Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Když dorazila druhá vlna. Co se stalo (a dnes děje) ve Fukušimě

Před pěti lety zpustošila velkou část pobřeží Japonska a zabila tisíce lidí obří přílivová vlna. Připravila o všechny zdroje energie elektrárnu Fukušima a způsobila tak havárii, která se bude napravovat ještě desítky let. Jak probíhala a kde se stala chyba, připomíná tento článek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A40n77t55o11n33í79n 54K72o50u84d58e49l85k94a 1715795366332

Nechápu, proč potřebné díly dopravovaly kamiony a vůbec - proč se do záchranných prací nezapojila armáda, která má nákladní helikoptéry a další zařízení, které mohlo být rychle dopraveno do elektrárny. Čas byl největší nepřítel Japonců a oni čekali na kamiony .....

0/0
28.4.2016 15:06

V12i96l33é47m 46B21a85r39á18k 4976537399966

Dobrý den,

tak jsem dočetl Vaši skvělou knihu.Jak jsme si psali 12.3. "Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné", jesli mohu něco napsat, prosím dejte mi mail na nolte12@seznam.cz.

Jinak 8.4.2016 vyšel v jinak seriźních Hospodářských novinách tento poplašný rozhovor s rádobyodborníkem. Redaktorovi jsem doporučil, aby si přečetl Vaši knihu.

http://archiv.ihned.cz/c1-65240130-tricet-let-po-katastrofe-cernobyl-stale-zabiji-s-dopady-se-budeme-potykat-dalsi-pul-stoleti-rika-radiobiolog

0/0
12.4.2016 10:15

P24e45t71r 71P63e35t13r 7282830930942

Tam měli dobrý chaos japonští soudruzi.

0/0
13.3.2016 23:04

T76o69m31a96s 25D51r61a16j45s26a63j31t67l 9929417438240

K tomu uvodnimu fotu "z Reuters" je zde cele video: https://www.youtube.com/watch?v=j0YOXVlPUu4

0/0
13.3.2016 11:25

F93i71l56i29p 20P86r43o13c24h33á18z54k33a 5142287129387

Mě překapuje, jaktože nejsou pracovníci vyškolení na to, jak jednat v případě výpadku el. energie. Chápu, že šance, že se to stane je téměř nulová, ale u Jaderné elektrárny se musí počítat absolutně se vším, i kdyby ta šance byla 0,00000000001%. Ale zase klobouk dolů, že to nejsou žádní poserové, kteří by hned utekli. ;-D I když, kdyby utekli, tak by je asi vláda rovnou nechala zastřelit. ;-D

0/0
12.3.2016 21:07

V69í76t 89K87o24v66á46ř47í92k 5801607231134

Jeden až nechce uvěřit, ze je technet soucasti iDnes... tohle je článek bez konkurence.....

+19/0
12.3.2016 20:01

T78o32m91á87š 34T22a47t75í65č81e86k 5920112280528

Jo, je to klenot lupáckého portálu. Redaktoři schopní sami spolupracují se schopnými externisty. A když přispěje pan Wagner... :-)

+4/0
12.3.2016 21:25

P60a22v21e45l 29R38e32z63n52i35c79e15k 3195804264162

Souhlasim s vami. Jen skoda ze v tom dnesnim clanku clovek najde nekolik do oci bijicich spise gramatickych zalezitosti...

Chapu ze nektere obrazky jsou pervzate, ale je celkem blbe kdyz je v popisku "tsunimi" a pak v obrazku "cunami". Stejne tak u tech kontejnmentu jim jednou vypadlo "J".

Kazdopadne u takto obsahove kvalitniho clanku jsem ochoten oko primhourit :)

0/0
14.3.2016 15:13

K82a88r20e53l 84R61i44e79g15e63l 3614136936130

Moc hezký článek. ..Já byt vámi zpracují ho do scénáře nizkonakladoveho filmového hororu...ti chudaci se tam museli skoro zblaznit bezradnosti ...jak tam pobíhali s baterkami a rude planoucími dozimetry ...takový nový Fénix v plamenech...

+2/0
12.3.2016 19:00

J94a23r47o92m85í80r 68K25r93á73l 4550679484619

Plácáte nesmysly. Naopak je Fukušima spíše ukázkou toho, jak rychle dikáží Japonci jednat v případě katastrofy.

+6/0
12.3.2016 20:02

P54a16v38e93l 48V75l13a13s 4895733670984

Naše elektrárny jsou naštěstí lépe zabezpečeny, je připravena kyselina boritá která vychytá neutrony a reaktor se snadněji odstaví. Také na všechny případy jsou připravené manuály a provádí se cvičení. Stisknutím tlačítka HO 1 se reaktor rychle odstaví, ovšem havarijní chlazení musí mýt činné.

+2/−2
12.3.2016 18:45

K76o41n39r64a76d 28S69l49a40d66e66k 3257938459462

Kdyby je zasáhla vodní vlna tak jsou ve stejný řiti

+3/−1
12.3.2016 18:57

T67o94m45á97š 26T23a81t35í98č35e66k 5640272980908

To je pěkný. Taky by ještě mohlo napršet na Titanik.

0/0
12.3.2016 21:39

E32d73a 35D86r14á36b84e39k 7969362973987

ovšem havarijní chlazení musí mýt činné... no právě, takže nesmí přijít cunami

+2/0
12.3.2016 20:59

M30a87r48t22i10n 13J38i45r18o54u75s50e85k 7936165405398

Vodíkové exploze. Vodík je plyn mimořádně lehký a proto se může hromadit pouze tam, kde je uzavřen. Já vám nevěřím, že ty vodíkové výbuchy byly VNĚ kontejnmentu. Ono se stačí podívat na to video výbuchu pečlivěji a je vidět kroužek extrémně stlačeného vzduchu při výbuchu směřující kolmo vzhůru, po urvání víka kontejnmentu. Vodík vznikl tak, že roztavené palivo v aktivní zóně nateklo do vody na dně kontejnmentu a došlo k reakci rozkladu vody s okysličením paliva a vývoji vodíku. A pak přišla chvíle, kdy už to kontejnment nevydržel a výsledkem byla "překrásná" exploze s rozptýlením jaderného zamoření do okolí. Ohledně Fukušimy se už mnoho let lže a jen díky tomu, že tu radiaci ředí Tichým oceánem se tam dá existovat.

+1/−4
12.3.2016 18:25

P19a63v51e50l 49V43l92a89s 4175413200814

Ten vodík vzniká rozkladem vody v neutronovém toku. V Černobilu došlo také k výbuchu vodíku. On totiž vybuchuje ve velmi malých koncentracích.

+3/0
12.3.2016 18:38

M65a47r70t28i23n 60J47i59r22o66u60s87e62k 7816775965838

Ten vodík vzniká oxidací zirkonu palivových tyčí - oxidace rozkladem vody při teplotě 1500+ °C a tím k uvolnění vodíku.

0/0
12.3.2016 21:50

V11l19a30d54i98m87í71r 56W58a80g53n55e32r 4928715288

K oxidaci zirkoniového pokrytí dochází již od teplot 800 stupňů Celsia, Velmi intenzivní pak je od 1200. Rozklad vody probíhá také i při nižších teplotách, než je 1500 stupňů Celsia. Tavení paliva nastává mezi 2400 až 2800 stupňů Celsia. Pára (tedy voda v plynné konzistenci) byla v tlakové nádobě i při odhalování paliva. Ke vzniku vodíku docházelo již před tavením aktivní zóny.

Pro explozi vodíku stačí i relativně malá koncentrace, která se může nahromadit i v ne zcela utěsněném prostoru. Na druhé straně proniká vodík i extrémně malými skulinkami. I to byl důvod proč se dostal do budovy nad kontejnmentem, i když ventilační systém byl vyveden ven a do dostatečné výšky. To byla také důvod, proč se dostal i do budovy čtvrtého bloku, který neměl palivo v reaktoru, ale měl společný ventilační systém se třetím blokem. Takže i ve čtvrtém bloku došlo k vodíkovému výbuchu. Naopak ve druhém bloku k výbuchu vodíku nedošlo, protože výbuch vodíku u vedlejšího bloku v něm vyrazil kryt a vytvořil cestu k rychlejšímu úniku vodíku ven.

+3/0
12.3.2016 23:31

V63l52a16d14i32m71í42r 68W79a26g51n13e62r 4868675658

Pane Jiroušku, dnes se dají kontejnmenty fotografovat a nahrávat, takže se poměrně podrobně ví, v jakém jsou stavu. Takže se také ví, že Vaše tvrzení jsou úplně mimo realitu. Doporučuji Vám, abyste si přečetl tu moji knížku. Ne proto, abyste se ztotožnil s mými názory, ale seznámil se s fyzikálními a technologické procesy, které zde probíhaly a probíhají. Pak můžete trochu fundovaněji na danou tématikou přemýšlet a vytvářet si svůj názor na základě znalostí.

+10/0
12.3.2016 18:49

M94a15r15t31i88n 36J65i59r98o70u64s79e92k 7146885735878

Pak máte určitě spousty fotek neporušených kontejnmentů vybuchlých reaktorů. Já při hledání na google nacházím jen kreslené obrázky kontejnmentů či animace, nic reálného. A moc dobře si pamatuji, když havárie probíhala, jak byli lidé ujišťováni, že jsou aktivní zóny zcela jistě v cajku, ačkoli k vývoji vodíku při kontaktu zirkonu s vodou a jeho oxidaci dochází až při teplotách 1500°C.

-

Chci vidět fotky kontejnmentů, nic víc.

0/0
12.3.2016 21:39

V69l98a39d70i92m60í39r 75W60a74g82n46e68r 4928705238

Stačí se například podívat na tyto stránky: http://photo.tepco.co.jp/en/index-e.html a podívat se na třídění po místech a příslušné bloky. U čtvrtého bloku jsou fotky i z rozebírání kontejnmentu (horní části). Ale tam byl reaktor bez paliva. Vodík sem pronikl z třetího bloku a ten způsobil výbuch. Fotky vyčištěného patra u třetího bloku je zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . a něm je vidět, že deska překrývající kontejnment není porušena. Záběry endoskopu z vnitřku kontejnmentu jsou zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . Jinak řadu fotek (převzatých pochopitelně z TEPCA a rozborů na serveru spíše kritickému je třeba zde: http://www.fukuleaks.org/web/

+6/0
13.3.2016 0:05

J86a59n 27P86r49i38c36h85y56s15t60a16l 8611748753

Na zacatku clanku pise autor spravne o tsunami v zenskem rode. TA vlna tsunami. Ale v dalsich odstavcich z nepochopitelnych duvodu zmeni na stredni rod. Proc? Vzdyt je to porad ta stejna tsunami.

0/0
12.3.2016 18:25

T36o76m24á92š 86T37a93t12í53č75e55k 5380612810228

Možný je ženský i střední rod. Pravda, musí se na to člověk extra soustředit, aby mezi tím neskákal, nebo to potom po sobě opravit.

0/0
12.3.2016 21:44

V40l77a93d66i15m53í71r 86W48a40g71n52e24r 4878985338

Odhaduji, že to vzniklo takto. Nemůže za to ani Matouš Lázňovský a ani já. Zatímco mě korektoři mých článků doporučili hned na začátku používat cunami a korektoři mé knihy doporučili ujednotit vše na střední rod, korektoři iDnes mají úzus opačný tsunami a ženský rod. Takže část napsaná Matoušem Lázňovským byla zpočátku cunami a ženský rod. Části převzaté z knihy používaly cunami a střední rod. Jazykový korektor iDnes jednoduše všude změnil cunami na tsunami podle konvence tohoto media. To, jestli a kde je střední a kde ženský rod, se už uhlídá hůře. Proto ta změna používání při přechodu od úvodního textu k citaci knihy. Holt, to je jeden z problémů dvojích možností v češtině :-) a komplikovaného vývoje jazyka :-) Ale, aspoň je o čem diskutovat :-) A to jsme ještě nezabrousili do oblasti genderové a používání či nepoužívání -ová :-)

+3/0
12.3.2016 22:14

T23o85m97á55š 68T53a98t82í84č92e57k 5720212930108

;-D

Děkuju za vysvětlení a za řáckou dávku smíchu. Přeji pěkný zbytek večera...

0/0
12.3.2016 22:19

V74i13l43é74m 82B22a94r68á32k 4636897759626

To je strašně důležité v diskusi o havárii JA, jestli máte puzení v tomto směru, zde je můj názor:

http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/496303/jolieova-neexistuje-a-hus-nebyl-upalen-v-kostnici.html

0/0
13.3.2016 11:00

A25l83e79š 24S54l52a41v51í63k 9368530856779

To nevěděli že tu elektrárnu postavili v záplavové zoně ?

+1/−13
12.3.2016 17:30

Z20d81e22n95ě98k 75S53v39o96b49o79d22a 6268202289263

Určitě to netušili.

+1/0
12.3.2016 19:50

J75a90r78o77m46í67r 10K22r43á27l 4670619574209

Ale oni s tím počítali ! Tady byl problém v souběhu vyjímečně vysoké vlny tsunami a silného zemětřesení, což se tak často nastává. To je jako byste si stěžoval, že Temelín nevydrží zásah asteroidem.

+5/0
12.3.2016 20:06

M76i89l87a14n 11V22a56n35ě64č23e31k 6328278447104

Temelín ani žádná jiná JE nevydrží, když přestane fungovat chlazení (odvod tepla z reaktoru i při zastaveném štěpení uranu)

+2/0
12.3.2016 20:28

Z11b37y41n23ě35k 86P44o73i18s41l 9518816108624

Oxid uraničitý jako jaderné palivo má velmi malou tepelnou kapacitu. Pouhých 235J/kg/K. Takže uchladit zastavený reaktor není až tak velký problém. Problém je v tom, že reaktor stažený na minimální výkon za pomocí regulačních tyčí, stále produkuje teplo na úrovni cca 0,5 až 1% jmenovitého výkonu. K úplnému zastavení produkce tepla dojde až po "zabórování" aktivní zóny. Kdyby obsluha použila tento postup, následné škody by byly minimální.

0/0
12.3.2016 21:56

V80l17a91d80i85m71í89r 34W21a19g15n69e49r 4368645558

Nemáte pravdu, Pokud zastavíte řetězovou štěpnou reakci jinak, tak bórová voda je jen pojistka, která zabraňuje jejímu případnému rozběhnutí. Ten zbývající tepelný výkon je dán rozpadem radioaktivních prvků (štěpných produktů a vzniklých transuranů). Ten se žádnou bórovou vodou nezastaví a je potřeba tedy stále palivové soubory chladit. Napřed aktivita i produkce tepla klesá rychle a postupně stále pomaleji.

+5/0
12.3.2016 22:53

M23i49l64a22n 41V88a36n48ě32č33e42k 6258798727594

Ano, je to tak jak říká kolega Wagner (a já). A ekonomika tlačí na jaderné reaktory aby byly o co největším výkonu, a tudíž v případě havarie je stále těžší je uchladit. U 50MW reaktoru by to šlo, nad 1GW je to velmi obtížné a drahé.

0/0
13.3.2016 8:53

I40v55o 72Ž82i16ž39k50a 8403727191761

Tsunami právě vzniká následkem silného podmořského zemětřesení. S následky obou přírodních jevů se mohli přesvědčit o pár let dříve v Indonésii. Proto si myslím, že se o hrubé pochybení jedná.

0/0
13.3.2016 3:55

E26d32a 17D65r46á17b19e61k 7279112263867

záplavová zóna je v závislosti na výšce vlny celé Japonsko

0/0
12.3.2016 21:02

T30o90m79á53š 58T62a39t73í53č47e58k 5730232760538

Fakt celé Japonsko? ;-)

0/0
12.3.2016 21:45

V57i26l72é19m 90B12a63r72á14k 4406667859346

Nemohu si pomoci. Jaká jsou opatření proti hromadění vodíku, když už to nastane? Jde to odvětrat, absorbovat?

Jak se změnil režim dodávek vody pro dochlazování? Jak je zabezpečen její dostatek a jak její dodávka při odstavení sítě a kolik je jištění el. zdrojů?

0/0
12.3.2016 16:05

V16l27a55d57i23m67í51r 90W36a84g91n77e43r 4458325788

Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné. Případně, na jaké chyby jste narazil. Za komentáře a upozornění budu moc vděčný každému.

A teď k dotazům. U toho vodíku je to tak, že u současných moderních reaktorů, které mají dostatečně velké kontejnmenty, je zařízení, které vznikající vodík likviduje průběžně. U malých kontejnmentů, jako byly ty ve Fukušimě, se situace řeší vyplněním kontejnmentu dusíkem. Podrobně je to popsáno v knize.

U toho dochlazování se hlavně posílily zásoby vody v areálech elektráren a varianty možných napojení. Také se přidávají vysokotlaké systémy vstřikování vody.

Rezervní zdroje se posilují a hlavně se dávají do míst, kde jsou plně chráněny (vodotěsných, velmi odolných a vhodných míst). Přidávají se další zálohy. Pokusím se někdy o tom podrobněji napsat do článku pro Osla.

+5/0
12.3.2016 17:41

K72a42r51e69l 63R60i45e53g91e34l 3844656286750

Já byl v rannych 90tych letech na stavbě britské pobrezni jaderné elektrárny Sizewell ...ještě betonováli do hloubky ochrannou obálku reaktoru...pokud vím existuje nějaka norma na tyto bunkry které teoreticky vydrží hodně. ..i pád dvou velkych letadel na jedno místo...pokud vím reaktor v Černobylu stal v běžné plechove hale a byl kryty jen betonovým víkem protoze jeden "chytrejsi" sovetsky akademik odhalil soudruhum v SSSR "pravdu" ...ze krycí betonové obálky jsou výmyslem betonarske loby USA, ty bubliny ve Fukusime mi taky nepřipadají dost festovni

0/−1
12.3.2016 19:22

V22i91l75é14m 67B36a90r11á60k 4546347619316

Dobrý den,

děkuji za odpověď. Už se těším na knihu. Snad tam najdu i popis chlazení HPCI a RCIC. Je úžasné sledovat např. seriál Letecké katastrofy, a to jednak hledání příčin (kterých je většinou více) a potom soubor opatření v reakci na takovou nehodu. Perfektní knížka je Katastrofy techniky děsící 20. století, Jan Tůma. I přes poněkud bulvární název je velice zajímavá.

Každou chybu je třeba analyzovat a vzít si poučení (proč nešlo použít nepoškozené zdroje energie dalších bloků - 5,6 bloku, propojení ventilace 3 a 4 bloku). Jedině tak jde jít dál. Je to možné v technice a komerční sféře, ale asi nikoliv u státní správy (např. řešení dopravních nehod a co nejrychlejší zprůjezdnění klíčových komunikací http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/486412/policie-musi-prestat-s-blokovanim-dopravy-pri-nehodach.html). Omlouvám se za tuto vsuvku.

Jaký byl prosím tepelný výkon po odstavení a jak rychle u příslušného souboru paliva klesá v čase. Děkuji.

0/0
13.3.2016 11:24

V40l80a40d57i66m41í93r 41W96a24g25n70e54r 4818115648

Takže data o tepelném výkonu reaktorů ve Fukušimě. Tepelný výkon prvního reaktoru byl zhruba 1400 MW (elektrický 460 MW), Hodinu po odstavení (zhruba v době příchodu cunami) byl zhruba 25 MW, u těch dalších to byly hodnoty 2400 MW tepelný (780 MW elektrický), po hodině pak 40 MW. Po 100 hodinách už byl u prvního výkon jen o něco větší než 5 MW a u druhého se dostal k 10 MW. Jde o přibližné hodnoty, které pochopitelně závisí na stáří paliva a jeho složení (hlavně jeho délce pobytu v aktivní zóně).

+1/0
13.3.2016 12:10

V88i82l84é72m 59B72a98r11á38k 4766957869706

Dobrý den,

teď teprve chápu, jaké množství technických změn muselo proběhnout na elektrárnách po světě v rámci "poučení". Objednal jsem si Vaši knihu, ale je to tam popsané? Po bitvě je každý generál, ale instalovat řešit ventily na snížení tlaku v nádobě (klíčový bezpečnostní prvek) tak, že nejsou přístupném. Perfektní. Také se málo doceňuje hrdinství lidí, co se s tím potýkali. To bylo jako v Apollu 13, měření na 120 V (jak předpokládám) napájí z baterií aut 24 V, stříkačkama se doplňuje voda (zajímalo by mě, na jakou přírubu a jak to napojili). Děs, běs.

+3/0
12.3.2016 15:58

T81o95m45á11š 39T14a72t61í75č28e34k 5340432240768

Pokud je to jazykově zvládnutelné, můžu doporučit ohledně bezpečnosti JE návštěvu německé a anglické tetičky Wiki. Fundované články a vyčerpávající odkazy.

0/0
12.3.2016 21:49
Foto

J60a43n 23B54a88č46o70v71č48i88n 1702674805385

Technet-jedina rubrika i DNESu zaslouzici si lupu z kristalu.Narozdil od zprav.

+7/−1
12.3.2016 13:34

J29a88n 44F16r69o25l28í79k 6686250765384

Tento článek se autorovi povedl. I dík tomu, že žádné informace nezkreslil a uvedl přesně tak jak jsem je v článcích pana Wagnera četl od roku 2012. Takže tentokrát musím vyslovit pochvalu autorovi.

0/0
12.3.2016 13:40

J13a22n 64S60á48d26l57o 8316508941639

tsunami nebo cunami?

0/0
12.3.2016 13:21

M51i96c34h20a34l 96C22h67a46l91u32p56a 6388880279733

Používat se prý může obojí, ale ten druhý výraz mi přijde příšerný.

+8/0
12.3.2016 15:22

T98o58m80á74š 97Z76e60m42a58n 3175878504545

Ale má logiku - není v něm spřežka.

0/0
12.3.2016 15:39

T19o58m86á34š 35T92a19t45í14č92e81k 5550562400458

Přitom to první je anglická, to druhý česká transkripce, stejně jako Honshu - Honšú.

+2/0
12.3.2016 15:41

M79i64c35h70a30l 51C58h72a69l29u64p73a 6468900619273

Já vím, ale stejně se mi to nelíbí :-). Možná je to dané tím, že tsunami se používalo dlouho, cunami víc až v poslední době. Vlastně si nevybavuji, že bych to viděl dřív, než po té události ve Fukušimě.

+1/0
12.3.2016 15:52





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.