Pro Šneka musím citovat jednoho ultrakonzervativního kněze, trochu obšírněji z 10 let starého textu:
Rozpor mezi přírodními vědami a vírou může být pouze zdánlivý. Pokud se vyskytne, mívá následující příčiny: ... Snaha odvozovat přírodovědecké poznatky z věrouky a morálky bez ohledu na vědecky prokázané skutečnosti a doslovná interpretace Písma sv. ve smyslu přírodovědeckém. Pokud někdo tvrdí, že Bůh v jednom dni stvořil usazeniny, aby vypadaly, jako by se usazovaly tisíce let a na tomto principu rozvíjí další teorie, tak dělá ze Stvořitele podvodníka, který nás nevede skrze stvoření k poznávání pravdy, nýbrž nás skrze stvoření klame. To je neslučitelné s pravdivostí Boží, neodporuje to sice Boží všemohoucnosti, ale odporuje to Boží lásce a zdravému rozumu. Tyto vývody souvisí často s doslovnou interpretací sedmi dnů stvoření, kterou odmítl jako nevěrohodnou a Církev zesměšňující již velký církevní učitel sv. Augustýn. Takovéto teorie zpravidla pochází od různých protestantských sekt, někdy však bohužel pronikají i do katolického prostředí. Je to klasický příklad toho, že hereze připravuje člověka nejen o víru, ale nakonec i o zdravý rozum.
... K hájení Církve je pak nutné mít určitý odstup od věci a příslušnou kompetenci (ať moderní či tradičně se tvářící „laický učitelský úřad“, který se vyjadřuje „ve jménu Církve“, rozhodně kompetentní není). Rozumný a důvěryhodný úsudek vzdělaného člověka uznávajícího hranice svých možností je vždy důvěryhodnější, než nepodložené pocitové náboženské výlevy.
