Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Google a NASA investují do kvantových počítačů. Nikdo moc neví, co umí

Společnost Google, agentura NASA a asociace vesmírného výzkumu USRA se zavázaly investovat minimálně dalších sedm let do firmy D-Wave.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V33í78ť73a 89N81o64v93á79k 1358473255321

Mě stačí dva giga bajky :-))

+2/0
29.9.2015 22:51

M23a69r80t93i86n 90K64r69á49t87k42ý 3356574305884

Víťo, koukáš hodně na televizi, že? :-P

0/0
1.10.2015 20:46

T21o59m88á97š 27G78ü16r28t14l60e30r 3717805128418

Jsem rád, že se pracuje na "nových věcech".  Přijde mi, že už hodně dlouho se ve výpočetní technice neobjevilo nic nového, jen se na zvětšuje výkon a na základě toho se vylepšují následující věci. Tranzistoru už je skoro 70 let, a od té doby snad nic. (samozřejmě se tranzistor výrazně zlepšuje). Nechce se mi věřit, že tady vývoj skončil, samozřejmě fyzika je fyzika, ale nemyslím, že jsme na limitu. Zatím se v historii lidstva nestalo, že by nešlo vynalézt něco nového :-).

+16/0
29.9.2015 21:10

P86e18t28r 58B79a56u50d90i50š 7949921526486

Tak namátkou - různé způsoby, jak ty tranzistory (různých druhů) vůbec zapojit, optoelektronika (zatím třeba optické signální propoje; IOC apod. se pracně prodírá laboratořemi), rozmanité druhy permanentních i dočasných solid state pamětí... Ale vlastně nevím, proč se nemá počítat pokrok v miniaturizaci, technologie výroby, ale i jak vůbec počítače dobře navrhovat (a pak samozřejmě i programovat).

Kvantové počítání naráží na řadu praktických problémů a zatím není vůbec jasné, kdy ale i jestli vůbec se podaří vytvořit kvantový počítač s více než hrstí qubitů.  Na druhou stranu hlavní produkt D-Wave není obecný kvantový počítač (!) ale specializované zařízení, chcete-li určitý koprocesor (zvíci místnosti), pro řešení jedné konkrétní úlohy (numerická optimalizace) pomocí kvantových mechanismů. Je to trochu matoucí i pro novináře, kteří pak v problematice dále vyrábějí čtenářům docela míchanici.

Pokud jde o budoucnost, na kvantový počítač ve výpočetní technice bych sázel asi tolik jako na studenou fůzi v energetice - je to stále technologie typu "možná za 40 let".  Dříve se (snad) z poměrně revolučních záležitostí dočkáme např.:

  * těsného propojení CPU a "G"PU (s mizivou latencí, nejen on-die APU),

  * transakčních pamětí,

  * rozmělnění hranice mezi pamětí a diskem třeba díky memristorům (zatím máme potíže je vyrábět dost velké, ale na nových výpočetních architekturách se dělá, viz třeba The Machine z laboratoří HP) a

  * optoeletroniky / fotoniky (fotonová logická hradla místo tranzistorů),

  * spintroniky (ale tam mnoho nevím o reálném stavu state-of-art).

+8/0
29.9.2015 22:37

P75e58t83r 77B32a74u95d62i55š 7419961286626

No jo, vážě se to píše česky fúze - říkalo mi něco, že to s tím kroužkem vypadá trochu divně. :-) Omlouvám se.

0/0
29.9.2015 22:41

T48o18m23á84š 58G77ü61r31t39l62e78r 3167395478268

Děkuji, trochu jsem doufal, že mě někdo jako laika poinformuje na čem se ještě pracuje. Pokrok v miniaturizaci a technologii výroby je úžasný a nezbytný pro další vynalézání. Optimalizace PC a programování už je trochu jinde než sem myslel.

Optoelektonika a spintronika je přesně oblast kterou sem myslel, obzvláště ta optoelektronika vypadá zajímavě a příliš ji neznám, děkuji za námět ke studiu.Také na transakční paměti se podívám.

Memristor mě úplně minul, nechápu jak je to možné, málo samostudia...:-(

Na technologiích typu možná za 40 let je nutno pracovat aj sem rád že se tak děje. Když se takových projektů rozjede 100, něco z toho snad vyjde :-)

0/0
29.9.2015 23:49

M65a46r58t51i30n 31K49a80r84á34s19e34k 9708443678548

V zasade souhlas az na tu "studenou fúzi" - ta asi neni na poradu dne ani za 40 let ne? Pokud vim tak zatim ani teoreticky nikdo nedokazal ze by to mohlo fungovat (na rozdil od "normalniho" fuzniho reaktoru)

+1/0
30.9.2015 9:09

P79e49t65r 71B91a22u88d72i63š 7889691696286

Máte pravdu, díky za upozornění - bez rozmýšlení jsem kdovíproč napsal "studená", i když jsem vlastně myslel tu "normální". :) Alespoň jsem si teď o té studené něco přečetl, měl jsem trochu mezeru.

+2/0
30.9.2015 10:31

Z45b61y66n38ě47k 20Š35a19f56a47r76č23í98k 5887248245194

Aha, tak to dává smysl R^ Dokonce jsem chvíli jsem kvůli ní váhal, jestli dát plus :-)

0/0
30.9.2015 21:10

K16a50r88e96l 17P23e26c58k52a 7116570875814

Kdyby si dal v těchto článcích pro normální smrtelníky někdo alespoň tu práci zcela rámcově vysvětlit o co vlastně v kvantových počítačích jde. To že nahradíte speciální definice obecnými definicemi ještě nic nevysvětluje.

0/0
29.9.2015 21:09

P11e84t87r 24H56a86n97z97a60l 6862306770650

Jakmile vzniknou, jsem zvědav na tu revoluci v šifrování... Asymetrické šifrování je momentálně v praxi nerozluštitelné. S kvantovými PC by mělo být. To bude opět jednou výzva pro matematiky.

+2/0
29.9.2015 20:57

T50o76m56á77š 13H81e31t73m90e62r 9550127862184

NSA už aktualizuje Suite B (veřejné krypto standardy schválené pro přísně tajné), budou se vyvíjet šifry odolné proti QC.

Nedávno to vyšlo https://www.nsa.gov/ia/programs/suiteb_cryptography/

Reálné schválení a nasazení nových šifer odhaduju tak na 2020-2025, tzn. to by odpovídalo tak kvantovým počítačům možná v roce 2035+... ale je vidět, že to začínají reálně řešit. Ty šifry budou tak do < 5 let.

0/0
29.9.2015 21:38

P64e80t58r 38H33a34n68z32a30l 6362106890630

Díky za info!

Tohle jsem vůbec netušil...

0/0
29.9.2015 21:45

M36i87c38h84a48l 30C59h45a23l75u31p36a 6658340359983

Jedna věc je teorie, druhá jak to reálně funguje. Třeba se dá dešifrovat všechno, kdyby něco bylo tak superbezpečné, tak to NSA zařízne.

0/0
29.9.2015 22:10

J97a79r59o75s38l68a73v 36Š28t97r56e39i50t 4853924500243

A pak bude pohon Nepravděpodobnostní pohon

+8/0
29.9.2015 20:53

P53a46v35e70l 13R19i87e20d86l 4374257331129

A Srdce ze zlata ;-D

+1/0
29.9.2015 22:22

M34i35c88h72a54e97l 40K26o36n17e89č80n54ý 6972433669949

Aby na nás nezačali padat z nebe vorvani:-PR^

+1/0
29.9.2015 23:25

G98a32b83r11i93e31l 26H20o87r91t31e59n 9141659493104

Kvantové počítače už existují, není to jen hudba budoucnosti, jak naznačuje zpráva ("mají pracovat s qubity"). A je už i celkem jasné, k čemu by měly minimálně v této generaci sloužit - jsou totiž proti klasickým neuvěřitelně efektivní při jakémkoliv procesu, jehož efektivita je odvislá od počtu souběžných iterací základního algoritmu. Typickým využitím je třeba hledání trasy na mapě, hledání v databází podle mnohočetných klíčů (třeba v registru DNA), či aplikace teorie chaosu (meteorogie).

0/−4
29.9.2015 11:56

T39o35m11á41š 19M69a65t42ě33j 9715908373362

To není tak jasné. 

Ono stále panují dost vážné pochybnosti o tom, jesti je D-Wave vůbec kvantový počítač. 

(A zejména jestli to "zrychlení" je důsledkem kvantového počítače nebo vylepšených algoritmů).

+7/0
29.9.2015 13:00
Foto

P45a24v88e86l 12K35a30s11í85k23, 47T95e50c93h92n74e75t35.76c64z

V krátké zprávě se to těžko vejde všechno. Snažil jsem se naznačit, že to opravdu zatím není jednoznačně zvládnuté. Takže proto píšu "mají pracovat s qubity", protože zatím se o to všichni snaží, ale ještě není - pokud vím - definitivní úspěch.

+5/0
29.9.2015 13:13

G78a23b88r73i10e61l 74H59o91r72t66e85n 9121319103884

Ano, pokud budeme stávající stav brát jako koncept ve stádiu technické realizace, je to tak.

0/0
29.9.2015 16:41

T94o39m12á79š 35K62r43e84j17č47í 1435921390651

Jakmile to rozchodí, bude už jen krůček k umělé inteligenci.

+3/−4
29.9.2015 3:17

A68n91t77o48n62í44n 61L24e37j20s62e63k 1253829917465

Tyhle dvě věci spolu až tak nesouvisí. A ono ani kvantový počítač nemusí být zpočátku žádný zásadní přelom. Klidně může být jen trochu efektivnější než klasický a časem se ten rozdíl může pomalu zvětšovat.

+7/0
29.9.2015 4:13
Foto

P16a54v64e90l 93Č49e72r43n79í71k 1748545790700

Souvisi. Reseni umele inteligence se dnes provadi predevsim pomoci umelych neuronovych siti. Ty jsou naprosto zavisle na paralelnim zpracovani dat protoze o nic jineho v podstate nejde - paralelne vyhodnotit miliardy ruznych stavu (zkusenosti z minula) a cele to splacat dohromady. To je dnesni umela inteligence. Pri tomto pristupu prave kvantove pocitace mohou pomoci diky jejich schopnosti paralelniho zpracovani dat. (ono vlastne ani tak moc paralelni neni, spis to "neco dela" a nikdo nevi co, dokud z toho nevypadne jednicka nebo nula. Kdyby pocitac otevreli a zkusili zmerit hodnotu v prubehu, ovlivni jim to vysledek)

+7/−2
29.9.2015 6:09

P95a16v67e24l 34K13r50e49j17č72í78ř 2422741853956

To pak bude radost debugovat programy :-)

+1/0
29.9.2015 9:39

M43a25r36t39i51n 56K49ř52í66ž 9313872290127

musíte psát  na první dobrou :-)

+5/0
29.9.2015 10:40

A93n81t73o65n17í68n 94L37e59j74s43e84k 1733369217885

Vy vlastně říkáte, že je potřeba větší hrubý výkon. S tím souhlasím, ale ten se nemusí nutně dosahovat kvantovým počítačem. Kvantový počítač má teoreticky ohromný výkon, ale prakticky je problém se škálováním. Čím větší výkon, tím větší problémy s konstrukcí, takže jeho praktický výkon zatím moc neroste. Jiná věc je, pokud by konstrukce mozku vyžadovala z principu kvantové jevy, jak naznačuje pan Krejčíř. To ale pokud vím jsou zatím jen spekulace.

+5/0
29.9.2015 13:04

M14i97c16h56a16l 49C29h28a14l36u13p73a 6278470219403

To se dá simulovat i klasickými prostředky. Už před lety vyšly predikce, že kolem roku 20XY bude možné simulovat mozek Z v reálném čase. Na XY závisí akorát jestli Z je krysa, pes nebo člověk. Jedna věc je ale hardware, druhá jestli budeme schopni to nějak naučit. Ale asi ano.

+1/0
29.9.2015 22:13

P31a76v83e98l 13K83r15e25j21č62í58ř 2502101283626

Tyhle dvě věci spolu souvisí možná víc, než si kdo dokáže představit. A i trochu jinak, než píše pan Černík. Význačný britský fyzik a matematik Roger Penrose se tímto probléme zabývá již řadu let a dospěl k závěru, že deterministickými algoritmy nemůže vědomí vzniknout. Proto funkce lidského mozku musí být založená na něčem jiném, než jen chemických reakcích. A protože je ateista, jediné možné vysvětlení vidí v tom, že v existenci lidského vědomí hrají nějakou roli kvantové jevy. Ne, že bych jeho teorii zcela rozuměl, ani s ní moc nesouhlasím, ale za pozornost určitě stojí.

Minimálně souhlasím s tím (nebo věřím tomu), že skládáním tranzistorů skutečně vědomí vzniknout nemůže. Tedy pokud se pohybujeme v oblasti klasické kybernetiky, můžeme být klidní - žádný Skynet nám zatím nehrozí. Ale pokud má profesor Penrose náhodou pravdu, mohl by průlom do světa kvantových počítačů znamenat zásadní převrat a s ním možná i vypuštění džina z láhve.

Závěrem odkaz na Wikipedii pro ty, kteří by se do problematiky chtěli víc ponořit. https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_Penrose#Physics_and_consciousness

+8/−4
29.9.2015 9:47

Z52b50y46n20ě25k 48Š10a83f88a54r69č90í88k 5317828965384

;-D;-D;-D

0/−1
29.9.2015 11:18

P97a58v84e70l 52K15r73e91j45č56í15ř 2162311663746

Mimochodem, ať už jsi kdokoli, tak předpokládám, že světově uznávaný vědec bude asi kapánek inteligentnější než ty, ty nulo.

0/−3
29.9.2015 13:02

M63i89c92h58a78l 47C37h51a75l16u91p19a 6808100189863

To nemusí být kvantové jevy, na úrovni buněk se to asi těžko bude nějak projevovat. Rozdíl je i v tom, že mozek je analogový a na vstupu i výstupu je hromada úrovní, počítač je digitální a má jenom dvě úrovně signálu, u neuronových sítí se to pak simuluje třeba floaty. Pořád je to ale přesné počítání s nějakými čísly, u neuronů to může nakonec být spíš fuzzy logika.

+1/0
29.9.2015 22:20

V23á13c72l79a56v 22Š87o60b15r 5883142187260

to není zcela přesné - mozek není jako takový analogový...

na neuritové synapsi je rozhodnutí vždycky 0 a nebo 1... 

jde spíše o to že jeden neuron může mít klidně 50 neuritových spojení jinam, každé citlivé na jinou chemikálii... takže 1 buňka může nahradit ekvivalent desítek až stovek tranzistorů...

samozřejmě najdou se i "integrační" mechanismy které prostě zjistí kolik těch 1 či 0 je.

0/0
30.9.2015 21:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.