- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Víťo, koukáš hodně na televizi, že?
Jsem rád, že se pracuje na "nových věcech". Přijde mi, že už hodně dlouho se ve výpočetní technice neobjevilo nic nového, jen se na zvětšuje výkon a na základě toho se vylepšují následující věci. Tranzistoru už je skoro 70 let, a od té doby snad nic. (samozřejmě se tranzistor výrazně zlepšuje). Nechce se mi věřit, že tady vývoj skončil, samozřejmě fyzika je fyzika, ale nemyslím, že jsme na limitu. Zatím se v historii lidstva nestalo, že by nešlo vynalézt něco nového .
Tak namátkou - různé způsoby, jak ty tranzistory (různých druhů) vůbec zapojit, optoelektronika (zatím třeba optické signální propoje; IOC apod. se pracně prodírá laboratořemi), rozmanité druhy permanentních i dočasných solid state pamětí... Ale vlastně nevím, proč se nemá počítat pokrok v miniaturizaci, technologie výroby, ale i jak vůbec počítače dobře navrhovat (a pak samozřejmě i programovat).
Kvantové počítání naráží na řadu praktických problémů a zatím není vůbec jasné, kdy ale i jestli vůbec se podaří vytvořit kvantový počítač s více než hrstí qubitů. Na druhou stranu hlavní produkt D-Wave není obecný kvantový počítač (!) ale specializované zařízení, chcete-li určitý koprocesor (zvíci místnosti), pro řešení jedné konkrétní úlohy (numerická optimalizace) pomocí kvantových mechanismů. Je to trochu matoucí i pro novináře, kteří pak v problematice dále vyrábějí čtenářům docela míchanici.
Pokud jde o budoucnost, na kvantový počítač ve výpočetní technice bych sázel asi tolik jako na studenou fůzi v energetice - je to stále technologie typu "možná za 40 let". Dříve se (snad) z poměrně revolučních záležitostí dočkáme např.:
* těsného propojení CPU a "G"PU (s mizivou latencí, nejen on-die APU),
* transakčních pamětí,
* rozmělnění hranice mezi pamětí a diskem třeba díky memristorům (zatím máme potíže je vyrábět dost velké, ale na nových výpočetních architekturách se dělá, viz třeba The Machine z laboratoří HP) a
* optoeletroniky / fotoniky (fotonová logická hradla místo tranzistorů),
* spintroniky (ale tam mnoho nevím o reálném stavu state-of-art).
Kdyby si dal v těchto článcích pro normální smrtelníky někdo alespoň tu práci zcela rámcově vysvětlit o co vlastně v kvantových počítačích jde. To že nahradíte speciální definice obecnými definicemi ještě nic nevysvětluje.
Jakmile vzniknou, jsem zvědav na tu revoluci v šifrování... Asymetrické šifrování je momentálně v praxi nerozluštitelné. S kvantovými PC by mělo být. To bude opět jednou výzva pro matematiky.
NSA už aktualizuje Suite B (veřejné krypto standardy schválené pro přísně tajné), budou se vyvíjet šifry odolné proti QC.
Nedávno to vyšlo https://www.nsa.gov/ia/programs/suiteb_cryptography/
Reálné schválení a nasazení nových šifer odhaduju tak na 2020-2025, tzn. to by odpovídalo tak kvantovým počítačům možná v roce 2035+... ale je vidět, že to začínají reálně řešit. Ty šifry budou tak do < 5 let.
A pak bude pohon Nepravděpodobnostní pohon
Kvantové počítače už existují, není to jen hudba budoucnosti, jak naznačuje zpráva ("mají pracovat s qubity"). A je už i celkem jasné, k čemu by měly minimálně v této generaci sloužit - jsou totiž proti klasickým neuvěřitelně efektivní při jakémkoliv procesu, jehož efektivita je odvislá od počtu souběžných iterací základního algoritmu. Typickým využitím je třeba hledání trasy na mapě, hledání v databází podle mnohočetných klíčů (třeba v registru DNA), či aplikace teorie chaosu (meteorogie).
To není tak jasné.
Ono stále panují dost vážné pochybnosti o tom, jesti je D-Wave vůbec kvantový počítač.
(A zejména jestli to "zrychlení" je důsledkem kvantového počítače nebo vylepšených algoritmů).
Jakmile to rozchodí, bude už jen krůček k umělé inteligenci.
Tyhle dvě věci spolu až tak nesouvisí. A ono ani kvantový počítač nemusí být zpočátku žádný zásadní přelom. Klidně může být jen trochu efektivnější než klasický a časem se ten rozdíl může pomalu zvětšovat.