Ve skutečnosti ty bitvy zas tak hrozné nebyly. Většinou padlo pár stovek prvních a pak se zbytek rozutíkal a masakr nastal vlastně až po bitvě dorážením zběhlých nepřátel.

obecně platí, že největší ztráty je možné utrpět za útěku, ale přece jen máte o těch napoleonských nebo i přednapoleonských bitvách velice zkreslené představy (na "pár stovek prvních" můžete ve valné většině zapomenout, samozřejmě pokud se nebavíme o protivnících, kde bylo na každé straně jen pár tisíc celkem (ještě na začátku třicetileté války celkem normální stavy)); zrovna Waterloo byl zcela jiný příběh (ztráty šly do řádu desítek tisíc a nebyly zapříčiněné masakrem při útěku - nic takového se tam v žádné fázi nekonalo)

JJ, byl to začátek moderní války. Ještě se válčilo tělo na tělo, ale vojenští odborníci už začínali uvažovat o tom, jak souvislé sražené sestavy stojících vojáků smést krupobitím kulek.

tělo na tělo bych tomu teda neříkal - v tom čase už pár stovek let platilo, že bitvu rozhoduje palba (z děl i z pušek) - vzhledem k technickému stavu musela být soustředěná, tj, hromadná; názory, že bitvu rozhoduje bodákový útok, byly v menšině (podle všeho oprávněně), a taky někdy od barokních dob začlo jasně platit, že jízda nemá rozhodující úlohu - tu měla ta střílející pěchota a dělostřelectvo

Brr, clanek mi pripomnel scenu z Vojny a mir, kde Bolkonskeho pluk ceka na nasazeni, zatimco ho masakruje delostrelba. Do boje nezasahli, presto meli strasne procento ztrat. Hodnota lidskeho zivota blizka nule. Byt v tom pluku, asi je ze me dezerter.

a to vsetko len koli tomu, ze Kutuzov sa opil, a zabudol pluky prevelit prec...

Ve filmu je podobný způsob boje velice realisticky zachycený v jedné epizodě filmu Barry Lyndon (režie Stanley Kubrick). I když děj se odehrává za Sedmileté války... Hrůza....

neuvěřitelné... 200 let je z pohledu vývoje lidstva jen mrknutím oka a lidi se dokážou zabíjet naprosto nesrovnatelně dokonaleji... Co asi bude za dalších 200 let... Budeme tady ještě...?

Další vývoj již ani netřeba, už teď bychom se dokázali dokonale vyhladit.. (Těch 5000 atomovek co jej jich na světe by na to bohatě stačilo..)

Ehm, neříká se náhodou dlouhým střelným zbraním s hladkou hlavní MUŠKETY?!

Pušky (rifles) mají hlaveň drážkovanou.

Na Technet docela zklamání.

ceska terminologie si myslim to ma volnejsi, musketa je podmnozinou pusky. jinak mate pravdu, anglictina ma musket vs. rifle podle druhu vyvrtu hlavne

No jo. Stylově jsem si minulý týden rozehrál Napolen: Total war 

Britové zkoušely, vojáci se stavěly.. stejně, ta gramatika je těžká disciplína.. Jinak zajímavý článek, ale na Technetu bývají lepší.

Prostě redaktoři jsou na ženský  :))

Pro Napoleona rozhodující byla Bitva u Lipska, tzv. Bitva Národů. Waterloo byl jenom hřebík do rakve.

dolezitejsia bola uz katastrofa v Rusku.. tam Napoleon prisiel o vacsinu skusenych veteranov z predoslych tazeni.. nove rocniky uz nemali tak dobry vycvik ako odvedenci roku 1804-1805, ktory dostavali komplexny vycvik v Bolonskom tabore

Upřímně řečeno tenhle článek je na Technet nebývale slabý.Je to nádherné téma, které by si zasloužilo daleko lepší zpracování než pár informací posbíraných po netu a ještě značně nepřesných.Panu autorovi bych doporučil specielně ohledně zbraní sáhnout po kvalitní literatuře třeba od pana Dušana Špirka, který se zbraněmi napoleonských válek zabývá. To samé platí o bajonetech a jejich použití a rovněž o taktice vojáků v těchto válkách.Co se týká přesnosti zbraní s hladkou (leštěnou) hlavní a s těsněním střely v ní není to tak zlé.Na utěsnění jak u hladké tak u drážkované hlavně se používal kousek promaštené látky,která zajistila těsnost střely.I s hladkou hlavní se dá docela slušně trefovat a zpětný ráz poměrně těžké pušky není nijak velký-vlastní zkušenost při střelbě s repliky stejné zbraně, kterou používala napoleonova armáda.Doufám, že pokračování článku o této bitvě bude lepší a bude mít úroveň na jakou jsme u Technetu zvyklí,tedy tu nejlepší.

No upřímně řečeno jako nádherné mi to téma tedy nepřišlo.

Určitě by to šlo udělat mnohem podrobněji, ale nevím, jestli to má smysl. V řadě detailů prostě nevíme, jak to bylo, a já se nechci zaplést do sporů, které podle mého nemají smyslu. Třeba střelba se zbraní s hladkou hlavní může být určitě mnohem přesnější, než uvádím v článku, ale zároveň se zdá velmi nepravděpodobné, že by tomu tak v bitvách v Evropě obvykle bylo - zdá se, rychlost byla důležitější než přesnost. Doporučení mířit níže je dobové, nevím, co vám na to jiného říct. Zkušený střelec to asi nepotřeboval, ale většina armád (s výjimkou Britů, co já vím) během míru kvůli financím střelbu vůbec necvičila, takže žádní ostrostřelci proti sobě obvykle v bitvě nenastupovali.

A pokud máte další připomínky, určitě je sem napište. Ať se já i ostatní dozví něco víc.