- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
První omyl v článku je, že DNA se dá získat z milion let starých fosílií. To se - pokud vím dosud nepodařilo, protože v kameni žádná organická DNA není (Pomiňme populární krev konzervovanou v jantaru.) Ale: DNA se dá zachovat, když se implantuje do živého organismu, který se množí a bude množit i tu zprávu vloženou do jeho DNA.
A to je jenom fyzická úroveň zachování informace. Pro dlouhodobou ochranu informací existuje celá velmi chytrá metodika zvaná OAIS, kterou se např. v Národní knihovně zabývá celé oddělení. Ta vyžaduje aby součástí ukládané informace byly i pomůcky, které budoucímu čtenáři pomohou zprávu nalézt, dešifrovat a porozumět jí. To jsou pak další úrovně ochrany . formátová, kontextová,
už jsem se smířil s tím že jsem chodící hard disk.....
Je ovšem otázkou, zda tu informaci bude v té době někdo schopen číst - a pokud nějakou šílenou náhodou ano, jestli mu k něčemu bude, nebo jestli o ni vůbec bude mít zájem. Koho zajímá, jestli na nějakém konkrétním území žilo pitekantropů 8 nebo 9? Jak se jmenovala druhá samička náčelníka tlupy? A jestli snášela dobře tu třetí nebo ne?
no ono bude otázkou zda někoho bude zajímat 5 věta 3. stránky Snu noci svatojánské a 8 věta 3. kapitoly Hamleta za ty miliony let