Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na 119 kulí pět ran bajonetem. Před 200 lety se umíralo u Waterloo

Přesně před 200 lety skončilo u belgické vesničky Waterloo období napoleonských válek. Události, která určila tvář evropské politiky na velkou část 19. století, se budeme věnovat v několika článcích. Začneme u způsobu boje a výzbroje zúčastněných stran.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K27a60r98e48l 62U80r51b36a39n 2654704881639

Ve skutečnosti ty bitvy zas tak hrozné nebyly. Většinou padlo pár stovek prvních a pak se zbytek rozutíkal a masakr nastal vlastně až po bitvě dorážením zběhlých nepřátel.

0/−3
19.6.2015 12:38

J58a10n 36U60l50r79y48c22h 4201937780558

obecně platí, že největší ztráty je možné utrpět za útěku, ale přece jen máte o těch napoleonských nebo i přednapoleonských bitvách velice zkreslené představy (na "pár stovek prvních" můžete ve valné většině zapomenout, samozřejmě pokud se nebavíme o protivnících, kde bylo na každé straně jen pár tisíc celkem (ještě na začátku třicetileté války celkem normální stavy)); zrovna Waterloo byl zcela jiný příběh (ztráty šly do řádu desítek tisíc a nebyly zapříčiněné masakrem při útěku - nic takového se tam v žádné fázi nekonalo)

+4/0
19.6.2015 16:51

R65a55d83i35m 52P58o62l65á44š73e24k 9216503109439

JJ, byl to začátek moderní války. Ještě se válčilo tělo na tělo, ale vojenští odborníci už začínali uvažovat o tom, jak souvislé sražené sestavy stojících vojáků smést krupobitím kulek.

0/0
19.6.2015 11:52

J16a50n 84U16l84r14y82c25h 4311297230938

tělo na tělo bych tomu teda neříkal - v tom čase už pár stovek let platilo, že bitvu rozhoduje palba (z děl i z pušek) - vzhledem k technickému stavu musela být soustředěná, tj, hromadná; názory, že bitvu rozhoduje bodákový útok, byly v menšině (podle všeho oprávněně), a taky někdy od barokních dob začlo jasně platit, že jízda nemá rozhodující úlohu - tu měla ta střílející pěchota a dělostřelectvo

0/0
19.6.2015 16:58

M35i16r81o71s94l53a64v 37A37d92a73m73k30o95v73i52c 2189980913

Brr, clanek mi pripomnel scenu z Vojny a mir, kde Bolkonskeho pluk ceka na nasazeni, zatimco ho masakruje delostrelba. Do boje nezasahli, presto meli strasne procento ztrat. Hodnota lidskeho zivota blizka nule. Byt v tom pluku, asi je ze me dezerter.

+6/−1
19.6.2015 1:45

J53a10r94o41s37l16a21v 62J33a46k42u88b98o46v 8752895695897

a to vsetko len koli tomu, ze Kutuzov sa opil, a zabudol pluky prevelit prec...

+2/−3
19.6.2015 5:08

J18i86ř83í 56B36r69o84ž 5539205632767

Bohužel, to byla Kutuzovova temná stránka- alkohol a lehké děvy.

+2/−1
19.6.2015 8:23
Foto

P14e89t71r 31Š33r80a66i29e93r 9293472582217

Ve filmu je podobný způsob boje velice realisticky zachycený v jedné epizodě filmu Barry Lyndon (režie Stanley Kubrick). I když děj se odehrává za Sedmileté války... Hrůza....

0/0
19.6.2015 0:47

L75a38d89a 26N82o13v40a86k 4862683607

neuvěřitelné... 200 let je z pohledu vývoje lidstva jen mrknutím oka a lidi se dokážou zabíjet naprosto nesrovnatelně dokonaleji... Co asi bude za dalších 200 let... Budeme tady ještě...?8-o

+2/−1
18.6.2015 23:29

Z72b32y67n55ě83k 77O59š11m30e89r12a 2225604318

Další vývoj již ani netřeba, už teď bychom se dokázali dokonale vyhladit.. (Těch 5000 atomovek co jej jich na světe by na to bohatě stačilo..)

+3/0
19.6.2015 12:56

V78i51k56t51o21r 78W42o58l92f 8392528663546

Ehm, neříká se náhodou dlouhým střelným zbraním s hladkou hlavní MUŠKETY?!

Pušky (rifles) mají hlaveň drážkovanou.

Na Technet docela zklamání.

+4/0
18.6.2015 23:17

D65a33l93i26b40o67r 14J74a49n13d16a 1279736382452

ceska terminologie si myslim to ma volnejsi, musketa je podmnozinou pusky. jinak mate pravdu, anglictina ma musket vs. rifle podle druhu vyvrtu hlavne

+9/0
18.6.2015 23:33
Foto

J46a60k53u58b 47S69o40b90o60t54k37a 6754308307656

No jo. Stylově jsem si minulý týden rozehrál Napolen: Total war :-)

+6/0
18.6.2015 22:09

J22i88ř59í 82M43a69t61u85š 6365721577245

Britové zkoušely, vojáci se stavěly.. stejně, ta gramatika je těžká disciplína.. Jinak zajímavý článek, ale na Technetu bývají lepší.

+13/0
18.6.2015 22:06

D60a77v27i16d 74N28o87v98o54t69n21ý 2747932215949

Prostě redaktoři jsou na ženský  :))

0/0
18.6.2015 22:22

J28a94n 20R12a90k 9857883294725

Pro Napoleona rozhodující byla Bitva u Lipska, tzv. Bitva Národů. Waterloo byl jenom hřebík do rakve.

+5/−1
18.6.2015 21:22

J57a21r52o19s72l12a38v 96J69a52k34u26b42o65v 8382305605187

dolezitejsia bola uz katastrofa v Rusku.. tam Napoleon prisiel o vacsinu skusenych veteranov z predoslych tazeni.. nove rocniky uz nemali tak dobry vycvik ako odvedenci roku 1804-1805, ktory dostavali komplexny vycvik v Bolonskom tabore

+16/0
18.6.2015 21:35
Foto

P89e28t77r 64P64r47o58c58h93á50z83k37a 3512136652744

Upřímně řečeno tenhle článek je na Technet nebývale slabý.Je to nádherné téma, které by si zasloužilo daleko lepší zpracování než pár informací posbíraných po netu a ještě značně nepřesných.Panu autorovi bych doporučil specielně ohledně zbraní sáhnout po kvalitní literatuře třeba od pana Dušana Špirka, který se zbraněmi napoleonských válek zabývá. To samé platí o bajonetech a jejich použití a rovněž o taktice vojáků v těchto válkách.Co se týká přesnosti zbraní s hladkou (leštěnou) hlavní a s těsněním střely v ní není to tak zlé.Na utěsnění jak u hladké tak u drážkované hlavně se používal kousek promaštené látky,která zajistila těsnost střely.I s hladkou hlavní se dá docela slušně trefovat a zpětný ráz poměrně těžké pušky není nijak velký-vlastní zkušenost při střelbě s repliky stejné zbraně, kterou používala napoleonova armáda.Doufám, že pokračování článku o této bitvě bude lepší a bude mít úroveň na jakou jsme u Technetu zvyklí,tedy tu nejlepší.

+22/0
18.6.2015 21:13

M96a11t25o59u12š 84L26á86z57ň60o54v66s97k44ý12, 21T72e17c34h64n35e97t61.57c67z

No upřímně řečeno jako nádherné mi to téma tedy nepřišlo.

Určitě by to šlo udělat mnohem podrobněji, ale nevím, jestli to má smysl. V řadě detailů prostě nevíme, jak to bylo, a já se nechci zaplést do sporů, které podle mého nemají smyslu. Třeba střelba se zbraní s hladkou hlavní může být určitě mnohem přesnější, než uvádím v článku, ale zároveň se zdá velmi nepravděpodobné, že by tomu tak v bitvách v Evropě obvykle bylo - zdá se, rychlost byla důležitější než přesnost. Doporučení mířit níže je dobové, nevím, co vám na to jiného říct. Zkušený střelec to asi nepotřeboval, ale většina armád (s výjimkou Britů, co já vím) během míru kvůli financím střelbu vůbec necvičila, takže žádní ostrostřelci proti sobě obvykle v bitvě nenastupovali.

A pokud máte další připomínky, určitě je sem napište. Ať se já i ostatní dozví něco víc.

+4/0
19.6.2015 9:58

J88a74r86o93s14l77a37v 24J27a16k36u44b43o31v 8422675335967

Britska armada prikazovala 60 cvicnych ran do roka pre kazdeho pesiaka lahkej pechoty a 30 ran pre radovych pesiakov. U Francuzov to bolo 30 ran na Lahku pechotu, a len zopar cvicnych ran pre ostatnych, zvacsa to zalezalo od velitela a situacie. Ostatne krajiny boli na tom podobne alebo horsie ako Francuzi, Rusi zivu strelbu cvicili len u elitnych gardovych plukov, obycajna pechota sem tam ani nedostala naboje ani pred bojom, popripade len velmi malo (na 5-10 ran).

Do boja zvycaje vojak mal niest 30 patronov, (u Rusov 20), Lahka pechota dostavala viac (30-60).

+2/0
19.6.2015 10:07

J65a12r56o47s31l42a59v 72J26a14k13u26b38o22v 8502715175807

velke mnozstvo detailov sa da najst na stranke http://napoleonistyka.atspace.com/ co je asi najlepsie spracovana (co sa tyka detailov) stranka o sposobe boja v Napoleonskych casoch.

+1/0
19.6.2015 10:09
Foto

P48e58t42r 42P47r40o62c11h79á78z15k83a 3362976322504

Myslím, že bitva u Waterloo je tak velká událost a změnila docela situaci nejen ve Francii ale i jinde ve světě že by o ní šlo psát týdny.Chápu, že se nechcete pouštět do podrobností a upínat se k detailům, ale asi by bylo nejlepší vzít s celé události jednu část a té se tedy věnovat na plno.Když se jedná o Technet tak třeba právě podrobně rozebrat otázku výzbroje, taktiky ,unuiforem strategie a podobně.Existuje spousta literatury, která se zabývá právě těmito věcmi.Dalo by se toho poskládat velká spousta.Možná to není vaše parketa a možná další články na tohle téma budou zajímavější.Třeba máte jen jiný pohled na věc.Přijde mi však škoda odbýt některé věci tak narychlo, bez podrobností, specifikace a podobně.Nejspíš jsme už příliš rozmlsaní s Technetu a se špičkových článků na něm.Přesto se těším na další pokračování.

+2/0
19.6.2015 19:21

J24i36ř34í 39E11u69l88e10r 5608989126766

Článek vůbec není slabý, naopak je velmi zajímavý. Pochopitelně není určen znalcům v oboru, ale široké veřejnosti a jako takový nemůže podávat vyčerpávající informace. 314

+3/−2
19.6.2015 10:15
Foto

P43e28t63r 93P71r98o34c84h66á12z11k75a 3672266582324

Asi jsem si zvykl,že většina článků na technetu převyšuje vše ostatní a je dost odborná a podrobná.Nevím, možná je to můlj subjektivní dojem ,ale čekal jsem víc.

+2/0
19.6.2015 19:22

R74a93d62i87m 89P13o81l48á12š28e79k 9876593409649

Já bych řekl, že zpětný ráz hodně záležel na dávce prachu. Ta byla pohyblivá. Je dost možné, že pro dnešní "víkendové" střelby z replik se preferuje bezpečnost střelce před roztržením zbraně a jeho pohodlnost, zatímco tehdy ve válce se preferovala razance střely.  Navíc platí, že obvykle čím větší silou je kulka vystřelena z hladké hlavně, tím delší je úsek, kdy kulka letí v podstatě rovně a zbraň střílí dost přesně a tím později se prosadí spirálová dráha letu kulky vlivem náhodných kontaktů kulky menšího průměru v hladké hlavni a kolísavého odporu vzduchu daného následným převracením poměrně nepravidelné kulky při letu.

Takže bych řekl. že dnes se takové repliky nabíjejí podstatně menším množstvím prachu než byla tehdy běžná "válečná" dávka. Případně slabším střelným prachem vyráběným hodně na efekt - kouř , záblesk, jiskry.....

+5/0
19.6.2015 11:48
Foto

P10e83t15r 22P68r69o80c54h13á94z67k87a 3452596622784

Dávkování prachu bylo hodně přesné.Používaly se prachovnice nebo dokonce papírové kornoutky s přesnou dávkou prachu a na konci zalepenou střelou.Střely samotné se odlévaly v kleštích a jejich ovalita byla rovněž zanedbatelná.Hlavně byly mírně kónické a vysoce leštěné.Střelba s těchto zbraní je poměrně přesná a díky jejich hmotnosti není zpětný ráz nijak velký.Měl jsem možnost střílet s originální zbraně,ne repliky a docela to šlo.Obě armády používaly také zbraně s drážkami.Byly jimi vybavené specielní jednotky které dokázaly na bojišti likvidovat především důstojníky.Dobře vycvičený voják dokázal s té, či oné zbraně vystřelit až tři rány za minutu.

+1/0
19.6.2015 19:28

J72a87n 41B80u36r74d22a 1354918662289

Francouzi obecně moc drážkované zbraně nemuseli a nedávali je ani svým lehkým jednotkám, kterým ale ani hladké vývrty nezabránily být jedněmi z nejúčinnějších jednotek svého typu. K dávkování prachu ještě zajímavost, že rakouští polní myslivci (nejspíš i jiné lehké jednotky) mohli volit dávku prachu podle vzdálenosti, na kterou plánovali střílet.

0/0
20.6.2015 0:20

J63a20r36o71s21l24a10v 94J20a20k27u24b90o35v 8162675725267

Dokonca aj ich lahke jednotky drazkovane pusky neoblubovali a vracali ich...  slo im viac o rychlost strelby ako o presnost. Skratka z muskety dobre vycviceny strelec vedel vystrelit 4-5 ran za minutu, kym z pusky max 1. presnost nehrala az tak rolu, aj tak po prvych salvach bolo bojisko plne dymu, takze daleky dosah pusiek nehral rolu. Skirmisheri sa naviac pohybovali volne pred postupujucimi kolonami, a nepredstavovali podstatny ciel pre zoradenu pechotu (batalion neotvaral palbu na jednotlivych vojakov ale voci postupujucej kolone), takze sa mohli dostat dost blizsko.. samozrejme, boli pripady kedy sa im to vypomstilo, ako nepr v Spanielsku kde museli bojovat s Britskymi Rifles a Portugalskymi Casadores v tazkom terene, kde uz skratka presna mierena strelba poskytovala obrovsku vyhodu (teren neumoznoval rychle priblizenie)

0/0
20.6.2015 6:54
Foto

P53e56t13r 47P80r88o67c54h25á16z17k26a 3862576582424

Ano,první drážkované hlavně neměly drážky v tom klasickém pojetí ale spíše jen rovné, respektive lehce šestihraný otvor v hlavni.Teprve později začal být používaný klasický vývrt.Převážně s těmito zbraněmi byly vyzbrojeny jednotky polních myslivců, a specielní jednotky, které měly za úkol likvidovat hlavně bubeníky a velitele.Paradoxně v dané době byl bubeník jednou s nejdůležitějších postav bitvy.Nahrazoval komunikační prostředky.Proto jich také tolik padlo jak třeba u Slavkova, tak v dalších bojích.Dávka prachu má samozřejmě vliv na dostřel, ale neřekl bych že zásadní.Od určité navážky se už dostřel nijak extra nezvětšuje a spíše klesá přesnost a stoupá riziko poškození hlavně.U pušek měly obě armády spoustu problémů.Nejčastěji to bylo lámání kohoutů, které se postupně s dobou upravovaly a zesilovaly.Díky vzpěře, která zvětšila jejich pevnost vznikl otvor, později nazývaný kohoutí srdce.Spousta problémů byla s kvalitou prachu a s jeho vlhkostí.A bylo toho ještě daleko víc, což by zabralo několika hodinový rozhovor.:-)

0/0
20.6.2015 7:20

J18a42n 88F93r72i77d35r41i47c86h 6475818729173

Tyhle období válek je snad to nejhorší. Ve starověku nebo středověku se sice armády brutálně řezaly, ale zase to mělo nějakou logiku než jen šachovicové posunivání lidí a tak...

0/−2
18.6.2015 20:37

J20a30r64o32s54l85a39v 94J64a20k65u13b96o23v 8462615765197

ani nie, psychologicky boli na tom vojaci pocas Napoleonskych vojen na tom lepsie. Nevideli na koho strielaju, celu cinnost si zautomatizovali a palili pred seba, pricom nevideli aky efekt to ma.. pocas staroveku to bolo ovela osobnejsie.. prepichnut niekoho mecom z blizska a pozerat sa mu do tvare ako z neho odchadza zivot.. z toho menej otrlych kludne polozilo...

+4/0
18.6.2015 20:40

R80o12b40i42n 89Ž47i83ž16k69a 2648644186806

No slovo logika bylo asi nešťastně zvolené, ale zabít někoho ve středověku bylo daleko osobnější a fyzicky náročnější, takže se to relativně rychle přejedlo ( ono i dorazit někoho ve zbroji, kdo leží na zemi, chtělo hodně síly, natožpak ho porazit v přímém souboji ). Dá se to skoro považovat za (brutální) sport, i když tady hodně přeháním.  Vzájemná střelba z padesáti metrů je už jen shora řízený masakr.

0/0
19.6.2015 11:53

J57a33n 60U82l62r40y57c62h 4921317520398

vážený, od počátku trochu vyvinutější civilizace (která se dostala o fous dál než k tlupě vydávající neartikulované skřeky a vládnoucí snad klacky a z ruky vrhanými kameny) platilo, že v bitvě vítězí ten lépe zorganizovaný a operující z protivníků (při jakžtakž srovnatelných počtech a zbraních, ovšem neorganizovanou tlupu můžete zmasakrovat i při poměru 1:20 (když už  máte k dispozici trochu větší masu bojovníků, v případě 1 proti dvaceti, nebo 10 proti 2 stovkám to pochopitelně nefunguje)) - a ta organizace byla už od starověku fakt vysoce složitá a propracovaná; neorganizovaný vysoce individualisticky bojující raně stredověký rytíř byl jen specifickou výjimkou umožněnou souhrou okolností (a za renezance už bylo zas všechno jinak);

ty vaše "šachovnice" měly právěže zatraceně dobrou logiku vycházející z úrovně tehdejších zbraní (střelných - ty byly rozhodující) - potřeboval jste organizované útvary schopné hromadných salv následujících rychle za sebou - což zajišťovalo střídání střílejících řad daného útvaru, takže to opravdu kladlo velké nároky na přesnost, sehranost (řada těsně u sebe stojících (nebo občas klečících) mužů musela provádět přesně stejné pohyby), útvary se samozřejmě musely koordinovaně pohybovat po celém bitevním poli, reagovat na situaci, přeskupit se v případě potřeby ať už kvůli obraně, nebo útoku (nebo obojímu na různých místech současně pochopitelně), takže ano, potřeboval jste mít celé bitevní pole zorganizované pěkně jako šachovnici - jinak byste byl bez šance...

(a ty vaše čtverce se v té době (jak se ostatně píše i v článku) nepoužívaly s výjimkou, kdy se pěchota bránila proti jízdnímu útoku - což byla (když ta pěchota dělala, co měla) pro jízdu dost problematická až fatální záležitost, náhodou se to ukázalo i u Waterloo)

0/0
19.6.2015 17:37

J90a80n 35F25r57i32d65r84i16c48h 6815688369243

nevím jak vy, já bych se radši s někým řezal mečem než stát pár metrů od sebe a čekat a pálit.

0/0
19.6.2015 19:29

J94a66n 88U77l57r47y41c59h 4811507660658

tak nejde o to, co byste chtěl vy, anebo co by byli chtěli vojáci, ale co bylo nejoptimálnější z hlediska daných prostředků, a ty oddíly jen tak zbůhdarma nestály a nečekaly (jak si tu představují dobráci o něco výš, co melou něco o opilém Kutuzovovi), ty maximálně čekaly na nasazení, nebo na útok,  jinak se hejbaly... (já bych si myslím mnohem radši zrovna vybral velení nad takovým batalionem (důstojníci byli pochopitelně v čele oddílu), jak by mi to šlo, je otázka, ale v tý palbě bych snad obstál, ta by mě asi nerozhodila...)

0/0
19.6.2015 20:29

J83a67r55o66s51l20a58v 17J73a89k61u49b83o57v 8262355225307

to o tom opitom Kutuzovovi pri Borodine je historicky fakt, viete si to dohliadat. stavalo sa mu to dost casto..

0/0
20.6.2015 6:31

J18a64r26o73s61l98a24v 61J71a69k88u33b25o50v 8572125645247

odporucam vam cosi si o Borodine precitat.. vedeli by ste ze Napoleonova taktika pri Borodine zahrnovala  sustredene utoky na opevnene pozicie, co vyzadovalo aby Rusi drzali blizsko velke zalohy pechoty. Napoleon ale rovnako sustredil vsetky hufnice co mal (cca70) a niekolko desiatok diel, a na tie zalohy nepretrzite palil. velka vacsina ruskych strat pri Borodine bola prave sposobena tou bateriou diel.

http://napoleonistyka.atspace.com/Borodino_battle.htm

samozrejme, pocas komunizmu to velmi nezapadalo do klasickej propagandy o dokonalom Kutuzovovi,takze sa to zamlciavalo... no Kutuzov bitku pri Borodine prehral. bol prinuteny stiahnut sa, aj ked straty na oboch stranach boli obrovske.. Francuzi stratili okolo 30.000 vojakov, Rusi cez 50.000...

0/0
20.6.2015 6:38

R73u57d40o17l78f 73A74n20t18o72n51í45n 5266322936656

a to je ta zásadní chyba, ve které se spousta lidí plete....... Nejde o to, jestli vyhrajete bitvu, ale jak dopadne celá válka. Možná to zní drsně, ale Borodino znamenalo pro Napoleona, prohru v ruském tažení........ To, že "zvítězil" u Borodina, ho pouze utvrdilo v tom, že porazí Alexandra I. a proto pokračoval dále v tažení na Moskvu. Kdyby ovšem tuto bitvu prohrál, stáhnul by se z Ruska pravděpodobně nazpět, a to s mnohem menšími ztrátami, než tomu bylo o 3 měsíce později..........

0/0
21.6.2015 0:03

J76a14r65o68s16l83a95v 62J85a43k65u26b86o95v 8352195105847

Co sa tyka bajonetu a jeho efektivity, treba povedat ze uvadzat statistiky zalozenej na pocte zranenych je dost nepresne. Bajonet bola bodna zbran, namontovana na tazkej muskete (4-5kg), ktoru do tela vrazil vojak oboma rukami co davalo bajonetu nestutocne vysoku priebojnost.. navyse, koli ludskej anatomii su bodne zranenia ovela efektivnejsie ako secne a vyzaduju minimalnu silu na zaznamenanie smrtelneho zranenia.. Ten kto bol zasiahnuty bajonetom do trupu, urpel zvycajne smrtelne zranenie, a tym padom bitku neprezil. Statistiky z nemocnic ale obsahovali pocty zranenych ktorych sa podarilo evakuovat z bojiska, takze pocty prezivsich po ranach z bajonetu neboli ktovie ako velke...

podobny problem je so statistikami o ucinnosti delostrelectva. koho zasiahla plna gula z dela, ten prisiel minimalne o nohu, co znamena ze stratil obrovske mnozstvo krvi a mal minimalnu sancu prezit ak nebol okamzite odneseny do tyla a operovany.. obycajny vojaci prenasani neboli.. takze vela z nich umrelo na vykrvacanie na bojisku. No statistika bola robena podla zaznamov z Invalidovne,(francuzska vojenska nemocnica) len z vojakov ktory zranenia prezili...

+17/0
18.6.2015 20:20

R28o42m56a43n 54Ř17i10č20k63a 2971384760145

Já nechci být hnidopich, ale jestli si vzpomínám tak nejvíce zranění nebylo bajonetem, či střetnutím se muž proti muži, ale střelbou z palných zbraní. Bohužel teď v noci se mi v tom nechce hrabat.

0/0
18.6.2015 22:23

J22a28r59o80s51l27a68v 60F87r24a74n90t90i76š48e11k 18B86r33ü12m69m88e49r 1571756933120

Mluvíte o tomtéž. Ale právě že účinnost bajonetů se nedá posuzovat dle záznam zraněných, když byly většinou smrtelné.

+5/0
18.6.2015 23:00

M70a76t16o90u50š 66L83á83z74ň68o37v73s31k85ý20, 36T51e78c93h53n98e22t86.61c38z

Jistě, máte pravdu, ten vzorek není zdaleka ideální. Ovšem dohady o opaku nejsou založené zrovna na pevných důkazech. Tedy pokud já vím. Ale rád se nechám poučit.

0/0
19.6.2015 10:14

J49a37r56o45s34l56a20v 73J21a76k20u30b40o89v 8252315495737

k dnesnemu dnu nikto nerobil exhumaciu tiel za ucelom zistenia priciny smrti. je velmi tazke dnes urcovat co presne sposobilo straty pocas bitiek v 18-19. storoci. No zakladat to na statistike zraneni nie je prave najpresnejsia metoda. Skor by sa mala brat do uvahy lethalita zbrani, skratka plna delova gula ak uz niekoho zasiahla, tak sposobovala smrtelne zranenia s vyssou pravdepodobnostou ako sposobovala zranenia ktore sa dali prezit. Statistiky zranenych hovoria ze 10% zranenych bolo zranenych po delostrelbe, no je dost pravdepodobne ze smrtelne zranenych bolo aspon 2x tolko, ak nie viac - pri standardnej formacii s troma radmi, ak doslo k zasahu, boli zasiahnuty minimalne traja vojaci naraz. V pripade ze bol prapor usporiadany do kolony o styroch trojradoch, jedna delova gula mohla zasiahnut az 12 ludi naraz.. samozrejme, bavime sa o presnom zasahu, nie kazda delova gula zasiahla ciel, no ak uz raz bolo delo odmerane presne, nasledujuce strely dopadali na ciel s velkou presnostou. Ako bolo spominane hore, pri Borodine, velka cast Ruskych gardovych plukov stala na otvorenom poli uplne nechranena, kym Francuzi na nich zamerali cez 100 diel ktore na nich palili niekolko hodin... Niektore pluky boli kompletne vyhladene...

no a co sa tyka bajonetu, treba si hlavne uvedomit ako ta zbran bola pouzivana.  Slo prakticky o obojrucnu Piku, ktora sa dala ovela lepsie kontrolovat. Pri testoch efektivity dosiahol testovaci subjekt rychlost utoku cca 5m/s, co davalo 5kg muskete cca kineticku energiu cca 60 joulov, no na sposobenie smrtelnych zraneni bodnou zbranou staci aj 20 joulov. (pri secnych zbraniach nemusi stacit ani 90 joulov).

+1/0
19.6.2015 10:38

J78a32r76o95s59l89a93v 95J58a62k16u49b42o37v 8782445145427

Takze, vdaka bajonetu, pechota mala zbran ktora v boji z blizska bola smrtiaca, pricom proti nej nebol nik chraneny.. navyse, dlzka muskety bola standardna, takze oba strany mali priblizne rovnaky dosah.. Zaujimavy je ale fakt, ze k boju z blizska skoro vobec nedochadzalo. Mohol za to hlavne efekt psychiky vojaka, ktory skratka radsej usiel, ako keby riskoval stret s bodobne vyzbrojenym nepriatelom a nemal sancu sa ochranit pred jeho zbranou.. k bojom na bodaky zvacsa dochadzalo len v polnych opevneniach, ci pri bojoch v uzavretych priestranstvach, no nie na otvorenom poli kde skratka bolo lahsie ujst. Z toho dovodu bol bajonet povazovany skor za psychologicku zbran - Poslat vysokych Granatnikov s nasadenymi bajonetmi malo neskutocny psychicky ucinok na obrancov, vedeli ze skratka proti nim nemaju ziadnu sancu ak sa k nim dostanu.. no na druhej strane, dost casto ani postupujuca jednotka nedosla az k nepriatelskej linii a ich moralka sa rozpadla pocas utoku, hlavne ak strelba bola vedena ucinne - skuseni velitelia vedeli ze so strelbou treba pockat kym nepriatel blizsie ako 100m, no neskuseni vojaci casto zacali strielat aj na vzdialenosti cez 200m, co bolo prakticky plytvanie municiou. Zbrane ako take nehrali az tak velku rolu, ako psychologia masy.

+3/0
19.6.2015 10:44

J36a73n 11U57l59r63y11c55h 4291207290398

zbraně jako takové nehrály úlohu? - a odkud se teda vzalo těch pár tisíc, nebo desítek tisíc mrtvých v každé "pořádnější" bitvě? - ty přece neumřely na leknutí, ani je obvykle na utěku nerozmydlila jízda, ani neumřely nějakým kuriózním způsobem (často zmiňovaně a málokdy prokázané utopení např.), no a když připustíme, že ty bodákový útoky neměly zas takovej smrtící efekt (ani nájezdy jízdy s chladnejma zbraněma), tak už žádná jiná příčina smrti než ty palný zbraně nezbejvá... (a bitva přece obvykle nevypadala tak, že by jedna strana zaútočila, ta druhá se psychicky sesypala a utekla, tomu ústupu (nebo útěku - myslím, že v době pokročilého baroka a v empíru spíš výjimečná událost) obyčejně předcházelo, někdy dost dlouhé a někdy velmi tvrdé a odhodlané, střetnutí...)

0/−1
19.6.2015 20:45

J29a73r76o45s89l11a47v 54J41a96k82u27b16o76v 8452415415157

straty nehrali rolu v tom ci utok uspeje alebo nie. Rolu hrala moralka vojakov ktori utocili alebo sa branili. ak sla moralka dole, taka jednotka nemusela ani utrpiet straty, a uz utekala z boja, na druhej strane, niektore jednotky stali a bojovali do posledneho muza, ako napr Francuzska Stara Garda na zaver bitky pri Waterloo...

0/0
20.6.2015 6:42

J86a14r26o24s72l88a20v 76J76a57k84u39b60o74v 8312815275267

jeden priklad za vsetky: v 1813 pri Kulme, 4000 Francuskych vojakov v pozicii cakalo na utok Ruskych Granatnikov. palili po nich salvu za salvou, az kym minuli strelivo.. potom niektori usli a zvysok sa vzdal... Granatnici utrpeli straty, Francuzi len minimalne..  no aktualne straty nehrali rolu,nerozhodovali o tom kto vyhral a kto nie... dolezita bola moralka

http://napoleonistyka.atspace.com/infantry_tactics_2.htm#_length_of_the_firefight

0/0
20.6.2015 6:48







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.