Diskuze

Může vás zabít, když sníte sedm banánů?

U Evropanů nejoblíbenější tropické plody obsahují poměrně vysoké množství stopových prvků, především draslíku. Podle někoho je draslíku v banánech dokonce tolik, že může škodit. Je to pravda? Vítejte v první díle rubriky, ve které chceme vás i sebe pobavit a poučit.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

A to mě banány tak chutnají.:-P

0 0
možnosti

Napriklad brambory, fazole nebo rozinky obsahuji vice drasliku nez banany. Otravit draslikem se snad muze jen ten, kdo ho bere v pilulkach.

1 0
možnosti

banan na obrazku hore vyzera ako banan plneny cucoriedkami .... to by bola peckaaaaaaa 8-o... njn geneticki inzinieri by to mohli zobrat ako vyzvu :D

2 0
možnosti

heleďte kde jse sehnali fotku té původní odrůdy se semínky? Já jsem nedávno někde četl že najít ho na planetě je docela problém... (paraziti ničí ty přešlechtěné)

(ale ruku na srdce mít alespoň 50 stromů původního tak je po problému a kdykoliv jde začít znovu)

0 0
možnosti

parazit ničí právě ty bez semínek

0 1
možnosti

Vyšší příjem draslíku je naopak prospěšný. V dnešní NaCl přesolené době.

0 0
možnosti

to ano, ale pokud vám nefungují ledviny, máte problém

0 1
možnosti
Foto

Z článku není jasné, zda jde o perorální konzumaci banánů. Znával jsem jednu, co je používala vaginálně! :-P

1 0
možnosti

V článku se ale psalo o požívání, ne používání.

6 0
možnosti

No tak hned dotaz do odpovědny. Jak je to s těmi bezsemínkovými banány, mandarinkami, melouny, vínem a bůhví čím ještě? Dá se najít spousta textů, ve kterých se tvrdí, že praotcem všech takových odrůd je nějaká vyjímečná rostlina nalezená bůhví kdy bůhví kde a kým. V jiných textech se to označuje za romantické mýty a mluví se o neplodných triploidech a genových manipulacích. Tak jak je to vlastně?

http://blog.florentyna.cz/2008/04/23/jak-se-delaji-mandarinky-bez-pecek/

3 0
možnosti

Takové odrůdy mohou vznikat i přirozeně, např. tepelným nebo chemickým šokem v určité fázi dělení buňky. Podobně se např. předek pšenice křížil s dalšími rostlinami, až vznikla dnešní pšenice.

A protože je ten proces dobře znám, tak není problém udělat to cíleně v laboratoři

0 0
možnosti

Dosavadní opravy neodstranily elementární chybu ve výpočtu smrtelné dávky draslíku pro člověka.

Smrtelná dávka chloridu draselného je cca 2,6 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Jde ovšem o LD50, což znamená 50% úmrtnost.

Smrtelná dávka pak je (2,6*39)/(39+35,5) = cca 1,4 g draslíku (přesněji řečeno iontů draslíku) na 1 kg tělesné hmotnosti.

Pro 70 kg člověka je pak smrtelná dávka cca 95 g draslíku, což by mohlo obsahovat 190 banánů. každý s 0,5 g draslíku.

Kuchyňská sůl, chlorid sodný, je zhruba stejně jedovatý jako chlorid draselný. LD50 je 3 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Smrtelná dávka sodíku je pak cca 1,2 g na kg tělesné hmotnosti.

Autor článku hledal smrtelnou dávku draslíku, ovšem toxicitu chloru, známé bojové látky, naprosto opomenul.

3 0
možnosti

Je obrovský rozdíl mezi plyným chlorem (bojový plyn) a chloridy (ty ze solí).

0 0
možnosti
Foto

Děkuji za zajímavý článek. Nicméně prosím pro příště nějak lépr graficky zpracovat. Třeba aspoň mezititulky.

Takto jednolitý text se čte hrozně,

0 0
možnosti
Foto

Dobrá připomínka, doplnil jsem mezititulky.

0 0
možnosti