Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Termokamera vidí pod šaty, ale ne přes sklo. Sledujte rozžhavený Staromák

Vidí stejně dobře ve dne i v naprosté tmě. Podívejte se okem speciální termokamery na extrémními teplotami rozpálené Staroměstské náměstí. U tohoto SlowTV vysílání se opravdu neochladíte. Jak v IR spektru vypadá ledový nápoj a jak třeba hlava „uchozeného“ turisty?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

K25a35r70e41l 42W93á73g51n68e34r 4227845639857

Dovolím si zde malou připomínku: pokud jde o to "nahlédnutí pod šaty", nejde o teplo, ale o infračervené světlo.

Pro infračervený (IR) filtr se díky tzv. x-ray efektu stává ex­trémně průhlednou každá vlhká syntetika. A protože se většina dámských plavek vyrábí ze synte­tických vláken, potěší tak každá žena, která se prochází v mokrých plavkách kolem ba­zénu, voyera s upraveným mobilem. Při použití infrafiltrů se stávají průhlednými především nylon a polyester. Látky takto „zprůhledněné“ bývají opatřené barevnými vzory, nebo jsou celé obarvené, při­čemž nejvíce průhledné bývají tkaniny černé a modré, červené, ale i zelené. Látky čistě bílé nebo světle žluté mají tendenci odrážet infračervené světlo, takže si na nich infra­kamera z mobilu jak se říká „vyláme zuby“, neboť tzv. x-ray efekt či efekt průhlednosti zde bude málo zřejmý. Jinak ře­čeno, kvalitní infračervený filtr umožní fotoaparátu z mobilu v některých pří­padech „vidět“ pod svrchní vrstvu dámského oblečení z tenké látky, prohlédne ně­které blůzky, ko­šile a trička, některé sukně a kalhoty, nemluvě o plavkách, které bývají z tenkého, ladné křivky těsně obepínajícího syntetického materiálu.

Zde starší článek, kde jsou i dvě černobílé fotografie, před časem po­řízené v zahraničí: ač se to zdá neuvěřitelné, obě ženy neběhaly kolem bazénu nahé, ale byly fo­ceny přes IR filtr,  po jehož připo­jení k fotoapa­rátu mobilního telefonu dochází vlastně k proměnám běžných mobilních te­lefonů v jakousi jednoduchou miniaturní „X-ray Vision“ kameru : 

http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/237423/Damy-davejte-si-pozor-nejen-u-bazenu-na-mobilove-voyery.html

+1/−1
23.7.2015 12:57

P21a91v35e45l 74V29a19ň29h74a11r32a 9678527392210

Nemohl byste mi prosim vysvetlit i proc termokamera nevidi skrze sklo? Ptal jsem se na to nize, ale bez pro mne uspokojive odpovedi.

0/0
23.7.2015 15:19
Foto

K19a93r92e37l 38W16á54g61n97e50r 4107485619247

Že termokamera nevidí skrze sklo netvrdím já, ale autor článku a potažmo redakce Technetu. Ale zřejmě by Vám to nejlépe vysvětlil pan Zbyněk Šafarčík 57854 , který můj příspěvek mínusoval, tedy předpokládám, že bude odborník na slovo vzatý.;-)

Jinak infračervené záření je elektromagnetické vlnění, které navazuje vlnovou délkou na viditelné světlo a je s ním zařazováno do oblasti optického záření. Při kvalitativním zkoušení můžete zjistit, že sklo propouští asi 80% tohoto záření, list papíru asi 8% a vlněná látka asi 6%. Kov a dřevo nevykáží žádnou propustnost, přičemž kov záření odráží a dřevo, papír i další látky je zcela nebo částečně pohlcují. Maximum intenzity tohoto optického záření leží mezi 920 nm a 1000 nm.

Pokud jde pak o konstrukci klasické  termokamery, ta je principiálně stejná jako konstrukce digitálnáho fotoaparátu. Optika (spojka z Germánia), která funguje zároveň jako filtr (tj. selektuje jen část elektromagnetického spektra, která je důležitá z hlediska bezdotykového měření teploty), soustředí dopadající elektromagnetické záření o určité vlnové délce, o kterém se hovoří obyčejně jako o teplu (proto "termo" kamera). Objektiv promítá dopadající teplené záření na tzv. detektor záření, kde dochází ke změření jeho intenzity. Tato informace je následně digitalizována a převedena ve výsledný snímek, kterému se říká termogram. Pokud měření bylo provedeno správně a za vhodných podmínek, nese pořízený snímek, tj. termogram, informaci o povrchovém rozložení teploty měřených objektů.Z hlediska principu funkce termokamery rozlišujeme dva základní typy detektorů: tepelné a fotonové. Tepelné detektory fungují na principu změny elektrických vlastností v závislosti na intenzitě dopadajícího infračerveného záření. Príkladem je tzv. mikrobolometr, který mění elektrický odpor v závislosti na intenzitě dopadajícího záření (doslova se dopadajícím zářením ohřívá). Tzv. mikrob

0/0
23.7.2015 16:17
Foto

K37a98r52e29l 27W34á36g47n10e48r 4297625849447

Tzv. mikrobolometrické pole, což je velké množství mikrobolometrů rozmístěných do 2D pole (o délce hrany nejobvykleji 1 až 2 cm), je dnes nejčastějším typem detektoru u termokamer a se­tkáme se s ním minimálně v 95 % případů. Výjimkou jsou termokamery používané pro výzkumné účely, kde může být osazen fotonový detektor za účelem zvýšení jeho citlivosti (ty jsou velmi drahé a těžké, neboť je v nich chlazení).

Jinak řečeno, u klasické termokamery, kdy nás zajímá termogram, záleží na vlnové délce IR záření i na jeho intenzitě, přičemž maximum intenzity leží na vlnových délkách mezi 920 nm a 1000 nm. Pokud nějaké určité sklo nepropouští záření o takovýchto vlnových délkách, nebo je intenzita zá­ření prakticky mizivá, pak bychom mohli hovořit o případech, kdy „termokamera nevidi skrze sklo“.

0/0
23.7.2015 17:08

H82o77n90z19a 33P93u40n80č28o39c63h45á92ř 9312785867721

Může mi někdo prozradit proč ve videu je v pozadí puštěná hudba tak nahlas, že není rozumět osobě před kamerou co říká? To je zase fušeřina a ne reportáž!

0/0
23.7.2015 11:34

M67i19c24h81a37l 63C72h71a55l65u76p20a 6258250829443

"Termokamera vidí pod šaty"

Ti, co si přečtou jenom titulek do zítřka vyprodají veškeré zásoby termokamer :-)

+1/0
22.7.2015 19:41

J47a46n 54P66a52v12e31l60k74a 3867131214921

Na to dokonce stačí i podomácku vyrobená z foťáku. Stačí z něj odstranit IR filtr, který blokuje IR a nahradit IR filtrem, který blokuje viditelné světlo.

+1/0
23.7.2015 12:45

M32i86c54h46a40l 65C66h18a11l65u21p60a 6758880859683

Částečně to IR bere taky, minimálně jde kamerou z mobilu vidět svítit třeba dálkové ovladače

0/0
23.7.2015 12:56

J44a72n 73P24a68v96e46l88k17a 3707891184231

Jj. Vlny, blízké viditelným filtr pustí, ale nepronikají látkou. Je potřeba využít nejdelší vlny, které je schopen pobrat senzor a eliminovat viditelné aby ze snímku zmizely odrazy od látky.

0/0
23.7.2015 14:28
Foto

K96a23r62e42l 42W10á27g69n24e50r 4197865799877

Jedná se o tzv. x-ray efekt. Ten v digitálních kamerách a fotoaparátech byl objeven roku 1997, kdy firma  Sony Corporation přišla s novou řadou modelů videokamer Handycam. Některé mo­dely z nové řady se již chlubily funkcí Nightshot 0 Lux, která dovolovala užívat kameru i za velmi špatných světelných podmínek, dokonce i ve tmě. Nedlouho poté, co se nový Handycam stal populárním, amatéři v Japonsku zjistili, že jim přidání infračerveného filtru firmy Hoya při natáčení za denního světla u bazénu umožnilo pozorovat ženské vnady skrz plavky. Krátce poté pak ja­pon­ský pánský časopis zveřejňuje informaci o tom, že je možné vidět prostřednictvím Handycamu přes oblečení a zpráva se za pomoci internetu rychlostí blesku rozšířila po celém světě. Nicméně fakt, že pro dosažení x-ray efektu je třeba připojit k videokameře ještě vhodný infrafiltr, zůstal vět­šině amatérů neznámý. Popadli Handycam, zapnuli režim Nightshot a začali natá­čet. Jenže bez přidání infrafiltru pochopitelně neuspěli, pročež pak trvali na tom, že x-ray efekt z digitál­ních kamer není než pouhý podvod a výmysl. Jak se však ukázalo, mnozí z fotografů, pořizujících infračervené snímky digitálním fotoaparátem, při ověřování kvality filtrů na tento efekt také narazili. V dalších letech dokonce začala firma Pana­sonic vyba­vovat ně­které modely svých kamer funkcí Nightview 0 Lux, která pracuje podobným způsobem jako Nightshot 0 LUX od Sony, což nadšencům přineslo další možnosti nahlížení pod některé ne­průhledné látky.

+1/0
23.7.2015 18:15
Foto

K31a73r96e46l 77W38á27g21n72e19r 4397285189277

Při infračervených efektech se také užívá Infrarot Cut Filter (ICF). Tento filtr umožňuje záznam prostřednictvím viditel­ného světla, ale snižuje průchod veškerého světla infračerveného. Chcete-li pořídit tzv. „fluo­rescenčně průhledný“ obraz, je třeba odstínit světelný zdroj Infrarot Cut filtrem a odfiltrovat infra­červené záření vydávané zdrojem. Ovšem i paprsky z viditelného záření, které tu zůstá­vají, obsa­hují některé frekvence neviditelného infrasvětla. Vestavěný Pass filter pak umožňuje pouze těmto nově vytvo­řeným infračerveným paprskům proniknout do digitální videokamery či digitálního fotoaparátu. Tato technika často odhalí vlastnosti objektu, které nejsou zcela evidentní z jiných vyšetřovacích metod, včetně klasického x-ray efektu. Například chlorofyl v rostlinách pak fluoreskuje, což umožňuje stu­dium některých chorob rostlin. Stejně tak může být tato technika použita pro studium barev, cha­rakteru dřeva, padělaných obrazů starých mistrů, ale i úředních dokladů, přičemž lze někdy získat překvapivé výsledky.

+2/0
23.7.2015 18:15
Foto

V57l10a51s57t94i27m91i51l 24M46e22d56ř53i67c26k12ý 8584724598190

a kolik to stálo městský části ?, :-)R^

+1/0
22.7.2015 18:21

M66a10r85t95i92n 71N45o67v95a51k 2680320697978

Ve chvíli, kdy se Arnold zchladil díky bahnu na teplotu okolí, stal se pro Predátora neviditelným.

Prosim pisalka at se vrati na zakaldni skolu.

+1/−2
22.7.2015 17:38

J61a95k91u19b 45S31ú92k14e81n54í31k 1418260699

Stačí dočíst článek;-)

0/0
22.7.2015 18:25

M67a15r92t37i69n 44N67o47v42a50k 2710970337308

tak pokracuji ve cteni krome plno polopravd a  zastavuji se u "Například skleněné povrchy teplo nepropouštějí snadno, naopak jej odrážejí jako zrcadlo."  to uz me vazne boli hlava a cist dal odmitam

+4/−1
22.7.2015 19:17

R16a56d49o70s87l30a96v 27K49l62a79u50d72a 5444178804242

Asi tak. Autora článku bych na odpoledne postavil do prosklené zastávky. Ten by se hodně divil.

+2/0
22.7.2015 19:20

J47a49n 13P51a35v82e63l38k42a 3387261384541

Neberete v úvahu, že spektrum dopadajiciho záření je jiné, než vyzareneho zpět.

0/0
23.7.2015 16:06

Z75b94y59n93ě79k 61Š48a74f90a54r81č46í18k 5757878165634

Je to hrozná blbost. Ten film jsem v tom okamžiku vypínal.

0/0
22.7.2015 19:16

R27a73d96o42s89l82a85v 79K12l15a24u86d33a 5914648874322

Zatímco to že bojoval proti mimozemšťanovi ti přišlo naprosto normální:-P

+2/0
22.7.2015 19:24

Z33b35y73n77ě84k 22Š11a61f98a73r22č95í53k 5467558615544

Ano, s tím problém nemám. Od toho je fi ve slově sci-fi. Mělo by tam ale být zastoupeno i to sci.

+1/0
22.7.2015 19:36
Foto

E31v62a 21V79i77n62k68l20e92r80o45v69á 8766665572533

Mimochodem, jednou to zkoušeli Bořiči mýtů a to bahno je nepoužitelný. Zaprvé z týpka hned opadávala a než ho celýho oplácali, stejně už na dřívějších místech zase zčervenal. Bylo to v díle, kde se snažili obelstít různý typy zabezpečovacích zařízení.

0/0
6.8.2015 23:35

R52a87d64o82s37l52a95v 21K29l88a30u86d16a 5894188694502

Koukám, Jan Hus je pěkně rozžhavenej. :-P

0/0
22.7.2015 16:39

M77a39r19e65k 69K22l55u95f25a 3268124174806

Na připomenutí žáru z roku 1415 (ja vím, je to nevkusný fór) :-)

0/0
22.7.2015 21:44

M62i14c44h38a94l 91T12e73s88a48ř 4348682820651

Momentálně jsou turisti nejchladnějšími objekty v záběru:) Čas od času se tam mihne někdo s pěkně sjednocenou povrchovou teplotou (včetně vlasů a oblečení:). Buď jsou to zombie, nebo si užívali někde pod klimatizací a ještě se nestihli rozpálit. Ti modří s červeným zadkem asi nebudou paviáni, ale právě se zvedli z hospody. Moc nerozumím těm "stínům", co lidi házejí; ty odrazy jsou ještě teplejší než povrch pod nimi, ale jak může chladnější objekt zvyšovat teplotu teplejšího povrchu, nejsou na to fyzikální zákony?

+3/0
22.7.2015 15:10
Foto

P42a79v88e16l 74K54a60s16í26k79, 24T43e31c94h69n81e55t80.94c27z

I infračervené záření se může odrážet.

+1/0
22.7.2015 15:22

M80i49c34h11a54l 78T74e57s75a65ř 4308262440531

Nojo, a sečte se záření které vysálá dlažba+záření co se odrazí od dlažby z člověka, aniž by to vypovídalo něco o změně teploty dlažby... taky se přehřívám... radši si pustím tučňáky v zoo:-)

+1/0
22.7.2015 15:55

Z71b39y81n45ě22k 11Š15a17f52a37r22č25í77k 5687518935784

Nejlépe to je vidět na projíždějících autech, která jsou teplejší, než podlaha, tam je ten odraz jasně vidět.

0/0
22.7.2015 19:21

J52a22n 12S70v25a97t49e80k 4728106818416

Ona se neodráží teplota, ale zářivý tok od okolních předmětů. Např. při jasné obloze v zimě, kdy se nejčastěji pomocí termografických systémů (termokamer) měří a následně vyhodnocují nasnímané termogramy povrchu pláště budov je velký vliv okolního vesmíru. Někdy dojde k tomu, že teplota povrchu budovy je zdánlivě nižší než teplota vzduchu kolem (např. vzduch někde okolo nuly, teplota stěny (zdánlivě) -10°C!). S tím se musí při měření a následném vyhodnocování počítat a měří se proto tzv. odražená zdánlivá teplota (pozor - teplota se neodráží, jde o odraz zářivého toku z okolí). Jsou na to metody, které bych zde mohl popsat, ale pro běžnou veřejnost stačí vědět, že pro správné měření teploty pomocí termokamery je nutné počítat s vlivem okolí. Tento vliv je tím větší, čím větší je v příslušném spektru (ve kterém měří termokamera) odrazivost povrchu měřeného předmětu. Čím větší odrazivost, tím menší emisivita (to co skutečně předmět vyzařuje). Ještě do to ho vstupuje tepelná prostupnost, ale ta se většinou bere za 0. 

Dokonce budete-li mít předmět s nějakou rovnoměrnou teplotou na celém povrchu, a přitom bude povrch z části např. kovový a z části keramický, bude zprvu zdánlivě na povrchu předmětu pomocí termokamery naměřena rozdílná teplota (byť je ve skutečnosti na celém povrchu předmětu shodná). To je právě vliv té rozdílné emisivity.

Měřit (diagnostikovat) pomocí termokamery rozhodně není triviální a není to tak, že lajk vezme kameru, zamíří, cvakne a ví, jakou má předmět teplotu. Např. za deštivého počasí byste termokamerou moc nenaměřili (správně), protože dalším faktorem, ovlivňujícím měření, je propustnost atmosféry mezi měřeným objektem a kamerou - jako na potvoru je velice nepříjemná vzdušná vlhkost... Je to podobné jako ve viditelném spektru, kdy v mlze toho taky moc nevidíte.

Těch základních parametrů důležitých pro správné měření je tuším 7 a správné stanovení jejich velikosti není rozhodně jednoduché.

Nicméně je možné vidět, kdo si před chvílí dal pivko...

+4/0
23.7.2015 7:36

H67a14n57a 22P15a59c26u19l26o97v58á 2156786439266

Máte pravdu. Ovšem termokamery nejsou koncipovány pro zabezpečení nějakého veřejného prostranství nebo uzavřených prostor, na pořízení digitálního záznamu kamerou v mlze nebo kouři je třeba úplně jiným typ IR kamery, za tímto účelem konstruované. Vývoj se v zahraničních firmách ubírá doslova mílovými kroky, navíc dochází k miniaturizaci. Například infrarot kamera X-Eye, která je u nás v prodeji, umožňuje natáčet v úplné tmě, nebo za mlhy, částečně i skrz dým, a umožňuje „vidět“ i skrz různé materiály, nebo oblečení, dokonce i „nahlédnout“ do zalepené obálky. Tato kamera umožňuje indentifikovat pachatele i přesto, že se bude maskovat slunečními brýlemi, nebo se bude ukrývat v autě, maskován neprůhlednými skly, tedy polepenými tmavou fólií. ;-)

+1/0
23.7.2015 19:24

P58a26v66e58l 79V17a23ň35h47a91r40a 9698687662470

Jak je to s tim sklem? Bych cekal, ze bezne sklo infracervene spektrum propousti bez problemu. Coz mi mimojine dokazuje Slunce, ktere mi smazi kuzi i pres okno.

+3/−1
22.7.2015 13:38

J71a29r42e17k 70W95o53l21f 5290559460

přes sklo se opravdu neopálíte...

+1/−2
22.7.2015 14:03

J43a61n 43S95o14u21k20u29p 1154644246825

Samozřejmě, že se přes sklo opálíte.

0/−2
22.7.2015 14:34

J24o82s86e95f 43H85á66j67e85k 6498560419212

...leda tak přes křemenné... :-P

0/0
22.7.2015 14:43

J42a59n 11S18o86u30k22u47p 1594604766915

Já vám nevím, ale celkem pravidelně se na dlouhých cestách v autě za zavřeným oknem opálím. Jednou sem jel na západ celý den, večer sem měl půl tváře normálně opálené.

0/0
22.7.2015 19:42

M85i58c43h64a56l 56C27h65a64l27u34p55a 6228650249843

Opaluje UV, ne IR. A UV by normálním sklem projít nemělo. Ale jsou speciální, které propouští i UV.

+1/0
22.7.2015 19:40
Foto

K68a78r75e75l 92W49á72g10n76e68r 4147555369617

A nemluvíte náhodou o ultrafialovém záření ?;-)

+1/0
23.7.2015 13:02

J12o44s36e45f 65H93á80j19e51k 6838980849922

...běžné příměsové sklo je v infračerveném spektru propustné (narozdíl od UV spektra), tu kůži vám slunce zahřívá, ale neopaluje...

+3/0
22.7.2015 14:46

P75a93v82e83l 40V17a55ň32h74a91r97a 9258197642930

No sak prave. Takze proc IR kamera nevidi pres sklo?

+1/0
22.7.2015 20:18

J91o56s78e57f 61H18á89j71e53k 6778390789292

... taky čekám na vysvětlení :-)

+1/0
22.7.2015 21:08

J73a96n 66S33v19a49t86e16k 4118746308716

Ono jde o to, že sklo je nepropustné v oblasti frekvencí, ve kterých měří termokamera (předpokládám, že jde o tzv. dlouhovlnný systém). V oblastech "near" (frekvenčně blízkých viditelnému spektru) sklo bude zřejmě propustnější, roste ale zase negativní vliv vzdušné vlhkosti. Za přesnější lze přitom považovat právě termografické systémy, pracující v tzv. dlouhovlnném spektru (proč, to je na delší diskuzi).

Takže nějaké teplo sklo pochopitelně propustí, ale ne v celém spektru.

Mimochodem této spektrálně různé propustnosti materiálů (např. skla, ale nejen skla) se využívá ve sklenících.

Viditelné světlo a část tepelného záření projde dovnitř, dopadem na půdu, rostliny atd. se část pohltí, část vyzáří zpět jak ve formě viditelného, ale i IR záření, a při cestě ven ze skleníku najednou narazí záření na pro ně neprostupnou překážku. Důsledek známe - skleníkový efekt. Bez něj by nám byl skleník jaksi k ničemu...

+1/0
23.7.2015 7:55

J95a54n 55K22a61n53č67o 9785706547563

Přesně tak. Sklo propouští záření odpovídající vyšší teplotě (u slunce cca 5000K), ale pro nižší teploty z našeho okolí je nepropustné. Proto nás slunce zahřeje i přes sklo v autě, ale za skleněnou tabulí budeme pro termokameru neviditelní.

Celá problematika je ale dost složitá a hraje v ní roli víc parametrů jako je složení materiálu, povrchová úprava, tloušťka atd.

0/0
23.7.2015 14:58

P90a52v15e44l 24V85a92ň21h86a39r26a 9538547272110

Mel byste prosim nejaky odkaz? Docela mne to zaujalo. Hlavni argument tedy je, ze Slunce jako zhruba cerne teleso o teplote 5000C s max vyzarovanym vykonem na frekvenci X je pro sklo zhruba propustna (plus minus absorbce atmosfery), zatimco pro cerna telesa o teplotach radove 10-100C jiz maji posunutou vyzarovaci krivku do frekvenci, ktere sklo pohlti. Tedy infrakamera pro vysoke teploty funguje bezproblemu i pres sklo, zatimco pro mensi teploty dosti zavisi na slozeni (ruzne primesi) a vlastnostech samotneho skla. Pochopil jsem to spravne? Chova se tak treba i ciste kremenne sklo?

0/0
23.7.2015 15:29

H58a85n54a 54P14a49c77u82l40o45v93á 2276976649766

Digitální infrakamera pro infrafotografii pracuje na trochu jiném principu než termokamera.

0/0
23.7.2015 18:34

P34a60v94e35l 22V75a28ň95h81a71r86a 9878377602180

Obavam se, ze jste mne nepresvedcil. Zmixovanim sklenikoveho efektu atmosfery (zhruba efekt vami popsany) a principem skleniku (hlavne mechanicka bariera branici uniku tepla) jste u me zcela zdiskreditoval tu prvni cast, kde mozna mate pravdu, ale proste vam to neverim. Sklenik proste pro svoji funkcni nepouziva sklenikovy efekt.

+1/0
23.7.2015 15:17

J24a38r67e16k 35W65o29l84f 5980119850

To vědět Arnie v Predátorovi tak se nemusel patlat blátem! :-P

+1/0
22.7.2015 13:25

P12e37t60r 82M50a97r92š87o73u49n 5285938316756

Hlabne to blato bym u moc nepomohlo. V te vrstve co ho na sobe mel :)

0/0
1.8.2015 9:49

J46a19n 36C58h32y77t89r94ý 2133842849135

Uffff. To měl ale Arnold štěstí.

+2/0
22.7.2015 13:12

R68u96d69o98l94f 75P49e22k73á41r93e53k 9202141479383

[blbej joke]To tam instalovali kvůlivá tomu pochodu deviantů, ne? "Pražská Pícha"[/blbej joke]

0/0
22.7.2015 11:50

V66á29c49l88a48v 22J14e89b82a75v71ý 8520629343476

To ale záběr úplně celej zcervenal...;-)

0/0
23.7.2015 0:08

K65a78r64e22l 89V29o76h78n29o97u55t 4358339440947

A co obrazu přidat momentální škálu, aby ty teploty šly odhadnout?

+3/0
22.7.2015 11:44





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.