Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Google a NASA investují do kvantových počítačů. Nikdo moc neví, co umí

Společnost Google, agentura NASA a asociace vesmírného výzkumu USRA se zavázaly investovat minimálně dalších sedm let do firmy D-Wave.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V96í10ť45a 14N17o61v23á37k 1818243915481

Mě stačí dva giga bajky :-))

+2/0
29.9.2015 22:51

M71a14r55t30i22n 65K55r74á20t49k13ý 3606904955984

Víťo, koukáš hodně na televizi, že? :-P

0/0
1.10.2015 20:46

T74o30m43á69š 84G80ü82r76t29l29e76r 3207705478128

Jsem rád, že se pracuje na "nových věcech".  Přijde mi, že už hodně dlouho se ve výpočetní technice neobjevilo nic nového, jen se na zvětšuje výkon a na základě toho se vylepšují následující věci. Tranzistoru už je skoro 70 let, a od té doby snad nic. (samozřejmě se tranzistor výrazně zlepšuje). Nechce se mi věřit, že tady vývoj skončil, samozřejmě fyzika je fyzika, ale nemyslím, že jsme na limitu. Zatím se v historii lidstva nestalo, že by nešlo vynalézt něco nového :-).

+16/0
29.9.2015 21:10

P65e92t37r 66B70a29u50d14i37š 7939521846446

Tak namátkou - různé způsoby, jak ty tranzistory (různých druhů) vůbec zapojit, optoelektronika (zatím třeba optické signální propoje; IOC apod. se pracně prodírá laboratořemi), rozmanité druhy permanentních i dočasných solid state pamětí... Ale vlastně nevím, proč se nemá počítat pokrok v miniaturizaci, technologie výroby, ale i jak vůbec počítače dobře navrhovat (a pak samozřejmě i programovat).

Kvantové počítání naráží na řadu praktických problémů a zatím není vůbec jasné, kdy ale i jestli vůbec se podaří vytvořit kvantový počítač s více než hrstí qubitů.  Na druhou stranu hlavní produkt D-Wave není obecný kvantový počítač (!) ale specializované zařízení, chcete-li určitý koprocesor (zvíci místnosti), pro řešení jedné konkrétní úlohy (numerická optimalizace) pomocí kvantových mechanismů. Je to trochu matoucí i pro novináře, kteří pak v problematice dále vyrábějí čtenářům docela míchanici.

Pokud jde o budoucnost, na kvantový počítač ve výpočetní technice bych sázel asi tolik jako na studenou fůzi v energetice - je to stále technologie typu "možná za 40 let".  Dříve se (snad) z poměrně revolučních záležitostí dočkáme např.:

  * těsného propojení CPU a "G"PU (s mizivou latencí, nejen on-die APU),

  * transakčních pamětí,

  * rozmělnění hranice mezi pamětí a diskem třeba díky memristorům (zatím máme potíže je vyrábět dost velké, ale na nových výpočetních architekturách se dělá, viz třeba The Machine z laboratoří HP) a

  * optoeletroniky / fotoniky (fotonová logická hradla místo tranzistorů),

  * spintroniky (ale tam mnoho nevím o reálném stavu state-of-art).

+8/0
29.9.2015 22:37

P88e39t95r 21B20a75u89d27i92š 7889961826216

No jo, vážě se to píše česky fúze - říkalo mi něco, že to s tím kroužkem vypadá trochu divně. :-) Omlouvám se.

0/0
29.9.2015 22:41

T37o84m72á97š 90G30ü36r50t30l58e96r 3777195378158

Děkuji, trochu jsem doufal, že mě někdo jako laika poinformuje na čem se ještě pracuje. Pokrok v miniaturizaci a technologii výroby je úžasný a nezbytný pro další vynalézání. Optimalizace PC a programování už je trochu jinde než sem myslel.

Optoelektonika a spintronika je přesně oblast kterou sem myslel, obzvláště ta optoelektronika vypadá zajímavě a příliš ji neznám, děkuji za námět ke studiu.Také na transakční paměti se podívám.

Memristor mě úplně minul, nechápu jak je to možné, málo samostudia...:-(

Na technologiích typu možná za 40 let je nutno pracovat aj sem rád že se tak děje. Když se takových projektů rozjede 100, něco z toho snad vyjde :-)

0/0
29.9.2015 23:49

M13a23r60t42i71n 90K34a33r34á36s58e71k 9838533818608

V zasade souhlas az na tu "studenou fúzi" - ta asi neni na poradu dne ani za 40 let ne? Pokud vim tak zatim ani teoreticky nikdo nedokazal ze by to mohlo fungovat (na rozdil od "normalniho" fuzniho reaktoru)

+1/0
30.9.2015 9:09

P75e52t36r 60B17a53u82d91i57š 7599261416146

Máte pravdu, díky za upozornění - bez rozmýšlení jsem kdovíproč napsal "studená", i když jsem vlastně myslel tu "normální". :) Alespoň jsem si teď o té studené něco přečetl, měl jsem trochu mezeru.

+2/0
30.9.2015 10:31

Z90b83y35n69ě68k 94Š20a87f54a15r56č23í33k 5407358105944

Aha, tak to dává smysl R^ Dokonce jsem chvíli jsem kvůli ní váhal, jestli dát plus :-)

0/0
30.9.2015 21:10

K12a26r93e10l 34P92e64c55k54a 7376690345804

Kdyby si dal v těchto článcích pro normální smrtelníky někdo alespoň tu práci zcela rámcově vysvětlit o co vlastně v kvantových počítačích jde. To že nahradíte speciální definice obecnými definicemi ještě nic nevysvětluje.

0/0
29.9.2015 21:09

P64e46t51r 41H75a75n41z40a79l 6622976350150

Jakmile vzniknou, jsem zvědav na tu revoluci v šifrování... Asymetrické šifrování je momentálně v praxi nerozluštitelné. S kvantovými PC by mělo být. To bude opět jednou výzva pro matematiky.

+2/0
29.9.2015 20:57

T83o40m50á28š 98H76e45t43m35e84r 9150147942814

NSA už aktualizuje Suite B (veřejné krypto standardy schválené pro přísně tajné), budou se vyvíjet šifry odolné proti QC.

Nedávno to vyšlo https://www.nsa.gov/ia/programs/suiteb_cryptography/

Reálné schválení a nasazení nových šifer odhaduju tak na 2020-2025, tzn. to by odpovídalo tak kvantovým počítačům možná v roce 2035+... ale je vidět, že to začínají reálně řešit. Ty šifry budou tak do < 5 let.

0/0
29.9.2015 21:38

P19e75t68r 70H26a33n98z60a28l 6532986590700

Díky za info!

Tohle jsem vůbec netušil...

0/0
29.9.2015 21:45

M62i53c69h49a27l 67C93h23a11l57u28p32a 6848920399453

Jedna věc je teorie, druhá jak to reálně funguje. Třeba se dá dešifrovat všechno, kdyby něco bylo tak superbezpečné, tak to NSA zařízne.

0/0
29.9.2015 22:10

J47a73r95o42s50l56a34v 75Š67t25r26e38i24t 4693334940983

A pak bude pohon Nepravděpodobnostní pohon

+8/0
29.9.2015 20:53

P26a89v36e35l 44R50i50e21d69l 4584117751139

A Srdce ze zlata ;-D

+1/0
29.9.2015 22:22

M31i51c41h95a67e15l 29K34o25n79e73č16n76ý 6202683469429

Aby na nás nezačali padat z nebe vorvani:-PR^

+1/0
29.9.2015 23:25

G41a12b92r70i33e16l 49H48o57r78t51e24n 9311899353274

Kvantové počítače už existují, není to jen hudba budoucnosti, jak naznačuje zpráva ("mají pracovat s qubity"). A je už i celkem jasné, k čemu by měly minimálně v této generaci sloužit - jsou totiž proti klasickým neuvěřitelně efektivní při jakémkoliv procesu, jehož efektivita je odvislá od počtu souběžných iterací základního algoritmu. Typickým využitím je třeba hledání trasy na mapě, hledání v databází podle mnohočetných klíčů (třeba v registru DNA), či aplikace teorie chaosu (meteorogie).

0/−4
29.9.2015 11:56

T79o23m92á29š 72M56a83t30ě31j 9305158193342

To není tak jasné. 

Ono stále panují dost vážné pochybnosti o tom, jesti je D-Wave vůbec kvantový počítač. 

(A zejména jestli to "zrychlení" je důsledkem kvantového počítače nebo vylepšených algoritmů).

+7/0
29.9.2015 13:00
Foto

P70a47v62e81l 89K17a66s87í19k38, 12T96e81c23h83n76e31t94.63c61z

V krátké zprávě se to těžko vejde všechno. Snažil jsem se naznačit, že to opravdu zatím není jednoznačně zvládnuté. Takže proto píšu "mají pracovat s qubity", protože zatím se o to všichni snaží, ale ještě není - pokud vím - definitivní úspěch.

+5/0
29.9.2015 13:13

G78a21b25r37i56e22l 56H40o85r75t90e73n 9571309923264

Ano, pokud budeme stávající stav brát jako koncept ve stádiu technické realizace, je to tak.

0/0
29.9.2015 16:41

T79o10m55á65š 92K97r32e84j62č83í 1465541270341

Jakmile to rozchodí, bude už jen krůček k umělé inteligenci.

+3/−4
29.9.2015 3:17

A48n90t35o57n48í51n 97L29e11j38s54e72k 1813819897495

Tyhle dvě věci spolu až tak nesouvisí. A ono ani kvantový počítač nemusí být zpočátku žádný zásadní přelom. Klidně může být jen trochu efektivnější než klasický a časem se ten rozdíl může pomalu zvětšovat.

+7/0
29.9.2015 4:13
Foto

P51a37v17e85l 57Č46e43r67n71í98k 1208685710620

Souvisi. Reseni umele inteligence se dnes provadi predevsim pomoci umelych neuronovych siti. Ty jsou naprosto zavisle na paralelnim zpracovani dat protoze o nic jineho v podstate nejde - paralelne vyhodnotit miliardy ruznych stavu (zkusenosti z minula) a cele to splacat dohromady. To je dnesni umela inteligence. Pri tomto pristupu prave kvantove pocitace mohou pomoci diky jejich schopnosti paralelniho zpracovani dat. (ono vlastne ani tak moc paralelni neni, spis to "neco dela" a nikdo nevi co, dokud z toho nevypadne jednicka nebo nula. Kdyby pocitac otevreli a zkusili zmerit hodnotu v prubehu, ovlivni jim to vysledek)

+7/−2
29.9.2015 6:09

P24a34v54e32l 91K53r28e39j94č54í34ř 2542521173236

To pak bude radost debugovat programy :-)

+1/0
29.9.2015 9:39

M93a78r31t56i17n 21K64ř71í37ž 9843962630277

musíte psát  na první dobrou :-)

+5/0
29.9.2015 10:40

A71n90t15o63n60í38n 39L44e13j19s29e74k 1253959147255

Vy vlastně říkáte, že je potřeba větší hrubý výkon. S tím souhlasím, ale ten se nemusí nutně dosahovat kvantovým počítačem. Kvantový počítač má teoreticky ohromný výkon, ale prakticky je problém se škálováním. Čím větší výkon, tím větší problémy s konstrukcí, takže jeho praktický výkon zatím moc neroste. Jiná věc je, pokud by konstrukce mozku vyžadovala z principu kvantové jevy, jak naznačuje pan Krejčíř. To ale pokud vím jsou zatím jen spekulace.

+5/0
29.9.2015 13:04

M41i38c16h48a23l 47C53h66a61l58u67p45a 6128960259793

To se dá simulovat i klasickými prostředky. Už před lety vyšly predikce, že kolem roku 20XY bude možné simulovat mozek Z v reálném čase. Na XY závisí akorát jestli Z je krysa, pes nebo člověk. Jedna věc je ale hardware, druhá jestli budeme schopni to nějak naučit. Ale asi ano.

+1/0
29.9.2015 22:13

P87a55v12e20l 57K70r37e80j25č18í39ř 2272911273726

Tyhle dvě věci spolu souvisí možná víc, než si kdo dokáže představit. A i trochu jinak, než píše pan Černík. Význačný britský fyzik a matematik Roger Penrose se tímto probléme zabývá již řadu let a dospěl k závěru, že deterministickými algoritmy nemůže vědomí vzniknout. Proto funkce lidského mozku musí být založená na něčem jiném, než jen chemických reakcích. A protože je ateista, jediné možné vysvětlení vidí v tom, že v existenci lidského vědomí hrají nějakou roli kvantové jevy. Ne, že bych jeho teorii zcela rozuměl, ani s ní moc nesouhlasím, ale za pozornost určitě stojí.

Minimálně souhlasím s tím (nebo věřím tomu), že skládáním tranzistorů skutečně vědomí vzniknout nemůže. Tedy pokud se pohybujeme v oblasti klasické kybernetiky, můžeme být klidní - žádný Skynet nám zatím nehrozí. Ale pokud má profesor Penrose náhodou pravdu, mohl by průlom do světa kvantových počítačů znamenat zásadní převrat a s ním možná i vypuštění džina z láhve.

Závěrem odkaz na Wikipedii pro ty, kteří by se do problematiky chtěli víc ponořit. https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_Penrose#Physics_and_consciousness

+8/−4
29.9.2015 9:47

Z17b55y52n61ě68k 10Š59a11f39a61r97č25í47k 5907848765514

;-D;-D;-D

0/−1
29.9.2015 11:18

P60a60v39e22l 98K87r45e53j81č14í37ř 2642751263856

Mimochodem, ať už jsi kdokoli, tak předpokládám, že světově uznávaný vědec bude asi kapánek inteligentnější než ty, ty nulo.

0/−3
29.9.2015 13:02

M45i49c37h27a19l 78C51h71a42l13u49p51a 6578210359513

To nemusí být kvantové jevy, na úrovni buněk se to asi těžko bude nějak projevovat. Rozdíl je i v tom, že mozek je analogový a na vstupu i výstupu je hromada úrovní, počítač je digitální a má jenom dvě úrovně signálu, u neuronových sítí se to pak simuluje třeba floaty. Pořád je to ale přesné počítání s nějakými čísly, u neuronů to může nakonec být spíš fuzzy logika.

+1/0
29.9.2015 22:20

V62á19c24l79a11v 42Š95o65b93r 5913322557110

to není zcela přesné - mozek není jako takový analogový...

na neuritové synapsi je rozhodnutí vždycky 0 a nebo 1... 

jde spíše o to že jeden neuron může mít klidně 50 neuritových spojení jinam, každé citlivé na jinou chemikálii... takže 1 buňka může nahradit ekvivalent desítek až stovek tranzistorů...

samozřejmě najdou se i "integrační" mechanismy které prostě zjistí kolik těch 1 či 0 je.

0/0
30.9.2015 21:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.