Zajímavý článek.
A obsahuje pěkné fotky Letovu Š-328, krásného a mnohými do dnes podceňovaného letadla.
Když si Jiří Macoun ve svém článku*, o Československém letectvu proti Luftwaffe, na závěr postěžoval, že k účinné podpoře našich vojsk chyběl letoun kvalitativně alespoň na úrovni Hs 123, naprosto jsem nechápal, jak si mohl nenastudovat skutečné schopnosti Šmolíkova typu.
Š-328 prováděl bombardování hloubkovým náletem,(pod úhlem 30-45°), stejně jako Hs 123, (který byl limitován max úhlem 70°).
Ale ve většině, pro bombardér, důležitých parametrů byl Š-328 lepší než Hs 123. Š-328 od výrobního čísla 163, které měli schopnost nést pod křídlem místo šesti 50 kg pum, dvojici těžkých pum o váze 100 nebo 200 kg, lze po stránce účinnosti, považovat za přinejmenším srovnatelné i s Junkersem Ju 87A!
Hs 123 i Š-328 měli možnost,zavěsit i těžkou pumu pod trupem, ovšem odhoditelnou jen ve vodorovném letu, což bylo nepřesné. Místo toho, Henschel pod trupem často nosil, dosti potřebnou, 150 l přídavnou palivovou nádrž. Š-328 tam mohl nést zařízení pro kladení kouřové clony.
* http://technet.idnes.cz/ceskoslovenske-bombardery-v-roce-1938-db9-/tec_vesmir.aspx?c=A130626_105035_tec_vesmir_kuz
Omlouvám se. Doufám, že na druhý pokus, budou mezery v pořádku, asi to dělá Word.
