Opravdu se "podařilo dost přesvědčivě dokázat, že protony v sobě obsahují >malé pevné částečky<"?

Moc bych si na to, ze proton obsahuje neco pevneho nevsadil.

Dovolím si citovat z jednoho vědeckého časopisu, kde se rozebírají myšlenky prostějovského rodáka, filozofa fenomenologa Edmunda Husselra  :

"Jestliže skutečně hovoří přírodní věda, pak rádi a jako žáci posloucháme. Ale ne vždy, když hovoří přírodovědci, hovoří přírodní věda. Praktická účinnost vědy vedla k rozšíření názoru, že je to jediný legitimní způsob výkladu světa. Ve chvíli, kdy tento názor  přijmeme  se ocitáme  v situaci, která se dá označit jako krize evropských věd a v jistém smyslu i evropského lidství."

To napsal filozof, který zemřel r. 1938.

Ve stručnosti řečeno, věda má zkoumat jak svět funguje, ale nemůže dát odpověď na otázku proč existuje.

To už jsme konečně zažili velkým vědeckým rozmachem jedině správného názoru na výklad světa a řízení jeho vývoje v pokrokovém, vědeckém a šťastnou  budoucnost  slibujícím marxismu- leninismu, kdy pro instalaci tohoto názoru bylo zavražděno na 100 milionů lidí. Po několika desetiletích se celá sestava vědeckého, ateistického systému zřítila, vyprchala, vyčpěla a zbylo po ní těch 100 milionů mrtvých, KLDR, Kuba, a v Evropě dost velký počet neomarxistů, kteří bez ohledu na dějiny se snaží znovu mít vliv.

je obrovský rozdíl mezi vědou a takzvanými "vědeckými ideologiemi". Jak jsem psal níže věda nemá ambice odpovídat na absolutní otázky smyslu života, vesmíru a podobně. Věda se jen pokorně snaží vysvětlovat jak jednotlivé jevy fungují. Skuteční vědci upřímně přiznají, že nemají ponětí proč existuje elektřina, magnetismus nebo světlo, to jim však nemůže bránit v tom umět je popsat, spočítat a tyhle znalosti využít k něčemu praktickému.

Nejlepší gól na tomhle všem je, že všichni tihle nobelisté a vědci musí studovat vysoké školy, být pracovití, vynaložit velmi mnoho úsilí, aby pochopili knihu stvoření, ale  přitom jsou schopni věřit, že všechno vzniklo náhodou, výbuchem ničeho a na stvoření toho, na co oni potřebují tolik inteligence k pochopení, žádná inteligence potřebná nebyla. To je směšné! 

Logicky by člověk řekl, že když je schopen přečíst psaný text, tak musel existovat i autor toho textu a musel umět, nejenom číst, ale také psát. Zatímco evoluční pobláznění vede k tomu, že lidé usilovně čtou tlustou a náročnou knihu, přičemž věří, že ona samotná vznikla bez autora, jen výbuchem v tiskárně a molekuly papíru a inkoustu se tak nějak samy daly dohromady... 

Tihle vědci v nic nevěří. Tihle vědci se snaží najít logické vysvětlení. A myslím, že hledání takového vysvětlení je rozumnější, než se spokojit s dogmatem, že všechno stvořil Bůh a basta fidli.

jediná neznámá dimenze, která je je nehmotná a je všude kolem nás i v nás (vědomí) a proto věda nemůže hmotu oživit, 

vše se dočtete v knize Svět je jinak od ing. Svobody ..

Priroda: "Friedman je jednodussi, nez si komise mysli".

Milton určitě...

Nobelista Jerome Friedman: "příroda je jednodušší, než si fyzici myslí"

nobelista Albert Einstein: "příroda je nejenom složitější než si myslíme, ale než si vůbec dokážeme představit"

A ani jeden tu nobelovku nedostal za to, co si myslel, ale za to co zjistil :)

"...protony se skládají z ještě menších částic, které dnes známe jako kvarky (v té době se používal i Feymanem navržený výraz „partony“)" - Teorii kvarků vybudoval Gell Mann a když o tom řekl kolegovi Feynmanovi, Feynman ho zarazil "nic mi neříkej přijdu si na to sám". Přišel na kvarky taky ale nazval si je partony a celou dobu používal svůj název a tím Gell Manna štval, ale nejenom tím. Když měl Gell Mann smuteční projev na Feynmanově pohřbu, řekl mj. "šířil o sobě historky, ze kterých vždy vyšel jako nejchytřejší ze všech"

Díky za přednášku.

opět parádní rozhovor, díky :) zcela sdílím názor, že pokud je něco příliš složité znamená to, že tomu ještě nerozumíme

Bohužel, třeba u kvantové fyziky to tak úplně neplatí. Tam se spíš stává, že pokud dostanete šílený výsledek, pravděpodobně jste se trefil :)

Super člověk.  Poslední odstavec. 

Díky, Technete...

Ve stáří si mnozi fyzikové vytknou za cíl, najít "universální formuli světa". Ve své práci se totiž setkáváte s typickými formulemi, jenom s jinými jednotkami a v jiném oboru, takže jakási jednota- společný jmenovatel- je logický.

Prožil jsem v prostředí fyziky přes 50 roků, osobně znám několik nositelů Nobelovy ceny. Ti nejvýznamnější se věnovali experimentům- je to hmatavý důkaz, že nějaká teorie je pravdivá.

Nejrychleji se výsledky sbíralo právě na urychlovačích- vyšší energie přinášely nové poznatky a publikace. Obtížnější pro experimentátora jsou extrémně nízké teploty, kdy se atomy mohou sledovat za podmínek, vládnoucích ve vesmíru. A extrémně vysokých teplot, k dosažení termonukleární reakce, se zatím nepodařilo dosáhnout na déle, než mizivý zlomek vteřiny. Mladou generaci fyziků čekají mnohé velmi těžké úkoly, než dosáhnou na Nobelovu cenu.