Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Termokamera vidí pod šaty, ale ne přes sklo. Sledujte rozžhavený Staromák

Vidí stejně dobře ve dne i v naprosté tmě. Podívejte se okem speciální termokamery na extrémními teplotami rozpálené Staroměstské náměstí. U tohoto SlowTV vysílání se opravdu neochladíte. Jak v IR spektru vypadá ledový nápoj a jak třeba hlava „uchozeného“ turisty?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

K89a15r14e15l 49W48á75g27n33e91r 4227545519817

Dovolím si zde malou připomínku: pokud jde o to "nahlédnutí pod šaty", nejde o teplo, ale o infračervené světlo.

Pro infračervený (IR) filtr se díky tzv. x-ray efektu stává ex­trémně průhlednou každá vlhká syntetika. A protože se většina dámských plavek vyrábí ze synte­tických vláken, potěší tak každá žena, která se prochází v mokrých plavkách kolem ba­zénu, voyera s upraveným mobilem. Při použití infrafiltrů se stávají průhlednými především nylon a polyester. Látky takto „zprůhledněné“ bývají opatřené barevnými vzory, nebo jsou celé obarvené, při­čemž nejvíce průhledné bývají tkaniny černé a modré, červené, ale i zelené. Látky čistě bílé nebo světle žluté mají tendenci odrážet infračervené světlo, takže si na nich infra­kamera z mobilu jak se říká „vyláme zuby“, neboť tzv. x-ray efekt či efekt průhlednosti zde bude málo zřejmý. Jinak ře­čeno, kvalitní infračervený filtr umožní fotoaparátu z mobilu v některých pří­padech „vidět“ pod svrchní vrstvu dámského oblečení z tenké látky, prohlédne ně­které blůzky, ko­šile a trička, některé sukně a kalhoty, nemluvě o plavkách, které bývají z tenkého, ladné křivky těsně obepínajícího syntetického materiálu.

Zde starší článek, kde jsou i dvě černobílé fotografie, před časem po­řízené v zahraničí: ač se to zdá neuvěřitelné, obě ženy neběhaly kolem bazénu nahé, ale byly fo­ceny přes IR filtr,  po jehož připo­jení k fotoapa­rátu mobilního telefonu dochází vlastně k proměnám běžných mobilních te­lefonů v jakousi jednoduchou miniaturní „X-ray Vision“ kameru : 

http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/237423/Damy-davejte-si-pozor-nejen-u-bazenu-na-mobilove-voyery.html

+1/−1
23.7.2015 12:57

P21a21v49e35l 57V71a77ň62h50a11r90a 9508607452770

Nemohl byste mi prosim vysvetlit i proc termokamera nevidi skrze sklo? Ptal jsem se na to nize, ale bez pro mne uspokojive odpovedi.

0/0
23.7.2015 15:19
Foto

K53a44r34e20l 27W86á28g48n10e88r 4177925159447

Že termokamera nevidí skrze sklo netvrdím já, ale autor článku a potažmo redakce Technetu. Ale zřejmě by Vám to nejlépe vysvětlil pan Zbyněk Šafarčík 57854 , který můj příspěvek mínusoval, tedy předpokládám, že bude odborník na slovo vzatý.;-)

Jinak infračervené záření je elektromagnetické vlnění, které navazuje vlnovou délkou na viditelné světlo a je s ním zařazováno do oblasti optického záření. Při kvalitativním zkoušení můžete zjistit, že sklo propouští asi 80% tohoto záření, list papíru asi 8% a vlněná látka asi 6%. Kov a dřevo nevykáží žádnou propustnost, přičemž kov záření odráží a dřevo, papír i další látky je zcela nebo částečně pohlcují. Maximum intenzity tohoto optického záření leží mezi 920 nm a 1000 nm.

Pokud jde pak o konstrukci klasické  termokamery, ta je principiálně stejná jako konstrukce digitálnáho fotoaparátu. Optika (spojka z Germánia), která funguje zároveň jako filtr (tj. selektuje jen část elektromagnetického spektra, která je důležitá z hlediska bezdotykového měření teploty), soustředí dopadající elektromagnetické záření o určité vlnové délce, o kterém se hovoří obyčejně jako o teplu (proto "termo" kamera). Objektiv promítá dopadající teplené záření na tzv. detektor záření, kde dochází ke změření jeho intenzity. Tato informace je následně digitalizována a převedena ve výsledný snímek, kterému se říká termogram. Pokud měření bylo provedeno správně a za vhodných podmínek, nese pořízený snímek, tj. termogram, informaci o povrchovém rozložení teploty měřených objektů.Z hlediska principu funkce termokamery rozlišujeme dva základní typy detektorů: tepelné a fotonové. Tepelné detektory fungují na principu změny elektrických vlastností v závislosti na intenzitě dopadajícího infračerveného záření. Príkladem je tzv. mikrobolometr, který mění elektrický odpor v závislosti na intenzitě dopadajícího záření (doslova se dopadajícím zářením ohřívá). Tzv. mikrob

0/0
23.7.2015 16:17
Foto

K72a72r85e21l 24W84á26g31n53e88r 4787985499147

Tzv. mikrobolometrické pole, což je velké množství mikrobolometrů rozmístěných do 2D pole (o délce hrany nejobvykleji 1 až 2 cm), je dnes nejčastějším typem detektoru u termokamer a se­tkáme se s ním minimálně v 95 % případů. Výjimkou jsou termokamery používané pro výzkumné účely, kde může být osazen fotonový detektor za účelem zvýšení jeho citlivosti (ty jsou velmi drahé a těžké, neboť je v nich chlazení).

Jinak řečeno, u klasické termokamery, kdy nás zajímá termogram, záleží na vlnové délce IR záření i na jeho intenzitě, přičemž maximum intenzity leží na vlnových délkách mezi 920 nm a 1000 nm. Pokud nějaké určité sklo nepropouští záření o takovýchto vlnových délkách, nebo je intenzita zá­ření prakticky mizivá, pak bychom mohli hovořit o případech, kdy „termokamera nevidi skrze sklo“.

0/0
23.7.2015 17:08

H22o64n87z13a 97P73u87n66č12o37c64h63á71ř 9212595277641

Může mi někdo prozradit proč ve videu je v pozadí puštěná hudba tak nahlas, že není rozumět osobě před kamerou co říká? To je zase fušeřina a ne reportáž!

0/0
23.7.2015 11:34

M66i43c88h76a24l 78C36h75a29l55u10p55a 6558200769823

"Termokamera vidí pod šaty"

Ti, co si přečtou jenom titulek do zítřka vyprodají veškeré zásoby termokamer :-)

+1/0
22.7.2015 19:41

J15a83n 21P85a18v28e26l76k69a 3447311574511

Na to dokonce stačí i podomácku vyrobená z foťáku. Stačí z něj odstranit IR filtr, který blokuje IR a nahradit IR filtrem, který blokuje viditelné světlo.

+1/0
23.7.2015 12:45

M73i65c13h87a31l 45C19h72a88l43u38p22a 6838520739423

Částečně to IR bere taky, minimálně jde kamerou z mobilu vidět svítit třeba dálkové ovladače

0/0
23.7.2015 12:56

J21a91n 59P81a57v87e98l73k19a 3457491654291

Jj. Vlny, blízké viditelným filtr pustí, ale nepronikají látkou. Je potřeba využít nejdelší vlny, které je schopen pobrat senzor a eliminovat viditelné aby ze snímku zmizely odrazy od látky.

0/0
23.7.2015 14:28
Foto

K42a91r31e83l 11W62á51g21n33e20r 4107145929717

Jedná se o tzv. x-ray efekt. Ten v digitálních kamerách a fotoaparátech byl objeven roku 1997, kdy firma  Sony Corporation přišla s novou řadou modelů videokamer Handycam. Některé mo­dely z nové řady se již chlubily funkcí Nightshot 0 Lux, která dovolovala užívat kameru i za velmi špatných světelných podmínek, dokonce i ve tmě. Nedlouho poté, co se nový Handycam stal populárním, amatéři v Japonsku zjistili, že jim přidání infračerveného filtru firmy Hoya při natáčení za denního světla u bazénu umožnilo pozorovat ženské vnady skrz plavky. Krátce poté pak ja­pon­ský pánský časopis zveřejňuje informaci o tom, že je možné vidět prostřednictvím Handycamu přes oblečení a zpráva se za pomoci internetu rychlostí blesku rozšířila po celém světě. Nicméně fakt, že pro dosažení x-ray efektu je třeba připojit k videokameře ještě vhodný infrafiltr, zůstal vět­šině amatérů neznámý. Popadli Handycam, zapnuli režim Nightshot a začali natá­čet. Jenže bez přidání infrafiltru pochopitelně neuspěli, pročež pak trvali na tom, že x-ray efekt z digitál­ních kamer není než pouhý podvod a výmysl. Jak se však ukázalo, mnozí z fotografů, pořizujících infračervené snímky digitálním fotoaparátem, při ověřování kvality filtrů na tento efekt také narazili. V dalších letech dokonce začala firma Pana­sonic vyba­vovat ně­které modely svých kamer funkcí Nightview 0 Lux, která pracuje podobným způsobem jako Nightshot 0 LUX od Sony, což nadšencům přineslo další možnosti nahlížení pod některé ne­průhledné látky.

+1/0
23.7.2015 18:15
Foto

K54a97r12e65l 54W82á65g77n83e48r 4987635739907

Při infračervených efektech se také užívá Infrarot Cut Filter (ICF). Tento filtr umožňuje záznam prostřednictvím viditel­ného světla, ale snižuje průchod veškerého světla infračerveného. Chcete-li pořídit tzv. „fluo­rescenčně průhledný“ obraz, je třeba odstínit světelný zdroj Infrarot Cut filtrem a odfiltrovat infra­červené záření vydávané zdrojem. Ovšem i paprsky z viditelného záření, které tu zůstá­vají, obsa­hují některé frekvence neviditelného infrasvětla. Vestavěný Pass filter pak umožňuje pouze těmto nově vytvo­řeným infračerveným paprskům proniknout do digitální videokamery či digitálního fotoaparátu. Tato technika často odhalí vlastnosti objektu, které nejsou zcela evidentní z jiných vyšetřovacích metod, včetně klasického x-ray efektu. Například chlorofyl v rostlinách pak fluoreskuje, což umožňuje stu­dium některých chorob rostlin. Stejně tak může být tato technika použita pro studium barev, cha­rakteru dřeva, padělaných obrazů starých mistrů, ale i úředních dokladů, přičemž lze někdy získat překvapivé výsledky.

+2/0
23.7.2015 18:15

V93l52a80s78t89i39m96i22l 53M21e30d10ř61i18c11k90ý 8554884858420

a kolik to stálo městský části ?, :-)R^

+1/0
22.7.2015 18:21

M10a70r52t90i66n 98N50o57v53a31k 2300360707578

Ve chvíli, kdy se Arnold zchladil díky bahnu na teplotu okolí, stal se pro Predátora neviditelným.

Prosim pisalka at se vrati na zakaldni skolu.

+1/−2
22.7.2015 17:38

J68a51k40u20b 73S95ú59k11e86n81í65k 1918730649

Stačí dočíst článek;-)

0/0
22.7.2015 18:25

M86a38r59t23i31n 73N29o50v60a24k 2780480817528

tak pokracuji ve cteni krome plno polopravd a  zastavuji se u "Například skleněné povrchy teplo nepropouštějí snadno, naopak jej odrážejí jako zrcadlo."  to uz me vazne boli hlava a cist dal odmitam

+4/−1
22.7.2015 19:17

R89a33d83o58s51l92a66v 69K80l80a92u36d41a 5224888864972

Asi tak. Autora článku bych na odpoledne postavil do prosklené zastávky. Ten by se hodně divil.

+2/0
22.7.2015 19:20

J91a44n 63P28a92v18e97l62k50a 3177171374601

Neberete v úvahu, že spektrum dopadajiciho záření je jiné, než vyzareneho zpět.

0/0
23.7.2015 16:06

Z70b91y52n68ě76k 13Š32a23f98a17r93č15í57k 5667868895604

Je to hrozná blbost. Ten film jsem v tom okamžiku vypínal.

0/0
22.7.2015 19:16

R40a62d62o32s44l83a63v 59K81l34a30u17d44a 5844388184192

Zatímco to že bojoval proti mimozemšťanovi ti přišlo naprosto normální:-P

+2/0
22.7.2015 19:24

Z88b49y66n63ě19k 65Š73a98f83a49r57č69í36k 5317188125204

Ano, s tím problém nemám. Od toho je fi ve slově sci-fi. Mělo by tam ale být zastoupeno i to sci.

+1/0
22.7.2015 19:36
Foto

E53v54a 14V26i85n37k92l86e51r82o25v77á 8236785852953

Mimochodem, jednou to zkoušeli Bořiči mýtů a to bahno je nepoužitelný. Zaprvé z týpka hned opadávala a než ho celýho oplácali, stejně už na dřívějších místech zase zčervenal. Bylo to v díle, kde se snažili obelstít různý typy zabezpečovacích zařízení.

0/0
6.8.2015 23:35

R68a26d29o35s51l73a88v 63K48l93a36u92d32a 5594258274952

Koukám, Jan Hus je pěkně rozžhavenej. :-P

0/0
22.7.2015 16:39

M90a40r34e91k 33K60l56u78f22a 3358504944846

Na připomenutí žáru z roku 1415 (ja vím, je to nevkusný fór) :-)

0/0
22.7.2015 21:44

M15i63c61h11a20l 11T82e59s46a63ř 4908652310591

Momentálně jsou turisti nejchladnějšími objekty v záběru:) Čas od času se tam mihne někdo s pěkně sjednocenou povrchovou teplotou (včetně vlasů a oblečení:). Buď jsou to zombie, nebo si užívali někde pod klimatizací a ještě se nestihli rozpálit. Ti modří s červeným zadkem asi nebudou paviáni, ale právě se zvedli z hospody. Moc nerozumím těm "stínům", co lidi házejí; ty odrazy jsou ještě teplejší než povrch pod nimi, ale jak může chladnější objekt zvyšovat teplotu teplejšího povrchu, nejsou na to fyzikální zákony?

+3/0
22.7.2015 15:10
Foto

P44a69v36e35l 64K28a86s81í53k92, 71T17e68c49h22n25e33t92.77c43z

I infračervené záření se může odrážet.

+1/0
22.7.2015 15:22

M40i73c90h22a58l 42T66e59s36a49ř 4688692720261

Nojo, a sečte se záření které vysálá dlažba+záření co se odrazí od dlažby z člověka, aniž by to vypovídalo něco o změně teploty dlažby... taky se přehřívám... radši si pustím tučňáky v zoo:-)

+1/0
22.7.2015 15:55

Z86b52y86n69ě31k 18Š13a60f69a88r93č50í61k 5707448225694

Nejlépe to je vidět na projíždějících autech, která jsou teplejší, než podlaha, tam je ten odraz jasně vidět.

0/0
22.7.2015 19:21

J22a31n 90S84v53a56t77e92k 4968686598416

Ona se neodráží teplota, ale zářivý tok od okolních předmětů. Např. při jasné obloze v zimě, kdy se nejčastěji pomocí termografických systémů (termokamer) měří a následně vyhodnocují nasnímané termogramy povrchu pláště budov je velký vliv okolního vesmíru. Někdy dojde k tomu, že teplota povrchu budovy je zdánlivě nižší než teplota vzduchu kolem (např. vzduch někde okolo nuly, teplota stěny (zdánlivě) -10°C!). S tím se musí při měření a následném vyhodnocování počítat a měří se proto tzv. odražená zdánlivá teplota (pozor - teplota se neodráží, jde o odraz zářivého toku z okolí). Jsou na to metody, které bych zde mohl popsat, ale pro běžnou veřejnost stačí vědět, že pro správné měření teploty pomocí termokamery je nutné počítat s vlivem okolí. Tento vliv je tím větší, čím větší je v příslušném spektru (ve kterém měří termokamera) odrazivost povrchu měřeného předmětu. Čím větší odrazivost, tím menší emisivita (to co skutečně předmět vyzařuje). Ještě do to ho vstupuje tepelná prostupnost, ale ta se většinou bere za 0. 

Dokonce budete-li mít předmět s nějakou rovnoměrnou teplotou na celém povrchu, a přitom bude povrch z části např. kovový a z části keramický, bude zprvu zdánlivě na povrchu předmětu pomocí termokamery naměřena rozdílná teplota (byť je ve skutečnosti na celém povrchu předmětu shodná). To je právě vliv té rozdílné emisivity.

Měřit (diagnostikovat) pomocí termokamery rozhodně není triviální a není to tak, že lajk vezme kameru, zamíří, cvakne a ví, jakou má předmět teplotu. Např. za deštivého počasí byste termokamerou moc nenaměřili (správně), protože dalším faktorem, ovlivňujícím měření, je propustnost atmosféry mezi měřeným objektem a kamerou - jako na potvoru je velice nepříjemná vzdušná vlhkost... Je to podobné jako ve viditelném spektru, kdy v mlze toho taky moc nevidíte.

Těch základních parametrů důležitých pro správné měření je tuším 7 a správné stanovení jejich velikosti není rozhodně jednoduché.

Nicméně je možné vidět, kdo si před chvílí dal pivko...

+4/0
23.7.2015 7:36

H84a33n98a 90P80a96c35u54l12o84v73á 2826696839966

Máte pravdu. Ovšem termokamery nejsou koncipovány pro zabezpečení nějakého veřejného prostranství nebo uzavřených prostor, na pořízení digitálního záznamu kamerou v mlze nebo kouři je třeba úplně jiným typ IR kamery, za tímto účelem konstruované. Vývoj se v zahraničních firmách ubírá doslova mílovými kroky, navíc dochází k miniaturizaci. Například infrarot kamera X-Eye, která je u nás v prodeji, umožňuje natáčet v úplné tmě, nebo za mlhy, částečně i skrz dým, a umožňuje „vidět“ i skrz různé materiály, nebo oblečení, dokonce i „nahlédnout“ do zalepené obálky. Tato kamera umožňuje indentifikovat pachatele i přesto, že se bude maskovat slunečními brýlemi, nebo se bude ukrývat v autě, maskován neprůhlednými skly, tedy polepenými tmavou fólií. ;-)

+1/0
23.7.2015 19:24

P70a96v71e32l 46V66a36ň46h78a87r71a 9398737922720

Jak je to s tim sklem? Bych cekal, ze bezne sklo infracervene spektrum propousti bez problemu. Coz mi mimojine dokazuje Slunce, ktere mi smazi kuzi i pres okno.

+3/−1
22.7.2015 13:38

J61a58r70e74k 46W89o12l68f 5630449880

přes sklo se opravdu neopálíte...

+1/−2
22.7.2015 14:03

J20a84n 48S48o30u10k55u85p 1804314736315

Samozřejmě, že se přes sklo opálíte.

0/−2
22.7.2015 14:34

J92o15s48e53f 20H28á51j33e41k 6818490369132

...leda tak přes křemenné... :-P

0/0
22.7.2015 14:43

J18a32n 93S93o11u42k36u43p 1364804876965

Já vám nevím, ale celkem pravidelně se na dlouhých cestách v autě za zavřeným oknem opálím. Jednou sem jel na západ celý den, večer sem měl půl tváře normálně opálené.

0/0
22.7.2015 19:42

M86i25c53h91a71l 97C39h64a65l35u91p78a 6838270399123

Opaluje UV, ne IR. A UV by normálním sklem projít nemělo. Ale jsou speciální, které propouští i UV.

+1/0
22.7.2015 19:40
Foto

K16a69r57e44l 40W96á16g61n83e48r 4937395949217

A nemluvíte náhodou o ultrafialovém záření ?;-)

+1/0
23.7.2015 13:02

J26o50s95e33f 12H96á41j69e82k 6198700469812

...běžné příměsové sklo je v infračerveném spektru propustné (narozdíl od UV spektra), tu kůži vám slunce zahřívá, ale neopaluje...

+3/0
22.7.2015 14:46

P40a24v19e83l 12V34a37ň65h33a52r66a 9598797632690

No sak prave. Takze proc IR kamera nevidi pres sklo?

+1/0
22.7.2015 20:18

J53o76s67e44f 53H49á83j95e55k 6808300979422

... taky čekám na vysvětlení :-)

+1/0
22.7.2015 21:08

J32a59n 86S96v58a66t91e51k 4988456698126

Ono jde o to, že sklo je nepropustné v oblasti frekvencí, ve kterých měří termokamera (předpokládám, že jde o tzv. dlouhovlnný systém). V oblastech "near" (frekvenčně blízkých viditelnému spektru) sklo bude zřejmě propustnější, roste ale zase negativní vliv vzdušné vlhkosti. Za přesnější lze přitom považovat právě termografické systémy, pracující v tzv. dlouhovlnném spektru (proč, to je na delší diskuzi).

Takže nějaké teplo sklo pochopitelně propustí, ale ne v celém spektru.

Mimochodem této spektrálně různé propustnosti materiálů (např. skla, ale nejen skla) se využívá ve sklenících.

Viditelné světlo a část tepelného záření projde dovnitř, dopadem na půdu, rostliny atd. se část pohltí, část vyzáří zpět jak ve formě viditelného, ale i IR záření, a při cestě ven ze skleníku najednou narazí záření na pro ně neprostupnou překážku. Důsledek známe - skleníkový efekt. Bez něj by nám byl skleník jaksi k ničemu...

+1/0
23.7.2015 7:55

J72a83n 46K53a48n36č86o 9915256747273

Přesně tak. Sklo propouští záření odpovídající vyšší teplotě (u slunce cca 5000K), ale pro nižší teploty z našeho okolí je nepropustné. Proto nás slunce zahřeje i přes sklo v autě, ale za skleněnou tabulí budeme pro termokameru neviditelní.

Celá problematika je ale dost složitá a hraje v ní roli víc parametrů jako je složení materiálu, povrchová úprava, tloušťka atd.

0/0
23.7.2015 14:58

P96a96v43e68l 38V62a14ň90h14a15r46a 9548187912860

Mel byste prosim nejaky odkaz? Docela mne to zaujalo. Hlavni argument tedy je, ze Slunce jako zhruba cerne teleso o teplote 5000C s max vyzarovanym vykonem na frekvenci X je pro sklo zhruba propustna (plus minus absorbce atmosfery), zatimco pro cerna telesa o teplotach radove 10-100C jiz maji posunutou vyzarovaci krivku do frekvenci, ktere sklo pohlti. Tedy infrakamera pro vysoke teploty funguje bezproblemu i pres sklo, zatimco pro mensi teploty dosti zavisi na slozeni (ruzne primesi) a vlastnostech samotneho skla. Pochopil jsem to spravne? Chova se tak treba i ciste kremenne sklo?

0/0
23.7.2015 15:29

H21a69n18a 17P65a15c65u75l10o58v12á 2426926219496

Digitální infrakamera pro infrafotografii pracuje na trochu jiném principu než termokamera.

0/0
23.7.2015 18:34

P83a58v69e60l 31V96a84ň65h94a68r91a 9508967302760

Obavam se, ze jste mne nepresvedcil. Zmixovanim sklenikoveho efektu atmosfery (zhruba efekt vami popsany) a principem skleniku (hlavne mechanicka bariera branici uniku tepla) jste u me zcela zdiskreditoval tu prvni cast, kde mozna mate pravdu, ale proste vam to neverim. Sklenik proste pro svoji funkcni nepouziva sklenikovy efekt.

+1/0
23.7.2015 15:17

J54a56r68e63k 96W33o75l38f 5670809250

To vědět Arnie v Predátorovi tak se nemusel patlat blátem! :-P

+1/0
22.7.2015 13:25

P57e33t15r 45M15a36r41š64o57u24n 5185778626476

Hlabne to blato bym u moc nepomohlo. V te vrstve co ho na sobe mel :)

0/0
1.8.2015 9:49

J66a28n 76C48h37y10t13r73ý 2713282849115

Uffff. To měl ale Arnold štěstí.

+2/0
22.7.2015 13:12

R39u42d12o55l90f 87P45e72k73á79r30e88k 9422601849483

[blbej joke]To tam instalovali kvůlivá tomu pochodu deviantů, ne? "Pražská Pícha"[/blbej joke]

0/0
22.7.2015 11:50

V15á67c76l92a30v 95J78e55b37a11v67ý 8770509843146

To ale záběr úplně celej zcervenal...;-)

0/0
23.7.2015 0:08

K29a44r75e93l 39V19o66h36n72o15u88t 4678469380447

A co obrazu přidat momentální škálu, aby ty teploty šly odhadnout?

+3/0
22.7.2015 11:44







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.