Popravdě mi chybí vedle známých her odkazy na méně populární hry, které by ovšem rozšiřovaly znalosti a obzor hráčů. Dějiny svobodného světa a civilizace vůbec by tím mohly být i méně pokroucené, kdyby se staly součástí některého z herních projektů.

Popravdě pro podobné hry chybí hráči, resp. jejich dostatečný počet, bonita a ochota platit, jestliže se má výojářská firmě + celý ten kolotoč kolem uživot. Je to jen a jen business a lidé jsou drazí, takže i v této branži se běžně nerealizují i životaschopné projekty, protože ty lidi, kteří by na tom pracovali, lze lépe (výhodněji, dráže) nasadit na projekt jiný.

A když odhlédneme od technologií a vrátíme se k dějinám - ono by to nakonec stejně neřešilo nic z toho, co si myslíte, protože opět by to byl jen jeden obraz z mnoha možných, který by byl zvolen ať už producenty, nebo co já vím, klidně nějakými propagandisty. Dějiny jsou tím, co jsme za dějiny přijali. Každý ty dějiny vnímá a přijímá poněkud jinak, proto existuje mnoho různých vnímání dějin a nemá to nic společného s tím, jak jsou přednášeny ve škole. A navíc, jak dobře víme, za deset let možná budou dějiny zase předkládány jinak a člověk se nebude stačit divit, co se zpětně dozví...

Moc pěkný a poučný rozhovor. Přijde mi, že se nenápadně otřel o Achilovu patu dnešních her. Projekt sám o sobě je tak podobný tvorbě sociální sítě nebo platebního systému, že je následně i stejně zábavný. A manažeři neodhalí chybu, protože jim to ani nedojde. Zato hráči pak mají drobné námitky.

Drobné... hra za tisícovku a za večer dohráno. A člověk vzpomíná na Dungeon master.

Pěkné počtení, díky.