Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nobelovku získali fyzici, kteří načapali částice, jak mění „vůni“

Ve Stockholmu se udělovala druhá letošní Nobelova cena, a to za fyziku. Jejími letošními nositeli jsou fyzici, kteří odhalili, že jedny z nejběžnějších částic ve vesmíru - neutrina - se dokážou měnit z jednoho typu na druhé. Takaaki Kajita a Arthur MacDonald (a jejich kolegové, nutno dodat) tím přepsali učebnice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V87l96a87s21t91i53m86i11l 92H71n67í90k 6216262431217

Sice off topic, ale:

"Kombinací s již dříve existující technologií zelených a červených diod se tak poprvé naskytla možnost vytvořit bílé LEDky."

 V bílé LED obvykle svítí bíle luminofor. RGB LED je dobrá leda do nějakého zobrazovacího panelu. Na Nobelovku došlo hlavně díky vzniku osvětlovacích bílých LED, a ty jsou převážně kombinací modrá LED + luminofor.

+1/0
6.10.2015 17:39

K75a76r60e52l 94V42o34h81n80o16u40t 4988209980707

I na LEDky s bílým luminoforem potřebuješ přinejmenším modrou diodu (používají se i LEDky svítící v blízkém UV). Abys rozsvítil ten luminofor, musíš mít tvrdší záření než to, které chceš na konci řetězce mít.

0/0
7.10.2015 8:25

O55n22d95ř81e94j 68Š93r31u35b32a74ř 1205821525216

asi jsem dlouho mimo,ale ja myslel, ze vune je vlastnost kvarku, ne neutrin.

+1/0
6.10.2015 15:38

K75a13r80e56l 17V75o40h75n55o54u71t 4168409840237

Jak kvarky, tak leptony mají šest verzí - vůní. U kvarků to jsou top, up, strange, charm, beauty a truth. U leptonů elektron, mion, tauon, elektronové neutrino, mionové neutrino a tauonové neutrino.

Bohužel názvy pro ty částice vznikly ještě dříve, než se odhalily vztahy mezi nimi. Proto je to celé takové bláznivé.

0/−1
7.10.2015 8:44

V87á89c93l11a22v 77V24i44l48í51m81e54k 2347307305321

No, konečně. To to trvalo.

0/0
6.10.2015 15:20
Foto

K51a38r69e39l 36T28o63m90á93š25e46k 7504369337629

Jestli mají neutrine hmotu, tak se nárazem na zemi přemění na energii, na nás dopadají ze slunce i jiné částice, souhrně je to kosmické záření, která se po dopadu na zem mění v teplo; vzhleem k obrovské kinetické energii a hmotnosti je to ten zdroj energie, který kolísá a který klimatologové ignorují a svádí všechno na CO2, který za nic nemůže.

0/−5
6.10.2015 14:57

O62n45d21ř44e83j 25Z81e40m42a61n 5670424148349

Narazí jedno z trilionů, třeba z těch, co každou sekundou projdou vámi.

0/0
6.10.2015 16:42

Z30b15y55n35ě32k 30Š76a70f55a85r68č36í12k 5167958415734

Jasně, CO2 za nic nemůže CH4 za nic nemůže, jsou to všechno NEUTRINA!!To jsou klimatologové ale hloupí, že? ;-D

0/0
6.10.2015 20:11

A17l24e88š 28N18o22v84o45t16n68ý 1971361769681

Můžete prosím ještě vysvětlit, co je to ta superčistá voda? To je jako demineralizovaná voda, pH 7, atd., nebo má nějakou specifickou vlastnost?

Děkuji za vysvětlení!

0/0
6.10.2015 14:46

T84o58m66á72š 19Z90e24m14á13n84e91k 5890348746576

Obsahuje zhruba 10x méně nečistot, než běžná destilovaná voda a je zbavena rozpuštěných plynů. Používá se například v mikroelektronice (výroba čipů). Její významnou vlastností je, že i když je ochlazena pod bod tuhnutí, nezmrzne, ale zůstane v přechlazeném stavu až dokud nedojde k nějaké iniciaci (náraz).

0/0
6.10.2015 19:05

K23a74r44e11l 87V60o27h24n15o21u91t 4698899250607

Jak vidno, jezdili na ní ve člunu, takže zas tak superčistá asi nebyla.

Jinak ano, je to demineralizovaná voda.

0/0
7.10.2015 8:26

K77a44r78e27l 83N76o44v43á85k 8498584137212

docetl jsem se v clanku, ze tento objev byl scela v realnem zivotem k nicemu a ani v dohledne dobe to nebude mit na nic vliv. K cemu je teda vsechna ta prace a prachy kvuli nicemu? Ja pracovat roky na necem co mi je uplne k nicemu, tak z toho asi nemam moc velkou radost. To je jako kdybych deset let svatel auto na curanky mimozemstanu a pak zjistil, ze vlastne ty chcanky nemam kde vzit

0/−17
6.10.2015 14:33

K14a36r28e87l 20N86o92v93á63k 8348874177672

kdyz mi davate ty minusy k cemu je tedy ten objev dobry? V cem to pomuze bud svetu, nebo civilizaci?

0/−4
6.10.2015 14:46

B44o61r61i27s 30O33n87d51e16r57k21a 1164908809774

K čemu byly před 70 lety lidem první počítače, když si na nich nemohli zapařit GTA nebo číst články na internetu?

+4/0
6.10.2015 14:50

K41a57r60e39l 57N16o20v78á92k 8148594137312

tak to je zas neco trochu uplne neco jineho ne? To je jako kdyby jste rekl na co lidem byla prvni parni auta, kdyz se s nima stejnak moc jezdit nedalo

0/−5
6.10.2015 14:53

B65o24r19i89s 19O25n42d82e80r68k29a 1344248689964

Je to to samé... Tehdy bylo určitě spousta Karlů Nováků, kteří si říkali:"Parní vůz? Tková blbost! Koně nic nenahradí! Kdyby raději pánové dělali něco užitečného! Něco, co prospěje světu a civilizaci..."

+9/0
6.10.2015 14:57

J77i17ř80í 28K15r24a62m15p72l 4586594606336

to je asi za svateni auta ;-)

+1/0
6.10.2015 15:24

J82i68ř22í 70O30l66e85j91n48í31č96e74k 9483945593876

Víte jak dlouho trvalo lidstvu, než dokázalo prakticky využít znalost Keplerových zákonů? Víc jak 300 let. Počkejte si dalších 300 let a zjistíte k čemu ta práce byla dobrá ;-)

+7/0
6.10.2015 14:46

K41a14r43e46l 23N10o84v33á40k 8968164137182

to chapu, ze jednou to mozna k necemu bude, ale prece kdyz na necem pracuju, tak vim jesti to bude k necemu dobre ted, nebo za xxx milionu let. Takze nez jdu neco delat reknu zda to ma vubec smysl, nebo to jeset klidne rok pocka a jdu delat veci, ktere jsou potrebne dnes.

0/−10
6.10.2015 14:52

K46a40m59i63l 18P98y22t56e57l14a 8572820151399

To skoro vypada jakobyste netusil, co je to zakladni vyzkum.

+17/0
6.10.2015 14:55

K85a83r53e66l 29V13o26h41n54o26u24t 4208819820877

No tak pracujte na tom, o čem to víte.

To ostatní nechte na ostatních.

+1/0
7.10.2015 8:50

O39n33d59ř82e82j 12Š89r46u20b39a94ř 1465411825106

k cemu lidstvu bylo, ze se na zabi stehynka cukala na zabradli?

+3/0
6.10.2015 15:40

K85a63r18e70l 98V49o86h40n86o98u90t 4158849420497

Otázka je zcela relevantní. "Analogie" na konci je úplně k ničemu.

K otázce: je to základní výzkum. Nevíme, k čemu to bude. Ale třeba se to jednou bude našim potomkům hodit.

I dneska lidstvo samo nechtěně vyrábí neutrina ve velkém. Ta odnášejí spoustu energie, kterou bychom mohli využít, kdybychom věděli jak.

Nebo: jednou třeba budeme na velké vzdálenosti komunikovat na bázi neutrin, nikoli světla.

Třeba zrovna tenhle výzkum tomu pomůže.

0/0
7.10.2015 8:49

V97a27v39ř67i28n79e96c 10N31g36u94y46e42n 4360347656841

objev, že neutrina maji nenulovu mnotnost je naopak velice významný. možná je to tím pádem ta neviditelná temná hmota, vzhledem k jejich množství. zmizel by jeden paradox současnyho modelu vesmíru

+3/0
6.10.2015 14:25

K57a54r40e59l 12V20o82h47n52o91u71t 4828909950157

Bohužel, podle současného poznání neutrina nemohou tvořit významnou část temné hmoty.

0/0
7.10.2015 8:51

T13o69m41á77š 17T72a64t29í87č63e85k 5430132130538

Vony ty neutrína prolítavají nejen běžnou hmotou kolem nás, ale aji nama osobně. :-)

0/0
6.10.2015 14:16

K13a62m43i16l 56P40y12t89e95l16a 8552300741879

Jakoze my nejsme bezna hmota?

0/0
6.10.2015 14:42

T35o26m40á40š 89T42a72t93í56č58e21k 5910352520958

No právě že jo. V článku ale stojí, že prolítávají hmotou kolem nás, jako kdyby kolem nás dělaly oblouk. :-)

+1/0
6.10.2015 14:43

K26a75m79i44l 97P88y19t49e83l49a 8732110791459

Asi mysleli kolem naseho bezrozmerneho Ja.

+1/−1
6.10.2015 14:53

T70o60m52á88š 41T61a46t54í13č23e69k 5800192160838

Tak dobrá. Je ten Technet občas i trochu Filozonet. ;-D

+2/0
6.10.2015 15:00

K94a64r15e59l 92S78t40r75ž84a76n97o25v76s55k89ý 1258415915

Ať už z toho dál vymyslí kdokoli cokoli, nějak to přesahuje moje chápání. Jak může neutrin procházet veškerou hmotou? Hmotu si představuju jako spoustu drobných kuliček, které drží při sobě. A mezi nimi volně proplouvají další kuličky, které se s těmi ve hmotě srazí jen výjimečně? To jsou něco jako duch, ale mají hmotnost? To mi hlava nebere, asi skrz ni právě prochází hodně neutrin.

0/0
6.10.2015 13:40

J58a84n 97P67a12ř92í89z59e70k 9716650737276

Atom si můžeme představit jako fotbalové hřiště, na kterém je míč (jádro) a několik pinpongových míčků (elektrony). Celý zbytek plochy je prázdný - tzn. místa je tam dost, aby mohla neutrina volně pronikat

+16/0
6.10.2015 13:51

K78a13m64i88l 84P68y50t86e65l40a 8842670221429

Obycejne se pri teto analogii pouziva pro jadro hrasek. Mic je opravdu obrovsky o pingpongacich nemluve.

+1/0
6.10.2015 14:49

E46r68i97k 23L96e38v88i59n30s85k36ý 8611214693435

Hmota je spousta prazdneho prostoru a v nem obcas nejaka castice. Hmota hmote klade odpor nikoliv kvuli tem casticim, ale vazbam a silam mezi temi casticemi. A kdyz je nejaka castice vuci tem vazbam a silam "imunni", klidne si proleti.

+11/0
6.10.2015 13:52

D18a67n19i21e58l 28J22a22n66k15o 9569899150912

Hmota je jako vesmír - drtivou většinu tvoří "prázdno" a to vše drží různýma silama pohromadě ...Zní to šíleně ale je to tak ....

+1/0
6.10.2015 14:24

J54a23n 10M89e60r53t89a 3712580681458

To, co cítíte, když například zatlačíte rukou proti desce stolu, je elektromagnetická interakce. Představte si, že máte dva magnety a snažíte se je dát stejnými póly k sobě. Nebo vezměte dvě tělesa nabitá stejným elektrickým nábojem. Něco podobného je to u toho tlačení rukou proti stolu. Vlastně se snažíte nacpat elektrony ruky mezi elektrony desky stolu. Pokud jste daleko (což v tomto případě znamená nepatrnou vzdálenost v lidských měřítcích), nic necítíte (vidíte vlastně jen průměrný náboj, který je nulový - záporný náboj elektronů je kompenzován kladným nábojem jader). Síla však velice rychle roste, jak se přibližujete - tak rychle, že necítíte, "jak to pruží". Neutrino nic takového necítí. A necítí ani silnou interakci. Pak je ještě slabá interakce (která je zodpovědná za to, že vůbec nějaká neutrina detekujeme), ta má ale velmi krátký dosah, takže běžná hmota je při své hustotě částic pro neutrina skoro jako prázdný prostor. Je to tak trochu, jako byste chtěl proběhnou lesem, kde jednotlivé stromy rostou asi sto tisíc kilometrů od sebe.

+3/0
6.10.2015 14:27

J38a29n 82M78e61r33t57a 3802520571718

Těch sto tisíc kilometrů v analogii beru zpět, počítal jsem akorát s dosahem slabé síly a vzdálenosti mezi atomy, ale ony se ty atomy neskládají z jedné částice. A navíc nevím úplně, jak vypadá interakce s nukleony, s elektronem by to šlo takhle brát, ale u nukleonů si nejsem jistý.

+2/0
6.10.2015 14:41

P74a56v62e23l 34R56i40e17d50l 4484827671759

A to ještě nevíte, že těch neutrin projde vaší dlaní za sekundu zhruba 6000 miliard. A pokud máte štěstí, tak jednou za život se ve vás jedno neutrino 'zastaví' a rozhlédne se. :-)

+1/0
6.10.2015 15:02

K71a36r70e59l 25V52o45h18n50o74u30t 4988399420157

Hmota v tradičním smyslu (tedy jako věci kolem nás) je ve skutečnosti hodně prázdného místa a semtam nějaká ta kulička v podobě atomového jádra. Jinak pusto...

Neutrina interagují jen tzvn. slabou interakcí. To bohužel znamená, že se to děje jen s podobně laděnými částicemi a ještě hodně zřídka. Elektromagneticky, jako běžná hmota, neinteragují. Projdou kolem elektronu a vůbec se jím nenechají zvyklat.

Když máte dvě hliněné kuličky, které se srazí, tak ve skutečnosti se nesrazí. Pouze se dostanou k sobě tak blízko, že začne působit elektromagnetická síla elektronů atomů, ze kterých jsou ty hliněné kuličky složeny. Jádra atomů se k sobě ani nepřiblíží na nějakou neobvyklou vzdálenost (což není pravda pro všechny děje v přírodě, ale aby se to stalo, je potřeba mnohem více kinetické energie, než kterou mají jednotlivé atomy v hliněných kuličkách).

0/0
7.10.2015 9:00

E81r98i18k 61L44e81v47i53n36s47k28ý 8431414513285

Tak svuj fyzikalni vyznam to ma a dost podstatny - vlastne to "rehabilitovalo" Slunce a vysvetlilo, proc z nej starsi experimenty zachytavaly vyrazne mene neutrin, nez se cekalo. Cestou od Slunce se zkratka zmenil typ neutrin. Mimochodem, overeni teto vlastnosti neutrin je smyslem toho experimentu, jehoz nechtenym vysledkem byla ona "nadsvetelna" neutrina nedavno. Z CERNu jsou vysilana neutrina jednoho typu a v laboratori pod Gran Sasso jsou detekovany vsechny tri typy.

+17/0
6.10.2015 13:11

B95o54r60i16s 16O34n61d96e64r10k21a 1634348809424

Zatím to žádný užitek nemá, ale kdo ví, nějaká příští generace na tom možná založí svou technologii. Asik jako když si M. Faraday nechával patentovat magnetickou cívku a úředník se ho zeptal, k čemu to jako je. Faraday jen odpověděl:"Nevím, ale britská vláda to určitě jednou zdaní!"

+28/0
6.10.2015 13:10

P23a94v23e35l 34P50l39e31v32a 2927344814446

Tedy ten detektor (viz obrázek) to je fantastické.R^!!

+12/0
6.10.2015 13:10

T21o96m18á14š 66T31a77t75í48č32e35k 5790302110528

Jo, krásně vydezignovaný bazén! :-)

0/0
6.10.2015 14:47

R61a33d28i23m 72Z93e34h33e29r 3154260763661

To muselo dát práce... a přitom taková blbost...

+4/−9
6.10.2015 13:03

D33a37v23i81d 51D26i84r67g90a 7165961128

To je shodná vlastnost většiny blbostí, které následně umožnily dnešní techniku.

+12/0
6.10.2015 13:13

T12o65m73á71š 86Z54e14m49á86n68e98k 5740218196506

Jenom je to další krůček potvrzující teorii strun.

+2/−3
6.10.2015 13:13

K86a72r87e97l 49V54o21h52n20o18u53t 4378139250837

Tak to ne.

0/0
7.10.2015 9:06

J69a26n 30F20i69k37á59č60e41k 1605222

:-)))))))))))))))))))))))))))))

0/0
6.10.2015 14:13

M37a78r63t37i47n 69K42r75a97l 7943120183567

Poprvé vidím fotku toho detektoru. Kazdou vteřinu nami proletne hafo neutrin a pokračuje skrz Zemi az do Austrálie, aniž by si vubec něčeho neutrina všimla.

Koneckonců, film 2012 byl právě o tom, že se neutrina zbláznila a začala interagovat s hmotou. Nu, prostě Hollywood :D

+1/0
6.10.2015 13:00

V57i89k23t63o62r 43W26o10l33f 8122978823536

Superčistá voda a na ní superčistí vědci v superčistém nafukovacím člunu. K nezaplacení ;-D

+5/−1
6.10.2015 12:49







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.