Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nobelovku získali fyzici, kteří načapali částice, jak mění „vůni“

Ve Stockholmu se udělovala druhá letošní Nobelova cena, a to za fyziku. Jejími letošními nositeli jsou fyzici, kteří odhalili, že jedny z nejběžnějších částic ve vesmíru - neutrina - se dokážou měnit z jednoho typu na druhé. Takaaki Kajita a Arthur MacDonald (a jejich kolegové, nutno dodat) tím přepsali učebnice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V48l84a95s48t85i96m48i30l 61H64n84í24k 6726902601557

Sice off topic, ale:

"Kombinací s již dříve existující technologií zelených a červených diod se tak poprvé naskytla možnost vytvořit bílé LEDky."

 V bílé LED obvykle svítí bíle luminofor. RGB LED je dobrá leda do nějakého zobrazovacího panelu. Na Nobelovku došlo hlavně díky vzniku osvětlovacích bílých LED, a ty jsou převážně kombinací modrá LED + luminofor.

+1/0
6.10.2015 17:39

K50a46r67e38l 53V36o55h25n69o83u52t 4648799410137

I na LEDky s bílým luminoforem potřebuješ přinejmenším modrou diodu (používají se i LEDky svítící v blízkém UV). Abys rozsvítil ten luminofor, musíš mít tvrdší záření než to, které chceš na konci řetězce mít.

0/0
7.10.2015 8:25

O46n53d59ř61e15j 40Š14r22u66b86a69ř 1735191105316

asi jsem dlouho mimo,ale ja myslel, ze vune je vlastnost kvarku, ne neutrin.

+1/0
6.10.2015 15:38

K11a44r36e55l 50V73o16h89n56o21u39t 4808789110537

Jak kvarky, tak leptony mají šest verzí - vůní. U kvarků to jsou top, up, strange, charm, beauty a truth. U leptonů elektron, mion, tauon, elektronové neutrino, mionové neutrino a tauonové neutrino.

Bohužel názvy pro ty částice vznikly ještě dříve, než se odhalily vztahy mezi nimi. Proto je to celé takové bláznivé.

0/−1
7.10.2015 8:44

V83á50c30l61a48v 69V22i38l55í25m45e33k 2117507835621

No, konečně. To to trvalo.

0/0
6.10.2015 15:20
Foto

K45a24r47e81l 18T37o33m90á39š40e62k 7124499747589

Jestli mají neutrine hmotu, tak se nárazem na zemi přemění na energii, na nás dopadají ze slunce i jiné částice, souhrně je to kosmické záření, která se po dopadu na zem mění v teplo; vzhleem k obrovské kinetické energii a hmotnosti je to ten zdroj energie, který kolísá a který klimatologové ignorují a svádí všechno na CO2, který za nic nemůže.

0/−5
6.10.2015 14:57

O34n20d22ř13e28j 53Z57e61m61a88n 5150794408149

Narazí jedno z trilionů, třeba z těch, co každou sekundou projdou vámi.

0/0
6.10.2015 16:42

Z49b15y49n72ě58k 92Š66a40f28a45r55č27í39k 5317178165194

Jasně, CO2 za nic nemůže CH4 za nic nemůže, jsou to všechno NEUTRINA!!To jsou klimatologové ale hloupí, že? ;-D

0/0
6.10.2015 20:11

A87l80e65š 21N23o88v47o64t18n87ý 1611851929121

Můžete prosím ještě vysvětlit, co je to ta superčistá voda? To je jako demineralizovaná voda, pH 7, atd., nebo má nějakou specifickou vlastnost?

Děkuji za vysvětlení!

0/0
6.10.2015 14:46

T56o91m85á89š 35Z23e39m90á81n91e93k 5910758566116

Obsahuje zhruba 10x méně nečistot, než běžná destilovaná voda a je zbavena rozpuštěných plynů. Používá se například v mikroelektronice (výroba čipů). Její významnou vlastností je, že i když je ochlazena pod bod tuhnutí, nezmrzne, ale zůstane v přechlazeném stavu až dokud nedojde k nějaké iniciaci (náraz).

0/0
6.10.2015 19:05

K24a35r54e54l 78V26o98h74n92o36u25t 4118189490147

Jak vidno, jezdili na ní ve člunu, takže zas tak superčistá asi nebyla.

Jinak ano, je to demineralizovaná voda.

0/0
7.10.2015 8:26

K14a54r35e42l 97N34o52v41á81k 8918794967972

docetl jsem se v clanku, ze tento objev byl scela v realnem zivotem k nicemu a ani v dohledne dobe to nebude mit na nic vliv. K cemu je teda vsechna ta prace a prachy kvuli nicemu? Ja pracovat roky na necem co mi je uplne k nicemu, tak z toho asi nemam moc velkou radost. To je jako kdybych deset let svatel auto na curanky mimozemstanu a pak zjistil, ze vlastne ty chcanky nemam kde vzit

0/−17
6.10.2015 14:33

K72a27r31e22l 90N63o93v62á17k 8408244857572

kdyz mi davate ty minusy k cemu je tedy ten objev dobry? V cem to pomuze bud svetu, nebo civilizaci?

0/−4
6.10.2015 14:46

B27o92r63i19s 22O31n50d77e86r49k66a 1424578769704

K čemu byly před 70 lety lidem první počítače, když si na nich nemohli zapařit GTA nebo číst články na internetu?

+4/0
6.10.2015 14:50

K93a71r62e97l 28N11o11v75á14k 8138204547542

tak to je zas neco trochu uplne neco jineho ne? To je jako kdyby jste rekl na co lidem byla prvni parni auta, kdyz se s nima stejnak moc jezdit nedalo

0/−5
6.10.2015 14:53

B51o96r23i20s 56O50n16d59e77r72k79a 1584558309854

Je to to samé... Tehdy bylo určitě spousta Karlů Nováků, kteří si říkali:"Parní vůz? Tková blbost! Koně nic nenahradí! Kdyby raději pánové dělali něco užitečného! Něco, co prospěje světu a civilizaci..."

+9/0
6.10.2015 14:57

J77i64ř79í 42K85r33a68m44p77l 4256664556266

to je asi za svateni auta ;-)

+1/0
6.10.2015 15:24

J27i58ř16í 12O76l94e35j89n35í55č84e17k 9703215253986

Víte jak dlouho trvalo lidstvu, než dokázalo prakticky využít znalost Keplerových zákonů? Víc jak 300 let. Počkejte si dalších 300 let a zjistíte k čemu ta práce byla dobrá ;-)

+7/0
6.10.2015 14:46

K82a49r72e79l 24N97o49v32á76k 8678314827612

to chapu, ze jednou to mozna k necemu bude, ale prece kdyz na necem pracuju, tak vim jesti to bude k necemu dobre ted, nebo za xxx milionu let. Takze nez jdu neco delat reknu zda to ma vubec smysl, nebo to jeset klidne rok pocka a jdu delat veci, ktere jsou potrebne dnes.

0/−10
6.10.2015 14:52

K44a93m88i93l 88P42y29t66e76l81a 8592930941519

To skoro vypada jakobyste netusil, co je to zakladni vyzkum.

+17/0
6.10.2015 14:55

K18a93r35e25l 22V52o45h94n75o92u74t 4128289180827

No tak pracujte na tom, o čem to víte.

To ostatní nechte na ostatních.

+1/0
7.10.2015 8:50

O35n18d73ř52e38j 90Š60r95u22b80a78ř 1955421155666

k cemu lidstvu bylo, ze se na zabi stehynka cukala na zabradli?

+3/0
6.10.2015 15:40

K23a85r28e56l 41V38o50h51n19o40u25t 4488289950287

Otázka je zcela relevantní. "Analogie" na konci je úplně k ničemu.

K otázce: je to základní výzkum. Nevíme, k čemu to bude. Ale třeba se to jednou bude našim potomkům hodit.

I dneska lidstvo samo nechtěně vyrábí neutrina ve velkém. Ta odnášejí spoustu energie, kterou bychom mohli využít, kdybychom věděli jak.

Nebo: jednou třeba budeme na velké vzdálenosti komunikovat na bázi neutrin, nikoli světla.

Třeba zrovna tenhle výzkum tomu pomůže.

0/0
7.10.2015 8:49

V86a23v20ř83i51n72e85c 51N66g59u56y97e23n 4430427556131

objev, že neutrina maji nenulovu mnotnost je naopak velice významný. možná je to tím pádem ta neviditelná temná hmota, vzhledem k jejich množství. zmizel by jeden paradox současnyho modelu vesmíru

+3/0
6.10.2015 14:25

K89a18r79e88l 82V71o76h53n83o65u63t 4228229510427

Bohužel, podle současného poznání neutrina nemohou tvořit významnou část temné hmoty.

0/0
7.10.2015 8:51

T10o92m93á64š 84T58a63t93í36č43e61k 5950832400378

Vony ty neutrína prolítavají nejen běžnou hmotou kolem nás, ale aji nama osobně. :-)

0/0
6.10.2015 14:16

K18a75m83i22l 58P19y25t38e14l50a 8432390671169

Jakoze my nejsme bezna hmota?

0/0
6.10.2015 14:42

T24o97m29á48š 77T70a54t35í24č53e55k 5310752910238

No právě že jo. V článku ale stojí, že prolítávají hmotou kolem nás, jako kdyby kolem nás dělaly oblouk. :-)

+1/0
6.10.2015 14:43

K55a57m86i37l 10P92y32t83e63l89a 8242500281959

Asi mysleli kolem naseho bezrozmerneho Ja.

+1/−1
6.10.2015 14:53

T86o14m13á16š 88T68a41t18í68č97e23k 5670322930718

Tak dobrá. Je ten Technet občas i trochu Filozonet. ;-D

+2/0
6.10.2015 15:00

K48a51r24e86l 33S80t47r87ž88a24n41o69v37s22k80ý 1178495985

Ať už z toho dál vymyslí kdokoli cokoli, nějak to přesahuje moje chápání. Jak může neutrin procházet veškerou hmotou? Hmotu si představuju jako spoustu drobných kuliček, které drží při sobě. A mezi nimi volně proplouvají další kuličky, které se s těmi ve hmotě srazí jen výjimečně? To jsou něco jako duch, ale mají hmotnost? To mi hlava nebere, asi skrz ni právě prochází hodně neutrin.

0/0
6.10.2015 13:40

J37a69n 11P61a73ř76í28z52e20k 9446930417916

Atom si můžeme představit jako fotbalové hřiště, na kterém je míč (jádro) a několik pinpongových míčků (elektrony). Celý zbytek plochy je prázdný - tzn. místa je tam dost, aby mohla neutrina volně pronikat

+16/0
6.10.2015 13:51

K66a32m41i67l 87P27y44t72e70l54a 8862220531639

Obycejne se pri teto analogii pouziva pro jadro hrasek. Mic je opravdu obrovsky o pingpongacich nemluve.

+1/0
6.10.2015 14:49

E10r83i51k 23L29e32v55i10n77s49k62ý 8221554613945

Hmota je spousta prazdneho prostoru a v nem obcas nejaka castice. Hmota hmote klade odpor nikoliv kvuli tem casticim, ale vazbam a silam mezi temi casticemi. A kdyz je nejaka castice vuci tem vazbam a silam "imunni", klidne si proleti.

+11/0
6.10.2015 13:52

D76a53n30i10e76l 70J89a49n48k61o 9809669210652

Hmota je jako vesmír - drtivou většinu tvoří "prázdno" a to vše drží různýma silama pohromadě ...Zní to šíleně ale je to tak ....

+1/0
6.10.2015 14:24

J25a24n 48M29e23r27t67a 3682310731188

To, co cítíte, když například zatlačíte rukou proti desce stolu, je elektromagnetická interakce. Představte si, že máte dva magnety a snažíte se je dát stejnými póly k sobě. Nebo vezměte dvě tělesa nabitá stejným elektrickým nábojem. Něco podobného je to u toho tlačení rukou proti stolu. Vlastně se snažíte nacpat elektrony ruky mezi elektrony desky stolu. Pokud jste daleko (což v tomto případě znamená nepatrnou vzdálenost v lidských měřítcích), nic necítíte (vidíte vlastně jen průměrný náboj, který je nulový - záporný náboj elektronů je kompenzován kladným nábojem jader). Síla však velice rychle roste, jak se přibližujete - tak rychle, že necítíte, "jak to pruží". Neutrino nic takového necítí. A necítí ani silnou interakci. Pak je ještě slabá interakce (která je zodpovědná za to, že vůbec nějaká neutrina detekujeme), ta má ale velmi krátký dosah, takže běžná hmota je při své hustotě částic pro neutrina skoro jako prázdný prostor. Je to tak trochu, jako byste chtěl proběhnou lesem, kde jednotlivé stromy rostou asi sto tisíc kilometrů od sebe.

+3/0
6.10.2015 14:27

J46a66n 54M90e15r74t71a 3812760921118

Těch sto tisíc kilometrů v analogii beru zpět, počítal jsem akorát s dosahem slabé síly a vzdálenosti mezi atomy, ale ony se ty atomy neskládají z jedné částice. A navíc nevím úplně, jak vypadá interakce s nukleony, s elektronem by to šlo takhle brát, ale u nukleonů si nejsem jistý.

+2/0
6.10.2015 14:41

P22a76v91e20l 44R12i61e47d64l 4434437621359

A to ještě nevíte, že těch neutrin projde vaší dlaní za sekundu zhruba 6000 miliard. A pokud máte štěstí, tak jednou za život se ve vás jedno neutrino 'zastaví' a rozhlédne se. :-)

+1/0
6.10.2015 15:02

K23a91r41e44l 36V18o32h55n90o39u14t 4448579420857

Hmota v tradičním smyslu (tedy jako věci kolem nás) je ve skutečnosti hodně prázdného místa a semtam nějaká ta kulička v podobě atomového jádra. Jinak pusto...

Neutrina interagují jen tzvn. slabou interakcí. To bohužel znamená, že se to děje jen s podobně laděnými částicemi a ještě hodně zřídka. Elektromagneticky, jako běžná hmota, neinteragují. Projdou kolem elektronu a vůbec se jím nenechají zvyklat.

Když máte dvě hliněné kuličky, které se srazí, tak ve skutečnosti se nesrazí. Pouze se dostanou k sobě tak blízko, že začne působit elektromagnetická síla elektronů atomů, ze kterých jsou ty hliněné kuličky složeny. Jádra atomů se k sobě ani nepřiblíží na nějakou neobvyklou vzdálenost (což není pravda pro všechny děje v přírodě, ale aby se to stalo, je potřeba mnohem více kinetické energie, než kterou mají jednotlivé atomy v hliněných kuličkách).

0/0
7.10.2015 9:00

E19r84i43k 72L23e57v36i52n31s17k33ý 8651684363525

Tak svuj fyzikalni vyznam to ma a dost podstatny - vlastne to "rehabilitovalo" Slunce a vysvetlilo, proc z nej starsi experimenty zachytavaly vyrazne mene neutrin, nez se cekalo. Cestou od Slunce se zkratka zmenil typ neutrin. Mimochodem, overeni teto vlastnosti neutrin je smyslem toho experimentu, jehoz nechtenym vysledkem byla ona "nadsvetelna" neutrina nedavno. Z CERNu jsou vysilana neutrina jednoho typu a v laboratori pod Gran Sasso jsou detekovany vsechny tri typy.

+17/0
6.10.2015 13:11

B13o32r91i65s 90O82n39d47e50r84k77a 1194308469864

Zatím to žádný užitek nemá, ale kdo ví, nějaká příští generace na tom možná založí svou technologii. Asik jako když si M. Faraday nechával patentovat magnetickou cívku a úředník se ho zeptal, k čemu to jako je. Faraday jen odpověděl:"Nevím, ale britská vláda to určitě jednou zdaní!"

+28/0
6.10.2015 13:10

P74a85v68e75l 38P79l98e70v48a 2767864484206

Tedy ten detektor (viz obrázek) to je fantastické.R^!!

+12/0
6.10.2015 13:10

T36o13m51á63š 29T47a36t80í52č91e50k 5130782460928

Jo, krásně vydezignovaný bazén! :-)

0/0
6.10.2015 14:47

R86a45d47i15m 16Z43e41h46e95r 3924960713131

To muselo dát práce... a přitom taková blbost...

+4/−9
6.10.2015 13:03

D61a53v87i14d 43D29i21r46g43a 7245881818

To je shodná vlastnost většiny blbostí, které následně umožnily dnešní techniku.

+12/0
6.10.2015 13:13

T19o16m32á93š 28Z72e58m43á15n82e13k 5380808426766

Jenom je to další krůček potvrzující teorii strun.

+2/−3
6.10.2015 13:13

K94a65r54e70l 31V74o32h28n98o14u46t 4688599350557

Tak to ne.

0/0
7.10.2015 9:06

J53a30n 57F33i95k37á18č52e77k 1305482

:-)))))))))))))))))))))))))))))

0/0
6.10.2015 14:13

M38a97r78t49i58n 33K11r51a25l 7803870533667

Poprvé vidím fotku toho detektoru. Kazdou vteřinu nami proletne hafo neutrin a pokračuje skrz Zemi az do Austrálie, aniž by si vubec něčeho neutrina všimla.

Koneckonců, film 2012 byl právě o tom, že se neutrina zbláznila a začala interagovat s hmotou. Nu, prostě Hollywood :D

+1/0
6.10.2015 13:00

V16i86k86t33o89r 80W13o97l17f 8582388813796

Superčistá voda a na ní superčistí vědci v superčistém nafukovacím člunu. K nezaplacení ;-D

+5/−1
6.10.2015 12:49







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.