Dovolím si poznámku k celkovému vyznění článku a dikuze. Autor správně upozorňuje na nelogičnost spouštění velkých uhelných zdrojů v době, kdy je cílem přechod k ekologičtějším způsobům výroby energie. Není ale pravda, že by tyto uhlené elektrárny byly stavěny kvůli obnovitelným zdrojům. Jejich výstavba je výsledkem tragicky chybné ekonomické kalkulace, která ale neměla s "ekologií" nic společného.

V době, kdy se o těchto investicích rozhodovalo (cca léta 2005-2007), počítaly energetické společnosti s tím, že bude v současnosti elektřiny nedostatek, protože se budou odstavovat jaderné elektrárny a poroste spotřeba. Nepočítaly ale, že budou mít reálný efekt opatření energetických úspor a že tak rychle poroste podíl obnovitelných zdrojů. Nehledě na ekonomický útlum, i když ten se Německa týkal poněkud méně. Takže místo nedostatku zdrojů je jich nyní přebytek, a na severu Německa obzvláště (tím méně je tam potřeba další elektrárna, byť fexibilní). Nakonec se ty uhelné elektrárny dostavěly, ale z dnešního pohledu vůbec nedávají smysl, jsou nesmírně ztrátové a dosti nepotřebné (úlevou je jim aspoň nízká cena uhlí a emisních povolenek). S dalšími se už pochopitelně v dohledné době nepočítá.

Pane kolego, větrné a solární zdroje nemohou zajistit stabilní fungování elektrické sítě. Bez stabilních zdrojů se ani Němci neobejdou. Ani na severu. A protože se rozhodli odstoupit od jádra, tak to budou zdroje fosilní. A zatím to u nich funguje tak, že jsou v provozu staré uhelné elektrárny, které už plánovali vypnout. Je to sice dáno do značné míry tím, že se místo toho nepoužívá tolik plynu, aby se snížila cena elektřiny pro spotřebitele, ale podíl fosilních zdrojů na německé elektřině je značný a po odstavení dalších jaderných zdrojů to nebude lepší. Ono totiž už teď je výkon větrných i solárních takový, že každý odpovídá téměř celkové potřebě. Takže nové už podíl produkované elektřiny v Německu moc nezlepší. V ideálních podmínkách se budou muset vypínat a když nefouká nebo nesvítí, tak není k ničemu žádný výkon. Ale myslím, že nemá cenu se přít. Prostě uvidíme, jak Energiewende dopadne a jak to bude vypadat v následujících letech.

Tak nebylo by špatné vrátit se k úsporným a efektivním parním lokomotivám

jak se dá vyprodukovat víc CO2 než kolik se spálí uhlí? mimochodem stavět uhelku za jaderku je nápad hodný ekoteroristy 

jak se dá vyprodukovat víc CO2 než kolik se spálí uhlí?

Velice jednoduše. Uhlík se při hoření spojuje s kyslíkem. Molární hmotnost C je 12, molární hmotnost O je 16, molární hmotnost CO2 je 44. Takže spálením 1kg uhlíku vznikne 3,7kg CO2.

tady je prostě vidět v plné nahotě jak nekompetentnost politiků a jejich názorová prázdnota řídící se výhradně jakýmsi "vox populi"... Místo, aby zemi vedli jsou ve vleku nejrůznějších lobby zelených a ochranářů koček či psů...  A Merkelovy kabinety obzvlášť

K faktům uvedeným v článku nutno dodat, že k vlivům spalování uhlí je nutno krom emisí přidat též rozsáhlou devastaci krajiny při (nejen povrchové) těžbě,  vzhledem k tomu, že k odsíření lidstvo dosud nevyvinulo nic lepšího, než vápenec, tak taky ekologickou hitparádu, jakou je povrchová těžba vápence. Že je uhlí také přirozeně radioaktivní a jistá míra radiace se uvolňuje při jeho spalování do ovzduší, jakože je i v popelu,  o tom netřeba hovořit. A kdybych chtěl jít ještě dál, tak mrtvých horníků při těžbě uhlí je také spousta každý rok...

me by te zajimalo, jestli uz se nasla aspon ta jedna jedina obet "jaderne katastrofy" ve Fukusime ?!?

Protoze mam takovy pocit, ze z lidskeho hlediska byly J. Bohunice vetsi pruser, rozdil byl akorad v tom, ze o te nehode nikdo nevedel, proto nebyla zadna evakucace, zadna dekontaminace a vesele se dal houbarilo a chytaly ryby

Copak na stavbu nových uhelných bloků říkají z Mikronézie, kteří před časem mohutně protestovali proti provozování bloků české elny Prunéřov II (proti těmto německým gigantům je to nic) v obavách ze zatopení jejich ostrovů z důvodu globálního oteplování a stoupnutí oceánu?

Takže sumář: aby po odstavení "nebezpečných" jaderných elektráren neklekla síť, tak topí v uhelných elektrárnách a ještě to uhlí dovážejí čmoudícími námořními loděmi.

To je teda superekologie. Jen co je pravda.

Děkuji všem diskutujícím za příspěvky k mému článku. Dovolil bych si napsat pár komentářů. Byla zde poznámka, že jsem nevysvětloval, co je Energiewende. Myslel jsem, že je tento pojem dostatečně znám. Ale teď přece jen připomenu, co tento pojem označuje. Jedná se o německou energetickou koncepci prosazenou velice intenzivní kampaní zelených aktivistů a primárně prosazenou v Německu Stranou zelených. Její prioritní cíl, kterému je vše podřízeno, je co nejrychlejší zrušení a zákaz využívání jaderných elektráren při produkci elektřiny. Dalším je pak co nejintenzivnější využívání obnovitelných zdrojů (bez ohledu na to, jaký vliv to má na efektivitu a ekologii energetické soustavy). To jsou hlavní zásady Energiewende. Až teprve za nimi je snaha o efektivitu a ekologii energetiky i průmyslu. 

Jestliže se Německo rozhodlo rychle zavřít jaderné bloky, musí využívat něco jiného. Stabilní a na počasí nezávislé zdroje s dostatečným potenciálem jsou pouze fosilní, tak ty musí do značné míry tyto jaderné nahradit. Aby ty fosilní neběžely přece jen tak moc a omezily se emise, staví se co nejvíce větrných a fotovoltaických zdrojů. I tak však musí fosilní zdroje běžet dost často a hodně. Navíc musí regulovat změny v rozsahu až sto procent potřebného výkonu. A to klade obrovské technologické nároky. Je také otázkou, zda zdroje, které musí často rychle měnit výkon využijí deklarované vysoké účinnosti a mohou efektivně dělat kogeneraci.

Pokud máte systém kombinující jaderné elektrárny s obnovitelnými a dalšími, tak nemusíte mít tak vysoký objem fluktuujících zdrojů pro dosažení snížení emisí. Navíc regulaci výkonu směrem dolů můžete provádět i větrnými a slunečními zdroji. Místo nich totiž nepracují fosilní, ale jaderné nízkoemisní. Regulaci výkonu nahoru pak lze provádět jadernými a dalšími (plynové, vodní). V tomto případě (není tak dramatický podíl větrných a solárních zdrojů) nejsou ty potřeby tak velké. Relativně snadno tak dostanete efektivní nízkoemisní elektroenergetiku.

Pokud si jako ekologičtí aktivisté nastavíte zmíněné priority v této formě (prosadily se naštěstí jen v Německu a ne ve Švédsku, Švýcarsku, Francii a Velké Británii), tak nakonec skončíte přesně jako třeba zde Jan Veselý. Ač o sobě deklaruje, jak má ekologický pohled, tak nakonec končí u obhajoby stavby velkých uhelných bloků. Hlavně, když to nejsou zdroje jaderné. Je však třeba zdůraznit, že kromě oxidu uhličitého produkují tyto zdroje i řadu dalších škodlivin i rakovinotvorných látek. A je třeba připomenout, že tyto látky se do atmosféry dostanou i při spalování biomasy. Ať už si tedy myslíme cokoliv o možnosti klimatických změn a co za nimi stojí, na snížení emisí skutečných škodlivin by nám záležet mělo.

Pan Milan Vaněček má pravdu, že kdyby Němci nastavili priority jako Švýcaři, Švédi, Belgičané, Francouzi ..., tak by jaderné bloky sice nestavěly, ale také by je ještě dlouho nezavírali a bylo by více času na nalezení náhrady nebo na zjištění, že to bez jádra nejde. Nestavěly by se nové uhelné bloky, jen ty staré by se postupně zavíraly a už dnes by mohla být v Německu radikálně nižší produkce emisí v elektroenergetice. To by ovšem nesměla, jak se stalo, zvítězit kampaň lidí s podobnými ideami jako má on nebo Jan Veselý. Tedy za každou cenu žádné jádro a maximum fluktuujících obnovitelných.

Pan Vaněček mě také vyzývá, abych podrobně napsal o problémech ve Fukušimě. Toto jeho přání jsem už splnil. Velice podrobně jsem všechny problémy, se kterými se potýkalo a potýká Japonsko při a po havárii ve Fukušimě popsal v knize "Fukušima I poté". Distribuuje ji internetové knihkupectví Kosmas. Zde je také popsáno, jak daleko se zatím dostalo Japonsko v řešení dopadů havárie a také, jak havárie ovlivnila energetiku ve světě.

Přesně kvůli těmhle článků mám rád Technet.