Diskuze

Akademická „žumpa“ vynáší ročně přes miliardu korun, tvrdí studie

Vědecké časopisy by měly být zárukou objektivity a kvality. V posledních letech ovšem velmi rychle přibývá titulů, které na kvalitu, ba ani obsah nehledí a vydají cokoliv. Jejich počet za v posledních letech zněkolikanásobil a v celosvětovém měřítku už jde o miliardový „obchod“.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Autor ma sice pravdu, ale ten styl, jak to napsal je nestastny, protoze to tak trochu ve ctenari evokuje, ze publikovani vedeckych praci je spatne a neda se podle toho hodnotit kvalita vedecke prace. Tahle inflace pseudovedeckych (v podstate komercnich) casopisu nastala, kdyz zacala masivne publikovat Asie. Jedina obrana proti tomu, je tyto casopisy dusledne ignorovat (a autori, kteri v nich publikuji, z toho musi mit ostudu - coz tedy aspon v nasem oboru maji) a pro jakekoli hodnoceni udelat nejaky cut-off a brat jen casopisy rekneme z horniho tercilu podle IF (zbytek vubec nepocitat), citovanost (bez autocitaci) a samozrejme scientometrii pouzit jako vstupni data pro informovane peer-review.

0 0
možnosti

Nic takového, co píšete, v tom článku neni...

0 0
možnosti

On je zásadní problém v úřednickém přístupu k vědě.Můžete spočítat počet absolventů, ale už nezměříte kvalitu jejich vzdělání.Můžete spočítat počet publikovaných článků, ale jak určíte kvalitu? Jedenčlánek může mít daleko větší přínos, než 10 jiných. Bohužel dneska je kvalitavědce posuzována hlavně podle počtu publikací. Když pak vědec stojí předdilematem, zda začít zkoumat něco, co bude trvat několik let, přičemž z tohovydá jeden pořádný článek a hrozí riziko, že se jeho teorie ukáže jako mylná atedy výzkum nikam nevedl a nebude mít žádnou publikaci, nebo napsat 10 neříkámpodvodných, ale sterilních článků (články, které nic nepřinášejí, nic neřeknou,nikoho neurazí), tak zvolí těch 10, jelikož z pohledu hodnotitele je 10víc, než 1. Z pohledu vědeckého přínosu může ten jeden být hodnotnější,než těch 10, ale to jde jen těžko změřit. Sám mám za sebou pár vědeckých článkůa moje zkušenost je taková, že oponent se nezabývá obsahem, ale formou. Spíše,než na myšlenku se zabývá formou jazyka, počtem literatury, způsobu citací,rozborem literatury týkající se problematiky, takže pokud jste nezmínili jedenz tisíce článků k tématu, který zrovna četl, tak vám to vrátí.  Setkal jsem se s časopisem, co měl na 6 stranA4 pravidla, jak co citovat a pokud jste někde místo středníku dali čárku, taktext byl vrácen s tím, že citace neodpovídají normám. Autor pak musí všeprojít a opravit tuto jednu drobnost. Větší pravděpodobnost projít pak má článek,který nemá žádnou myšlenku, ale vyhovuje všem uměle vytvořeným kritériím, nežčlánek, který má myšlenku a vědecký přínos, ale autor nemá čas věnovat týdnyzbytečným náležitostem, protože dělá vědu. Toto martýrium je pak ochotenpodstoupit hlavně určitý typ lidí a vznikají tak bariéry vstupu a teplámístečka.

4 1
možnosti

Četl jsem kdysi krásnou studii úplně neznámého českého historika někdy z roku 1930 (psanou francouzsky). Obrovský přehled v pramenech, poctivost, opravdu skvělé ovládnutí středověké řečtiny i latiny, vše logicky vyargumentované, promyšlené, přesná terminologie. Až jsem si říkal, že nebýt těchto "obrů", dnešní "trpaslíci" by si bez jejich ramenou neškrtli (v historiografii). A pak jsem si zjistil, že ten pán dělal dva roky výhradně na této studii, kromě toho že učil nějaké předměty na univerzitě, měl na to čas, klid a podporu své alma mater. Dnes je historik tlačen do takového množství studií, že z logiky věci žádná nemůže být tak propracovaná, jak by si historik sám přál a jak by byl schopen, mít na to čas.

Počítám, že je to systémový problém všech disciplín.

1 0
možnosti

P11a88v64e44l 77B70a56r22e14š

7. 10. 2015 14:08

Chápu snahu prezentovat problematiku zjednodušeně, ale bohužel se v tomto textu pomíchaly dvě jen zčásti související témata: druhořadá periodika (potažmo druhořadé články a druhořadí autoři) a podvodné jednání za účelem nahnat body za publikace. Oba tyhle fenomény text směšuje a dost libovolně zaměňuje mezi sebou, takže problematika druhořadých článků je prezentována v podstatě jako podvádění ve vědě (jak to naznačil i původní, naštěstí už změněný titulek, který hovořil dokonce o "pavědě", tedy zase něčem ještě úplně jiném).

Druhořadé časopisy ale prostě jsou především druhořadé a žádná špičková věda se v nich nedělá. Některé časopisy ani nejsou vědecké a nedělá se v nich věda vůbec. Publikací v nich se z autora samozřejmě nemůže stát vědecká kapacita, ale ani se z něj nestává automaticky podvodník (pokud nepublikoval plagiát nebo jinak nepodváděl). Koneckonců podvádění se může týkat i špičkové vědy, jak ukázalo několik takových skandálů (např. klonování v podání U Sok Hwanga). Z logiky věci je druhořadých nebo nevědeckých časopisů, autorů i článků víc než těch špičkových.

Dobře, možná se na nás tak valí hromady nekvalitních článků z časopisůpochybné úrovně, ale prostě je nemusím číst a můžu sáhnout po prestižnějším časopise. Stejnějako si sám zrno od plev třídím na třeba i na idnes.cz...

Samozřejmě se může stát, že se málo kvalitní časopis se nějakým podvodem prezentuje jako víc vědecký než opravdu je, aby mohly čerpat penízeod podvedených donátorů nebo přitáhnout prestižnější autorů a tím se zvednout. Ale bez odpovězení otázky, jak časté je takovéhle nebo i jiné podvádění v druhořadých časopisech, nelze tahle dvě témata takto mechanicky míchat mezi sebou .

3 0
možnosti
Foto

"Pěkný" časopis je česká mutace SCI-AM, Vychází zcela nepravidelně. Tento "měsíčník" vyšel letos 2x (slovy dvakrát) ;-(;-€

0 0
možnosti
Foto

Ve světě se prosadila "nejmenší publikovatelná jednotka" NPJ. Dnes má káždý podprůměrný "vědec" 200- 400 publikací. Zajímalo mně , jak je to možné, vždyť usilovnou prací jsem to za svůj život dotáhl na nějakých 20. Ovšem, před 20 roky se u publikace vyskytovali jako autoři jednotlivci, nanejvýš 3 autoři.

V současnosti se jako autor hlásí desítky lidí, od vrátného po ředitele instituce. To je ovšem inflace a devalvace autorství. Nu a těch "impaktních", čili důkladně editovaných časopisů které si ke každému článku zavolají své experty a uveřejní výhradně kvalitní publikace, je v každém oboru pouhých několik.

Proto se před asi 20 lety zavedlo další kritérium, které sleduje, kolikrát byla hodnocená publikace citována  jako reference v cizích publikacích. I to se ovšem dá ošulit, pár kamarádů si vzájemně vytrvale opakuje citace. Nepřátelským, konkurenčním  skupinám se pak citace nepodávají, je třeba snížit jim score. Ale to bylo už za prvních slavných fyziků, i ti kradli myšlenky svým kolegům a snažili se je potom deklasovat, aby se se svými publikacemi prosadili. Třeba Röntgen sám na ty paprsky X nepřišel, dostal tip od kolegy z Vídně, který se divil, že mu zčernaly zabalené negativy pod výbojovou trubicí. Podobně si konkurovaly skupiny kolem kristalové optiky, i fyzika je bojiště!

0 0
možnosti

Pane Steinere, před nějakou dobou už jsme tu na podobné téma diskutovali, tak asi není nutné opakovat, že přímé srovnání publikačních a citačních dat v různých dobách není z různých důvodů nefér. Na druhou stranu s těmi současnými počty jste to trochu přehnal, např. na matfyzu, kde jsou na tom lidé v českém měřítku scientometricky poměrně dobře, má typický docent 50-100 článků a okolo 500-1000 citací. Přes 200-300 článků má jen pár (typicky) profesorů. Ani z celosvětového hlediska není autor 200-400 publikací "podprůměrný".

Pokud vím, váš obor byl poměrně aplikovaný a s tím také souvisí menší počet publikací, které jsou samozřejmě hlavním výstupem především pro lidi v základním výzkumu, aplikované obory mají i jiné způsoby uplatnění výsledků a kritérií hodnocení.

A s tím "ošulováním" citací - už jsem tu k tomu něco psal, samozřejmě to možné je a děje se to, ale že by se to dělo v nějaké masivní míře nemyslím. A pokud ve svém článku neocitujete významnou práci někoho jiného jen proto, že ho chcete "zazdít", pak je šance, že si toho recenzent všimne (bavíme se zde o těch solidnějších časopisech). S nešvarem mnohočetného autorství máte také částečně pravdu, ale zvláště v technických vědách je to do značné míry dáno i vývojem oborů, kdy experimentální zařízení jsou často větší, dražší a komplikovanější než v minulosti a proto se na projektech typicky podílí více lidí. Navíc v poslední době se (podle mě správně) docela podporují spolupráce mezi různými skupinami, státy a obory, což opět vede k v průměru většímu počtu zúčastněných na jednom projektu.

3 0
možnosti

To není záležitost jen poslední doby a netýká se to jen časopisů kde vědec platí za publikaci. Vědci si najdou cesty jak frkat rychlé publikace a v různých oborech jsou ty cesty různé, společné je, že ty publikace jsou nic neříkající. Většinou to jsou variace na to, co už tu bylo s mírnou obměnou, nebo shrnutí výsledků experimentů, z kterých ve skutečnosti nic konkrétního nevyplývá (v závěru je, že "výsledky naznačují"), potvrzování již známých věcí jinou cestou, teoretické modely vzdálené jakékoli realitě, teoretické výpočty kde výsledky se dají uhodnout bez počítání ... Steven Weinberg: "Většina prací ve fyzice nepřináší nic nového a jsou zapomenuty" a já doplňuji, že nejsou ani nikým čteny, kromě recenzentů časopisu a v biologii je to ještě horší

0 0
možnosti

Oprava: Weinberg řekl: "Většina prací v teoretické fyzice má malý dopad a jsou zapomenuty"

0 0
možnosti

O45t24a 72B93a17r69t10o76s

7. 10. 2015 9:56

Klíč k rozpoznání "žumpy" od "ne-žumpy" na první pohled:

------------------------------------------------------------------------------

ŽUMPA: válí se to v trafikách a na benzínkách v děsivém množství, je to plné reklam na auta, hodinky, cestovky, atd., má to už na první pohled divný název, ...

NE-ŽUMPA: nedá se to normálně sehnat a je to jen na předplatné, reklama uvnitř je pouze na úzce specializované přístrojové a laboratorní vybavení, preparáty a materiál "z oboru", a na připravované konference a workshopy; název to má taky divný, ale většinou dává nějaký smysl ...

1 3
možnosti

Článek není o populárně "vědeckých" časopisech, ale o "vědeckých" časopisech, které existují proto, aby v nich za poplatek publikovali "taky vědci". Tyto časopisu tu nejsou pro čtenáře, také je nikdo nečte.

8 0
možnosti

Všechen užitečný výzkum probíhá mimo univerzity. Celkově nevím proč někdo jde do akademického výzkumu když je to mizerná práce. To že dostanete hezký plat a dovolenou zdarma se nedá vykoupit to že si sám sebe nemůžete vážit.

1 9
možnosti
Foto

Mohu vás ujistit, že máte snad lokální zkušenost z českých nebo moravských "Universit". Ve světě však jsou university s opravdu významným výzkumným potenciálem, mnohé firmy jsou založeny bývalými asistenty.

2 0
možnosti

Mě jímá hrůza i z některých našich časopisů. Když tam vidím na obálce titulky jako Milenky svatého Václava, nebo dědeček knížete Bořivoje odhalen, tak bych toho, kdo to napsal a otisknul, nejradši zbil.

3 0
možnosti

no je potřeba se vždy podívat aspoň na redakční radu, jestli jsou to špičkoví odborníci v oboru nebo někdo zcela mimo...

1 0
možnosti