Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na 119 kulí pět ran bajonetem. Před 200 lety se umíralo u Waterloo

Přesně před 200 lety skončilo u belgické vesničky Waterloo období napoleonských válek. Události, která určila tvář evropské politiky na velkou část 19. století, se budeme věnovat v několika článcích. Začneme u způsobu boje a výzbroje zúčastněných stran.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K72a83r47e74l 40U57r44b29a38n 2974774751809

Ve skutečnosti ty bitvy zas tak hrozné nebyly. Většinou padlo pár stovek prvních a pak se zbytek rozutíkal a masakr nastal vlastně až po bitvě dorážením zběhlých nepřátel.

0/−3
19.6.2015 12:38

J81a72n 56U60l39r27y90c15h 4921757400388

obecně platí, že největší ztráty je možné utrpět za útěku, ale přece jen máte o těch napoleonských nebo i přednapoleonských bitvách velice zkreslené představy (na "pár stovek prvních" můžete ve valné většině zapomenout, samozřejmě pokud se nebavíme o protivnících, kde bylo na každé straně jen pár tisíc celkem (ještě na začátku třicetileté války celkem normální stavy)); zrovna Waterloo byl zcela jiný příběh (ztráty šly do řádu desítek tisíc a nebyly zapříčiněné masakrem při útěku - nic takového se tam v žádné fázi nekonalo)

+4/0
19.6.2015 16:51

R65a92d42i76m 93P46o18l55á16š46e12k 9886573899599

JJ, byl to začátek moderní války. Ještě se válčilo tělo na tělo, ale vojenští odborníci už začínali uvažovat o tom, jak souvislé sražené sestavy stojících vojáků smést krupobitím kulek.

0/0
19.6.2015 11:52

J37a61n 19U96l75r81y62c66h 4131647400718

tělo na tělo bych tomu teda neříkal - v tom čase už pár stovek let platilo, že bitvu rozhoduje palba (z děl i z pušek) - vzhledem k technickému stavu musela být soustředěná, tj, hromadná; názory, že bitvu rozhoduje bodákový útok, byly v menšině (podle všeho oprávněně), a taky někdy od barokních dob začlo jasně platit, že jízda nemá rozhodující úlohu - tu měla ta střílející pěchota a dělostřelectvo

0/0
19.6.2015 16:58

M91i86r73o67s90l71a44v 12A91d51a86m60k13o41v67i35c 2759360543

Brr, clanek mi pripomnel scenu z Vojny a mir, kde Bolkonskeho pluk ceka na nasazeni, zatimco ho masakruje delostrelba. Do boje nezasahli, presto meli strasne procento ztrat. Hodnota lidskeho zivota blizka nule. Byt v tom pluku, asi je ze me dezerter.

+6/−1
19.6.2015 1:45

J70a80r37o41s76l40a65v 43J61a82k40u74b73o39v 8152465625297

a to vsetko len koli tomu, ze Kutuzov sa opil, a zabudol pluky prevelit prec...

+2/−3
19.6.2015 5:08

J71i43ř97í 85B54r57o45ž 5209325452727

Bohužel, to byla Kutuzovova temná stránka- alkohol a lehké děvy.

+2/−1
19.6.2015 8:23
Foto

P50e94t41r 37Š37r85a10i21e58r 9413892592167

Ve filmu je podobný způsob boje velice realisticky zachycený v jedné epizodě filmu Barry Lyndon (režie Stanley Kubrick). I když děj se odehrává za Sedmileté války... Hrůza....

0/0
19.6.2015 0:47

L10a49d19a 20N21o86v73a35k 4302713557

neuvěřitelné... 200 let je z pohledu vývoje lidstva jen mrknutím oka a lidi se dokážou zabíjet naprosto nesrovnatelně dokonaleji... Co asi bude za dalších 200 let... Budeme tady ještě...?8-o

+2/−1
18.6.2015 23:29

Z63b20y72n94ě81k 83O41š30m43e96r88a 2415454438

Další vývoj již ani netřeba, už teď bychom se dokázali dokonale vyhladit.. (Těch 5000 atomovek co jej jich na světe by na to bohatě stačilo..)

+3/0
19.6.2015 12:56

V45i11k29t45o51r 69W40o53l47f 8792538173366

Ehm, neříká se náhodou dlouhým střelným zbraním s hladkou hlavní MUŠKETY?!

Pušky (rifles) mají hlaveň drážkovanou.

Na Technet docela zklamání.

+4/0
18.6.2015 23:17

D98a20l57i97b25o73r 68J81a72n74d37a 1259766572582

ceska terminologie si myslim to ma volnejsi, musketa je podmnozinou pusky. jinak mate pravdu, anglictina ma musket vs. rifle podle druhu vyvrtu hlavne

+9/0
18.6.2015 23:33
Foto

J39a71k12u59b 76S74o77b51o71t15k84a 6294848337666

No jo. Stylově jsem si minulý týden rozehrál Napolen: Total war :-)

+6/0
18.6.2015 22:09

J34i25ř37í 75M15a30t32u49š 6895261707745

Britové zkoušely, vojáci se stavěly.. stejně, ta gramatika je těžká disciplína.. Jinak zajímavý článek, ale na Technetu bývají lepší.

+13/0
18.6.2015 22:06

D62a38v53i18d 35N92o81v93o17t17n50ý 2567592345429

Prostě redaktoři jsou na ženský  :))

0/0
18.6.2015 22:22

J16a35n 19R88a48k 9967483184135

Pro Napoleona rozhodující byla Bitva u Lipska, tzv. Bitva Národů. Waterloo byl jenom hřebík do rakve.

+5/−1
18.6.2015 21:22

J10a48r81o53s19l48a62v 69J59a13k12u87b43o60v 8762935905517

dolezitejsia bola uz katastrofa v Rusku.. tam Napoleon prisiel o vacsinu skusenych veteranov z predoslych tazeni.. nove rocniky uz nemali tak dobry vycvik ako odvedenci roku 1804-1805, ktory dostavali komplexny vycvik v Bolonskom tabore

+16/0
18.6.2015 21:35
Foto

P71e26t18r 85P28r55o95c89h42á63z16k81a 3352656882454

Upřímně řečeno tenhle článek je na Technet nebývale slabý.Je to nádherné téma, které by si zasloužilo daleko lepší zpracování než pár informací posbíraných po netu a ještě značně nepřesných.Panu autorovi bych doporučil specielně ohledně zbraní sáhnout po kvalitní literatuře třeba od pana Dušana Špirka, který se zbraněmi napoleonských válek zabývá. To samé platí o bajonetech a jejich použití a rovněž o taktice vojáků v těchto válkách.Co se týká přesnosti zbraní s hladkou (leštěnou) hlavní a s těsněním střely v ní není to tak zlé.Na utěsnění jak u hladké tak u drážkované hlavně se používal kousek promaštené látky,která zajistila těsnost střely.I s hladkou hlavní se dá docela slušně trefovat a zpětný ráz poměrně těžké pušky není nijak velký-vlastní zkušenost při střelbě s repliky stejné zbraně, kterou používala napoleonova armáda.Doufám, že pokračování článku o této bitvě bude lepší a bude mít úroveň na jakou jsme u Technetu zvyklí,tedy tu nejlepší.

+22/0
18.6.2015 21:13

M14a35t53o98u50š 97L67á86z86ň98o30v39s28k91ý58, 21T54e15c96h46n85e91t61.63c97z

No upřímně řečeno jako nádherné mi to téma tedy nepřišlo.

Určitě by to šlo udělat mnohem podrobněji, ale nevím, jestli to má smysl. V řadě detailů prostě nevíme, jak to bylo, a já se nechci zaplést do sporů, které podle mého nemají smyslu. Třeba střelba se zbraní s hladkou hlavní může být určitě mnohem přesnější, než uvádím v článku, ale zároveň se zdá velmi nepravděpodobné, že by tomu tak v bitvách v Evropě obvykle bylo - zdá se, rychlost byla důležitější než přesnost. Doporučení mířit níže je dobové, nevím, co vám na to jiného říct. Zkušený střelec to asi nepotřeboval, ale většina armád (s výjimkou Britů, co já vím) během míru kvůli financím střelbu vůbec necvičila, takže žádní ostrostřelci proti sobě obvykle v bitvě nenastupovali.

A pokud máte další připomínky, určitě je sem napište. Ať se já i ostatní dozví něco víc.

+4/0
19.6.2015 9:58

J23a58r30o15s53l31a76v 31J54a25k71u67b46o51v 8302275495977

Britska armada prikazovala 60 cvicnych ran do roka pre kazdeho pesiaka lahkej pechoty a 30 ran pre radovych pesiakov. U Francuzov to bolo 30 ran na Lahku pechotu, a len zopar cvicnych ran pre ostatnych, zvacsa to zalezalo od velitela a situacie. Ostatne krajiny boli na tom podobne alebo horsie ako Francuzi, Rusi zivu strelbu cvicili len u elitnych gardovych plukov, obycajna pechota sem tam ani nedostala naboje ani pred bojom, popripade len velmi malo (na 5-10 ran).

Do boja zvycaje vojak mal niest 30 patronov, (u Rusov 20), Lahka pechota dostavala viac (30-60).

+2/0
19.6.2015 10:07

J40a55r74o60s24l71a57v 69J80a60k90u97b28o42v 8902455525847

velke mnozstvo detailov sa da najst na stranke napoleonistyka.atspace.com co je asi najlepsie spracovana (co sa tyka detailov) stranka o sposobe boja v Napoleonskych casoch.

+1/0
19.6.2015 10:09
Foto

P19e66t81r 54P98r62o95c46h42á49z85k67a 3552256672514

Myslím, že bitva u Waterloo je tak velká událost a změnila docela situaci nejen ve Francii ale i jinde ve světě že by o ní šlo psát týdny.Chápu, že se nechcete pouštět do podrobností a upínat se k detailům, ale asi by bylo nejlepší vzít s celé události jednu část a té se tedy věnovat na plno.Když se jedná o Technet tak třeba právě podrobně rozebrat otázku výzbroje, taktiky ,unuiforem strategie a podobně.Existuje spousta literatury, která se zabývá právě těmito věcmi.Dalo by se toho poskládat velká spousta.Možná to není vaše parketa a možná další články na tohle téma budou zajímavější.Třeba máte jen jiný pohled na věc.Přijde mi však škoda odbýt některé věci tak narychlo, bez podrobností, specifikace a podobně.Nejspíš jsme už příliš rozmlsaní s Technetu a se špičkových článků na něm.Přesto se těším na další pokračování.

+2/0
19.6.2015 19:21

J63i33ř51í 47E96u16l42e94r 5608949706636

Článek vůbec není slabý, naopak je velmi zajímavý. Pochopitelně není určen znalcům v oboru, ale široké veřejnosti a jako takový nemůže podávat vyčerpávající informace. 314

+3/−2
19.6.2015 10:15
Foto

P26e52t34r 55P15r76o42c40h41á58z10k75a 3972276342244

Asi jsem si zvykl,že většina článků na technetu převyšuje vše ostatní a je dost odborná a podrobná.Nevím, možná je to můlj subjektivní dojem ,ale čekal jsem víc.

+2/0
19.6.2015 19:22

R30a93d92i44m 81P59o89l37á22š11e47k 9216603489599

Já bych řekl, že zpětný ráz hodně záležel na dávce prachu. Ta byla pohyblivá. Je dost možné, že pro dnešní "víkendové" střelby z replik se preferuje bezpečnost střelce před roztržením zbraně a jeho pohodlnost, zatímco tehdy ve válce se preferovala razance střely.  Navíc platí, že obvykle čím větší silou je kulka vystřelena z hladké hlavně, tím delší je úsek, kdy kulka letí v podstatě rovně a zbraň střílí dost přesně a tím později se prosadí spirálová dráha letu kulky vlivem náhodných kontaktů kulky menšího průměru v hladké hlavni a kolísavého odporu vzduchu daného následným převracením poměrně nepravidelné kulky při letu.

Takže bych řekl. že dnes se takové repliky nabíjejí podstatně menším množstvím prachu než byla tehdy běžná "válečná" dávka. Případně slabším střelným prachem vyráběným hodně na efekt - kouř , záblesk, jiskry.....

+5/0
19.6.2015 11:48
Foto

P92e44t27r 92P75r94o28c79h19á50z37k41a 3902516972334

Dávkování prachu bylo hodně přesné.Používaly se prachovnice nebo dokonce papírové kornoutky s přesnou dávkou prachu a na konci zalepenou střelou.Střely samotné se odlévaly v kleštích a jejich ovalita byla rovněž zanedbatelná.Hlavně byly mírně kónické a vysoce leštěné.Střelba s těchto zbraní je poměrně přesná a díky jejich hmotnosti není zpětný ráz nijak velký.Měl jsem možnost střílet s originální zbraně,ne repliky a docela to šlo.Obě armády používaly také zbraně s drážkami.Byly jimi vybavené specielní jednotky které dokázaly na bojišti likvidovat především důstojníky.Dobře vycvičený voják dokázal s té, či oné zbraně vystřelit až tři rány za minutu.

+1/0
19.6.2015 19:28

J43a79n 93B43u34r78d15a 1474598752229

Francouzi obecně moc drážkované zbraně nemuseli a nedávali je ani svým lehkým jednotkám, kterým ale ani hladké vývrty nezabránily být jedněmi z nejúčinnějších jednotek svého typu. K dávkování prachu ještě zajímavost, že rakouští polní myslivci (nejspíš i jiné lehké jednotky) mohli volit dávku prachu podle vzdálenosti, na kterou plánovali střílet.

0/0
20.6.2015 0:20

J71a40r78o17s65l57a63v 81J13a26k93u56b71o39v 8922515645987

Dokonca aj ich lahke jednotky drazkovane pusky neoblubovali a vracali ich...  slo im viac o rychlost strelby ako o presnost. Skratka z muskety dobre vycviceny strelec vedel vystrelit 4-5 ran za minutu, kym z pusky max 1. presnost nehrala az tak rolu, aj tak po prvych salvach bolo bojisko plne dymu, takze daleky dosah pusiek nehral rolu. Skirmisheri sa naviac pohybovali volne pred postupujucimi kolonami, a nepredstavovali podstatny ciel pre zoradenu pechotu (batalion neotvaral palbu na jednotlivych vojakov ale voci postupujucej kolone), takze sa mohli dostat dost blizsko.. samozrejme, boli pripady kedy sa im to vypomstilo, ako nepr v Spanielsku kde museli bojovat s Britskymi Rifles a Portugalskymi Casadores v tazkom terene, kde uz skratka presna mierena strelba poskytovala obrovsku vyhodu (teren neumoznoval rychle priblizenie)

0/0
20.6.2015 6:54
Foto

P43e67t95r 65P81r16o66c96h33á98z67k64a 3212546252294

Ano,první drážkované hlavně neměly drážky v tom klasickém pojetí ale spíše jen rovné, respektive lehce šestihraný otvor v hlavni.Teprve později začal být používaný klasický vývrt.Převážně s těmito zbraněmi byly vyzbrojeny jednotky polních myslivců, a specielní jednotky, které měly za úkol likvidovat hlavně bubeníky a velitele.Paradoxně v dané době byl bubeník jednou s nejdůležitějších postav bitvy.Nahrazoval komunikační prostředky.Proto jich také tolik padlo jak třeba u Slavkova, tak v dalších bojích.Dávka prachu má samozřejmě vliv na dostřel, ale neřekl bych že zásadní.Od určité navážky se už dostřel nijak extra nezvětšuje a spíše klesá přesnost a stoupá riziko poškození hlavně.U pušek měly obě armády spoustu problémů.Nejčastěji to bylo lámání kohoutů, které se postupně s dobou upravovaly a zesilovaly.Díky vzpěře, která zvětšila jejich pevnost vznikl otvor, později nazývaný kohoutí srdce.Spousta problémů byla s kvalitou prachu a s jeho vlhkostí.A bylo toho ještě daleko víc, což by zabralo několika hodinový rozhovor.:-)

0/0
20.6.2015 7:20

J15a17n 78F71r29i74d43r86i26c29h 6265848479713

Tyhle období válek je snad to nejhorší. Ve starověku nebo středověku se sice armády brutálně řezaly, ale zase to mělo nějakou logiku než jen šachovicové posunivání lidí a tak...

0/−2
18.6.2015 20:37

J93a84r63o82s60l41a54v 75J74a95k10u97b60o40v 8812445605827

ani nie, psychologicky boli na tom vojaci pocas Napoleonskych vojen na tom lepsie. Nevideli na koho strielaju, celu cinnost si zautomatizovali a palili pred seba, pricom nevideli aky efekt to ma.. pocas staroveku to bolo ovela osobnejsie.. prepichnut niekoho mecom z blizska a pozerat sa mu do tvare ako z neho odchadza zivot.. z toho menej otrlych kludne polozilo...

+4/0
18.6.2015 20:40

R11o55b20i86n 43Ž84i37ž23k91a 2628774646866

No slovo logika bylo asi nešťastně zvolené, ale zabít někoho ve středověku bylo daleko osobnější a fyzicky náročnější, takže se to relativně rychle přejedlo ( ono i dorazit někoho ve zbroji, kdo leží na zemi, chtělo hodně síly, natožpak ho porazit v přímém souboji ). Dá se to skoro považovat za (brutální) sport, i když tady hodně přeháním.  Vzájemná střelba z padesáti metrů je už jen shora řízený masakr.

0/0
19.6.2015 11:53

J49a21n 84U37l73r79y56c71h 4641867590418

vážený, od počátku trochu vyvinutější civilizace (která se dostala o fous dál než k tlupě vydávající neartikulované skřeky a vládnoucí snad klacky a z ruky vrhanými kameny) platilo, že v bitvě vítězí ten lépe zorganizovaný a operující z protivníků (při jakžtakž srovnatelných počtech a zbraních, ovšem neorganizovanou tlupu můžete zmasakrovat i při poměru 1:20 (když už  máte k dispozici trochu větší masu bojovníků, v případě 1 proti dvaceti, nebo 10 proti 2 stovkám to pochopitelně nefunguje)) - a ta organizace byla už od starověku fakt vysoce složitá a propracovaná; neorganizovaný vysoce individualisticky bojující raně stredověký rytíř byl jen specifickou výjimkou umožněnou souhrou okolností (a za renezance už bylo zas všechno jinak);

ty vaše "šachovnice" měly právěže zatraceně dobrou logiku vycházející z úrovně tehdejších zbraní (střelných - ty byly rozhodující) - potřeboval jste organizované útvary schopné hromadných salv následujících rychle za sebou - což zajišťovalo střídání střílejících řad daného útvaru, takže to opravdu kladlo velké nároky na přesnost, sehranost (řada těsně u sebe stojících (nebo občas klečících) mužů musela provádět přesně stejné pohyby), útvary se samozřejmě musely koordinovaně pohybovat po celém bitevním poli, reagovat na situaci, přeskupit se v případě potřeby ať už kvůli obraně, nebo útoku (nebo obojímu na různých místech současně pochopitelně), takže ano, potřeboval jste mít celé bitevní pole zorganizované pěkně jako šachovnici - jinak byste byl bez šance...

(a ty vaše čtverce se v té době (jak se ostatně píše i v článku) nepoužívaly s výjimkou, kdy se pěchota bránila proti jízdnímu útoku - což byla (když ta pěchota dělala, co měla) pro jízdu dost problematická až fatální záležitost, náhodou se to ukázalo i u Waterloo)

0/0
19.6.2015 17:37

J14a74n 28F75r82i56d43r83i65c12h 6465268839963

nevím jak vy, já bych se radši s někým řezal mečem než stát pár metrů od sebe a čekat a pálit.

0/0
19.6.2015 19:29

J30a96n 32U27l62r22y95c40h 4231587490548

tak nejde o to, co byste chtěl vy, anebo co by byli chtěli vojáci, ale co bylo nejoptimálnější z hlediska daných prostředků, a ty oddíly jen tak zbůhdarma nestály a nečekaly (jak si tu představují dobráci o něco výš, co melou něco o opilém Kutuzovovi), ty maximálně čekaly na nasazení, nebo na útok,  jinak se hejbaly... (já bych si myslím mnohem radši zrovna vybral velení nad takovým batalionem (důstojníci byli pochopitelně v čele oddílu), jak by mi to šlo, je otázka, ale v tý palbě bych snad obstál, ta by mě asi nerozhodila...)

0/0
19.6.2015 20:29

J54a70r80o35s38l89a33v 37J11a80k61u94b25o79v 8312315125837

to o tom opitom Kutuzovovi pri Borodine je historicky fakt, viete si to dohliadat. stavalo sa mu to dost casto..

0/0
20.6.2015 6:31

J18a48r20o88s81l36a74v 42J68a96k28u17b43o14v 8272435125887

odporucam vam cosi si o Borodine precitat.. vedeli by ste ze Napoleonova taktika pri Borodine zahrnovala  sustredene utoky na opevnene pozicie, co vyzadovalo aby Rusi drzali blizsko velke zalohy pechoty. Napoleon ale rovnako sustredil vsetky hufnice co mal (cca70) a niekolko desiatok diel, a na tie zalohy nepretrzite palil. velka vacsina ruskych strat pri Borodine bola prave sposobena tou bateriou diel.

napoleonistyka.atspace.com

samozrejme, pocas komunizmu to velmi nezapadalo do klasickej propagandy o dokonalom Kutuzovovi,takze sa to zamlciavalo... no Kutuzov bitku pri Borodine prehral. bol prinuteny stiahnut sa, aj ked straty na oboch stranach boli obrovske.. Francuzi stratili okolo 30.000 vojakov, Rusi cez 50.000...

0/0
20.6.2015 6:38

R22u83d76o17l35f 60A69n28t25o69n32í47n 5426742196206

a to je ta zásadní chyba, ve které se spousta lidí plete....... Nejde o to, jestli vyhrajete bitvu, ale jak dopadne celá válka. Možná to zní drsně, ale Borodino znamenalo pro Napoleona, prohru v ruském tažení........ To, že "zvítězil" u Borodina, ho pouze utvrdilo v tom, že porazí Alexandra I. a proto pokračoval dále v tažení na Moskvu. Kdyby ovšem tuto bitvu prohrál, stáhnul by se z Ruska pravděpodobně nazpět, a to s mnohem menšími ztrátami, než tomu bylo o 3 měsíce později..........

0/0
21.6.2015 0:03

J74a40r15o43s80l98a97v 63J57a63k39u82b72o28v 8892965455297

Co sa tyka bajonetu a jeho efektivity, treba povedat ze uvadzat statistiky zalozenej na pocte zranenych je dost nepresne. Bajonet bola bodna zbran, namontovana na tazkej muskete (4-5kg), ktoru do tela vrazil vojak oboma rukami co davalo bajonetu nestutocne vysoku priebojnost.. navyse, koli ludskej anatomii su bodne zranenia ovela efektivnejsie ako secne a vyzaduju minimalnu silu na zaznamenanie smrtelneho zranenia.. Ten kto bol zasiahnuty bajonetom do trupu, urpel zvycajne smrtelne zranenie, a tym padom bitku neprezil. Statistiky z nemocnic ale obsahovali pocty zranenych ktorych sa podarilo evakuovat z bojiska, takze pocty prezivsich po ranach z bajonetu neboli ktovie ako velke...

podobny problem je so statistikami o ucinnosti delostrelectva. koho zasiahla plna gula z dela, ten prisiel minimalne o nohu, co znamena ze stratil obrovske mnozstvo krvi a mal minimalnu sancu prezit ak nebol okamzite odneseny do tyla a operovany.. obycajny vojaci prenasani neboli.. takze vela z nich umrelo na vykrvacanie na bojisku. No statistika bola robena podla zaznamov z Invalidovne,(francuzska vojenska nemocnica) len z vojakov ktory zranenia prezili...

+17/0
18.6.2015 20:20

R42o89m98a41n 41Ř84i38č21k18a 2581714460595

Já nechci být hnidopich, ale jestli si vzpomínám tak nejvíce zranění nebylo bajonetem, či střetnutím se muž proti muži, ale střelbou z palných zbraní. Bohužel teď v noci se mi v tom nechce hrabat.

0/0
18.6.2015 22:23

J84a42r33o93s52l12a95v 54F40r84a77n52t77i95š39e45k 52B51r41ü49m96m54e76r 1301746973730

Mluvíte o tomtéž. Ale právě že účinnost bajonetů se nedá posuzovat dle záznam zraněných, když byly většinou smrtelné.

+5/0
18.6.2015 23:00

M58a52t86o89u15š 85L27á79z96ň40o93v95s54k42ý32, 86T58e23c63h87n17e41t81.71c15z

Jistě, máte pravdu, ten vzorek není zdaleka ideální. Ovšem dohady o opaku nejsou založené zrovna na pevných důkazech. Tedy pokud já vím. Ale rád se nechám poučit.

0/0
19.6.2015 10:14

J29a14r20o87s86l56a72v 77J14a31k95u87b97o86v 8462905785587

k dnesnemu dnu nikto nerobil exhumaciu tiel za ucelom zistenia priciny smrti. je velmi tazke dnes urcovat co presne sposobilo straty pocas bitiek v 18-19. storoci. No zakladat to na statistike zraneni nie je prave najpresnejsia metoda. Skor by sa mala brat do uvahy lethalita zbrani, skratka plna delova gula ak uz niekoho zasiahla, tak sposobovala smrtelne zranenia s vyssou pravdepodobnostou ako sposobovala zranenia ktore sa dali prezit. Statistiky zranenych hovoria ze 10% zranenych bolo zranenych po delostrelbe, no je dost pravdepodobne ze smrtelne zranenych bolo aspon 2x tolko, ak nie viac - pri standardnej formacii s troma radmi, ak doslo k zasahu, boli zasiahnuty minimalne traja vojaci naraz. V pripade ze bol prapor usporiadany do kolony o styroch trojradoch, jedna delova gula mohla zasiahnut az 12 ludi naraz.. samozrejme, bavime sa o presnom zasahu, nie kazda delova gula zasiahla ciel, no ak uz raz bolo delo odmerane presne, nasledujuce strely dopadali na ciel s velkou presnostou. Ako bolo spominane hore, pri Borodine, velka cast Ruskych gardovych plukov stala na otvorenom poli uplne nechranena, kym Francuzi na nich zamerali cez 100 diel ktore na nich palili niekolko hodin... Niektore pluky boli kompletne vyhladene...

no a co sa tyka bajonetu, treba si hlavne uvedomit ako ta zbran bola pouzivana.  Slo prakticky o obojrucnu Piku, ktora sa dala ovela lepsie kontrolovat. Pri testoch efektivity dosiahol testovaci subjekt rychlost utoku cca 5m/s, co davalo 5kg muskete cca kineticku energiu cca 60 joulov, no na sposobenie smrtelnych zraneni bodnou zbranou staci aj 20 joulov. (pri secnych zbraniach nemusi stacit ani 90 joulov).

+1/0
19.6.2015 10:38

J48a21r57o45s93l63a32v 89J71a60k44u84b51o20v 8142275985667

Takze, vdaka bajonetu, pechota mala zbran ktora v boji z blizska bola smrtiaca, pricom proti nej nebol nik chraneny.. navyse, dlzka muskety bola standardna, takze oba strany mali priblizne rovnaky dosah.. Zaujimavy je ale fakt, ze k boju z blizska skoro vobec nedochadzalo. Mohol za to hlavne efekt psychiky vojaka, ktory skratka radsej usiel, ako keby riskoval stret s bodobne vyzbrojenym nepriatelom a nemal sancu sa ochranit pred jeho zbranou.. k bojom na bodaky zvacsa dochadzalo len v polnych opevneniach, ci pri bojoch v uzavretych priestranstvach, no nie na otvorenom poli kde skratka bolo lahsie ujst. Z toho dovodu bol bajonet povazovany skor za psychologicku zbran - Poslat vysokych Granatnikov s nasadenymi bajonetmi malo neskutocny psychicky ucinok na obrancov, vedeli ze skratka proti nim nemaju ziadnu sancu ak sa k nim dostanu.. no na druhej strane, dost casto ani postupujuca jednotka nedosla az k nepriatelskej linii a ich moralka sa rozpadla pocas utoku, hlavne ak strelba bola vedena ucinne - skuseni velitelia vedeli ze so strelbou treba pockat kym nepriatel blizsie ako 100m, no neskuseni vojaci casto zacali strielat aj na vzdialenosti cez 200m, co bolo prakticky plytvanie municiou. Zbrane ako take nehrali az tak velku rolu, ako psychologia masy.

+3/0
19.6.2015 10:44

J22a69n 18U52l47r32y76c38h 4101907690258

zbraně jako takové nehrály úlohu? - a odkud se teda vzalo těch pár tisíc, nebo desítek tisíc mrtvých v každé "pořádnější" bitvě? - ty přece neumřely na leknutí, ani je obvykle na utěku nerozmydlila jízda, ani neumřely nějakým kuriózním způsobem (často zmiňovaně a málokdy prokázané utopení např.), no a když připustíme, že ty bodákový útoky neměly zas takovej smrtící efekt (ani nájezdy jízdy s chladnejma zbraněma), tak už žádná jiná příčina smrti než ty palný zbraně nezbejvá... (a bitva přece obvykle nevypadala tak, že by jedna strana zaútočila, ta druhá se psychicky sesypala a utekla, tomu ústupu (nebo útěku - myslím, že v době pokročilého baroka a v empíru spíš výjimečná událost) obyčejně předcházelo, někdy dost dlouhé a někdy velmi tvrdé a odhodlané, střetnutí...)

0/−1
19.6.2015 20:45

J75a50r25o62s32l33a93v 70J67a25k34u64b65o11v 8262685455537

straty nehrali rolu v tom ci utok uspeje alebo nie. Rolu hrala moralka vojakov ktori utocili alebo sa branili. ak sla moralka dole, taka jednotka nemusela ani utrpiet straty, a uz utekala z boja, na druhej strane, niektore jednotky stali a bojovali do posledneho muza, ako napr Francuzska Stara Garda na zaver bitky pri Waterloo...

0/0
20.6.2015 6:42

J76a92r68o47s34l65a88v 39J68a20k23u27b34o31v 8972115455677

jeden priklad za vsetky: v 1813 pri Kulme, 4000 Francuskych vojakov v pozicii cakalo na utok Ruskych Granatnikov. palili po nich salvu za salvou, az kym minuli strelivo.. potom niektori usli a zvysok sa vzdal... Granatnici utrpeli straty, Francuzi len minimalne..  no aktualne straty nehrali rolu,nerozhodovali o tom kto vyhral a kto nie... dolezita bola moralka

napoleonistyka.atspace.com#_length_of_the_firefight

0/0
20.6.2015 6:48







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.