Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Akademická „žumpa“ vynáší ročně přes miliardu korun, tvrdí studie

Vědecké časopisy by měly být zárukou objektivity a kvality. V posledních letech ovšem velmi rychle přibývá titulů, které na kvalitu, ba ani obsah nehledí a vydají cokoliv. Jejich počet za v posledních letech zněkolikanásobil a v celosvětovém měřítku už jde o miliardový „obchod“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P36a39v38e18l 92B43o74r29á29k 8910199433828

Dobrá !

0/−1
11.10.2015 9:22

M18i46c20h16a59l 67H90o15c80e89k 1736958652168

Autor ma sice pravdu, ale ten styl, jak to napsal je nestastny, protoze to tak trochu ve ctenari evokuje, ze publikovani vedeckych praci je spatne a neda se podle toho hodnotit kvalita vedecke prace. Tahle inflace pseudovedeckych (v podstate komercnich) casopisu nastala, kdyz zacala masivne publikovat Asie. Jedina obrana proti tomu, je tyto casopisy dusledne ignorovat (a autori, kteri v nich publikuji, z toho musi mit ostudu - coz tedy aspon v nasem oboru maji) a pro jakekoli hodnoceni udelat nejaky cut-off a brat jen casopisy rekneme z horniho tercilu podle IF (zbytek vubec nepocitat), citovanost (bez autocitaci) a samozrejme scientometrii pouzit jako vstupni data pro informovane peer-review.

0/0
9.10.2015 13:03

T59o56m93á23š 86K85n84a98i80f79l 6213530297410

Nic takového, co píšete, v tom článku neni...

0/0
11.10.2015 21:12


M25i20c74h49a72l 50B72l63a25h33o77u50t 9114389931399

On je zásadní problém v úřednickém přístupu k vědě.Můžete spočítat počet absolventů, ale už nezměříte kvalitu jejich vzdělání.Můžete spočítat počet publikovaných článků, ale jak určíte kvalitu? Jedenčlánek může mít daleko větší přínos, než 10 jiných. Bohužel dneska je kvalitavědce posuzována hlavně podle počtu publikací. Když pak vědec stojí předdilematem, zda začít zkoumat něco, co bude trvat několik let, přičemž z tohovydá jeden pořádný článek a hrozí riziko, že se jeho teorie ukáže jako mylná atedy výzkum nikam nevedl a nebude mít žádnou publikaci, nebo napsat 10 neříkámpodvodných, ale sterilních článků (články, které nic nepřinášejí, nic neřeknou,nikoho neurazí), tak zvolí těch 10, jelikož z pohledu hodnotitele je 10víc, než 1. Z pohledu vědeckého přínosu může ten jeden být hodnotnější,než těch 10, ale to jde jen těžko změřit. Sám mám za sebou pár vědeckých článkůa moje zkušenost je taková, že oponent se nezabývá obsahem, ale formou. Spíše,než na myšlenku se zabývá formou jazyka, počtem literatury, způsobu citací,rozborem literatury týkající se problematiky, takže pokud jste nezmínili jedenz tisíce článků k tématu, který zrovna četl, tak vám to vrátí.  Setkal jsem se s časopisem, co měl na 6 stranA4 pravidla, jak co citovat a pokud jste někde místo středníku dali čárku, taktext byl vrácen s tím, že citace neodpovídají normám. Autor pak musí všeprojít a opravit tuto jednu drobnost. Větší pravděpodobnost projít pak má článek,který nemá žádnou myšlenku, ale vyhovuje všem uměle vytvořeným kritériím, nežčlánek, který má myšlenku a vědecký přínos, ale autor nemá čas věnovat týdnyzbytečným náležitostem, protože dělá vědu. Toto martýrium je pak ochotenpodstoupit hlavně určitý typ lidí a vznikají tak bariéry vstupu a teplámístečka.

+4/−1
7.10.2015 18:53

F55r94a52n37t33i79š43e26k 95N27o86v19o65t40n93ý 8164476595889

Četl jsem kdysi krásnou studii úplně neznámého českého historika někdy z roku 1930 (psanou francouzsky). Obrovský přehled v pramenech, poctivost, opravdu skvělé ovládnutí středověké řečtiny i latiny, vše logicky vyargumentované, promyšlené, přesná terminologie. Až jsem si říkal, že nebýt těchto "obrů", dnešní "trpaslíci" by si bez jejich ramenou neškrtli (v historiografii). A pak jsem si zjistil, že ten pán dělal dva roky výhradně na této studii, kromě toho že učil nějaké předměty na univerzitě, měl na to čas, klid a podporu své alma mater. Dnes je historik tlačen do takového množství studií, že z logiky věci žádná nemůže být tak propracovaná, jak by si historik sám přál a jak by byl schopen, mít na to čas.

Počítám, že je to systémový problém všech disciplín.

+1/0
7.10.2015 20:50

V69i24k33t33o25r 42J94o40h70á45n46e84k 4564154508340

Myslím, že to trochu zjednodušujete a zároveň trochu přeháníte.

Zjednodušujete v tom, že by se braly v potaz jen prosté počty článků, v českém "kafemlejnku" přes všechny jeho nedokonalosti je relativně dobré alespoň to, že se články bodují podle IF časopisů, normované přes oborové IF. Samozřejmě obecně vzato 1 článek může mít větší přínost než 10 jiných (i když by nakrásně měly stejně bodů), ale ten přínos může mít ten 1 článek klidně až za 30 let od publikování - tohle z principu nepodchytíte.

Přeháníte podle mě pro změnu v tom, že by se vyhazovaly články kvůli jedné chybějící citaci nebo dokonce středníku. Přiznám se ale, že neznám přesně zvyklosti v netechnických oborech vzdálených tomu mému, tedy např. v té vaší ekonomii, ale pochybuji, že by formalismus byl upřednostně do té míry, jak píšete.

+1/0
7.10.2015 23:07

F25r11a90n18t45i76š58e53k 54N62o63v97o84t38n70ý 8124516485339

Středník atd. většinou opraví korektor, to, s čím se autor patlá, jsou hlavně různé detaily v citacích, což bývá problém třeba právě v té historii, kde člověk má k dispozici nějaký sken z třetí ruky, k originálu se nemůže dostat, protože vyšel roku 1825 a na světě je v pěti exemplářích, z nichž nejbližší je v Londýně, a dohledat všechny vyžadované náležitosti je pak práce k vzteknutí se. V technických oborech asi tohle tolik není, přeci jen, počítám, že se tam pracuje s hodně aktuálními publikacemi, které mají často zanesený kompletní bibliografický údaj v některé standardizované databázi.

0/0
8.10.2015 4:50

M24i31c71h37a93l 38H48o72c80e59k 1426408132248

To je zjevna nepravda - alespon co se tyce situace v CR. Nevim o zadnem hodnoceni, ktere by bralo samotny pocet publikaci jako kriterium cehokoli - i tolik kritizovany kafemlejnek pocita body za clanek podle relativniho poradi casopisu v ramci oboru (body mezi 10-300) a drtiva vetsina tech inflacnich komercnich zurnalu ani nejsou zahrnuty v databazi Web of Science (takze nemaji impact factor a nejsou za ne body zadne). Naopak aspon v nasem oboru chemie kazdy vi, co jsou ty nejlepsi zurnaly a ktere jsou jeste celkem slusne zurnaly a kde zacina zumpa - a clanky ze zumpy se v seznamu publikaci (pro posuzovani grantu, habilitaci apod.) pocitaji za -1. I kdyz na nekterych horsich regionalnich pracovistich v CR se v tech inflacnich zumpovych casopisech publikuje, tak to zatim nevidim jako velky problem pro nas - je to opravdu hlavne Asie a rozvojove zeme, kde kvalita i kultura vedy je mizerna.

0/0
9.10.2015 13:35

P15a55v50e52l 92B65a79r77e62š 5784953552420

Chápu snahu prezentovat problematiku zjednodušeně, ale bohužel se v tomto textu pomíchaly dvě jen zčásti související témata: druhořadá periodika (potažmo druhořadé články a druhořadí autoři) a podvodné jednání za účelem nahnat body za publikace. Oba tyhle fenomény text směšuje a dost libovolně zaměňuje mezi sebou, takže problematika druhořadých článků je prezentována v podstatě jako podvádění ve vědě (jak to naznačil i původní, naštěstí už změněný titulek, který hovořil dokonce o "pavědě", tedy zase něčem ještě úplně jiném).

Druhořadé časopisy ale prostě jsou především druhořadé a žádná špičková věda se v nich nedělá. Některé časopisy ani nejsou vědecké a nedělá se v nich věda vůbec. Publikací v nich se z autora samozřejmě nemůže stát vědecká kapacita, ale ani se z něj nestává automaticky podvodník (pokud nepublikoval plagiát nebo jinak nepodváděl). Koneckonců podvádění se může týkat i špičkové vědy, jak ukázalo několik takových skandálů (např. klonování v podání U Sok Hwanga). Z logiky věci je druhořadých nebo nevědeckých časopisů, autorů i článků víc než těch špičkových.

Dobře, možná se na nás tak valí hromady nekvalitních článků z časopisůpochybné úrovně, ale prostě je nemusím číst a můžu sáhnout po prestižnějším časopise. Stejnějako si sám zrno od plev třídím na třeba i na idnes.cz...

Samozřejmě se může stát, že se málo kvalitní časopis se nějakým podvodem prezentuje jako víc vědecký než opravdu je, aby mohly čerpat penízeod podvedených donátorů nebo přitáhnout prestižnější autorů a tím se zvednout. Ale bez odpovězení otázky, jak časté je takovéhle nebo i jiné podvádění v druhořadých časopisech, nelze tahle dvě témata takto mechanicky míchat mezi sebou .

+3/0
7.10.2015 14:08

R73i43c42h17a80r36d 12R53ů73ž96i79č96k14a 2765921223316

"Pěkný" časopis je česká mutace SCI-AM, Vychází zcela nepravidelně. Tento "měsíčník" vyšel letos 2x (slovy dvakrát) ;-(;-€

0/0
7.10.2015 11:23
Foto

M59i83r78o59s65l55a10v 95S40t57e50i92n73e25r 1415915398163

Ve světě se prosadila "nejmenší publikovatelná jednotka" NPJ. Dnes má káždý podprůměrný "vědec" 200- 400 publikací. Zajímalo mně , jak je to možné, vždyť usilovnou prací jsem to za svůj život dotáhl na nějakých 20. Ovšem, před 20 roky se u publikace vyskytovali jako autoři jednotlivci, nanejvýš 3 autoři.

V současnosti se jako autor hlásí desítky lidí, od vrátného po ředitele instituce. To je ovšem inflace a devalvace autorství. Nu a těch "impaktních", čili důkladně editovaných časopisů které si ke každému článku zavolají své experty a uveřejní výhradně kvalitní publikace, je v každém oboru pouhých několik.

Proto se před asi 20 lety zavedlo další kritérium, které sleduje, kolikrát byla hodnocená publikace citována  jako reference v cizích publikacích. I to se ovšem dá ošulit, pár kamarádů si vzájemně vytrvale opakuje citace. Nepřátelským, konkurenčním  skupinám se pak citace nepodávají, je třeba snížit jim score. Ale to bylo už za prvních slavných fyziků, i ti kradli myšlenky svým kolegům a snažili se je potom deklasovat, aby se se svými publikacemi prosadili. Třeba Röntgen sám na ty paprsky X nepřišel, dostal tip od kolegy z Vídně, který se divil, že mu zčernaly zabalené negativy pod výbojovou trubicí. Podobně si konkurovaly skupiny kolem kristalové optiky, i fyzika je bojiště!

0/0
7.10.2015 11:14

V26i98k32t32o86r 13J34o41h58á70n54e87k 4874864648400

Pane Steinere, před nějakou dobou už jsme tu na podobné téma diskutovali, tak asi není nutné opakovat, že přímé srovnání publikačních a citačních dat v různých dobách není z různých důvodů nefér. Na druhou stranu s těmi současnými počty jste to trochu přehnal, např. na matfyzu, kde jsou na tom lidé v českém měřítku scientometricky poměrně dobře, má typický docent 50-100 článků a okolo 500-1000 citací. Přes 200-300 článků má jen pár (typicky) profesorů. Ani z celosvětového hlediska není autor 200-400 publikací "podprůměrný".

Pokud vím, váš obor byl poměrně aplikovaný a s tím také souvisí menší počet publikací, které jsou samozřejmě hlavním výstupem především pro lidi v základním výzkumu, aplikované obory mají i jiné způsoby uplatnění výsledků a kritérií hodnocení.

A s tím "ošulováním" citací - už jsem tu k tomu něco psal, samozřejmě to možné je a děje se to, ale že by se to dělo v nějaké masivní míře nemyslím. A pokud ve svém článku neocitujete významnou práci někoho jiného jen proto, že ho chcete "zazdít", pak je šance, že si toho recenzent všimne (bavíme se zde o těch solidnějších časopisech). S nešvarem mnohočetného autorství máte také částečně pravdu, ale zvláště v technických vědách je to do značné míry dáno i vývojem oborů, kdy experimentální zařízení jsou často větší, dražší a komplikovanější než v minulosti a proto se na projektech typicky podílí více lidí. Navíc v poslední době se (podle mě správně) docela podporují spolupráce mezi různými skupinami, státy a obory, což opět vede k v průměru většímu počtu zúčastněných na jednom projektu.

+3/0
7.10.2015 11:34

V28i21k75t81o17r 86J41o20h49á77n60e60k 4984804478140

"... není z různých důvodů nefér. " mělo samozřejmě být " není z různých důvodů fér."

0/0
7.10.2015 11:35

F73r70a76n22t98i37š96e74k 35L34u96f39t 5517519694636

To není záležitost jen poslední doby a netýká se to jen časopisů kde vědec platí za publikaci. Vědci si najdou cesty jak frkat rychlé publikace a v různých oborech jsou ty cesty různé, společné je, že ty publikace jsou nic neříkající. Většinou to jsou variace na to, co už tu bylo s mírnou obměnou, nebo shrnutí výsledků experimentů, z kterých ve skutečnosti nic konkrétního nevyplývá (v závěru je, že "výsledky naznačují"), potvrzování již známých věcí jinou cestou, teoretické modely vzdálené jakékoli realitě, teoretické výpočty kde výsledky se dají uhodnout bez počítání ... Steven Weinberg: "Většina prací ve fyzice nepřináší nic nového a jsou zapomenuty" a já doplňuji, že nejsou ani nikým čteny, kromě recenzentů časopisu a v biologii je to ještě horší

0/0
7.10.2015 10:24

F37r42a95n30t25i56š97e38k 67L21u81f18t 5517729414766

Oprava: Weinberg řekl: "Většina prací v teoretické fyzice má malý dopad a jsou zapomenuty"

0/0
7.10.2015 14:06

O33t49a 24B27a20r52t41o90s 5248117567824

Klíč k rozpoznání "žumpy" od "ne-žumpy" na první pohled:

------------------------------------------------------------------------------

ŽUMPA: válí se to v trafikách a na benzínkách v děsivém množství, je to plné reklam na auta, hodinky, cestovky, atd., má to už na první pohled divný název, ...

NE-ŽUMPA: nedá se to normálně sehnat a je to jen na předplatné, reklama uvnitř je pouze na úzce specializované přístrojové a laboratorní vybavení, preparáty a materiál "z oboru", a na připravované konference a workshopy; název to má taky divný, ale většinou dává nějaký smysl ...

+1/−3
7.10.2015 9:56

M89a12r68t97i18n 96N32o65v84o27t87n26ý 7713485540865

Článek není o populárně "vědeckých" časopisech, ale o "vědeckých" časopisech, které existují proto, aby v nich za poplatek publikovali "taky vědci". Tyto časopisu tu nejsou pro čtenáře, také je nikdo nečte.

+8/0
7.10.2015 10:41

J54a87n 33L61u92k29á15š 7117373513532

Technicka: Minimalne v nekterych prestiznich casopisech, napr. IEEE Transactions, v pripade prijeti clanku urcity poplatek platite taky.

0/0
7.10.2015 12:28

T84o11m15a16s 24H10a25c47e64k 6514827985547

:-) ne ze by jste nemel pravdu, ale je to jako v clanku o beletrii reagovat tim ze reklamni letak je brak, kdezto Mlada Fronta je mnohem kvalitnejsi cteni. 

Tady se jedna o vedecke journaly, to co Vam vyhleda misto klasickeho googlu scholar.google.com (a nebo Vas oblibeny bibliotekarsky program ci web univerzitni knihovny).

Tam bud jste z oboru a uz sam vite ktere journaly za to stoji a ktere ne, nebo muzete pouzit treba impact factor ci rank.

0/−1
7.10.2015 14:40

T49o75m91á15š 60L96u55d70v96í53k 1450357774932

Všechen užitečný výzkum probíhá mimo univerzity. Celkově nevím proč někdo jde do akademického výzkumu když je to mizerná práce. To že dostanete hezký plat a dovolenou zdarma se nedá vykoupit to že si sám sebe nemůžete vážit.

+1/−9
7.10.2015 9:39
Foto

M89i70r95o67s70l66a53v 47S64t79e21i73n26e55r 1115895448703

Mohu vás ujistit, že máte snad lokální zkušenost z českých nebo moravských "Universit". Ve světě však jsou university s opravdu významným výzkumným potenciálem, mnohé firmy jsou založeny bývalými asistenty.

+2/0
7.10.2015 11:16

T87o77m22á26š 37L98u49d39v94í81k 1870567684792

Ne to není zkušenost jen z ČR. I když výjimečně najdete někoho kdo se snaží tak je to úplně k ničemu jelikož pracuje v týmu s dalšími deseti lidmi kteří nemají zájem, talent, inteligenci. A ten jeden po čase z akademického sektoru odejde.

0/0
7.10.2015 11:41

V46i15k35t75o67r 83J22o42h11á12n21e21k 4934864808980

Tím tedy tvrdíte, že ti nejlepší z akademické sféry odchází a zůstávají tam ti bez zájmu, talentu a inteligence, to je hodně odvážné tvrzení. :)

Navíc zrovna v českém kontextu tvrdit, že většina "užitečného" výzkumu probíhá v komerční sféře, je také hodně úsměvné.

+2/0
7.10.2015 11:45

V69i16k18t73o46r 98J81o72h43á96n27e41k 4704704598170

Ono také záleží na tom, co považujete za "užitečný výzkum", podle vašeho vyjádření to vypadá, že zaákladní výzkum do toho rozhodně nespadá ;-)

0/0
7.10.2015 11:38

T20o40m36a20s 30H34a32c60e58k 6554767195157

At Vas prispevek ctu tak ci onak tak mi vychazi ze nevite o cem mluvite. 

Kde tedy tak hlavne probiha zakladni vyzkum mimo univerzit? 

Cemu rikate mizerna prace? Proc by se vedec nemel sam sebe vazit?

Mozna mate zkusenost z urcite jedne univerzity, pravdepodobne v CR, tak to bych chapal. Mozna i v dalsich postkomunistickych zemich. Ne vsude je tomu tak. Sice ja osobne na univerzite nepracuji (i kdyz jsem jich par absolovoval), ale mam mezi nimi par znamych a rozhodne bych nerekl ze si sebe nemohou vazit ci ze je to mizerna prace.

0/0
7.10.2015 14:28

K25a15r61e57l 95S21t80r47ž93a43n47o32v62s42k70ý 1658805705

Mě jímá hrůza i z některých našich časopisů. Když tam vidím na obálce titulky jako Milenky svatého Václava, nebo dědeček knížete Bořivoje odhalen, tak bych toho, kdo to napsal a otisknul, nejradši zbil.

+3/0
7.10.2015 9:01

P39e52t13r11a 63M60a70l78a45k83o57v25a 1898310720664

no je potřeba se vždy podívat aspoň na redakční radu, jestli jsou to špičkoví odborníci v oboru nebo někdo zcela mimo...

+1/0
7.10.2015 9:27

J27a91r65o82m74í58r 77P68e25t95l88a87c66h 2904602935763

A kdo byl dědečkem knížete Bořivoje, to by mě docela zajímalo :-) Boso-Hos(dius) ?

0/0
7.10.2015 10:05

K83a47r66e12l 24S50v10o86b26o75d96a 9899784533256

Bohužel, mluvíte o něčem jiném než článek. Časopisy, které zmiňujete, rozhodně vědecké nejsou, ani to nepředstírají.

+6/0
7.10.2015 10:38

V59i95k25t78o10r 96J95o79h73á44n84e67k 4714824218540

"počet publikací by měl i laikovi naznačovat, jak moc vědcovy kolegy zajímá jeho práce a jak je přínosná."

Koukám, že autor tomu rozumí, s prominutím, jak koza petrželi. To, jak moc kolegy zajímá moje práce, vyjadřují citační parametry (zejm. počet neautocitací, h-index), ne počet publikací.

+4/0
7.10.2015 8:39

M32a62t48o15u83š 15L64á13z50ň64o95v58s82k80ý77, 46T52e72c37h70n75e81t93.78c87z

To máte samozřejmě pravdu. Je to krátký článek pro laiky a nechtěl jsem do něj zavádět ještě další "neznamou", navíc v jeho kontextu ne tak důležitou. Myslel jsem to tak, že v principu by měly mít vice publikací ti, o které bude v časopisech (a potažmo v oboru) zájem. Aby taky zároveň bylo jasné, jak daleko je skutečnost od ideálu.

+1/0
7.10.2015 8:58

V66i91k66t38o82r 38J13o14h31á73n36e40k 4474414538410

Pane Lázňovský, tím jste se ale nedopustil prostého "zjednodušení", nýbrž přímo nepravdivého výroku. Myslím, že kdybyste v článku "zavedl" další pojem citace (citovanost), že by to i průměrný čtenář této rubriky mentálně unesl :)

Tím, jak jste zde napsal "...v principu by měly mít vice publikací ti, o které bude v časopisech (a potažmo v oboru) zájem..." jste spíše opravdu potvrdil, že tomu příliš nerozumíte (neberte to prosím ofenzivně) - je naopak spousta lidí, kteří chrlí spoustu nepříliš citovaných publikací (často tzv. LPU) v nízkoimpaktovaných časopisech a kvantita jejich výstupu pak rozhodně neodráží zájem o jejich práci.

+3/0
7.10.2015 9:06

Z21b37y44n11ě47k 96R92ů65ž47i25č98k54a 5508772500686

Ale vždyť v té větě píše jak by to mělo být a ne jaká je realita.

0/0
7.10.2015 9:43

V68i27k26t22o96r 74J67o36h91á53n61e17k 4514164148410

Ne, jde o logiku věci, jak spolu které parametry souvisí, ne o to, jaká je ve světě vědeckého publikování realita a jaký ideál. Samotný počet publikací prostě není měřítkem kvality ani zájmu o daný výzkum (tím spíše, když se bavíme o počtu a ne o kvalitě časopisů, kde vyšly).

0/0
7.10.2015 9:51
Foto

P82a39v64e53l 58K77a50s69í98k11, 89T66e39c58h63n52e32t67.70c29z

Právě, že měřítkem není. Je ale zdánlivým měřítkem. O to přece v článku jde - že si někdo nafukuje publikační zásluhy publikací v pochybných žurnálech. Samozřejmě, že to můžou být články zbytečné, okopírované a nečtené. Ale dokud to nevadí těm, co to hodnotí, nevadí to bohužel ani autorům.

+1/0
7.10.2015 12:48

V24i41k43t46o69r 18J18o92h44á85n24e41k 4204674708200

Pane Kasíku, není ani zdánlivým. Počet publikací prostě nevypovídá o tom, "jak moc vědcovy kolegy zajímá jeho práce a jak je přínosná" už principiálně. Chápu, že článek se zabývá umělým nafukováním vědeckých výkonů, ale já jsem reagoval na určité konkrétní tvrzení autora, které je nikoliv "nepřesné", nýbrž nepravdivé. Ohlas práce se odráží v citacích, už z logiky věci nemůže výstup jedné osoby vypovídat sám o sobě o zájmu jiných osoby o tento výstup.

0/0
7.10.2015 13:12
Foto

P23a96v19e89l 76K56a23s95í83k10, 95T43e89c18h83n82e44t83.26c51z

Evidentně to někdo jako měřítko může brát - jinak by za to ti vědci (a "vědci") peníze neutráceli. To mi přijde jasné. Rozumím tomu, co říkáte, a mám popravdě pocit, že se vlamujete do otevřených dveří: všichni tady opakovaně říkáme, že sto publikovaných článků samo o sobě není dokladem ničeho. Někdo to ale jako doklad něčeho brát může. A to je celé.

0/0
7.10.2015 14:59

J94o27s83e50f 69M56i34š22k85o58v56s71k86ý 9528391351588

Pravda je, že povrchních až tendenčních publikací je hodně a těžko se v tom vyznat. Nemusíme ale chodit jen do pseudovědeckých časopisů. Když si přečtu noviny, tak se v každém čísle ptám, kdo tomu redaktorovi zaplatil za tendeční článek, který nenápadně čtenáře navádí ke "správnému" názoru a následně třeba nákupu. Už pojem "akademická žumpa" v diskutovaném článku je mimořádně chybný. Jedná se jen o kšeft, kde je pojem "akademický" zneužíván pro vlastní prospěch.

+6/0
7.10.2015 8:38

P79e52t67r 27G47a62b68r21i73e13l 36S11t41. 3956359502296

Celý akademický publikační byznis je směšný a škodí hospodářství.  Páni akademici dostanou ze státního rozpočtu miliardy na své, vpodstatě koníčky, které zahalují mlhou základního výzkumu, do kterého jim nikdo nemůže mluvit, protože je to jejich právo svobodně zkoumat... Pak, vrámci kongresové turistiky opět za státní peníze jedou někam do zahraničí na několik konferencí, kde se  s jinými podobnými vykuky domluví na tom aby si vzájemně protlačili publikace svých článků a  vzájemně se citovali.  Tím se vyhoupnou na vysokou úroveň publikačního indexu, což jim dává "PRÁVO" na další státní prostředky. A my blbí daňoví poplatníci platíme a platíme a marně čekáme, kdy nám tento výzkum začne zvedat úroveň hospodářství a průmyslu a ono prd! Protože pokud páni akademičtí výzkumníci na něco opravdu životného náhodou přijdou, místo, aby to bezplatně předali k využití státu, prodají to do zahraničí a zisk opět probendí  ve svém rozpočtu, místo, aby jej předali státu.  Termín "Akademická žumpa":-/Rv je naprosto přesný. A zkuste získat peníze na aplikovaný výzkum!! V každém programu je umě vsunuta překážka, která brání plnohodnotnému využití.  Třeba nemožnost plné úhrady ceny poloprovozního zařízení z programu.Samozřejmě, na rozdíl od akademických programů, kde se platí vše. A tak drahná léta úspěšně vyhazujeme miliarda z akademických oken bvez jakéhokoliv viditelného přínosu pro NH, ale pro inovace v aplikovaném výzkumu pro průmysl nemáme fakticky co nabídnout.

+2/−11
7.10.2015 8:37

J24o94s22e67f 30M30i31š11k19o34v53s34k55ý 9468781581338

Pane Gabrieli, způsob poměřování kvality vědecké práce, je vždy velký problém. Své názory vztahujete na poměry u nás, ale článek je věnován celosvětovému jevu "pseudopublikací". Ten problém je prostě všude, nicméně vědecký pokrok stále probíhá a i nás se najdou vynikající výsledky - viz např. nanotechnologie.

+3/0
7.10.2015 8:42

J64a41n 58N33o57v64á24k 7385944538977

Když jseš tak chytrej proč už nepracuješ na akademii věd? Vědci mají velmi tvrdý chléb.  A na druhou stranu aplikovaný výzkum v ČR je často fraška. Například ČEZ založil výzkumné oddělení ne pro výzkum, ale jen pro čerpání dotací, což sami přiznali :(. Navíc dotace aplikovaného výzkumu - ze kterého je zisk - jsou často spíše nekalou konkurenční výhodou. Co má říkat firma co vyvinula třeba nový motor, když konkurenční firmě celý výzkum zaplatili z dotací?

+3/0
7.10.2015 8:51

V20i53k62t30o30r 67J38o43h22á89n59e32k 4464264378380

U některých oborů je jejich přínos sice možná diskutabilní (to by bylo na podrobnější rozbor), ale vaše úvaha je jinak naprosto klasickou esencí laických představ a klišé. De facto vůbec nechápete smysl a princip fungování základního výzkumu, což mimo jiné dokládá vaše tvrzení o "utlačovaném" aplikovaném výzkumu (podle mého navíc nepravdivé) i vaše věta "...zisk opět probendí  ve svém rozpočtu, místo, aby jej předali státu..." - výzkumné organizace přeci nejsou ziskové organizace, investice do smysluplného základního výzkumu je investice do budoucnosti, nikoliv byznys s přímým a rychlým návratem.

Vaše jiné tvrzení o "vzájemném protlačování publikací svých článků" zase svědčí o tom, že moc nechápate, jak funguje peer-review proces, kde si autor neurčuje své recenzenty a ani ve výsledku neví, kdo to je. Uměle si vzájemně navýšovat citovanost samozřejmě do určité míry možné je, ale zase nemůžete citovat bez rozmyslu (citace musí mít vazbu na samotný text) a navíc u velkých grantů se hodnotí poměrně zevrubně různé parametry a je velmi pravděpodobné, že by si grantová komise všimla, kdyby se např. 2 skupiny nadměrně vzájemně citovaly.

.

Problém nedokonalých systémů hodnocení vědecké práce a přidělování grantových prostředků samozřejmě je něco, na čem je potřeba zapracovat, ale vaše kritika akademického výzkumu je, nezlobte se na mě, hodně mimo mísu.

+8/0
7.10.2015 8:58
Foto

Z24b85y27n65ě56k 52Š17k41v93o91r 6945669409975

Není pravda, ze se v "akademickem" vyzkumu plati vse. Naopak, většina grantu se udeluje na maximalne tri roky a to pak znamena, ze v nich nelze plne financovat jakykoli investicni majetek (tedy cokoli, co cenou přesáhne 40 tisíc Kc vcetne DPH u hmotného a 60 tisíc u nehmotného majetku).

Dále si myslim, ze je spravne, pokud poloprovoz nelze plne uhradit z aplikacnich grantu. Od nich prece chceme, aby jejich výsledky nekomu slouzily a vlozene prostředky se vratily. To se pozna také z toho, ze je prumyslovy subjekt ochoten do vystavby poloprovozu podstatnou část investovat.

0/0
7.10.2015 10:35
Foto

P38a34v75e32l 89K64a70s33í13k87, 18T45e46c43h15n18e21t17.29c36z

Jak si představujete to "předání státu"?

0/0
7.10.2015 12:50

P98e52t77r 86S51v67o46b31o35d38a 9715707134230

... nejhorsi na tom vasem cynickem a zcestnem pohledu bude, ze jste asi presvedcen o tom, ze je objektivni a ze mate naprostou pravdu ... a pritom jen nenavidite zakladni vyzkum.

+1/0
9.10.2015 8:40

R60o34b55i23n 35Ž71i66ž90k81a 2388564216156

Kde je poptávka, je i nabídka. Stačí, aby "objednatelé" vědy (stát, mecenáši...) začali vyžadovat jiné výsledky než jsou prostá čísla publikací a tohle ustane stejně rychle jako to vyboomovalo.

.

Jasně, nějakou dobu to fungovalo, protože existovala korelace mezi úspěšnými a přlelomovými výzkumy a publikacemi a odkazy na ně, takže to byla skvělá jednoduchá metrika. Ale bohužel jsou v tomhle lidi jako děcka a hledají k odměně co nejkratší cesty. A koneckonců není i samotné hodnocení komplexních mnohaletých výzkumů na základě jednoho čísla jen dalším hledáním zkratek? (dobře, vím že to není JEN o tom)

.

Nicméně pokud nechceme úplně opouštět zavedené cesty.. nedá se vybrat nějaký "elitní klub" publikací? Pokud někdo daný obor skutečně sleduje, tak by měl mít alespoň základní přehled, které z nich jsou přínosné a zachovávají svou úroveň a kde se publikuje jen aby se publikovalo?

+1/0
7.10.2015 8:31

L73u36k84á79š 86Š46m13a97h85e56l 2887804322284

No, jenže tohle bude vždycky více či méně zatíženo subjektivním názorem.

+1/0
7.10.2015 8:49

J49a96n 74N26o46v42á32k 7815794628977

Jasně že to tak je. Ale úředníkům je to často jedno, pro ně je podstatné jen to číslo.

0/0
7.10.2015 8:52

V81i57k69t18o69r 48J39o40h61á72n94e50k 4584834348980

"Pokud někdo daný obor skutečně sleduje, tak by měl mít alespoň základní přehled, které z nich jsou přínosné a zachovávají svou úroveň a kde se publikuje jen aby se publikovalo?"

Ano, přesně tak to je. Lidé z oboru to vědí a bere se na to v mnoha situacích ohled. Samozřejmě čím více se jedná (např. při rozdělování peněz) o úřednický akt, tím více se slepě zohledňují prostá čísla (metriky), protože úředník tomu zpravidla nerozumí a v oboru se neorientuje.

Je to bohužel do určité míry jak píšete, tedy se zvýšením důrazu na metriky v podlední době paradoxně začaly tyto metriky být méně spolehlivé, protože zafungovala zpětná vazba, kdy mnoho vědců cíleně "honí body" (např. rozdělí účelově článek na víc částí, publikuje v časopise s menším IF, ale s větším počtem "českých" bodů apod.). Není to pravidlo, jsou lidé rlzně poctiví a různě oddaní vědě jako takové, ale minimálně je to dost rozšířený nešvar.

+1/0
7.10.2015 9:20

V25l74a76s66t42i13m53i27l 93M17a22c20h77y82n90i55a32k 9816155882

myslim ze Idnes trefilo do cerneho !

+1/0
7.10.2015 8:26





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.