Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Když dorazila druhá vlna. Co se stalo (a dnes děje) ve Fukušimě

Před pěti lety zpustošila velkou část pobřeží Japonska a zabila tisíce lidí obří přílivová vlna. Připravila o všechny zdroje energie elektrárnu Fukušima a způsobila tak havárii, která se bude napravovat ještě desítky let. Jak probíhala a kde se stala chyba, připomíná tento článek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A38n41t28o63n68í60n 11K69o49u33d55e41l38k79a 1485895586662

Nechápu, proč potřebné díly dopravovaly kamiony a vůbec - proč se do záchranných prací nezapojila armáda, která má nákladní helikoptéry a další zařízení, které mohlo být rychle dopraveno do elektrárny. Čas byl největší nepřítel Japonců a oni čekali na kamiony .....

0/0
28.4.2016 15:06

V15i40l25é97m 27B56a37r81á56k 4846257259746

Dobrý den,

tak jsem dočetl Vaši skvělou knihu.Jak jsme si psali 12.3. "Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné", jesli mohu něco napsat, prosím dejte mi mail na nolte12@seznam.cz.

Jinak 8.4.2016 vyšel v jinak seriźních Hospodářských novinách tento poplašný rozhovor s rádobyodborníkem. Redaktorovi jsem doporučil, aby si přečetl Vaši knihu.

http://archiv.ihned.cz/c1-65240130-tricet-let-po-katastrofe-cernobyl-stale-zabiji-s-dopady-se-budeme-potykat-dalsi-pul-stoleti-rika-radiobiolog

0/0
12.4.2016 10:15

P40e31t68r 92P86e59t70r 7142290930722

Tam měli dobrý chaos japonští soudruzi.

0/0
13.3.2016 23:04


T39o20m54a97s 67D43r30a77j80s93a60j72t38l 9409247708350

K tomu uvodnimu fotu "z Reuters" je zde cele video: https://www.youtube.com/watch?v=j0YOXVlPUu4

0/0
13.3.2016 11:25

F26i53l33i58p 25P19r68o86c60h40á86z62k84a 5462517689167

Mě překapuje, jaktože nejsou pracovníci vyškolení na to, jak jednat v případě výpadku el. energie. Chápu, že šance, že se to stane je téměř nulová, ale u Jaderné elektrárny se musí počítat absolutně se vším, i kdyby ta šance byla 0,00000000001%. Ale zase klobouk dolů, že to nejsou žádní poserové, kteří by hned utekli. ;-D I když, kdyby utekli, tak by je asi vláda rovnou nechala zastřelit. ;-D

0/0
12.3.2016 21:07

V63í46t 44K80o78v58á40ř62í72k 5871457271254

Jeden až nechce uvěřit, ze je technet soucasti iDnes... tohle je článek bez konkurence.....

+19/0
12.3.2016 20:01

T77o28m15á61š 38T87a98t56í68č47e93k 5410752360858

Jo, je to klenot lupáckého portálu. Redaktoři schopní sami spolupracují se schopnými externisty. A když přispěje pan Wagner... :-)

+4/0
12.3.2016 21:25

P71a17v68e95l 71R90e61z17n88i77c45e60k 3375334874512

Souhlasim s vami. Jen skoda ze v tom dnesnim clanku clovek najde nekolik do oci bijicich spise gramatickych zalezitosti...

Chapu ze nektere obrazky jsou pervzate, ale je celkem blbe kdyz je v popisku "tsunimi" a pak v obrazku "cunami". Stejne tak u tech kontejnmentu jim jednou vypadlo "J".

Kazdopadne u takto obsahove kvalitniho clanku jsem ochoten oko primhourit :)

0/0
14.3.2016 15:13

K51a44r68e67l 32R62i53e72g50e25l 3644946976490

Moc hezký článek. ..Já byt vámi zpracují ho do scénáře nizkonakladoveho filmového hororu...ti chudaci se tam museli skoro zblaznit bezradnosti ...jak tam pobíhali s baterkami a rude planoucími dozimetry ...takový nový Fénix v plamenech...

+2/0
12.3.2016 19:00

J79a23r53o41m24í12r 96K52r96á61l 4900819124319

Plácáte nesmysly. Naopak je Fukušima spíše ukázkou toho, jak rychle dikáží Japonci jednat v případě katastrofy.

+6/0
12.3.2016 20:02

P92a98v97e59l 13V76l55a59s 4965873880574

Naše elektrárny jsou naštěstí lépe zabezpečeny, je připravena kyselina boritá která vychytá neutrony a reaktor se snadněji odstaví. Také na všechny případy jsou připravené manuály a provádí se cvičení. Stisknutím tlačítka HO 1 se reaktor rychle odstaví, ovšem havarijní chlazení musí mýt činné.

+2/−2
12.3.2016 18:45

K70o26n51r71a93d 26S41l11a92d50e15k 3517848459762

Kdyby je zasáhla vodní vlna tak jsou ve stejný řiti

+3/−1
12.3.2016 18:57

T89o46m90á17š 68T23a29t26í65č51e65k 5390562450358

To je pěkný. Taky by ještě mohlo napršet na Titanik.

0/0
12.3.2016 21:39

E45d48a 19D18r15á60b96e14k 7199962343697

ovšem havarijní chlazení musí mýt činné... no právě, takže nesmí přijít cunami

+2/0
12.3.2016 20:59

M24a29r95t38i37n 70J40i26r34o34u43s12e79k 7956255455508

Vodíkové exploze. Vodík je plyn mimořádně lehký a proto se může hromadit pouze tam, kde je uzavřen. Já vám nevěřím, že ty vodíkové výbuchy byly VNĚ kontejnmentu. Ono se stačí podívat na to video výbuchu pečlivěji a je vidět kroužek extrémně stlačeného vzduchu při výbuchu směřující kolmo vzhůru, po urvání víka kontejnmentu. Vodík vznikl tak, že roztavené palivo v aktivní zóně nateklo do vody na dně kontejnmentu a došlo k reakci rozkladu vody s okysličením paliva a vývoji vodíku. A pak přišla chvíle, kdy už to kontejnment nevydržel a výsledkem byla "překrásná" exploze s rozptýlením jaderného zamoření do okolí. Ohledně Fukušimy se už mnoho let lže a jen díky tomu, že tu radiaci ředí Tichým oceánem se tam dá existovat.

+1/−4
12.3.2016 18:25

P83a75v94e49l 20V41l52a50s 4215943570914

Ten vodík vzniká rozkladem vody v neutronovém toku. V Černobilu došlo také k výbuchu vodíku. On totiž vybuchuje ve velmi malých koncentracích.

+3/0
12.3.2016 18:38

M41a81r20t44i52n 15J96i69r23o38u68s25e28k 7106205145178

Ten vodík vzniká oxidací zirkonu palivových tyčí - oxidace rozkladem vody při teplotě 1500+ °C a tím k uvolnění vodíku.

0/0
12.3.2016 21:50

V61l63a34d30i38m30í14r 86W52a86g25n75e82r 4348925528

K oxidaci zirkoniového pokrytí dochází již od teplot 800 stupňů Celsia, Velmi intenzivní pak je od 1200. Rozklad vody probíhá také i při nižších teplotách, než je 1500 stupňů Celsia. Tavení paliva nastává mezi 2400 až 2800 stupňů Celsia. Pára (tedy voda v plynné konzistenci) byla v tlakové nádobě i při odhalování paliva. Ke vzniku vodíku docházelo již před tavením aktivní zóny.

Pro explozi vodíku stačí i relativně malá koncentrace, která se může nahromadit i v ne zcela utěsněném prostoru. Na druhé straně proniká vodík i extrémně malými skulinkami. I to byl důvod proč se dostal do budovy nad kontejnmentem, i když ventilační systém byl vyveden ven a do dostatečné výšky. To byla také důvod, proč se dostal i do budovy čtvrtého bloku, který neměl palivo v reaktoru, ale měl společný ventilační systém se třetím blokem. Takže i ve čtvrtém bloku došlo k vodíkovému výbuchu. Naopak ve druhém bloku k výbuchu vodíku nedošlo, protože výbuch vodíku u vedlejšího bloku v něm vyrazil kryt a vytvořil cestu k rychlejšímu úniku vodíku ven.

+3/0
12.3.2016 23:31

V33l67a37d89i27m74í37r 55W16a79g31n19e30r 4478435838

Pane Jiroušku, dnes se dají kontejnmenty fotografovat a nahrávat, takže se poměrně podrobně ví, v jakém jsou stavu. Takže se také ví, že Vaše tvrzení jsou úplně mimo realitu. Doporučuji Vám, abyste si přečetl tu moji knížku. Ne proto, abyste se ztotožnil s mými názory, ale seznámil se s fyzikálními a technologické procesy, které zde probíhaly a probíhají. Pak můžete trochu fundovaněji na danou tématikou přemýšlet a vytvářet si svůj názor na základě znalostí.

+10/0
12.3.2016 18:49

M85a21r40t77i57n 88J15i31r11o19u26s36e22k 7926425925178

Pak máte určitě spousty fotek neporušených kontejnmentů vybuchlých reaktorů. Já při hledání na google nacházím jen kreslené obrázky kontejnmentů či animace, nic reálného. A moc dobře si pamatuji, když havárie probíhala, jak byli lidé ujišťováni, že jsou aktivní zóny zcela jistě v cajku, ačkoli k vývoji vodíku při kontaktu zirkonu s vodou a jeho oxidaci dochází až při teplotách 1500°C.

-

Chci vidět fotky kontejnmentů, nic víc.

0/0
12.3.2016 21:39

V67l80a49d98i28m27í85r 35W77a23g58n98e93r 4668145528

Stačí se například podívat na tyto stránky: http://photo.tepco.co.jp/en/index-e.html a podívat se na třídění po místech a příslušné bloky. U čtvrtého bloku jsou fotky i z rozebírání kontejnmentu (horní části). Ale tam byl reaktor bez paliva. Vodík sem pronikl z třetího bloku a ten způsobil výbuch. Fotky vyčištěného patra u třetího bloku je zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . a něm je vidět, že deska překrývající kontejnment není porušena. Záběry endoskopu z vnitřku kontejnmentu jsou zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . Jinak řadu fotek (převzatých pochopitelně z TEPCA a rozborů na serveru spíše kritickému je třeba zde: http://www.fukuleaks.org/web/

+6/0
13.3.2016 0:05

J92a24n 94P43r61i16c88h18y58s10t43a23l 8461378113

Na zacatku clanku pise autor spravne o tsunami v zenskem rode. TA vlna tsunami. Ale v dalsich odstavcich z nepochopitelnych duvodu zmeni na stredni rod. Proc? Vzdyt je to porad ta stejna tsunami.

0/0
12.3.2016 18:25

T62o66m93á84š 66T93a54t51í78č74e55k 5320162520218

Možný je ženský i střední rod. Pravda, musí se na to člověk extra soustředit, aby mezi tím neskákal, nebo to potom po sobě opravit.

0/0
12.3.2016 21:44

V82l80a13d70i10m91í71r 46W86a91g39n19e37r 4358445108

Odhaduji, že to vzniklo takto. Nemůže za to ani Matouš Lázňovský a ani já. Zatímco mě korektoři mých článků doporučili hned na začátku používat cunami a korektoři mé knihy doporučili ujednotit vše na střední rod, korektoři iDnes mají úzus opačný tsunami a ženský rod. Takže část napsaná Matoušem Lázňovským byla zpočátku cunami a ženský rod. Části převzaté z knihy používaly cunami a střední rod. Jazykový korektor iDnes jednoduše všude změnil cunami na tsunami podle konvence tohoto media. To, jestli a kde je střední a kde ženský rod, se už uhlídá hůře. Proto ta změna používání při přechodu od úvodního textu k citaci knihy. Holt, to je jeden z problémů dvojích možností v češtině :-) a komplikovaného vývoje jazyka :-) Ale, aspoň je o čem diskutovat :-) A to jsme ještě nezabrousili do oblasti genderové a používání či nepoužívání -ová :-)

+3/0
12.3.2016 22:14

T13o47m58á55š 32T76a48t72í26č67e16k 5820812650468

;-D

Děkuju za vysvětlení a za řáckou dávku smíchu. Přeji pěkný zbytek večera...

0/0
12.3.2016 22:19

V27i61l20é75m 37B18a89r30á17k 4916377839266

To je strašně důležité v diskusi o havárii JA, jestli máte puzení v tomto směru, zde je můj názor:

http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/496303/jolieova-neexistuje-a-hus-nebyl-upalen-v-kostnici.html

0/0
13.3.2016 11:00

A26l43e74š 43S60l23a48v73í33k 9358800936609

To nevěděli že tu elektrárnu postavili v záplavové zoně ?

+1/−13
12.3.2016 17:30

Z29d55e77n79ě19k 56S52v89o17b82o88d45a 6438832229263

Určitě to netušili.

+1/0
12.3.2016 19:50

J51a62r93o91m31í56r 81K92r71á31l 4680269724929

Ale oni s tím počítali ! Tady byl problém v souběhu vyjímečně vysoké vlny tsunami a silného zemětřesení, což se tak často nastává. To je jako byste si stěžoval, že Temelín nevydrží zásah asteroidem.

+5/0
12.3.2016 20:06

M36i39l80a75n 88V43a51n36ě82č80e41k 6368188607844

Temelín ani žádná jiná JE nevydrží, když přestane fungovat chlazení (odvod tepla z reaktoru i při zastaveném štěpení uranu)

+2/0
12.3.2016 20:28

Z96b27y38n36ě56k 81P71o85i12s38l 9718736848174

Oxid uraničitý jako jaderné palivo má velmi malou tepelnou kapacitu. Pouhých 235J/kg/K. Takže uchladit zastavený reaktor není až tak velký problém. Problém je v tom, že reaktor stažený na minimální výkon za pomocí regulačních tyčí, stále produkuje teplo na úrovni cca 0,5 až 1% jmenovitého výkonu. K úplnému zastavení produkce tepla dojde až po "zabórování" aktivní zóny. Kdyby obsluha použila tento postup, následné škody by byly minimální.

0/0
12.3.2016 21:56

V73l56a49d57i63m33í92r 81W51a21g63n30e35r 4668625888

Nemáte pravdu, Pokud zastavíte řetězovou štěpnou reakci jinak, tak bórová voda je jen pojistka, která zabraňuje jejímu případnému rozběhnutí. Ten zbývající tepelný výkon je dán rozpadem radioaktivních prvků (štěpných produktů a vzniklých transuranů). Ten se žádnou bórovou vodou nezastaví a je potřeba tedy stále palivové soubory chladit. Napřed aktivita i produkce tepla klesá rychle a postupně stále pomaleji.

+5/0
12.3.2016 22:53

M59i11l19a68n 41V20a81n83ě78č57e56k 6368958977804

Ano, je to tak jak říká kolega Wagner (a já). A ekonomika tlačí na jaderné reaktory aby byly o co největším výkonu, a tudíž v případě havarie je stále těžší je uchladit. U 50MW reaktoru by to šlo, nad 1GW je to velmi obtížné a drahé.

0/0
13.3.2016 8:53

I34v70o 67Ž19i56ž80k74a 8643867781121

Tsunami právě vzniká následkem silného podmořského zemětřesení. S následky obou přírodních jevů se mohli přesvědčit o pár let dříve v Indonésii. Proto si myslím, že se o hrubé pochybení jedná.

0/0
13.3.2016 3:55

E54d18a 40D22r89á61b93e35k 7639732653777

záplavová zóna je v závislosti na výšce vlny celé Japonsko

0/0
12.3.2016 21:02

T15o75m65á85š 52T40a38t59í67č57e16k 5170832460318

Fakt celé Japonsko? ;-)

0/0
12.3.2016 21:45

V89i38l59é50m 17B83a64r12á28k 4646857909726

Nemohu si pomoci. Jaká jsou opatření proti hromadění vodíku, když už to nastane? Jde to odvětrat, absorbovat?

Jak se změnil režim dodávek vody pro dochlazování? Jak je zabezpečen její dostatek a jak její dodávka při odstavení sítě a kolik je jištění el. zdrojů?

0/0
12.3.2016 16:05

V75l41a55d81i25m95í58r 21W22a25g16n11e47r 4448345968

Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné. Případně, na jaké chyby jste narazil. Za komentáře a upozornění budu moc vděčný každému.

A teď k dotazům. U toho vodíku je to tak, že u současných moderních reaktorů, které mají dostatečně velké kontejnmenty, je zařízení, které vznikající vodík likviduje průběžně. U malých kontejnmentů, jako byly ty ve Fukušimě, se situace řeší vyplněním kontejnmentu dusíkem. Podrobně je to popsáno v knize.

U toho dochlazování se hlavně posílily zásoby vody v areálech elektráren a varianty možných napojení. Také se přidávají vysokotlaké systémy vstřikování vody.

Rezervní zdroje se posilují a hlavně se dávají do míst, kde jsou plně chráněny (vodotěsných, velmi odolných a vhodných míst). Přidávají se další zálohy. Pokusím se někdy o tom podrobněji napsat do článku pro Osla.

+5/0
12.3.2016 17:41

K11a33r37e52l 39R13i95e13g32e57l 3924506736470

Já byl v rannych 90tych letech na stavbě britské pobrezni jaderné elektrárny Sizewell ...ještě betonováli do hloubky ochrannou obálku reaktoru...pokud vím existuje nějaka norma na tyto bunkry které teoreticky vydrží hodně. ..i pád dvou velkych letadel na jedno místo...pokud vím reaktor v Černobylu stal v běžné plechove hale a byl kryty jen betonovým víkem protoze jeden "chytrejsi" sovetsky akademik odhalil soudruhum v SSSR "pravdu" ...ze krycí betonové obálky jsou výmyslem betonarske loby USA, ty bubliny ve Fukusime mi taky nepřipadají dost festovni

0/−1
12.3.2016 19:22

V30i65l48é65m 82B36a11r33á90k 4876867209776

Dobrý den,

děkuji za odpověď. Už se těším na knihu. Snad tam najdu i popis chlazení HPCI a RCIC. Je úžasné sledovat např. seriál Letecké katastrofy, a to jednak hledání příčin (kterých je většinou více) a potom soubor opatření v reakci na takovou nehodu. Perfektní knížka je Katastrofy techniky děsící 20. století, Jan Tůma. I přes poněkud bulvární název je velice zajímavá.

Každou chybu je třeba analyzovat a vzít si poučení (proč nešlo použít nepoškozené zdroje energie dalších bloků - 5,6 bloku, propojení ventilace 3 a 4 bloku). Jedině tak jde jít dál. Je to možné v technice a komerční sféře, ale asi nikoliv u státní správy (např. řešení dopravních nehod a co nejrychlejší zprůjezdnění klíčových komunikací http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/486412/policie-musi-prestat-s-blokovanim-dopravy-pri-nehodach.html). Omlouvám se za tuto vsuvku.

Jaký byl prosím tepelný výkon po odstavení a jak rychle u příslušného souboru paliva klesá v čase. Děkuji.

0/0
13.3.2016 11:24

V23l53a49d69i49m39í15r 26W41a58g47n42e72r 4448525598

Takže data o tepelném výkonu reaktorů ve Fukušimě. Tepelný výkon prvního reaktoru byl zhruba 1400 MW (elektrický 460 MW), Hodinu po odstavení (zhruba v době příchodu cunami) byl zhruba 25 MW, u těch dalších to byly hodnoty 2400 MW tepelný (780 MW elektrický), po hodině pak 40 MW. Po 100 hodinách už byl u prvního výkon jen o něco větší než 5 MW a u druhého se dostal k 10 MW. Jde o přibližné hodnoty, které pochopitelně závisí na stáří paliva a jeho složení (hlavně jeho délce pobytu v aktivní zóně).

+1/0
13.3.2016 12:10

V66i12l17é47m 73B94a49r61á80k 4606977949766

Dobrý den,

teď teprve chápu, jaké množství technických změn muselo proběhnout na elektrárnách po světě v rámci "poučení". Objednal jsem si Vaši knihu, ale je to tam popsané? Po bitvě je každý generál, ale instalovat řešit ventily na snížení tlaku v nádobě (klíčový bezpečnostní prvek) tak, že nejsou přístupném. Perfektní. Také se málo doceňuje hrdinství lidí, co se s tím potýkali. To bylo jako v Apollu 13, měření na 120 V (jak předpokládám) napájí z baterií aut 24 V, stříkačkama se doplňuje voda (zajímalo by mě, na jakou přírubu a jak to napojili). Děs, běs.

+3/0
12.3.2016 15:58

T41o49m64á29š 35T82a58t82í87č53e20k 5670302880178

Pokud je to jazykově zvládnutelné, můžu doporučit ohledně bezpečnosti JE návštěvu německé a anglické tetičky Wiki. Fundované články a vyčerpávající odkazy.

0/0
12.3.2016 21:49
Foto

J11a33n 20B91a58č73o34v84č78i72n 1132274135865

Technet-jedina rubrika i DNESu zaslouzici si lupu z kristalu.Narozdil od zprav.

+7/−1
12.3.2016 13:34

J88a87n 41F20r49o10l18í81k 6226460605924

Tento článek se autorovi povedl. I dík tomu, že žádné informace nezkreslil a uvedl přesně tak jak jsem je v článcích pana Wagnera četl od roku 2012. Takže tentokrát musím vyslovit pochvalu autorovi.

0/0
12.3.2016 13:40

J76a78n 58S96á78d52l16o 8426598571509

tsunami nebo cunami?

0/0
12.3.2016 13:21

M15i45c13h17a64l 85C56h31a65l55u94p97a 6648780579803

Používat se prý může obojí, ale ten druhý výraz mi přijde příšerný.

+8/0
12.3.2016 15:22

T88o97m29á20š 72Z41e65m96a54n 3355818924605

Ale má logiku - není v něm spřežka.

0/0
12.3.2016 15:39

T21o69m36á40š 47T36a73t45í92č53e95k 5650252940468

Přitom to první je anglická, to druhý česká transkripce, stejně jako Honshu - Honšú.

+2/0
12.3.2016 15:41

M80i79c92h28a31l 70C26h43a40l47u76p73a 6788150619383

Já vím, ale stejně se mi to nelíbí :-). Možná je to dané tím, že tsunami se používalo dlouho, cunami víc až v poslední době. Vlastně si nevybavuji, že bych to viděl dřív, než po té události ve Fukušimě.

+1/0
12.3.2016 15:52





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.