Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Termokamera vidí pod šaty, ale ne přes sklo. Sledujte rozžhavený Staromák

Vidí stejně dobře ve dne i v naprosté tmě. Podívejte se okem speciální termokamery na extrémními teplotami rozpálené Staroměstské náměstí. U tohoto SlowTV vysílání se opravdu neochladíte. Jak v IR spektru vypadá ledový nápoj a jak třeba hlava „uchozeného“ turisty?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

K29a37r14e80l 67W52á97g52n84e11r 4727275689257

Dovolím si zde malou připomínku: pokud jde o to "nahlédnutí pod šaty", nejde o teplo, ale o infračervené světlo.

Pro infračervený (IR) filtr se díky tzv. x-ray efektu stává ex­trémně průhlednou každá vlhká syntetika. A protože se většina dámských plavek vyrábí ze synte­tických vláken, potěší tak každá žena, která se prochází v mokrých plavkách kolem ba­zénu, voyera s upraveným mobilem. Při použití infrafiltrů se stávají průhlednými především nylon a polyester. Látky takto „zprůhledněné“ bývají opatřené barevnými vzory, nebo jsou celé obarvené, při­čemž nejvíce průhledné bývají tkaniny černé a modré, červené, ale i zelené. Látky čistě bílé nebo světle žluté mají tendenci odrážet infračervené světlo, takže si na nich infra­kamera z mobilu jak se říká „vyláme zuby“, neboť tzv. x-ray efekt či efekt průhlednosti zde bude málo zřejmý. Jinak ře­čeno, kvalitní infračervený filtr umožní fotoaparátu z mobilu v některých pří­padech „vidět“ pod svrchní vrstvu dámského oblečení z tenké látky, prohlédne ně­které blůzky, ko­šile a trička, některé sukně a kalhoty, nemluvě o plavkách, které bývají z tenkého, ladné křivky těsně obepínajícího syntetického materiálu.

Zde starší článek, kde jsou i dvě černobílé fotografie, před časem po­řízené v zahraničí: ač se to zdá neuvěřitelné, obě ženy neběhaly kolem bazénu nahé, ale byly fo­ceny přes IR filtr,  po jehož připo­jení k fotoapa­rátu mobilního telefonu dochází vlastně k proměnám běžných mobilních te­lefonů v jakousi jednoduchou miniaturní „X-ray Vision“ kameru : 

http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/237423/Damy-davejte-si-pozor-nejen-u-bazenu-na-mobilove-voyery.html

+1/−1
23.7.2015 12:57

P70a50v77e27l 26V65a76ň23h50a34r63a 9548217502470

Nemohl byste mi prosim vysvetlit i proc termokamera nevidi skrze sklo? Ptal jsem se na to nize, ale bez pro mne uspokojive odpovedi.

0/0
23.7.2015 15:19
Foto

K54a43r64e96l 68W49á36g95n18e71r 4597235569587

Že termokamera nevidí skrze sklo netvrdím já, ale autor článku a potažmo redakce Technetu. Ale zřejmě by Vám to nejlépe vysvětlil pan Zbyněk Šafarčík 57854 , který můj příspěvek mínusoval, tedy předpokládám, že bude odborník na slovo vzatý.;-)

Jinak infračervené záření je elektromagnetické vlnění, které navazuje vlnovou délkou na viditelné světlo a je s ním zařazováno do oblasti optického záření. Při kvalitativním zkoušení můžete zjistit, že sklo propouští asi 80% tohoto záření, list papíru asi 8% a vlněná látka asi 6%. Kov a dřevo nevykáží žádnou propustnost, přičemž kov záření odráží a dřevo, papír i další látky je zcela nebo částečně pohlcují. Maximum intenzity tohoto optického záření leží mezi 920 nm a 1000 nm.

Pokud jde pak o konstrukci klasické  termokamery, ta je principiálně stejná jako konstrukce digitálnáho fotoaparátu. Optika (spojka z Germánia), která funguje zároveň jako filtr (tj. selektuje jen část elektromagnetického spektra, která je důležitá z hlediska bezdotykového měření teploty), soustředí dopadající elektromagnetické záření o určité vlnové délce, o kterém se hovoří obyčejně jako o teplu (proto "termo" kamera). Objektiv promítá dopadající teplené záření na tzv. detektor záření, kde dochází ke změření jeho intenzity. Tato informace je následně digitalizována a převedena ve výsledný snímek, kterému se říká termogram. Pokud měření bylo provedeno správně a za vhodných podmínek, nese pořízený snímek, tj. termogram, informaci o povrchovém rozložení teploty měřených objektů.Z hlediska principu funkce termokamery rozlišujeme dva základní typy detektorů: tepelné a fotonové. Tepelné detektory fungují na principu změny elektrických vlastností v závislosti na intenzitě dopadajícího infračerveného záření. Príkladem je tzv. mikrobolometr, který mění elektrický odpor v závislosti na intenzitě dopadajícího záření (doslova se dopadajícím zářením ohřívá). Tzv. mikrob

0/0
23.7.2015 16:17
Foto

K55a32r62e73l 63W67á42g34n74e93r 4177645529247

Tzv. mikrobolometrické pole, což je velké množství mikrobolometrů rozmístěných do 2D pole (o délce hrany nejobvykleji 1 až 2 cm), je dnes nejčastějším typem detektoru u termokamer a se­tkáme se s ním minimálně v 95 % případů. Výjimkou jsou termokamery používané pro výzkumné účely, kde může být osazen fotonový detektor za účelem zvýšení jeho citlivosti (ty jsou velmi drahé a těžké, neboť je v nich chlazení).

Jinak řečeno, u klasické termokamery, kdy nás zajímá termogram, záleží na vlnové délce IR záření i na jeho intenzitě, přičemž maximum intenzity leží na vlnových délkách mezi 920 nm a 1000 nm. Pokud nějaké určité sklo nepropouští záření o takovýchto vlnových délkách, nebo je intenzita zá­ření prakticky mizivá, pak bychom mohli hovořit o případech, kdy „termokamera nevidi skrze sklo“.

0/0
23.7.2015 17:08

H14o96n85z11a 47P56u38n61č70o55c31h24á81ř 9182545167621

Může mi někdo prozradit proč ve videu je v pozadí puštěná hudba tak nahlas, že není rozumět osobě před kamerou co říká? To je zase fušeřina a ne reportáž!

0/0
23.7.2015 11:34

M66i91c78h41a91l 47C86h78a21l18u89p12a 6618830839813

"Termokamera vidí pod šaty"

Ti, co si přečtou jenom titulek do zítřka vyprodají veškeré zásoby termokamer :-)

+1/0
22.7.2015 19:41

J26a69n 56P17a75v33e21l92k21a 3207201924851

Na to dokonce stačí i podomácku vyrobená z foťáku. Stačí z něj odstranit IR filtr, který blokuje IR a nahradit IR filtrem, který blokuje viditelné světlo.

+1/0
23.7.2015 12:45

M62i57c88h56a70l 76C72h15a48l24u68p44a 6308710679933

Částečně to IR bere taky, minimálně jde kamerou z mobilu vidět svítit třeba dálkové ovladače

0/0
23.7.2015 12:56

J47a40n 10P63a38v60e46l95k45a 3707651674351

Jj. Vlny, blízké viditelným filtr pustí, ale nepronikají látkou. Je potřeba využít nejdelší vlny, které je schopen pobrat senzor a eliminovat viditelné aby ze snímku zmizely odrazy od látky.

0/0
23.7.2015 14:28
Foto

K92a66r11e97l 96W26á98g36n93e34r 4827485819207

Jedná se o tzv. x-ray efekt. Ten v digitálních kamerách a fotoaparátech byl objeven roku 1997, kdy firma  Sony Corporation přišla s novou řadou modelů videokamer Handycam. Některé mo­dely z nové řady se již chlubily funkcí Nightshot 0 Lux, která dovolovala užívat kameru i za velmi špatných světelných podmínek, dokonce i ve tmě. Nedlouho poté, co se nový Handycam stal populárním, amatéři v Japonsku zjistili, že jim přidání infračerveného filtru firmy Hoya při natáčení za denního světla u bazénu umožnilo pozorovat ženské vnady skrz plavky. Krátce poté pak ja­pon­ský pánský časopis zveřejňuje informaci o tom, že je možné vidět prostřednictvím Handycamu přes oblečení a zpráva se za pomoci internetu rychlostí blesku rozšířila po celém světě. Nicméně fakt, že pro dosažení x-ray efektu je třeba připojit k videokameře ještě vhodný infrafiltr, zůstal vět­šině amatérů neznámý. Popadli Handycam, zapnuli režim Nightshot a začali natá­čet. Jenže bez přidání infrafiltru pochopitelně neuspěli, pročež pak trvali na tom, že x-ray efekt z digitál­ních kamer není než pouhý podvod a výmysl. Jak se však ukázalo, mnozí z fotografů, pořizujících infračervené snímky digitálním fotoaparátem, při ověřování kvality filtrů na tento efekt také narazili. V dalších letech dokonce začala firma Pana­sonic vyba­vovat ně­které modely svých kamer funkcí Nightview 0 Lux, která pracuje podobným způsobem jako Nightshot 0 LUX od Sony, což nadšencům přineslo další možnosti nahlížení pod některé ne­průhledné látky.

+1/0
23.7.2015 18:15
Foto

K30a41r48e40l 13W48á34g27n72e79r 4917315339967

Při infračervených efektech se také užívá Infrarot Cut Filter (ICF). Tento filtr umožňuje záznam prostřednictvím viditel­ného světla, ale snižuje průchod veškerého světla infračerveného. Chcete-li pořídit tzv. „fluo­rescenčně průhledný“ obraz, je třeba odstínit světelný zdroj Infrarot Cut filtrem a odfiltrovat infra­červené záření vydávané zdrojem. Ovšem i paprsky z viditelného záření, které tu zůstá­vají, obsa­hují některé frekvence neviditelného infrasvětla. Vestavěný Pass filter pak umožňuje pouze těmto nově vytvo­řeným infračerveným paprskům proniknout do digitální videokamery či digitálního fotoaparátu. Tato technika často odhalí vlastnosti objektu, které nejsou zcela evidentní z jiných vyšetřovacích metod, včetně klasického x-ray efektu. Například chlorofyl v rostlinách pak fluoreskuje, což umožňuje stu­dium některých chorob rostlin. Stejně tak může být tato technika použita pro studium barev, cha­rakteru dřeva, padělaných obrazů starých mistrů, ale i úředních dokladů, přičemž lze někdy získat překvapivé výsledky.

+2/0
23.7.2015 18:15
Foto

V52l59a34s15t17i46m22i31l 11M43e31d74ř51i93c20k45ý 8744794888770

a kolik to stálo městský části ?, :-)R^

+1/0
22.7.2015 18:21

M35a74r14t31i34n 64N85o67v49a38k 2270140947748

Ve chvíli, kdy se Arnold zchladil díky bahnu na teplotu okolí, stal se pro Predátora neviditelným.

Prosim pisalka at se vrati na zakaldni skolu.

+1/−2
22.7.2015 17:38

J38a50k73u58b 42S74ú73k18e19n47í96k 1808730829

Stačí dočíst článek;-)

0/0
22.7.2015 18:25

M33a61r43t26i50n 43N28o27v83a30k 2830810807368

tak pokracuji ve cteni krome plno polopravd a  zastavuji se u "Například skleněné povrchy teplo nepropouštějí snadno, naopak jej odrážejí jako zrcadlo."  to uz me vazne boli hlava a cist dal odmitam

+4/−1
22.7.2015 19:17

R62a61d14o14s70l56a28v 81K94l11a31u56d13a 5604668934832

Asi tak. Autora článku bych na odpoledne postavil do prosklené zastávky. Ten by se hodně divil.

+2/0
22.7.2015 19:20

J37a83n 22P83a25v75e83l86k53a 3417191334881

Neberete v úvahu, že spektrum dopadajiciho záření je jiné, než vyzareneho zpět.

0/0
23.7.2015 16:06

Z37b58y91n91ě81k 56Š85a91f76a13r36č14í79k 5487258295864

Je to hrozná blbost. Ten film jsem v tom okamžiku vypínal.

0/0
22.7.2015 19:16

R25a65d26o36s98l53a96v 23K77l45a37u29d82a 5124868714702

Zatímco to že bojoval proti mimozemšťanovi ti přišlo naprosto normální:-P

+2/0
22.7.2015 19:24

Z21b93y96n20ě68k 84Š47a96f45a17r19č57í21k 5957448705334

Ano, s tím problém nemám. Od toho je fi ve slově sci-fi. Mělo by tam ale být zastoupeno i to sci.

+1/0
22.7.2015 19:36
Foto

E53v92a 66V71i11n58k48l94e67r77o50v63á 8566295332273

Mimochodem, jednou to zkoušeli Bořiči mýtů a to bahno je nepoužitelný. Zaprvé z týpka hned opadávala a než ho celýho oplácali, stejně už na dřívějších místech zase zčervenal. Bylo to v díle, kde se snažili obelstít různý typy zabezpečovacích zařízení.

0/0
6.8.2015 23:35

R17a76d13o35s88l15a96v 41K87l12a18u89d14a 5304348414832

Koukám, Jan Hus je pěkně rozžhavenej. :-P

0/0
22.7.2015 16:39

M22a78r42e77k 13K49l91u47f71a 3728274684566

Na připomenutí žáru z roku 1415 (ja vím, je to nevkusný fór) :-)

0/0
22.7.2015 21:44

M81i59c88h33a92l 87T67e67s97a63ř 4878692400221

Momentálně jsou turisti nejchladnějšími objekty v záběru:) Čas od času se tam mihne někdo s pěkně sjednocenou povrchovou teplotou (včetně vlasů a oblečení:). Buď jsou to zombie, nebo si užívali někde pod klimatizací a ještě se nestihli rozpálit. Ti modří s červeným zadkem asi nebudou paviáni, ale právě se zvedli z hospody. Moc nerozumím těm "stínům", co lidi házejí; ty odrazy jsou ještě teplejší než povrch pod nimi, ale jak může chladnější objekt zvyšovat teplotu teplejšího povrchu, nejsou na to fyzikální zákony?

+3/0
22.7.2015 15:10
Foto

P56a39v15e62l 57K26a32s71í17k54, 83T39e72c63h42n50e43t33.23c29z

I infračervené záření se může odrážet.

+1/0
22.7.2015 15:22

M54i36c39h24a95l 40T52e26s53a79ř 4778892430181

Nojo, a sečte se záření které vysálá dlažba+záření co se odrazí od dlažby z člověka, aniž by to vypovídalo něco o změně teploty dlažby... taky se přehřívám... radši si pustím tučňáky v zoo:-)

+1/0
22.7.2015 15:55

Z79b90y41n66ě63k 21Š40a58f86a81r78č19í58k 5937148655234

Nejlépe to je vidět na projíždějících autech, která jsou teplejší, než podlaha, tam je ten odraz jasně vidět.

0/0
22.7.2015 19:21

J53a45n 26S91v11a13t74e47k 4608856798546

Ona se neodráží teplota, ale zářivý tok od okolních předmětů. Např. při jasné obloze v zimě, kdy se nejčastěji pomocí termografických systémů (termokamer) měří a následně vyhodnocují nasnímané termogramy povrchu pláště budov je velký vliv okolního vesmíru. Někdy dojde k tomu, že teplota povrchu budovy je zdánlivě nižší než teplota vzduchu kolem (např. vzduch někde okolo nuly, teplota stěny (zdánlivě) -10°C!). S tím se musí při měření a následném vyhodnocování počítat a měří se proto tzv. odražená zdánlivá teplota (pozor - teplota se neodráží, jde o odraz zářivého toku z okolí). Jsou na to metody, které bych zde mohl popsat, ale pro běžnou veřejnost stačí vědět, že pro správné měření teploty pomocí termokamery je nutné počítat s vlivem okolí. Tento vliv je tím větší, čím větší je v příslušném spektru (ve kterém měří termokamera) odrazivost povrchu měřeného předmětu. Čím větší odrazivost, tím menší emisivita (to co skutečně předmět vyzařuje). Ještě do to ho vstupuje tepelná prostupnost, ale ta se většinou bere za 0. 

Dokonce budete-li mít předmět s nějakou rovnoměrnou teplotou na celém povrchu, a přitom bude povrch z části např. kovový a z části keramický, bude zprvu zdánlivě na povrchu předmětu pomocí termokamery naměřena rozdílná teplota (byť je ve skutečnosti na celém povrchu předmětu shodná). To je právě vliv té rozdílné emisivity.

Měřit (diagnostikovat) pomocí termokamery rozhodně není triviální a není to tak, že lajk vezme kameru, zamíří, cvakne a ví, jakou má předmět teplotu. Např. za deštivého počasí byste termokamerou moc nenaměřili (správně), protože dalším faktorem, ovlivňujícím měření, je propustnost atmosféry mezi měřeným objektem a kamerou - jako na potvoru je velice nepříjemná vzdušná vlhkost... Je to podobné jako ve viditelném spektru, kdy v mlze toho taky moc nevidíte.

Těch základních parametrů důležitých pro správné měření je tuším 7 a správné stanovení jejich velikosti není rozhodně jednoduché.

Nicméně je možné vidět, kdo si před chvílí dal pivko...

+4/0
23.7.2015 7:36

H62a73n15a 48P39a54c61u59l12o65v58á 2176246769516

Máte pravdu. Ovšem termokamery nejsou koncipovány pro zabezpečení nějakého veřejného prostranství nebo uzavřených prostor, na pořízení digitálního záznamu kamerou v mlze nebo kouři je třeba úplně jiným typ IR kamery, za tímto účelem konstruované. Vývoj se v zahraničních firmách ubírá doslova mílovými kroky, navíc dochází k miniaturizaci. Například infrarot kamera X-Eye, která je u nás v prodeji, umožňuje natáčet v úplné tmě, nebo za mlhy, částečně i skrz dým, a umožňuje „vidět“ i skrz různé materiály, nebo oblečení, dokonce i „nahlédnout“ do zalepené obálky. Tato kamera umožňuje indentifikovat pachatele i přesto, že se bude maskovat slunečními brýlemi, nebo se bude ukrývat v autě, maskován neprůhlednými skly, tedy polepenými tmavou fólií. ;-)

+1/0
23.7.2015 19:24

P42a27v30e92l 32V49a24ň64h46a96r90a 9868887382910

Jak je to s tim sklem? Bych cekal, ze bezne sklo infracervene spektrum propousti bez problemu. Coz mi mimojine dokazuje Slunce, ktere mi smazi kuzi i pres okno.

+3/−1
22.7.2015 13:38

J26a59r53e78k 42W29o14l14f 5200639590

přes sklo se opravdu neopálíte...

+1/−2
22.7.2015 14:03

J13a62n 50S78o67u83k86u35p 1334154426645

Samozřejmě, že se přes sklo opálíte.

0/−2
22.7.2015 14:34

J85o32s23e59f 49H12á41j62e74k 6698730739422

...leda tak přes křemenné... :-P

0/0
22.7.2015 14:43

J57a69n 96S19o23u23k26u82p 1674884206125

Já vám nevím, ale celkem pravidelně se na dlouhých cestách v autě za zavřeným oknem opálím. Jednou sem jel na západ celý den, večer sem měl půl tváře normálně opálené.

0/0
22.7.2015 19:42

M94i27c33h12a12l 12C67h20a27l88u92p19a 6158530639173

Opaluje UV, ne IR. A UV by normálním sklem projít nemělo. Ale jsou speciální, které propouští i UV.

+1/0
22.7.2015 19:40
Foto

K32a96r38e91l 76W15á35g36n26e38r 4237915299487

A nemluvíte náhodou o ultrafialovém záření ?;-)

+1/0
23.7.2015 13:02

J13o63s33e48f 47H17á24j38e71k 6678700169312

...běžné příměsové sklo je v infračerveném spektru propustné (narozdíl od UV spektra), tu kůži vám slunce zahřívá, ale neopaluje...

+3/0
22.7.2015 14:46

P39a80v14e98l 17V68a62ň74h45a91r80a 9198277222970

No sak prave. Takze proc IR kamera nevidi pres sklo?

+1/0
22.7.2015 20:18

J74o85s73e53f 28H96á50j88e55k 6818150269102

... taky čekám na vysvětlení :-)

+1/0
22.7.2015 21:08

J17a67n 66S34v15a98t13e95k 4458336248836

Ono jde o to, že sklo je nepropustné v oblasti frekvencí, ve kterých měří termokamera (předpokládám, že jde o tzv. dlouhovlnný systém). V oblastech "near" (frekvenčně blízkých viditelnému spektru) sklo bude zřejmě propustnější, roste ale zase negativní vliv vzdušné vlhkosti. Za přesnější lze přitom považovat právě termografické systémy, pracující v tzv. dlouhovlnném spektru (proč, to je na delší diskuzi).

Takže nějaké teplo sklo pochopitelně propustí, ale ne v celém spektru.

Mimochodem této spektrálně různé propustnosti materiálů (např. skla, ale nejen skla) se využívá ve sklenících.

Viditelné světlo a část tepelného záření projde dovnitř, dopadem na půdu, rostliny atd. se část pohltí, část vyzáří zpět jak ve formě viditelného, ale i IR záření, a při cestě ven ze skleníku najednou narazí záření na pro ně neprostupnou překážku. Důsledek známe - skleníkový efekt. Bez něj by nám byl skleník jaksi k ničemu...

+1/0
23.7.2015 7:55

J59a84n 37K28a40n66č37o 9885116397953

Přesně tak. Sklo propouští záření odpovídající vyšší teplotě (u slunce cca 5000K), ale pro nižší teploty z našeho okolí je nepropustné. Proto nás slunce zahřeje i přes sklo v autě, ale za skleněnou tabulí budeme pro termokameru neviditelní.

Celá problematika je ale dost složitá a hraje v ní roli víc parametrů jako je složení materiálu, povrchová úprava, tloušťka atd.

0/0
23.7.2015 14:58

P81a96v61e13l 42V39a25ň53h35a63r45a 9748377332240

Mel byste prosim nejaky odkaz? Docela mne to zaujalo. Hlavni argument tedy je, ze Slunce jako zhruba cerne teleso o teplote 5000C s max vyzarovanym vykonem na frekvenci X je pro sklo zhruba propustna (plus minus absorbce atmosfery), zatimco pro cerna telesa o teplotach radove 10-100C jiz maji posunutou vyzarovaci krivku do frekvenci, ktere sklo pohlti. Tedy infrakamera pro vysoke teploty funguje bezproblemu i pres sklo, zatimco pro mensi teploty dosti zavisi na slozeni (ruzne primesi) a vlastnostech samotneho skla. Pochopil jsem to spravne? Chova se tak treba i ciste kremenne sklo?

0/0
23.7.2015 15:29

H83a21n23a 94P77a49c49u39l43o46v64á 2606376509476

Digitální infrakamera pro infrafotografii pracuje na trochu jiném principu než termokamera.

0/0
23.7.2015 18:34

P87a20v16e37l 69V52a18ň46h98a63r15a 9188707582950

Obavam se, ze jste mne nepresvedcil. Zmixovanim sklenikoveho efektu atmosfery (zhruba efekt vami popsany) a principem skleniku (hlavne mechanicka bariera branici uniku tepla) jste u me zcela zdiskreditoval tu prvni cast, kde mozna mate pravdu, ale proste vam to neverim. Sklenik proste pro svoji funkcni nepouziva sklenikovy efekt.

+1/0
23.7.2015 15:17

J49a62r89e16k 52W52o77l87f 5440279410

To vědět Arnie v Predátorovi tak se nemusel patlat blátem! :-P

+1/0
22.7.2015 13:25

P56e31t69r 94M74a63r26š83o26u57n 5635318956546

Hlabne to blato bym u moc nepomohlo. V te vrstve co ho na sobe mel :)

0/0
1.8.2015 9:49

J41a13n 75C94h23y44t41r68ý 2833502259975

Uffff. To měl ale Arnold štěstí.

+2/0
22.7.2015 13:12

R46u43d94o44l42f 28P92e51k20á60r24e39k 9682391549543

[blbej joke]To tam instalovali kvůlivá tomu pochodu deviantů, ne? "Pražská Pícha"[/blbej joke]

0/0
22.7.2015 11:50

V74á79c91l97a68v 20J97e21b73a21v48ý 8130969253626

To ale záběr úplně celej zcervenal...;-)

0/0
23.7.2015 0:08

K85a54r59e64l 78V49o31h22n31o13u12t 4128309520607

A co obrazu přidat momentální škálu, aby ty teploty šly odhadnout?

+3/0
22.7.2015 11:44







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.