Výborný článek. Díky.

Všichni zapomínají na svého "otce" - https://sk.wikipedia.org/wiki/Konstantin_Eduardovi%C4%8D_Ciolkovskij

Příběhy ze Sovětského svazu připomínají reálie Neználkových příběhu. Je zřejmé, že Nikolaj Nosov se inspiroval ve skutečném životě Rusů. Stejně asi jako o poznání dříve Gogol u svého revizora.

Na to lze říci jediné. Komunisté! Kdyby nebylo komunistů, tak je pokrok dále.

Máte plně pravdu... i když jsem laik, tak ten projekt reketoplánu LKS Vladimíra Čeloměje mohl pro tehdejší Sovětský svaz dosti úspěchů v dobývání vesmíru...

A děkuji za skvělý článek...

Skvělý článek, díky

Úžasný technický pokrok. A proto je o to smutnější, že Ruský kosmický program stojí jednou nohou v hrobě. Zastaralé rakety, minimální vývoj, neschopnost, šlendrián a korupce. Situace s korupcí, předraženou a kvalitativně stále horší výrobou došla tak daleko, že Ruská vláda loni zrušila celý Roskosmos pro nereformovatelnost a dlouhodobé neřešení problémů a sloučila ho jinou raketovou společností.

Díky tomu, že jak sovětská, tak americká politika, byly politiky imperialistické, tak v druhé polovině 20. století došlo k úžasnému technickému pokroku. Nebýt této situace, kdo ví, jak by se vyvíjela doba. Možná by první lety do vesmíru byly až v 80. letech a internet by teď teprv začínal.

O tom není sporu, ale vůbec největší pokrok technologií byly obě světové války.

Vynášení raket do vesmíru s pomocí letounu mi připadá dost opomíjené. Přitom odpalování rakety z letounů, je obecně dobře technicky prozkoumané. Jestli je raketa o něco větší a s posádkou by nemělo hrát roli. Předěl, kde se odpaluje je jasně dán koncem atmosféry, letoun nese jen palivo nikoliv kyslík, tam, kde dochází vzduch proudovým nebo lépe náporovým motorům, se odpaluje a raketa už překonává jen minimální odpor atmosféry, má slušnou počáteční rychlost i výšku. Start rakety je možný z libovolného letiště, není potřeba kosmodrom. Proč se tohle ještě technicky nedotáhlo?

Kde se vzala transkripce Chruščev? Vždyť to odjakživa byl Chruščov...

Autore, ty dvě tečky nad "e" z "je" udělají "jo"; že to v anglické transkripci ignorují, není podstatné. Přitom Arťoma Mikojana máte správně, ačkoliv se v azbuce píše "Artem" právě s tím e s dvěma tečkama (napsal bych to azbukou, ale místní systém by to nerozdýchal).

Jinak pěkný článek

Parádní a čtivý článek, už se těším na pokračování