31i48ř63í 93D41o80l80e51ž48e42l 3179845956667

Z toho jim budou ve stíhačkách blikat všechny kontrolky.

0/0
12.6.2015 22:25

O67n51d76ř40e72j 17Č90a80p75k41a 6321521363974

Lineární motor mají i některé horské dráhy a nemají s tím problém ani kamery a mobily - takže toho, že by to něco udělalo se stíhačkou stíněnou proti EMP, bych se vážně nebál...

+6/0
13.6.2015 0:19

E10l19i10š18k46a 54K16u61č89e51r13o24v80á 7619852623363

taky bych se bála, že to ovlivní navigaci.

0/−1
13.6.2015 8:48

E64l45i31š15k23a 51K25u70č31e93r89o74v56á 7129592143483

palubní systémy, pardon, navigace je jen střípek

0/0
13.6.2015 8:51

J29a95n 16S19a84l85o66m58o14n 4329340211265

Magnetické pole lze docela dobře odstínit a bude omezeno v podstatě jen na prostor toho "motoru". Takových věcí bych se rozhodně nebál.

0/0
13.6.2015 10:29
Foto

P48a77v61e59l 69P65o73d70e44š73v78a 5139337139

A dvě století páry tímto definitivně skončí.

+4/0
12.6.2015 20:52

P90e90t68r 57M22o49t34y58č35k57a 5873454497249

Ale kdepak. V EU, kde je možné zkonstruovat ponorku, která už se nevynoří, protože konstruktéři neznali archimédův zákon a kde se nesmyslně staví letadlové lodi, poháněné naftou, protože jaderná energie je fuj, i ta pára ještě pár desítek let přetrvá...

Ostatně, ono bude stačit na to nalepit "BIO", "EKO" a nějakou tu nálepku bruselského tzv. "grantu" (reálně by tam mělo být: "Zde Brusel promrhal to, co vám uloupil") a v politicky korektní Evropě to bude naprosto v pohodě...

+6/−3
12.6.2015 23:27

J95a38n 64V57á21c26l70a64v63í39k 3632816521879

Pro menší evropské letadlové lodě je nafta úplně v pohodě, konečně námořnictva Ruska a Číny se určitě jádra neštítí a přesto jejich letadlové lodě jedou na naftu. Ostatně to samé i Američané u vrtulníkových výsadkových lodí, které jsou výtlakem srovnatelné s některými letadlovými loděmi.

+3/0
13.6.2015 0:05

K59a39t42e47ř49i22n87a 55V80ý28b43o29r57n90á 6640219349

Je to totiž v neposlední řadě o dost levnější.

+1/0
13.6.2015 12:35

J20a39k25u82b 98Š33r63á17m94e47k 4428783512851

To byli Španělé v Navantii. ;-D

0/0
15.6.2015 14:22

L57i84b94o94r 53F15i98l84á20k 3810575873513

Pára pojede ještě hodně dlouho, pohon generátorů jaderných a tepelných elektráren těžko něco nahradí.;-)

+15/0
12.6.2015 23:30

J68a65n 45S51a30l43o80m72o27n 4409620481105

Jj, dokud nebudeme umět s dostatečným výkonem přeměňovat záření přímo na energii, tak se bez páry neobejdeme :-).

+1/0
13.6.2015 10:31

V27l64a50s88t34i48m85i80l 10H49n16í14k 6166352391257

Pcha chá, valivé magnetické pole. Hledal jsem, jak to ve skutečnosti zaznělo, ale všechny texty citují ohledně "rolling magnetic field" jakéhosi managera programu. Tak to dopadne, když manager něco plácne, US žurnalisti to otrocky ocitují neb nevědí co se tím myslí, a pak to ještě někdo invenčně přeloží do češtiny...

+1/0
12.6.2015 19:05

M85i19l82a23n 23V80i58k 1167955733233

"Motor tvoří řada pevných hlinkových desek tvořící "valivé" magnetické pole. Mezi deskami se pohybuje hlinkový plát se startovací kotvou."

Z jaké HLINKY to je?? Z vypálené, aby se ve vodě nerozmočila...??.

+7/−1
12.6.2015 16:48

P16e43t36r 51M24o32t36y73č46k46a 5203644927479

My máme Cimrmana, Slováci Hlinku. Redaktor omylem napsal malé písmeno...

0/0
12.6.2015 23:36

M62a44r26t59i70n 29B92o73h67u20s15l33a33v 8234171809367

Škoda, že ten spektakulární let i dopad do vody není zde v nějakém videu ověšené reklamou. :(

+1/0
12.6.2015 16:05

V74í52t 88K78o83v36á36ř10í69k 5791837241914

Samotný vozík bude asi nějaký technologický zázrak. Jeho váha dosahující až 36 tun jej nedonutí klesnout na dno, ale pod dopadu se hezky vynořit na hladinu. Už tenhle technickofyzikální zázrak by stál za samostatný článek. :) Nebo by jen stačilo doplnit, čím je vozík naplněn a cose z něj kdy vysype, aby zbylé dutiny byly sto vozík dostat na hladinu... nebo se na němnafouknou plováky? Fakt mě to zaujalo... asi i víc, než ty katapulty. :)

+12/−2
12.6.2015 14:40

M58a44r46t76i13n 26P64i67t42u38c95h56a 8722178573495

Ale vůbec ne. Vozík simuluje zátěž při startu, na to stačí obyčejná třecí brzda. Na hmostnosti vozíku v podstatě nezáleží.

+15/0
12.6.2015 14:57

V63l25a68s22t23i95m56i21l 21H86n90í37k 6796862921667

Podrobnosti se mi nechce počítat, ale napadá mě, že pro simulaci reálného startu je to nanic, zvlášť když to testují a ladí. Kdyby třeba katapult v reálu přestal zrychlovat a držel jen konstantní rychlost, bude překonávat jen odpor vzduchu a třeni podvozkových kol letadla. Přibržděný vozík bude klást pořád velký odpor, takže se bude chovat velmi odlišně.

0/0
14.6.2015 3:37

J73a97k40u30b 19Š40a63f72a44n59d71a 7355347211511

1. Může se mu nafouknout nějaký balón který ho vynese na hladinu

2. Nemusí vyplavat celý vozík, stačí když vyplave lano za které ho vyzvednou

0/0
12.6.2015 16:59

J96i39r53i 96R72u36s73n37o43k 4745342627163

Co asi drzi nad vodou napriklad takove letadlove lode s vytlakem kolem 100 tis tun.

0/−2
12.6.2015 20:35

J69a53n 56N54o46v68á76k 9845238894755

Její objem - který vozík nemá.

+7/0
12.6.2015 22:26

M65a84r48t13i81n 41P83i76t60u25c65h13a 8672448943375

Jenže vozík jen klade odpor, který odpovídá zrychlení letadla o hmotnosti X z nuly na rychlost Y. Ten se dá simulovat brzdami.

A vozík samotný nemusí vážit víc, než aby kola při brzdění neprokluzovala.

+1/−1
12.6.2015 23:07

P30e10t67r 93M44o12t30y96č20k95a 5643654797639

Jasně. Kolik asi tak musí vážit vozík, aby simuloval oněch pár desítek tun jen pomocí brzděných kol?

Zkuste se přece jen ještě trošku zamyslet... ;-)

+5/0
12.6.2015 23:41

J95i60ř69í 75K21o58c45u97r70e57k 6365304805748

Raději bych na to šel přes fyziku. Součinitel tření mezi penu a palubou může být až 1, buzu uvažovat 0,8.

Nebržděný: F = m×a

Bržděný: F = m×a + 0,8 × m×g

Pro konstatní a, což je zrychlení. g je 9,81 m/s^-2

Závěr: Pomocí brždění je možné simulovat zhruba až 8x těžší vozidlo než je hmotnost bržděného vozíku. A možná těch vozíků mají víc druhů, ale na vidu nejsou všechny.

0/0
13.6.2015 0:12

M84a75r95t39i80n 65N18e49r28m62u54t 9657277548679

vzhledem k tomu, že zrychlení katapultu je až 3g, tak třením přidáte tak čtvrtinu simulované hmotnosti

0/0
13.6.2015 15:59

M79a20r86t66i64n 59P98i32t14u48c44h66a 8532888193575

Zrychlení je jen výsledkem rozdílu síly katapultu a brzdné síly nákladu.

0/0
13.6.2015 19:44

M46a40r72t69i88n 25N88e79r14m67u65t 9787147678709

No a dál? POŽADOVANÉ zrychlení katapultu je až 3g. Tj. člen m*a = 3*m*g, zatímco MAX. MOŽNÁ hodnota členu třecí síly je 1*m*g, takže naplno zabržděný vozík vyžaduje max. o čtvrtinu vyšší sílu katapultu ke stejnému zrychlení. Vzhledem ke komplikacím spojeným s gumováním, seřízením souměrnosti brzdného účinku, opotřebení apod., mi přijde jednodušší přihodit nějaké to závaží navíc, anebo raději lépe překládat (hmotnost letounu je AŽ 36t, ale vozík slouží pro simulaci lehčích letounů, kdy je nutné katapult držet na uzdě, což u parního nejde)

0/0
13.6.2015 22:39

M82a52r15t39i81n 62N11e64r97m19u40t 9787807438139

Ten vozík má podle videa objem max. 20m3, tj. max. cca 15tun, aby ještě rozumně vyplaval. Ale vzledem k tomu, že elektrický katapult mají na testování pro různé lehké bezpilotní ultralighty, asi jim to stačí, proto ho hlavně sestrojili

0/0
13.6.2015 16:02







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.