Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Google a NASA investují do kvantových počítačů. Nikdo moc neví, co umí

Společnost Google, agentura NASA a asociace vesmírného výzkumu USRA se zavázaly investovat minimálně dalších sedm let do firmy D-Wave.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V16í66ť72a 73N75o26v26á50k 1528943705381

Mě stačí dva giga bajky :-))

+2/0
29.9.2015 22:51

M35a46r49t98i60n 43K65r60á79t62k37ý 3296634505754

Víťo, koukáš hodně na televizi, že? :-P

0/0
1.10.2015 20:46

T13o77m93á68š 55G34ü94r62t11l37e63r 3597625558318

Jsem rád, že se pracuje na "nových věcech".  Přijde mi, že už hodně dlouho se ve výpočetní technice neobjevilo nic nového, jen se na zvětšuje výkon a na základě toho se vylepšují následující věci. Tranzistoru už je skoro 70 let, a od té doby snad nic. (samozřejmě se tranzistor výrazně zlepšuje). Nechce se mi věřit, že tady vývoj skončil, samozřejmě fyzika je fyzika, ale nemyslím, že jsme na limitu. Zatím se v historii lidstva nestalo, že by nešlo vynalézt něco nového :-).

+16/0
29.9.2015 21:10


P93e36t37r 44B79a54u13d57i96š 7949601346886

Tak namátkou - různé způsoby, jak ty tranzistory (různých druhů) vůbec zapojit, optoelektronika (zatím třeba optické signální propoje; IOC apod. se pracně prodírá laboratořemi), rozmanité druhy permanentních i dočasných solid state pamětí... Ale vlastně nevím, proč se nemá počítat pokrok v miniaturizaci, technologie výroby, ale i jak vůbec počítače dobře navrhovat (a pak samozřejmě i programovat).

Kvantové počítání naráží na řadu praktických problémů a zatím není vůbec jasné, kdy ale i jestli vůbec se podaří vytvořit kvantový počítač s více než hrstí qubitů.  Na druhou stranu hlavní produkt D-Wave není obecný kvantový počítač (!) ale specializované zařízení, chcete-li určitý koprocesor (zvíci místnosti), pro řešení jedné konkrétní úlohy (numerická optimalizace) pomocí kvantových mechanismů. Je to trochu matoucí i pro novináře, kteří pak v problematice dále vyrábějí čtenářům docela míchanici.

Pokud jde o budoucnost, na kvantový počítač ve výpočetní technice bych sázel asi tolik jako na studenou fůzi v energetice - je to stále technologie typu "možná za 40 let".  Dříve se (snad) z poměrně revolučních záležitostí dočkáme např.:

  * těsného propojení CPU a "G"PU (s mizivou latencí, nejen on-die APU),

  * transakčních pamětí,

  * rozmělnění hranice mezi pamětí a diskem třeba díky memristorům (zatím máme potíže je vyrábět dost velké, ale na nových výpočetních architekturách se dělá, viz třeba The Machine z laboratoří HP) a

  * optoeletroniky / fotoniky (fotonová logická hradla místo tranzistorů),

  * spintroniky (ale tam mnoho nevím o reálném stavu state-of-art).

+8/0
29.9.2015 22:37

P22e96t27r 49B80a62u24d23i88š 7459181816136

No jo, vážě se to píše česky fúze - říkalo mi něco, že to s tím kroužkem vypadá trochu divně. :-) Omlouvám se.

0/0
29.9.2015 22:41

T52o23m70á26š 62G21ü57r32t65l41e68r 3397615638158

Děkuji, trochu jsem doufal, že mě někdo jako laika poinformuje na čem se ještě pracuje. Pokrok v miniaturizaci a technologii výroby je úžasný a nezbytný pro další vynalézání. Optimalizace PC a programování už je trochu jinde než sem myslel.

Optoelektonika a spintronika je přesně oblast kterou sem myslel, obzvláště ta optoelektronika vypadá zajímavě a příliš ji neznám, děkuji za námět ke studiu.Také na transakční paměti se podívám.

Memristor mě úplně minul, nechápu jak je to možné, málo samostudia...:-(

Na technologiích typu možná za 40 let je nutno pracovat aj sem rád že se tak děje. Když se takových projektů rozjede 100, něco z toho snad vyjde :-)

0/0
29.9.2015 23:49

M59a54r87t91i20n 81K73a65r28á81s55e19k 9428603778738

V zasade souhlas az na tu "studenou fúzi" - ta asi neni na poradu dne ani za 40 let ne? Pokud vim tak zatim ani teoreticky nikdo nedokazal ze by to mohlo fungovat (na rozdil od "normalniho" fuzniho reaktoru)

+1/0
30.9.2015 9:09

P25e86t57r 88B71a88u67d43i96š 7289381666196

Máte pravdu, díky za upozornění - bez rozmýšlení jsem kdovíproč napsal "studená", i když jsem vlastně myslel tu "normální". :) Alespoň jsem si teď o té studené něco přečetl, měl jsem trochu mezeru.

+2/0
30.9.2015 10:31

Z35b39y97n88ě58k 93Š17a89f97a48r52č74í48k 5547388155324

Aha, tak to dává smysl R^ Dokonce jsem chvíli jsem kvůli ní váhal, jestli dát plus :-)

0/0
30.9.2015 21:10

K85a43r97e97l 70P20e33c95k95a 7346250885134

Kdyby si dal v těchto článcích pro normální smrtelníky někdo alespoň tu práci zcela rámcově vysvětlit o co vlastně v kvantových počítačích jde. To že nahradíte speciální definice obecnými definicemi ještě nic nevysvětluje.

0/0
29.9.2015 21:09

P60e87t66r 74H30a42n12z44a92l 6152486670920

Jakmile vzniknou, jsem zvědav na tu revoluci v šifrování... Asymetrické šifrování je momentálně v praxi nerozluštitelné. S kvantovými PC by mělo být. To bude opět jednou výzva pro matematiky.

+2/0
29.9.2015 20:57

T11o23m90á72š 27H56e20t10m31e14r 9510297322774

NSA už aktualizuje Suite B (veřejné krypto standardy schválené pro přísně tajné), budou se vyvíjet šifry odolné proti QC.

Nedávno to vyšlo https://www.nsa.gov/ia/programs/suiteb_cryptography/

Reálné schválení a nasazení nových šifer odhaduju tak na 2020-2025, tzn. to by odpovídalo tak kvantovým počítačům možná v roce 2035+... ale je vidět, že to začínají reálně řešit. Ty šifry budou tak do < 5 let.

0/0
29.9.2015 21:38

P20e31t82r 72H73a86n62z54a47l 6352806610370

Díky za info!

Tohle jsem vůbec netušil...

0/0
29.9.2015 21:45

M90i40c22h25a50l 87C70h87a28l54u76p12a 6478780809773

Jedna věc je teorie, druhá jak to reálně funguje. Třeba se dá dešifrovat všechno, kdyby něco bylo tak superbezpečné, tak to NSA zařízne.

0/0
29.9.2015 22:10

J24a92r87o66s87l63a18v 22Š53t20r75e62i87t 4963494840553

A pak bude pohon Nepravděpodobnostní pohon

+8/0
29.9.2015 20:53

P67a90v54e54l 12R13i50e50d98l 4944387941159

A Srdce ze zlata ;-D

+1/0
29.9.2015 22:22

M85i32c53h42a93e25l 14K97o49n92e89č37n69ý 6812963259439

Aby na nás nezačali padat z nebe vorvani:-PR^

+1/0
29.9.2015 23:25

G26a51b36r60i47e82l 52H82o18r16t64e23n 9551699923184

Kvantové počítače už existují, není to jen hudba budoucnosti, jak naznačuje zpráva ("mají pracovat s qubity"). A je už i celkem jasné, k čemu by měly minimálně v této generaci sloužit - jsou totiž proti klasickým neuvěřitelně efektivní při jakémkoliv procesu, jehož efektivita je odvislá od počtu souběžných iterací základního algoritmu. Typickým využitím je třeba hledání trasy na mapě, hledání v databází podle mnohočetných klíčů (třeba v registru DNA), či aplikace teorie chaosu (meteorogie).

0/−4
29.9.2015 11:56

T54o70m82á71š 60M37a66t86ě40j 9345738133282

To není tak jasné. 

Ono stále panují dost vážné pochybnosti o tom, jesti je D-Wave vůbec kvantový počítač. 

(A zejména jestli to "zrychlení" je důsledkem kvantového počítače nebo vylepšených algoritmů).

+7/0
29.9.2015 13:00
Foto

P50a65v66e96l 26K86a31s39í91k40, 62T60e33c49h54n31e36t88.65c33z

V krátké zprávě se to těžko vejde všechno. Snažil jsem se naznačit, že to opravdu zatím není jednoznačně zvládnuté. Takže proto píšu "mají pracovat s qubity", protože zatím se o to všichni snaží, ale ještě není - pokud vím - definitivní úspěch.

+5/0
29.9.2015 13:13

G49a39b57r32i22e24l 75H85o68r63t30e95n 9311529253754

Ano, pokud budeme stávající stav brát jako koncept ve stádiu technické realizace, je to tak.

0/0
29.9.2015 16:41

T12o61m31á30š 48K85r27e80j26č48í 1205971190641

Jakmile to rozchodí, bude už jen krůček k umělé inteligenci.

+3/−4
29.9.2015 3:17

A27n19t97o27n58í86n 44L70e75j73s70e54k 1373409197415

Tyhle dvě věci spolu až tak nesouvisí. A ono ani kvantový počítač nemusí být zpočátku žádný zásadní přelom. Klidně může být jen trochu efektivnější než klasický a časem se ten rozdíl může pomalu zvětšovat.

+7/0
29.9.2015 4:13
Foto

P21a47v31e72l 14Č87e77r66n23í84k 1218475340930

Souvisi. Reseni umele inteligence se dnes provadi predevsim pomoci umelych neuronovych siti. Ty jsou naprosto zavisle na paralelnim zpracovani dat protoze o nic jineho v podstate nejde - paralelne vyhodnotit miliardy ruznych stavu (zkusenosti z minula) a cele to splacat dohromady. To je dnesni umela inteligence. Pri tomto pristupu prave kvantove pocitace mohou pomoci diky jejich schopnosti paralelniho zpracovani dat. (ono vlastne ani tak moc paralelni neni, spis to "neco dela" a nikdo nevi co, dokud z toho nevypadne jednicka nebo nula. Kdyby pocitac otevreli a zkusili zmerit hodnotu v prubehu, ovlivni jim to vysledek)

+7/−2
29.9.2015 6:09

P64a88v50e97l 86K56r34e75j24č84í66ř 2692501823986

To pak bude radost debugovat programy :-)

+1/0
29.9.2015 9:39

M75a80r39t12i59n 34K35ř86í71ž 9393322540187

musíte psát  na první dobrou :-)

+5/0
29.9.2015 10:40

A75n60t98o86n45í98n 58L85e87j67s88e35k 1423459657905

Vy vlastně říkáte, že je potřeba větší hrubý výkon. S tím souhlasím, ale ten se nemusí nutně dosahovat kvantovým počítačem. Kvantový počítač má teoreticky ohromný výkon, ale prakticky je problém se škálováním. Čím větší výkon, tím větší problémy s konstrukcí, takže jeho praktický výkon zatím moc neroste. Jiná věc je, pokud by konstrukce mozku vyžadovala z principu kvantové jevy, jak naznačuje pan Krejčíř. To ale pokud vím jsou zatím jen spekulace.

+5/0
29.9.2015 13:04

M69i54c62h52a79l 51C54h87a92l26u28p14a 6898630619873

To se dá simulovat i klasickými prostředky. Už před lety vyšly predikce, že kolem roku 20XY bude možné simulovat mozek Z v reálném čase. Na XY závisí akorát jestli Z je krysa, pes nebo člověk. Jedna věc je ale hardware, druhá jestli budeme schopni to nějak naučit. Ale asi ano.

+1/0
29.9.2015 22:13

P96a48v86e56l 95K40r36e14j26č17í15ř 2362751583796

Tyhle dvě věci spolu souvisí možná víc, než si kdo dokáže představit. A i trochu jinak, než píše pan Černík. Význačný britský fyzik a matematik Roger Penrose se tímto probléme zabývá již řadu let a dospěl k závěru, že deterministickými algoritmy nemůže vědomí vzniknout. Proto funkce lidského mozku musí být založená na něčem jiném, než jen chemických reakcích. A protože je ateista, jediné možné vysvětlení vidí v tom, že v existenci lidského vědomí hrají nějakou roli kvantové jevy. Ne, že bych jeho teorii zcela rozuměl, ani s ní moc nesouhlasím, ale za pozornost určitě stojí.

Minimálně souhlasím s tím (nebo věřím tomu), že skládáním tranzistorů skutečně vědomí vzniknout nemůže. Tedy pokud se pohybujeme v oblasti klasické kybernetiky, můžeme být klidní - žádný Skynet nám zatím nehrozí. Ale pokud má profesor Penrose náhodou pravdu, mohl by průlom do světa kvantových počítačů znamenat zásadní převrat a s ním možná i vypuštění džina z láhve.

Závěrem odkaz na Wikipedii pro ty, kteří by se do problematiky chtěli víc ponořit. https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_Penrose#Physics_and_consciousness

+8/−4
29.9.2015 9:47

Z81b79y98n77ě23k 14Š49a28f22a98r20č89í96k 5227128895574

;-D;-D;-D

0/−1
29.9.2015 11:18

P40a83v18e35l 40K38r25e20j73č80í72ř 2802721413826

Mimochodem, ať už jsi kdokoli, tak předpokládám, že světově uznávaný vědec bude asi kapánek inteligentnější než ty, ty nulo.

0/−3
29.9.2015 13:02

M52i96c16h15a78l 73C63h74a93l58u38p25a 6218310119733

To nemusí být kvantové jevy, na úrovni buněk se to asi těžko bude nějak projevovat. Rozdíl je i v tom, že mozek je analogový a na vstupu i výstupu je hromada úrovní, počítač je digitální a má jenom dvě úrovně signálu, u neuronových sítí se to pak simuluje třeba floaty. Pořád je to ale přesné počítání s nějakými čísly, u neuronů to může nakonec být spíš fuzzy logika.

+1/0
29.9.2015 22:20

V86á90c93l61a94v 85Š98o19b47r 5253352257970

to není zcela přesné - mozek není jako takový analogový...

na neuritové synapsi je rozhodnutí vždycky 0 a nebo 1... 

jde spíše o to že jeden neuron může mít klidně 50 neuritových spojení jinam, každé citlivé na jinou chemikálii... takže 1 buňka může nahradit ekvivalent desítek až stovek tranzistorů...

samozřejmě najdou se i "integrační" mechanismy které prostě zjistí kolik těch 1 či 0 je.

0/0
30.9.2015 21:33





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.