Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Na 119 kulí pět ran bajonetem. Před 200 lety se umíralo u Waterloo

Přesně před 200 lety skončilo u belgické vesničky Waterloo období napoleonských válek. Události, která určila tvář evropské politiky na velkou část 19. století, se budeme věnovat v několika článcích. Začneme u způsobu boje a výzbroje zúčastněných stran.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K88a69r22e16l 12U96r21b28a22n 2724544481579

Ve skutečnosti ty bitvy zas tak hrozné nebyly. Většinou padlo pár stovek prvních a pak se zbytek rozutíkal a masakr nastal vlastně až po bitvě dorážením zběhlých nepřátel.

0/−3
19.6.2015 12:38

J71a37n 83U85l11r98y46c95h 4201877790278

obecně platí, že největší ztráty je možné utrpět za útěku, ale přece jen máte o těch napoleonských nebo i přednapoleonských bitvách velice zkreslené představy (na "pár stovek prvních" můžete ve valné většině zapomenout, samozřejmě pokud se nebavíme o protivnících, kde bylo na každé straně jen pár tisíc celkem (ještě na začátku třicetileté války celkem normální stavy)); zrovna Waterloo byl zcela jiný příběh (ztráty šly do řádu desítek tisíc a nebyly zapříčiněné masakrem při útěku - nic takového se tam v žádné fázi nekonalo)

+4/0
19.6.2015 16:51

R38a65d24i40m 55P60o76l13á59š90e94k 9456893199239

JJ, byl to začátek moderní války. Ještě se válčilo tělo na tělo, ale vojenští odborníci už začínali uvažovat o tom, jak souvislé sražené sestavy stojících vojáků smést krupobitím kulek.

0/0
19.6.2015 11:52


J74a32n 12U83l73r31y29c16h 4231537390508

tělo na tělo bych tomu teda neříkal - v tom čase už pár stovek let platilo, že bitvu rozhoduje palba (z děl i z pušek) - vzhledem k technickému stavu musela být soustředěná, tj, hromadná; názory, že bitvu rozhoduje bodákový útok, byly v menšině (podle všeho oprávněně), a taky někdy od barokních dob začlo jasně platit, že jízda nemá rozhodující úlohu - tu měla ta střílející pěchota a dělostřelectvo

0/0
19.6.2015 16:58

M31i42r46o29s92l44a36v 29A51d69a94m74k71o40v95i67c 2869510163

Brr, clanek mi pripomnel scenu z Vojny a mir, kde Bolkonskeho pluk ceka na nasazeni, zatimco ho masakruje delostrelba. Do boje nezasahli, presto meli strasne procento ztrat. Hodnota lidskeho zivota blizka nule. Byt v tom pluku, asi je ze me dezerter.

+6/−1
19.6.2015 1:45

J67a51r28o51s23l64a55v 18J86a89k15u77b16o29v 8812305795117

a to vsetko len koli tomu, ze Kutuzov sa opil, a zabudol pluky prevelit prec...

+2/−3
19.6.2015 5:08

J19i29ř83í 89B59r75o41ž 5849825902397

Bohužel, to byla Kutuzovova temná stránka- alkohol a lehké děvy.

+2/−1
19.6.2015 8:23
Foto

P93e98t63r 52Š57r64a77i90e46r 9783412502377

Ve filmu je podobný způsob boje velice realisticky zachycený v jedné epizodě filmu Barry Lyndon (režie Stanley Kubrick). I když děj se odehrává za Sedmileté války... Hrůza....

0/0
19.6.2015 0:47

L67a76d33a 28N81o19v26a32k 4192763807

neuvěřitelné... 200 let je z pohledu vývoje lidstva jen mrknutím oka a lidi se dokážou zabíjet naprosto nesrovnatelně dokonaleji... Co asi bude za dalších 200 let... Budeme tady ještě...?8-o

+2/−1
18.6.2015 23:29

Z72b10y48n69ě96k 70O22š54m36e33r96a 2405394468

Další vývoj již ani netřeba, už teď bychom se dokázali dokonale vyhladit.. (Těch 5000 atomovek co jej jich na světe by na to bohatě stačilo..)

+3/0
19.6.2015 12:56

V30i46k89t90o85r 11W55o75l36f 8342818833946

Ehm, neříká se náhodou dlouhým střelným zbraním s hladkou hlavní MUŠKETY?!

Pušky (rifles) mají hlaveň drážkovanou.

Na Technet docela zklamání.

+4/0
18.6.2015 23:17

D16a50l49i12b35o32r 39J33a75n54d61a 1679366122592

ceska terminologie si myslim to ma volnejsi, musketa je podmnozinou pusky. jinak mate pravdu, anglictina ma musket vs. rifle podle druhu vyvrtu hlavne

+9/0
18.6.2015 23:33
Foto

J76a36k29u17b 35S56o69b64o89t98k21a 6464518367796

No jo. Stylově jsem si minulý týden rozehrál Napolen: Total war :-)

+6/0
18.6.2015 22:09

J11i78ř16í 84M20a97t59u95š 6715571547505

Britové zkoušely, vojáci se stavěly.. stejně, ta gramatika je těžká disciplína.. Jinak zajímavý článek, ale na Technetu bývají lepší.

+13/0
18.6.2015 22:06

D24a94v49i87d 59N78o25v52o59t78n30ý 2267672135899

Prostě redaktoři jsou na ženský  :))

0/0
18.6.2015 22:22

J72a74n 16R25a14k 9767163894705

Pro Napoleona rozhodující byla Bitva u Lipska, tzv. Bitva Národů. Waterloo byl jenom hřebík do rakve.

+5/−1
18.6.2015 21:22

J68a25r64o18s50l56a27v 37J28a70k58u65b39o12v 8492875955847

dolezitejsia bola uz katastrofa v Rusku.. tam Napoleon prisiel o vacsinu skusenych veteranov z predoslych tazeni.. nove rocniky uz nemali tak dobry vycvik ako odvedenci roku 1804-1805, ktory dostavali komplexny vycvik v Bolonskom tabore

+16/0
18.6.2015 21:35
Foto

P64e16t39r 27P35r41o81c17h46á91z37k38a 3822206142764

Upřímně řečeno tenhle článek je na Technet nebývale slabý.Je to nádherné téma, které by si zasloužilo daleko lepší zpracování než pár informací posbíraných po netu a ještě značně nepřesných.Panu autorovi bych doporučil specielně ohledně zbraní sáhnout po kvalitní literatuře třeba od pana Dušana Špirka, který se zbraněmi napoleonských válek zabývá. To samé platí o bajonetech a jejich použití a rovněž o taktice vojáků v těchto válkách.Co se týká přesnosti zbraní s hladkou (leštěnou) hlavní a s těsněním střely v ní není to tak zlé.Na utěsnění jak u hladké tak u drážkované hlavně se používal kousek promaštené látky,která zajistila těsnost střely.I s hladkou hlavní se dá docela slušně trefovat a zpětný ráz poměrně těžké pušky není nijak velký-vlastní zkušenost při střelbě s repliky stejné zbraně, kterou používala napoleonova armáda.Doufám, že pokračování článku o této bitvě bude lepší a bude mít úroveň na jakou jsme u Technetu zvyklí,tedy tu nejlepší.

+22/0
18.6.2015 21:13

M23a52t63o21u74š 53L88á58z56ň52o48v80s32k28ý88, 87T84e15c56h34n41e65t74.76c22z

No upřímně řečeno jako nádherné mi to téma tedy nepřišlo.

Určitě by to šlo udělat mnohem podrobněji, ale nevím, jestli to má smysl. V řadě detailů prostě nevíme, jak to bylo, a já se nechci zaplést do sporů, které podle mého nemají smyslu. Třeba střelba se zbraní s hladkou hlavní může být určitě mnohem přesnější, než uvádím v článku, ale zároveň se zdá velmi nepravděpodobné, že by tomu tak v bitvách v Evropě obvykle bylo - zdá se, rychlost byla důležitější než přesnost. Doporučení mířit níže je dobové, nevím, co vám na to jiného říct. Zkušený střelec to asi nepotřeboval, ale většina armád (s výjimkou Britů, co já vím) během míru kvůli financím střelbu vůbec necvičila, takže žádní ostrostřelci proti sobě obvykle v bitvě nenastupovali.

A pokud máte další připomínky, určitě je sem napište. Ať se já i ostatní dozví něco víc.

+4/0
19.6.2015 9:58

J64a90r21o97s10l45a27v 82J32a65k56u60b66o12v 8532115615147

Britska armada prikazovala 60 cvicnych ran do roka pre kazdeho pesiaka lahkej pechoty a 30 ran pre radovych pesiakov. U Francuzov to bolo 30 ran na Lahku pechotu, a len zopar cvicnych ran pre ostatnych, zvacsa to zalezalo od velitela a situacie. Ostatne krajiny boli na tom podobne alebo horsie ako Francuzi, Rusi zivu strelbu cvicili len u elitnych gardovych plukov, obycajna pechota sem tam ani nedostala naboje ani pred bojom, popripade len velmi malo (na 5-10 ran).

Do boja zvycaje vojak mal niest 30 patronov, (u Rusov 20), Lahka pechota dostavala viac (30-60).

+2/0
19.6.2015 10:07

J81a77r70o41s92l13a77v 80J39a71k32u54b93o63v 8742355695957

velke mnozstvo detailov sa da najst na stranke http://napoleonistyka.atspace.com/ co je asi najlepsie spracovana (co sa tyka detailov) stranka o sposobe boja v Napoleonskych casoch.

+1/0
19.6.2015 10:09
Foto

P64e27t89r 76P70r68o66c36h76á88z83k69a 3392506182104

Myslím, že bitva u Waterloo je tak velká událost a změnila docela situaci nejen ve Francii ale i jinde ve světě že by o ní šlo psát týdny.Chápu, že se nechcete pouštět do podrobností a upínat se k detailům, ale asi by bylo nejlepší vzít s celé události jednu část a té se tedy věnovat na plno.Když se jedná o Technet tak třeba právě podrobně rozebrat otázku výzbroje, taktiky ,unuiforem strategie a podobně.Existuje spousta literatury, která se zabývá právě těmito věcmi.Dalo by se toho poskládat velká spousta.Možná to není vaše parketa a možná další články na tohle téma budou zajímavější.Třeba máte jen jiný pohled na věc.Přijde mi však škoda odbýt některé věci tak narychlo, bez podrobností, specifikace a podobně.Nejspíš jsme už příliš rozmlsaní s Technetu a se špičkových článků na něm.Přesto se těším na další pokračování.

+2/0
19.6.2015 19:21

J28i26ř54í 61E47u19l45e95r 5628499216896

Článek vůbec není slabý, naopak je velmi zajímavý. Pochopitelně není určen znalcům v oboru, ale široké veřejnosti a jako takový nemůže podávat vyčerpávající informace. 314

+3/−2
19.6.2015 10:15
Foto

P72e52t81r 84P71r81o77c17h19á28z12k44a 3712956482604

Asi jsem si zvykl,že většina článků na technetu převyšuje vše ostatní a je dost odborná a podrobná.Nevím, možná je to můlj subjektivní dojem ,ale čekal jsem víc.

+2/0
19.6.2015 19:22

R89a61d10i63m 86P67o85l85á50š98e65k 9236183899589

Já bych řekl, že zpětný ráz hodně záležel na dávce prachu. Ta byla pohyblivá. Je dost možné, že pro dnešní "víkendové" střelby z replik se preferuje bezpečnost střelce před roztržením zbraně a jeho pohodlnost, zatímco tehdy ve válce se preferovala razance střely.  Navíc platí, že obvykle čím větší silou je kulka vystřelena z hladké hlavně, tím delší je úsek, kdy kulka letí v podstatě rovně a zbraň střílí dost přesně a tím později se prosadí spirálová dráha letu kulky vlivem náhodných kontaktů kulky menšího průměru v hladké hlavni a kolísavého odporu vzduchu daného následným převracením poměrně nepravidelné kulky při letu.

Takže bych řekl. že dnes se takové repliky nabíjejí podstatně menším množstvím prachu než byla tehdy běžná "válečná" dávka. Případně slabším střelným prachem vyráběným hodně na efekt - kouř , záblesk, jiskry.....

+5/0
19.6.2015 11:48
Foto

P14e31t93r 19P80r24o29c51h41á25z92k71a 3392356512104

Dávkování prachu bylo hodně přesné.Používaly se prachovnice nebo dokonce papírové kornoutky s přesnou dávkou prachu a na konci zalepenou střelou.Střely samotné se odlévaly v kleštích a jejich ovalita byla rovněž zanedbatelná.Hlavně byly mírně kónické a vysoce leštěné.Střelba s těchto zbraní je poměrně přesná a díky jejich hmotnosti není zpětný ráz nijak velký.Měl jsem možnost střílet s originální zbraně,ne repliky a docela to šlo.Obě armády používaly také zbraně s drážkami.Byly jimi vybavené specielní jednotky které dokázaly na bojišti likvidovat především důstojníky.Dobře vycvičený voják dokázal s té, či oné zbraně vystřelit až tři rány za minutu.

+1/0
19.6.2015 19:28

J13a55n 50B80u77r28d41a 1624918752829

Francouzi obecně moc drážkované zbraně nemuseli a nedávali je ani svým lehkým jednotkám, kterým ale ani hladké vývrty nezabránily být jedněmi z nejúčinnějších jednotek svého typu. K dávkování prachu ještě zajímavost, že rakouští polní myslivci (nejspíš i jiné lehké jednotky) mohli volit dávku prachu podle vzdálenosti, na kterou plánovali střílet.

0/0
20.6.2015 0:20

J82a21r53o25s33l36a24v 12J72a51k61u98b61o69v 8222745785837

Dokonca aj ich lahke jednotky drazkovane pusky neoblubovali a vracali ich...  slo im viac o rychlost strelby ako o presnost. Skratka z muskety dobre vycviceny strelec vedel vystrelit 4-5 ran za minutu, kym z pusky max 1. presnost nehrala az tak rolu, aj tak po prvych salvach bolo bojisko plne dymu, takze daleky dosah pusiek nehral rolu. Skirmisheri sa naviac pohybovali volne pred postupujucimi kolonami, a nepredstavovali podstatny ciel pre zoradenu pechotu (batalion neotvaral palbu na jednotlivych vojakov ale voci postupujucej kolone), takze sa mohli dostat dost blizsko.. samozrejme, boli pripady kedy sa im to vypomstilo, ako nepr v Spanielsku kde museli bojovat s Britskymi Rifles a Portugalskymi Casadores v tazkom terene, kde uz skratka presna mierena strelba poskytovala obrovsku vyhodu (teren neumoznoval rychle priblizenie)

0/0
20.6.2015 6:54
Foto

P26e18t44r 12P31r82o55c45h78á78z92k16a 3342736472724

Ano,první drážkované hlavně neměly drážky v tom klasickém pojetí ale spíše jen rovné, respektive lehce šestihraný otvor v hlavni.Teprve později začal být používaný klasický vývrt.Převážně s těmito zbraněmi byly vyzbrojeny jednotky polních myslivců, a specielní jednotky, které měly za úkol likvidovat hlavně bubeníky a velitele.Paradoxně v dané době byl bubeník jednou s nejdůležitějších postav bitvy.Nahrazoval komunikační prostředky.Proto jich také tolik padlo jak třeba u Slavkova, tak v dalších bojích.Dávka prachu má samozřejmě vliv na dostřel, ale neřekl bych že zásadní.Od určité navážky se už dostřel nijak extra nezvětšuje a spíše klesá přesnost a stoupá riziko poškození hlavně.U pušek měly obě armády spoustu problémů.Nejčastěji to bylo lámání kohoutů, které se postupně s dobou upravovaly a zesilovaly.Díky vzpěře, která zvětšila jejich pevnost vznikl otvor, později nazývaný kohoutí srdce.Spousta problémů byla s kvalitou prachu a s jeho vlhkostí.A bylo toho ještě daleko víc, což by zabralo několika hodinový rozhovor.:-)

0/0
20.6.2015 7:20

J23a82n 40F79r63i51d61r48i29c44h 6965658549913

Tyhle období válek je snad to nejhorší. Ve starověku nebo středověku se sice armády brutálně řezaly, ale zase to mělo nějakou logiku než jen šachovicové posunivání lidí a tak...

0/−2
18.6.2015 20:37

J27a60r29o34s31l89a10v 23J97a77k45u48b19o15v 8672695305787

ani nie, psychologicky boli na tom vojaci pocas Napoleonskych vojen na tom lepsie. Nevideli na koho strielaju, celu cinnost si zautomatizovali a palili pred seba, pricom nevideli aky efekt to ma.. pocas staroveku to bolo ovela osobnejsie.. prepichnut niekoho mecom z blizska a pozerat sa mu do tvare ako z neho odchadza zivot.. z toho menej otrlych kludne polozilo...

+4/0
18.6.2015 20:40

R53o25b90i43n 80Ž72i58ž52k69a 2708884476526

No slovo logika bylo asi nešťastně zvolené, ale zabít někoho ve středověku bylo daleko osobnější a fyzicky náročnější, takže se to relativně rychle přejedlo ( ono i dorazit někoho ve zbroji, kdo leží na zemi, chtělo hodně síly, natožpak ho porazit v přímém souboji ). Dá se to skoro považovat za (brutální) sport, i když tady hodně přeháním.  Vzájemná střelba z padesáti metrů je už jen shora řízený masakr.

0/0
19.6.2015 11:53

J74a81n 37U26l54r85y89c76h 4811287300658

vážený, od počátku trochu vyvinutější civilizace (která se dostala o fous dál než k tlupě vydávající neartikulované skřeky a vládnoucí snad klacky a z ruky vrhanými kameny) platilo, že v bitvě vítězí ten lépe zorganizovaný a operující z protivníků (při jakžtakž srovnatelných počtech a zbraních, ovšem neorganizovanou tlupu můžete zmasakrovat i při poměru 1:20 (když už  máte k dispozici trochu větší masu bojovníků, v případě 1 proti dvaceti, nebo 10 proti 2 stovkám to pochopitelně nefunguje)) - a ta organizace byla už od starověku fakt vysoce složitá a propracovaná; neorganizovaný vysoce individualisticky bojující raně stredověký rytíř byl jen specifickou výjimkou umožněnou souhrou okolností (a za renezance už bylo zas všechno jinak);

ty vaše "šachovnice" měly právěže zatraceně dobrou logiku vycházející z úrovně tehdejších zbraní (střelných - ty byly rozhodující) - potřeboval jste organizované útvary schopné hromadných salv následujících rychle za sebou - což zajišťovalo střídání střílejících řad daného útvaru, takže to opravdu kladlo velké nároky na přesnost, sehranost (řada těsně u sebe stojících (nebo občas klečících) mužů musela provádět přesně stejné pohyby), útvary se samozřejmě musely koordinovaně pohybovat po celém bitevním poli, reagovat na situaci, přeskupit se v případě potřeby ať už kvůli obraně, nebo útoku (nebo obojímu na různých místech současně pochopitelně), takže ano, potřeboval jste mít celé bitevní pole zorganizované pěkně jako šachovnici - jinak byste byl bez šance...

(a ty vaše čtverce se v té době (jak se ostatně píše i v článku) nepoužívaly s výjimkou, kdy se pěchota bránila proti jízdnímu útoku - což byla (když ta pěchota dělala, co měla) pro jízdu dost problematická až fatální záležitost, náhodou se to ukázalo i u Waterloo)

0/0
19.6.2015 17:37

J78a60n 38F30r70i47d16r45i28c29h 6155828219923

nevím jak vy, já bych se radši s někým řezal mečem než stát pár metrů od sebe a čekat a pálit.

0/0
19.6.2015 19:29

J58a14n 51U46l83r31y64c96h 4711897650448

tak nejde o to, co byste chtěl vy, anebo co by byli chtěli vojáci, ale co bylo nejoptimálnější z hlediska daných prostředků, a ty oddíly jen tak zbůhdarma nestály a nečekaly (jak si tu představují dobráci o něco výš, co melou něco o opilém Kutuzovovi), ty maximálně čekaly na nasazení, nebo na útok,  jinak se hejbaly... (já bych si myslím mnohem radši zrovna vybral velení nad takovým batalionem (důstojníci byli pochopitelně v čele oddílu), jak by mi to šlo, je otázka, ale v tý palbě bych snad obstál, ta by mě asi nerozhodila...)

0/0
19.6.2015 20:29

J95a80r81o36s77l43a63v 26J35a86k67u75b87o52v 8672805725247

to o tom opitom Kutuzovovi pri Borodine je historicky fakt, viete si to dohliadat. stavalo sa mu to dost casto..

0/0
20.6.2015 6:31

J52a16r55o16s79l54a57v 61J22a47k53u85b11o34v 8772335635837

odporucam vam cosi si o Borodine precitat.. vedeli by ste ze Napoleonova taktika pri Borodine zahrnovala  sustredene utoky na opevnene pozicie, co vyzadovalo aby Rusi drzali blizsko velke zalohy pechoty. Napoleon ale rovnako sustredil vsetky hufnice co mal (cca70) a niekolko desiatok diel, a na tie zalohy nepretrzite palil. velka vacsina ruskych strat pri Borodine bola prave sposobena tou bateriou diel.

http://napoleonistyka.atspace.com/Borodino_battle.htm

samozrejme, pocas komunizmu to velmi nezapadalo do klasickej propagandy o dokonalom Kutuzovovi,takze sa to zamlciavalo... no Kutuzov bitku pri Borodine prehral. bol prinuteny stiahnut sa, aj ked straty na oboch stranach boli obrovske.. Francuzi stratili okolo 30.000 vojakov, Rusi cez 50.000...

0/0
20.6.2015 6:38

R79u30d57o25l26f 75A95n76t31o25n68í50n 5676482706846

a to je ta zásadní chyba, ve které se spousta lidí plete....... Nejde o to, jestli vyhrajete bitvu, ale jak dopadne celá válka. Možná to zní drsně, ale Borodino znamenalo pro Napoleona, prohru v ruském tažení........ To, že "zvítězil" u Borodina, ho pouze utvrdilo v tom, že porazí Alexandra I. a proto pokračoval dále v tažení na Moskvu. Kdyby ovšem tuto bitvu prohrál, stáhnul by se z Ruska pravděpodobně nazpět, a to s mnohem menšími ztrátami, než tomu bylo o 3 měsíce později..........

0/0
21.6.2015 0:03

J31a88r56o53s22l10a63v 62J89a56k69u28b16o23v 8272365395307

Co sa tyka bajonetu a jeho efektivity, treba povedat ze uvadzat statistiky zalozenej na pocte zranenych je dost nepresne. Bajonet bola bodna zbran, namontovana na tazkej muskete (4-5kg), ktoru do tela vrazil vojak oboma rukami co davalo bajonetu nestutocne vysoku priebojnost.. navyse, koli ludskej anatomii su bodne zranenia ovela efektivnejsie ako secne a vyzaduju minimalnu silu na zaznamenanie smrtelneho zranenia.. Ten kto bol zasiahnuty bajonetom do trupu, urpel zvycajne smrtelne zranenie, a tym padom bitku neprezil. Statistiky z nemocnic ale obsahovali pocty zranenych ktorych sa podarilo evakuovat z bojiska, takze pocty prezivsich po ranach z bajonetu neboli ktovie ako velke...

podobny problem je so statistikami o ucinnosti delostrelectva. koho zasiahla plna gula z dela, ten prisiel minimalne o nohu, co znamena ze stratil obrovske mnozstvo krvi a mal minimalnu sancu prezit ak nebol okamzite odneseny do tyla a operovany.. obycajny vojaci prenasani neboli.. takze vela z nich umrelo na vykrvacanie na bojisku. No statistika bola robena podla zaznamov z Invalidovne,(francuzska vojenska nemocnica) len z vojakov ktory zranenia prezili...

+17/0
18.6.2015 20:20

R37o85m22a28n 38Ř31i52č94k74a 2371144960305

Já nechci být hnidopich, ale jestli si vzpomínám tak nejvíce zranění nebylo bajonetem, či střetnutím se muž proti muži, ale střelbou z palných zbraní. Bohužel teď v noci se mi v tom nechce hrabat.

0/0
18.6.2015 22:23

J77a88r33o12s62l64a22v 26F40r58a71n92t36i29š52e64k 30B60r15ü59m21m77e52r 1771186703300

Mluvíte o tomtéž. Ale právě že účinnost bajonetů se nedá posuzovat dle záznam zraněných, když byly většinou smrtelné.

+5/0
18.6.2015 23:00

M23a91t72o76u49š 71L28á48z75ň21o48v89s31k41ý98, 59T95e87c25h74n66e39t78.43c77z

Jistě, máte pravdu, ten vzorek není zdaleka ideální. Ovšem dohady o opaku nejsou založené zrovna na pevných důkazech. Tedy pokud já vím. Ale rád se nechám poučit.

0/0
19.6.2015 10:14

J41a14r92o57s46l68a80v 11J58a62k15u61b16o92v 8842645985387

k dnesnemu dnu nikto nerobil exhumaciu tiel za ucelom zistenia priciny smrti. je velmi tazke dnes urcovat co presne sposobilo straty pocas bitiek v 18-19. storoci. No zakladat to na statistike zraneni nie je prave najpresnejsia metoda. Skor by sa mala brat do uvahy lethalita zbrani, skratka plna delova gula ak uz niekoho zasiahla, tak sposobovala smrtelne zranenia s vyssou pravdepodobnostou ako sposobovala zranenia ktore sa dali prezit. Statistiky zranenych hovoria ze 10% zranenych bolo zranenych po delostrelbe, no je dost pravdepodobne ze smrtelne zranenych bolo aspon 2x tolko, ak nie viac - pri standardnej formacii s troma radmi, ak doslo k zasahu, boli zasiahnuty minimalne traja vojaci naraz. V pripade ze bol prapor usporiadany do kolony o styroch trojradoch, jedna delova gula mohla zasiahnut az 12 ludi naraz.. samozrejme, bavime sa o presnom zasahu, nie kazda delova gula zasiahla ciel, no ak uz raz bolo delo odmerane presne, nasledujuce strely dopadali na ciel s velkou presnostou. Ako bolo spominane hore, pri Borodine, velka cast Ruskych gardovych plukov stala na otvorenom poli uplne nechranena, kym Francuzi na nich zamerali cez 100 diel ktore na nich palili niekolko hodin... Niektore pluky boli kompletne vyhladene...

no a co sa tyka bajonetu, treba si hlavne uvedomit ako ta zbran bola pouzivana.  Slo prakticky o obojrucnu Piku, ktora sa dala ovela lepsie kontrolovat. Pri testoch efektivity dosiahol testovaci subjekt rychlost utoku cca 5m/s, co davalo 5kg muskete cca kineticku energiu cca 60 joulov, no na sposobenie smrtelnych zraneni bodnou zbranou staci aj 20 joulov. (pri secnych zbraniach nemusi stacit ani 90 joulov).

+1/0
19.6.2015 10:38

J71a57r83o65s87l91a39v 75J66a69k80u97b80o91v 8232805605567

Takze, vdaka bajonetu, pechota mala zbran ktora v boji z blizska bola smrtiaca, pricom proti nej nebol nik chraneny.. navyse, dlzka muskety bola standardna, takze oba strany mali priblizne rovnaky dosah.. Zaujimavy je ale fakt, ze k boju z blizska skoro vobec nedochadzalo. Mohol za to hlavne efekt psychiky vojaka, ktory skratka radsej usiel, ako keby riskoval stret s bodobne vyzbrojenym nepriatelom a nemal sancu sa ochranit pred jeho zbranou.. k bojom na bodaky zvacsa dochadzalo len v polnych opevneniach, ci pri bojoch v uzavretych priestranstvach, no nie na otvorenom poli kde skratka bolo lahsie ujst. Z toho dovodu bol bajonet povazovany skor za psychologicku zbran - Poslat vysokych Granatnikov s nasadenymi bajonetmi malo neskutocny psychicky ucinok na obrancov, vedeli ze skratka proti nim nemaju ziadnu sancu ak sa k nim dostanu.. no na druhej strane, dost casto ani postupujuca jednotka nedosla az k nepriatelskej linii a ich moralka sa rozpadla pocas utoku, hlavne ak strelba bola vedena ucinne - skuseni velitelia vedeli ze so strelbou treba pockat kym nepriatel blizsie ako 100m, no neskuseni vojaci casto zacali strielat aj na vzdialenosti cez 200m, co bolo prakticky plytvanie municiou. Zbrane ako take nehrali az tak velku rolu, ako psychologia masy.

+3/0
19.6.2015 10:44

J52a80n 45U41l14r22y89c37h 4151117580298

zbraně jako takové nehrály úlohu? - a odkud se teda vzalo těch pár tisíc, nebo desítek tisíc mrtvých v každé "pořádnější" bitvě? - ty přece neumřely na leknutí, ani je obvykle na utěku nerozmydlila jízda, ani neumřely nějakým kuriózním způsobem (často zmiňovaně a málokdy prokázané utopení např.), no a když připustíme, že ty bodákový útoky neměly zas takovej smrtící efekt (ani nájezdy jízdy s chladnejma zbraněma), tak už žádná jiná příčina smrti než ty palný zbraně nezbejvá... (a bitva přece obvykle nevypadala tak, že by jedna strana zaútočila, ta druhá se psychicky sesypala a utekla, tomu ústupu (nebo útěku - myslím, že v době pokročilého baroka a v empíru spíš výjimečná událost) obyčejně předcházelo, někdy dost dlouhé a někdy velmi tvrdé a odhodlané, střetnutí...)

0/−1
19.6.2015 20:45

J43a73r18o76s73l80a70v 48J28a37k58u17b96o33v 8272925745227

straty nehrali rolu v tom ci utok uspeje alebo nie. Rolu hrala moralka vojakov ktori utocili alebo sa branili. ak sla moralka dole, taka jednotka nemusela ani utrpiet straty, a uz utekala z boja, na druhej strane, niektore jednotky stali a bojovali do posledneho muza, ako napr Francuzska Stara Garda na zaver bitky pri Waterloo...

0/0
20.6.2015 6:42

J32a39r36o25s83l11a57v 78J43a12k14u40b49o58v 8402345645677

jeden priklad za vsetky: v 1813 pri Kulme, 4000 Francuskych vojakov v pozicii cakalo na utok Ruskych Granatnikov. palili po nich salvu za salvou, az kym minuli strelivo.. potom niektori usli a zvysok sa vzdal... Granatnici utrpeli straty, Francuzi len minimalne..  no aktualne straty nehrali rolu,nerozhodovali o tom kto vyhral a kto nie... dolezita bola moralka

http://napoleonistyka.atspace.com/infantry_tactics_2.htm#_length_of_the_firefight

0/0
20.6.2015 6:48





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.