Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Nobelovku získali fyzici, kteří načapali částice, jak mění „vůni“

Ve Stockholmu se udělovala druhá letošní Nobelova cena, a to za fyziku. Jejími letošními nositeli jsou fyzici, kteří odhalili, že jedny z nejběžnějších částic ve vesmíru - neutrina - se dokážou měnit z jednoho typu na druhé. Takaaki Kajita a Arthur MacDonald (a jejich kolegové, nutno dodat) tím přepsali učebnice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V57l79a91s97t40i48m62i52l 70H89n41í85k 6986872791417

Sice off topic, ale:

"Kombinací s již dříve existující technologií zelených a červených diod se tak poprvé naskytla možnost vytvořit bílé LEDky."

 V bílé LED obvykle svítí bíle luminofor. RGB LED je dobrá leda do nějakého zobrazovacího panelu. Na Nobelovku došlo hlavně díky vzniku osvětlovacích bílých LED, a ty jsou převážně kombinací modrá LED + luminofor.

+1/0
6.10.2015 17:39

K32a40r52e46l 44V35o49h21n98o50u56t 4778989860647

I na LEDky s bílým luminoforem potřebuješ přinejmenším modrou diodu (používají se i LEDky svítící v blízkém UV). Abys rozsvítil ten luminofor, musíš mít tvrdší záření než to, které chceš na konci řetězce mít.

0/0
7.10.2015 8:25

O41n86d77ř29e17j 60Š97r93u43b63a37ř 1815251815516

asi jsem dlouho mimo,ale ja myslel, ze vune je vlastnost kvarku, ne neutrin.

+1/0
6.10.2015 15:38


K62a59r98e64l 57V78o38h62n86o32u39t 4808979890917

Jak kvarky, tak leptony mají šest verzí - vůní. U kvarků to jsou top, up, strange, charm, beauty a truth. U leptonů elektron, mion, tauon, elektronové neutrino, mionové neutrino a tauonové neutrino.

Bohužel názvy pro ty částice vznikly ještě dříve, než se odhalily vztahy mezi nimi. Proto je to celé takové bláznivé.

0/−1
7.10.2015 8:44

V83á53c82l35a98v 97V30i68l72í80m33e46k 2197817165531

No, konečně. To to trvalo.

0/0
6.10.2015 15:20
Foto

K34a38r57e86l 95T78o43m38á84š13e34k 7904969777799

Jestli mají neutrine hmotu, tak se nárazem na zemi přemění na energii, na nás dopadají ze slunce i jiné částice, souhrně je to kosmické záření, která se po dopadu na zem mění v teplo; vzhleem k obrovské kinetické energii a hmotnosti je to ten zdroj energie, který kolísá a který klimatologové ignorují a svádí všechno na CO2, který za nic nemůže.

0/−5
6.10.2015 14:57

O14n50d79ř82e97j 89Z82e52m41a89n 5360834348429

Narazí jedno z trilionů, třeba z těch, co každou sekundou projdou vámi.

0/0
6.10.2015 16:42

Z28b79y79n77ě15k 51Š50a12f94a15r19č53í49k 5957738395714

Jasně, CO2 za nic nemůže CH4 za nic nemůže, jsou to všechno NEUTRINA!!To jsou klimatologové ale hloupí, že? ;-D

0/0
6.10.2015 20:11

A94l10e33š 41N67o11v32o54t43n55ý 1141541169511

Můžete prosím ještě vysvětlit, co je to ta superčistá voda? To je jako demineralizovaná voda, pH 7, atd., nebo má nějakou specifickou vlastnost?

Děkuji za vysvětlení!

0/0
6.10.2015 14:46

T59o14m52á83š 53Z20e28m71á37n59e11k 5550748736536

Obsahuje zhruba 10x méně nečistot, než běžná destilovaná voda a je zbavena rozpuštěných plynů. Používá se například v mikroelektronice (výroba čipů). Její významnou vlastností je, že i když je ochlazena pod bod tuhnutí, nezmrzne, ale zůstane v přechlazeném stavu až dokud nedojde k nějaké iniciaci (náraz).

0/0
6.10.2015 19:05

K50a85r78e12l 28V41o82h11n10o60u77t 4578339710957

Jak vidno, jezdili na ní ve člunu, takže zas tak superčistá asi nebyla.

Jinak ano, je to demineralizovaná voda.

0/0
7.10.2015 8:26

K46a56r88e63l 59N49o95v21á29k 8288524327722

docetl jsem se v clanku, ze tento objev byl scela v realnem zivotem k nicemu a ani v dohledne dobe to nebude mit na nic vliv. K cemu je teda vsechna ta prace a prachy kvuli nicemu? Ja pracovat roky na necem co mi je uplne k nicemu, tak z toho asi nemam moc velkou radost. To je jako kdybych deset let svatel auto na curanky mimozemstanu a pak zjistil, ze vlastne ty chcanky nemam kde vzit

0/−17
6.10.2015 14:33

K72a40r22e36l 58N10o92v68á34k 8528874197752

kdyz mi davate ty minusy k cemu je tedy ten objev dobry? V cem to pomuze bud svetu, nebo civilizaci?

0/−4
6.10.2015 14:46

B12o52r33i74s 62O94n10d41e23r54k66a 1204238149534

K čemu byly před 70 lety lidem první počítače, když si na nich nemohli zapařit GTA nebo číst články na internetu?

+4/0
6.10.2015 14:50

K74a59r83e74l 18N20o37v69á48k 8518974327782

tak to je zas neco trochu uplne neco jineho ne? To je jako kdyby jste rekl na co lidem byla prvni parni auta, kdyz se s nima stejnak moc jezdit nedalo

0/−5
6.10.2015 14:53

B36o21r14i11s 53O82n47d53e86r53k65a 1574328409594

Je to to samé... Tehdy bylo určitě spousta Karlů Nováků, kteří si říkali:"Parní vůz? Tková blbost! Koně nic nenahradí! Kdyby raději pánové dělali něco užitečného! Něco, co prospěje světu a civilizaci..."

+9/0
6.10.2015 14:57

J85i55ř26í 44K95r48a92m73p67l 4226104656746

to je asi za svateni auta ;-)

+1/0
6.10.2015 15:24

J82i84ř33í 63O71l30e14j11n49í64č66e40k 9663105863156

Víte jak dlouho trvalo lidstvu, než dokázalo prakticky využít znalost Keplerových zákonů? Víc jak 300 let. Počkejte si dalších 300 let a zjistíte k čemu ta práce byla dobrá ;-)

+7/0
6.10.2015 14:46

K27a26r85e78l 76N82o92v35á62k 8368394427472

to chapu, ze jednou to mozna k necemu bude, ale prece kdyz na necem pracuju, tak vim jesti to bude k necemu dobre ted, nebo za xxx milionu let. Takze nez jdu neco delat reknu zda to ma vubec smysl, nebo to jeset klidne rok pocka a jdu delat veci, ktere jsou potrebne dnes.

0/−10
6.10.2015 14:52

K45a87m53i27l 71P69y12t29e11l85a 8112360581459

To skoro vypada jakobyste netusil, co je to zakladni vyzkum.

+17/0
6.10.2015 14:55

K89a58r14e39l 47V16o67h50n95o24u85t 4968989910977

No tak pracujte na tom, o čem to víte.

To ostatní nechte na ostatních.

+1/0
7.10.2015 8:50

O10n45d90ř70e63j 14Š76r22u23b93a40ř 1845841265406

k cemu lidstvu bylo, ze se na zabi stehynka cukala na zabradli?

+3/0
6.10.2015 15:40

K83a52r27e47l 12V75o58h95n91o36u78t 4948919390407

Otázka je zcela relevantní. "Analogie" na konci je úplně k ničemu.

K otázce: je to základní výzkum. Nevíme, k čemu to bude. Ale třeba se to jednou bude našim potomkům hodit.

I dneska lidstvo samo nechtěně vyrábí neutrina ve velkém. Ta odnášejí spoustu energie, kterou bychom mohli využít, kdybychom věděli jak.

Nebo: jednou třeba budeme na velké vzdálenosti komunikovat na bázi neutrin, nikoli světla.

Třeba zrovna tenhle výzkum tomu pomůže.

0/0
7.10.2015 8:49

V73a70v20ř31i11n49e20c 64N94g41u22y46e90n 4450177306821

objev, že neutrina maji nenulovu mnotnost je naopak velice významný. možná je to tím pádem ta neviditelná temná hmota, vzhledem k jejich množství. zmizel by jeden paradox současnyho modelu vesmíru

+3/0
6.10.2015 14:25

K33a64r39e43l 79V60o88h32n51o48u97t 4448849180847

Bohužel, podle současného poznání neutrina nemohou tvořit významnou část temné hmoty.

0/0
7.10.2015 8:51

T82o81m29á68š 73T63a24t89í72č87e32k 5160882380668

Vony ty neutrína prolítavají nejen běžnou hmotou kolem nás, ale aji nama osobně. :-)

0/0
6.10.2015 14:16

K60a83m15i95l 70P36y98t95e93l19a 8302970581119

Jakoze my nejsme bezna hmota?

0/0
6.10.2015 14:42

T21o30m20á32š 37T62a18t25í47č55e28k 5190742650548

No právě že jo. V článku ale stojí, že prolítávají hmotou kolem nás, jako kdyby kolem nás dělaly oblouk. :-)

+1/0
6.10.2015 14:43

K57a54m98i92l 83P86y23t38e88l47a 8572830851349

Asi mysleli kolem naseho bezrozmerneho Ja.

+1/−1
6.10.2015 14:53

T59o53m64á64š 88T60a67t21í82č61e75k 5580452460588

Tak dobrá. Je ten Technet občas i trochu Filozonet. ;-D

+2/0
6.10.2015 15:00

K76a61r61e42l 50S46t64r31ž15a74n23o96v90s31k84ý 1798775325

Ať už z toho dál vymyslí kdokoli cokoli, nějak to přesahuje moje chápání. Jak může neutrin procházet veškerou hmotou? Hmotu si představuju jako spoustu drobných kuliček, které drží při sobě. A mezi nimi volně proplouvají další kuličky, které se s těmi ve hmotě srazí jen výjimečně? To jsou něco jako duch, ale mají hmotnost? To mi hlava nebere, asi skrz ni právě prochází hodně neutrin.

0/0
6.10.2015 13:40

J89a87n 12P62a53ř85í14z86e45k 9706470277356

Atom si můžeme představit jako fotbalové hřiště, na kterém je míč (jádro) a několik pinpongových míčků (elektrony). Celý zbytek plochy je prázdný - tzn. místa je tam dost, aby mohla neutrina volně pronikat

+16/0
6.10.2015 13:51

K51a76m78i21l 84P95y51t44e87l94a 8312590891749

Obycejne se pri teto analogii pouziva pro jadro hrasek. Mic je opravdu obrovsky o pingpongacich nemluve.

+1/0
6.10.2015 14:49

E63r75i89k 97L80e96v35i54n58s56k23ý 8181754373635

Hmota je spousta prazdneho prostoru a v nem obcas nejaka castice. Hmota hmote klade odpor nikoliv kvuli tem casticim, ale vazbam a silam mezi temi casticemi. A kdyz je nejaka castice vuci tem vazbam a silam "imunni", klidne si proleti.

+11/0
6.10.2015 13:52

D11a92n82i86e49l 71J30a22n19k98o 9829369870122

Hmota je jako vesmír - drtivou většinu tvoří "prázdno" a to vše drží různýma silama pohromadě ...Zní to šíleně ale je to tak ....

+1/0
6.10.2015 14:24

J91a80n 12M62e20r50t21a 3552710651298

To, co cítíte, když například zatlačíte rukou proti desce stolu, je elektromagnetická interakce. Představte si, že máte dva magnety a snažíte se je dát stejnými póly k sobě. Nebo vezměte dvě tělesa nabitá stejným elektrickým nábojem. Něco podobného je to u toho tlačení rukou proti stolu. Vlastně se snažíte nacpat elektrony ruky mezi elektrony desky stolu. Pokud jste daleko (což v tomto případě znamená nepatrnou vzdálenost v lidských měřítcích), nic necítíte (vidíte vlastně jen průměrný náboj, který je nulový - záporný náboj elektronů je kompenzován kladným nábojem jader). Síla však velice rychle roste, jak se přibližujete - tak rychle, že necítíte, "jak to pruží". Neutrino nic takového necítí. A necítí ani silnou interakci. Pak je ještě slabá interakce (která je zodpovědná za to, že vůbec nějaká neutrina detekujeme), ta má ale velmi krátký dosah, takže běžná hmota je při své hustotě částic pro neutrina skoro jako prázdný prostor. Je to tak trochu, jako byste chtěl proběhnou lesem, kde jednotlivé stromy rostou asi sto tisíc kilometrů od sebe.

+3/0
6.10.2015 14:27

J98a95n 28M32e96r76t30a 3232790851118

Těch sto tisíc kilometrů v analogii beru zpět, počítal jsem akorát s dosahem slabé síly a vzdálenosti mezi atomy, ale ony se ty atomy neskládají z jedné částice. A navíc nevím úplně, jak vypadá interakce s nukleony, s elektronem by to šlo takhle brát, ale u nukleonů si nejsem jistý.

+2/0
6.10.2015 14:41

P47a71v50e13l 42R62i79e98d96l 4694477511659

A to ještě nevíte, že těch neutrin projde vaší dlaní za sekundu zhruba 6000 miliard. A pokud máte štěstí, tak jednou za život se ve vás jedno neutrino 'zastaví' a rozhlédne se. :-)

+1/0
6.10.2015 15:02

K75a20r54e64l 85V52o55h31n27o67u49t 4748119890227

Hmota v tradičním smyslu (tedy jako věci kolem nás) je ve skutečnosti hodně prázdného místa a semtam nějaká ta kulička v podobě atomového jádra. Jinak pusto...

Neutrina interagují jen tzvn. slabou interakcí. To bohužel znamená, že se to děje jen s podobně laděnými částicemi a ještě hodně zřídka. Elektromagneticky, jako běžná hmota, neinteragují. Projdou kolem elektronu a vůbec se jím nenechají zvyklat.

Když máte dvě hliněné kuličky, které se srazí, tak ve skutečnosti se nesrazí. Pouze se dostanou k sobě tak blízko, že začne působit elektromagnetická síla elektronů atomů, ze kterých jsou ty hliněné kuličky složeny. Jádra atomů se k sobě ani nepřiblíží na nějakou neobvyklou vzdálenost (což není pravda pro všechny děje v přírodě, ale aby se to stalo, je potřeba mnohem více kinetické energie, než kterou mají jednotlivé atomy v hliněných kuličkách).

0/0
7.10.2015 9:00

E32r62i23k 17L25e90v42i40n22s16k18ý 8571744723675

Tak svuj fyzikalni vyznam to ma a dost podstatny - vlastne to "rehabilitovalo" Slunce a vysvetlilo, proc z nej starsi experimenty zachytavaly vyrazne mene neutrin, nez se cekalo. Cestou od Slunce se zkratka zmenil typ neutrin. Mimochodem, overeni teto vlastnosti neutrin je smyslem toho experimentu, jehoz nechtenym vysledkem byla ona "nadsvetelna" neutrina nedavno. Z CERNu jsou vysilana neutrina jednoho typu a v laboratori pod Gran Sasso jsou detekovany vsechny tri typy.

+17/0
6.10.2015 13:11

B58o61r53i62s 55O85n31d64e37r37k40a 1794308149104

Zatím to žádný užitek nemá, ale kdo ví, nějaká příští generace na tom možná založí svou technologii. Asik jako když si M. Faraday nechával patentovat magnetickou cívku a úředník se ho zeptal, k čemu to jako je. Faraday jen odpověděl:"Nevím, ale britská vláda to určitě jednou zdaní!"

+28/0
6.10.2015 13:10

P38a41v71e66l 75P44l56e39v36a 1738431790425

Tedy ten detektor (viz obrázek) to je fantastické.R^!!

+12/0
6.10.2015 13:10

T57o77m93á79š 57T58a19t86í30č47e43k 5350102970858

Jo, krásně vydezignovaný bazén! :-)

0/0
6.10.2015 14:47

R78a84d20i21m 35Z21e77h75e84r 3174950333111

To muselo dát práce... a přitom taková blbost...

+4/−9
6.10.2015 13:03

D32a27v87i22d 15D88i16r58g42a 7605321718

To je shodná vlastnost většiny blbostí, které následně umožnily dnešní techniku.

+12/0
6.10.2015 13:13

T94o23m18á92š 38Z41e75m45á70n59e51k 5630318546306

Jenom je to další krůček potvrzující teorii strun.

+2/−3
6.10.2015 13:13

K79a11r19e71l 60V34o17h64n12o59u31t 4308209900367

Tak to ne.

0/0
7.10.2015 9:06

J45a33n 87F49i40k97á69č82e56k 1755302

:-)))))))))))))))))))))))))))))

0/0
6.10.2015 14:13

M87a39r71t75i34n 90K60r68a36l 7563330873707

Poprvé vidím fotku toho detektoru. Kazdou vteřinu nami proletne hafo neutrin a pokračuje skrz Zemi az do Austrálie, aniž by si vubec něčeho neutrina všimla.

Koneckonců, film 2012 byl právě o tom, že se neutrina zbláznila a začala interagovat s hmotou. Nu, prostě Hollywood :D

+1/0
6.10.2015 13:00

V47i86k57t15o43r 17W21o65l54f 8442238273746

Superčistá voda a na ní superčistí vědci v superčistém nafukovacím člunu. K nezaplacení ;-D

+5/−1
6.10.2015 12:49





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.