Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Když dorazila druhá vlna. Co se stalo (a dnes děje) ve Fukušimě

Před pěti lety zpustošila velkou část pobřeží Japonska a zabila tisíce lidí obří přílivová vlna. Připravila o všechny zdroje energie elektrárnu Fukušima a způsobila tak havárii, která se bude napravovat ještě desítky let. Jak probíhala a kde se stala chyba, připomíná tento článek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A29n92t23o19n93í73n 14K28o64u97d43e55l98k84a 1945605116422

Nechápu, proč potřebné díly dopravovaly kamiony a vůbec - proč se do záchranných prací nezapojila armáda, která má nákladní helikoptéry a další zařízení, které mohlo být rychle dopraveno do elektrárny. Čas byl největší nepřítel Japonců a oni čekali na kamiony .....

0/0
28.4.2016 15:06

V49i68l42é18m 71B74a27r93á25k 4486687429656

Dobrý den,

tak jsem dočetl Vaši skvělou knihu.Jak jsme si psali 12.3. "Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné", jesli mohu něco napsat, prosím dejte mi mail na nolte12@seznam.cz.

Jinak 8.4.2016 vyšel v jinak seriźních Hospodářských novinách tento poplašný rozhovor s rádobyodborníkem. Redaktorovi jsem doporučil, aby si přečetl Vaši knihu.

http://archiv.ihned.cz/c1-65240130-tricet-let-po-katastrofe-cernobyl-stale-zabiji-s-dopady-se-budeme-potykat-dalsi-pul-stoleti-rika-radiobiolog

0/0
12.4.2016 10:15

P28e14t83r 51P68e40t88r 7362720240932

Tam měli dobrý chaos japonští soudruzi.

0/0
13.3.2016 23:04

T12o12m23a16s 56D44r42a98j24s95a14j48t31l 9859847508440

K tomu uvodnimu fotu "z Reuters" je zde cele video: https://www.youtube.com/watch?v=j0YOXVlPUu4

0/0
13.3.2016 11:25

F76i79l87i79p 94P65r76o36c93h10á53z90k70a 5522237949277

Mě překapuje, jaktože nejsou pracovníci vyškolení na to, jak jednat v případě výpadku el. energie. Chápu, že šance, že se to stane je téměř nulová, ale u Jaderné elektrárny se musí počítat absolutně se vším, i kdyby ta šance byla 0,00000000001%. Ale zase klobouk dolů, že to nejsou žádní poserové, kteří by hned utekli. ;-D I když, kdyby utekli, tak by je asi vláda rovnou nechala zastřelit. ;-D

0/0
12.3.2016 21:07

V23í69t 72K13o86v68á14ř36í42k 5511327101454

Jeden až nechce uvěřit, ze je technet soucasti iDnes... tohle je článek bez konkurence.....

+19/0
12.3.2016 20:01

T30o81m55á48š 91T95a44t16í32č16e56k 5390292490428

Jo, je to klenot lupáckého portálu. Redaktoři schopní sami spolupracují se schopnými externisty. A když přispěje pan Wagner... :-)

+4/0
12.3.2016 21:25

P55a33v35e60l 35R35e67z71n80i70c72e92k 3295744684332

Souhlasim s vami. Jen skoda ze v tom dnesnim clanku clovek najde nekolik do oci bijicich spise gramatickych zalezitosti...

Chapu ze nektere obrazky jsou pervzate, ale je celkem blbe kdyz je v popisku "tsunimi" a pak v obrazku "cunami". Stejne tak u tech kontejnmentu jim jednou vypadlo "J".

Kazdopadne u takto obsahove kvalitniho clanku jsem ochoten oko primhourit :)

0/0
14.3.2016 15:13

K35a14r93e63l 32R18i24e14g30e98l 3824166476650

Moc hezký článek. ..Já byt vámi zpracují ho do scénáře nizkonakladoveho filmového hororu...ti chudaci se tam museli skoro zblaznit bezradnosti ...jak tam pobíhali s baterkami a rude planoucími dozimetry ...takový nový Fénix v plamenech...

+2/0
12.3.2016 19:00

J55a57r48o64m92í85r 27K95r48á19l 4940239834669

Plácáte nesmysly. Naopak je Fukušima spíše ukázkou toho, jak rychle dikáží Japonci jednat v případě katastrofy.

+6/0
12.3.2016 20:02

P30a32v51e85l 56V47l33a13s 4245543770324

Naše elektrárny jsou naštěstí lépe zabezpečeny, je připravena kyselina boritá která vychytá neutrony a reaktor se snadněji odstaví. Také na všechny případy jsou připravené manuály a provádí se cvičení. Stisknutím tlačítka HO 1 se reaktor rychle odstaví, ovšem havarijní chlazení musí mýt činné.

+2/−2
12.3.2016 18:45

K24o20n56r14a36d 84S64l42a15d27e44k 3807198749462

Kdyby je zasáhla vodní vlna tak jsou ve stejný řiti

+3/−1
12.3.2016 18:57

T17o17m54á54š 37T93a40t46í10č75e41k 5290892280328

To je pěkný. Taky by ještě mohlo napršet na Titanik.

0/0
12.3.2016 21:39

E54d33a 19D25r62á13b85e91k 7149672383287

ovšem havarijní chlazení musí mýt činné... no právě, takže nesmí přijít cunami

+2/0
12.3.2016 20:59

M34a25r15t16i15n 46J71i85r94o17u98s33e94k 7296785195148

Vodíkové exploze. Vodík je plyn mimořádně lehký a proto se může hromadit pouze tam, kde je uzavřen. Já vám nevěřím, že ty vodíkové výbuchy byly VNĚ kontejnmentu. Ono se stačí podívat na to video výbuchu pečlivěji a je vidět kroužek extrémně stlačeného vzduchu při výbuchu směřující kolmo vzhůru, po urvání víka kontejnmentu. Vodík vznikl tak, že roztavené palivo v aktivní zóně nateklo do vody na dně kontejnmentu a došlo k reakci rozkladu vody s okysličením paliva a vývoji vodíku. A pak přišla chvíle, kdy už to kontejnment nevydržel a výsledkem byla "překrásná" exploze s rozptýlením jaderného zamoření do okolí. Ohledně Fukušimy se už mnoho let lže a jen díky tomu, že tu radiaci ředí Tichým oceánem se tam dá existovat.

+1/−4
12.3.2016 18:25

P59a52v44e52l 85V94l89a56s 4985593820144

Ten vodík vzniká rozkladem vody v neutronovém toku. V Černobilu došlo také k výbuchu vodíku. On totiž vybuchuje ve velmi malých koncentracích.

+3/0
12.3.2016 18:38

M31a62r49t69i65n 22J22i83r70o35u24s52e56k 7456585265208

Ten vodík vzniká oxidací zirkonu palivových tyčí - oxidace rozkladem vody při teplotě 1500+ °C a tím k uvolnění vodíku.

0/0
12.3.2016 21:50

V90l67a82d17i81m10í18r 85W82a80g39n20e25r 4578465218

K oxidaci zirkoniového pokrytí dochází již od teplot 800 stupňů Celsia, Velmi intenzivní pak je od 1200. Rozklad vody probíhá také i při nižších teplotách, než je 1500 stupňů Celsia. Tavení paliva nastává mezi 2400 až 2800 stupňů Celsia. Pára (tedy voda v plynné konzistenci) byla v tlakové nádobě i při odhalování paliva. Ke vzniku vodíku docházelo již před tavením aktivní zóny.

Pro explozi vodíku stačí i relativně malá koncentrace, která se může nahromadit i v ne zcela utěsněném prostoru. Na druhé straně proniká vodík i extrémně malými skulinkami. I to byl důvod proč se dostal do budovy nad kontejnmentem, i když ventilační systém byl vyveden ven a do dostatečné výšky. To byla také důvod, proč se dostal i do budovy čtvrtého bloku, který neměl palivo v reaktoru, ale měl společný ventilační systém se třetím blokem. Takže i ve čtvrtém bloku došlo k vodíkovému výbuchu. Naopak ve druhém bloku k výbuchu vodíku nedošlo, protože výbuch vodíku u vedlejšího bloku v něm vyrazil kryt a vytvořil cestu k rychlejšímu úniku vodíku ven.

+3/0
12.3.2016 23:31

V13l90a84d45i82m35í63r 66W96a29g88n27e30r 4988385588

Pane Jiroušku, dnes se dají kontejnmenty fotografovat a nahrávat, takže se poměrně podrobně ví, v jakém jsou stavu. Takže se také ví, že Vaše tvrzení jsou úplně mimo realitu. Doporučuji Vám, abyste si přečetl tu moji knížku. Ne proto, abyste se ztotožnil s mými názory, ale seznámil se s fyzikálními a technologické procesy, které zde probíhaly a probíhají. Pak můžete trochu fundovaněji na danou tématikou přemýšlet a vytvářet si svůj názor na základě znalostí.

+10/0
12.3.2016 18:49

M41a40r88t67i24n 30J24i80r49o60u78s38e40k 7546595195658

Pak máte určitě spousty fotek neporušených kontejnmentů vybuchlých reaktorů. Já při hledání na google nacházím jen kreslené obrázky kontejnmentů či animace, nic reálného. A moc dobře si pamatuji, když havárie probíhala, jak byli lidé ujišťováni, že jsou aktivní zóny zcela jistě v cajku, ačkoli k vývoji vodíku při kontaktu zirkonu s vodou a jeho oxidaci dochází až při teplotách 1500°C.

-

Chci vidět fotky kontejnmentů, nic víc.

0/0
12.3.2016 21:39

V16l45a41d67i40m73í18r 42W29a50g83n80e28r 4678625818

Stačí se například podívat na tyto stránky: http://photo.tepco.co.jp/en/index-e.html a podívat se na třídění po místech a příslušné bloky. U čtvrtého bloku jsou fotky i z rozebírání kontejnmentu (horní části). Ale tam byl reaktor bez paliva. Vodík sem pronikl z třetího bloku a ten způsobil výbuch. Fotky vyčištěného patra u třetího bloku je zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . a něm je vidět, že deska překrývající kontejnment není porušena. Záběry endoskopu z vnitřku kontejnmentu jsou zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . Jinak řadu fotek (převzatých pochopitelně z TEPCA a rozborů na serveru spíše kritickému je třeba zde: http://www.fukuleaks.org/web/

+6/0
13.3.2016 0:05

J10a60n 83P27r57i52c87h69y70s64t43a73l 8831378653

Na zacatku clanku pise autor spravne o tsunami v zenskem rode. TA vlna tsunami. Ale v dalsich odstavcich z nepochopitelnych duvodu zmeni na stredni rod. Proc? Vzdyt je to porad ta stejna tsunami.

0/0
12.3.2016 18:25

T73o38m18á63š 92T92a27t72í98č25e59k 5800112720958

Možný je ženský i střední rod. Pravda, musí se na to člověk extra soustředit, aby mezi tím neskákal, nebo to potom po sobě opravit.

0/0
12.3.2016 21:44

V68l42a20d75i58m54í98r 34W48a58g92n53e96r 4688185738

Odhaduji, že to vzniklo takto. Nemůže za to ani Matouš Lázňovský a ani já. Zatímco mě korektoři mých článků doporučili hned na začátku používat cunami a korektoři mé knihy doporučili ujednotit vše na střední rod, korektoři iDnes mají úzus opačný tsunami a ženský rod. Takže část napsaná Matoušem Lázňovským byla zpočátku cunami a ženský rod. Části převzaté z knihy používaly cunami a střední rod. Jazykový korektor iDnes jednoduše všude změnil cunami na tsunami podle konvence tohoto media. To, jestli a kde je střední a kde ženský rod, se už uhlídá hůře. Proto ta změna používání při přechodu od úvodního textu k citaci knihy. Holt, to je jeden z problémů dvojích možností v češtině :-) a komplikovaného vývoje jazyka :-) Ale, aspoň je o čem diskutovat :-) A to jsme ještě nezabrousili do oblasti genderové a používání či nepoužívání -ová :-)

+3/0
12.3.2016 22:14

T68o44m22á27š 16T88a59t98í88č17e43k 5200272410918

;-D

Děkuju za vysvětlení a za řáckou dávku smíchu. Přeji pěkný zbytek večera...

0/0
12.3.2016 22:19

V16i67l96é68m 74B40a72r61á17k 4296397829246

To je strašně důležité v diskusi o havárii JA, jestli máte puzení v tomto směru, zde je můj názor:

http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/496303/jolieova-neexistuje-a-hus-nebyl-upalen-v-kostnici.html

0/0
13.3.2016 11:00

A43l10e72š 74S39l16a85v22í66k 9608770616529

To nevěděli že tu elektrárnu postavili v záplavové zoně ?

+1/−13
12.3.2016 17:30

Z60d75e68n47ě65k 23S30v26o10b46o39d70a 6498982389703

Určitě to netušili.

+1/0
12.3.2016 19:50

J60a20r86o59m76í83r 54K16r69á45l 4860359164939

Ale oni s tím počítali ! Tady byl problém v souběhu vyjímečně vysoké vlny tsunami a silného zemětřesení, což se tak často nastává. To je jako byste si stěžoval, že Temelín nevydrží zásah asteroidem.

+5/0
12.3.2016 20:06

M11i46l89a22n 86V22a84n47ě81č73e68k 6928278987364

Temelín ani žádná jiná JE nevydrží, když přestane fungovat chlazení (odvod tepla z reaktoru i při zastaveném štěpení uranu)

+2/0
12.3.2016 20:28

Z94b77y43n89ě92k 51P37o34i59s85l 9508576748714

Oxid uraničitý jako jaderné palivo má velmi malou tepelnou kapacitu. Pouhých 235J/kg/K. Takže uchladit zastavený reaktor není až tak velký problém. Problém je v tom, že reaktor stažený na minimální výkon za pomocí regulačních tyčí, stále produkuje teplo na úrovni cca 0,5 až 1% jmenovitého výkonu. K úplnému zastavení produkce tepla dojde až po "zabórování" aktivní zóny. Kdyby obsluha použila tento postup, následné škody by byly minimální.

0/0
12.3.2016 21:56

V14l85a17d90i36m17í43r 98W28a68g29n20e15r 4468325478

Nemáte pravdu, Pokud zastavíte řetězovou štěpnou reakci jinak, tak bórová voda je jen pojistka, která zabraňuje jejímu případnému rozběhnutí. Ten zbývající tepelný výkon je dán rozpadem radioaktivních prvků (štěpných produktů a vzniklých transuranů). Ten se žádnou bórovou vodou nezastaví a je potřeba tedy stále palivové soubory chladit. Napřed aktivita i produkce tepla klesá rychle a postupně stále pomaleji.

+5/0
12.3.2016 22:53

M93i38l92a33n 51V77a90n59ě36č16e83k 6188448167104

Ano, je to tak jak říká kolega Wagner (a já). A ekonomika tlačí na jaderné reaktory aby byly o co největším výkonu, a tudíž v případě havarie je stále těžší je uchladit. U 50MW reaktoru by to šlo, nad 1GW je to velmi obtížné a drahé.

0/0
13.3.2016 8:53

I42v46o 33Ž95i69ž16k76a 8103867321611

Tsunami právě vzniká následkem silného podmořského zemětřesení. S následky obou přírodních jevů se mohli přesvědčit o pár let dříve v Indonésii. Proto si myslím, že se o hrubé pochybení jedná.

0/0
13.3.2016 3:55

E78d24a 30D73r41á31b86e36k 7479552293817

záplavová zóna je v závislosti na výšce vlny celé Japonsko

0/0
12.3.2016 21:02

T47o62m18á25š 40T98a11t58í89č83e62k 5280772670228

Fakt celé Japonsko? ;-)

0/0
12.3.2016 21:45

V35i77l86é60m 92B45a28r25á22k 4456167419526

Nemohu si pomoci. Jaká jsou opatření proti hromadění vodíku, když už to nastane? Jde to odvětrat, absorbovat?

Jak se změnil režim dodávek vody pro dochlazování? Jak je zabezpečen její dostatek a jak její dodávka při odstavení sítě a kolik je jištění el. zdrojů?

0/0
12.3.2016 16:05

V85l56a78d62i85m27í51r 57W16a97g60n69e86r 4318125878

Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné. Případně, na jaké chyby jste narazil. Za komentáře a upozornění budu moc vděčný každému.

A teď k dotazům. U toho vodíku je to tak, že u současných moderních reaktorů, které mají dostatečně velké kontejnmenty, je zařízení, které vznikající vodík likviduje průběžně. U malých kontejnmentů, jako byly ty ve Fukušimě, se situace řeší vyplněním kontejnmentu dusíkem. Podrobně je to popsáno v knize.

U toho dochlazování se hlavně posílily zásoby vody v areálech elektráren a varianty možných napojení. Také se přidávají vysokotlaké systémy vstřikování vody.

Rezervní zdroje se posilují a hlavně se dávají do míst, kde jsou plně chráněny (vodotěsných, velmi odolných a vhodných míst). Přidávají se další zálohy. Pokusím se někdy o tom podrobněji napsat do článku pro Osla.

+5/0
12.3.2016 17:41

K40a67r54e62l 62R73i11e69g67e67l 3874126446910

Já byl v rannych 90tych letech na stavbě britské pobrezni jaderné elektrárny Sizewell ...ještě betonováli do hloubky ochrannou obálku reaktoru...pokud vím existuje nějaka norma na tyto bunkry které teoreticky vydrží hodně. ..i pád dvou velkych letadel na jedno místo...pokud vím reaktor v Černobylu stal v běžné plechove hale a byl kryty jen betonovým víkem protoze jeden "chytrejsi" sovetsky akademik odhalil soudruhum v SSSR "pravdu" ...ze krycí betonové obálky jsou výmyslem betonarske loby USA, ty bubliny ve Fukusime mi taky nepřipadají dost festovni

0/−1
12.3.2016 19:22

V13i93l92é68m 16B14a36r82á65k 4906507709776

Dobrý den,

děkuji za odpověď. Už se těším na knihu. Snad tam najdu i popis chlazení HPCI a RCIC. Je úžasné sledovat např. seriál Letecké katastrofy, a to jednak hledání příčin (kterých je většinou více) a potom soubor opatření v reakci na takovou nehodu. Perfektní knížka je Katastrofy techniky děsící 20. století, Jan Tůma. I přes poněkud bulvární název je velice zajímavá.

Každou chybu je třeba analyzovat a vzít si poučení (proč nešlo použít nepoškozené zdroje energie dalších bloků - 5,6 bloku, propojení ventilace 3 a 4 bloku). Jedině tak jde jít dál. Je to možné v technice a komerční sféře, ale asi nikoliv u státní správy (např. řešení dopravních nehod a co nejrychlejší zprůjezdnění klíčových komunikací http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/486412/policie-musi-prestat-s-blokovanim-dopravy-pri-nehodach.html). Omlouvám se za tuto vsuvku.

Jaký byl prosím tepelný výkon po odstavení a jak rychle u příslušného souboru paliva klesá v čase. Děkuji.

0/0
13.3.2016 11:24

V70l88a10d32i57m95í22r 33W15a48g86n88e33r 4828775918

Takže data o tepelném výkonu reaktorů ve Fukušimě. Tepelný výkon prvního reaktoru byl zhruba 1400 MW (elektrický 460 MW), Hodinu po odstavení (zhruba v době příchodu cunami) byl zhruba 25 MW, u těch dalších to byly hodnoty 2400 MW tepelný (780 MW elektrický), po hodině pak 40 MW. Po 100 hodinách už byl u prvního výkon jen o něco větší než 5 MW a u druhého se dostal k 10 MW. Jde o přibližné hodnoty, které pochopitelně závisí na stáří paliva a jeho složení (hlavně jeho délce pobytu v aktivní zóně).

+1/0
13.3.2016 12:10

V28i58l62é55m 71B16a57r74á93k 4626957839136

Dobrý den,

teď teprve chápu, jaké množství technických změn muselo proběhnout na elektrárnách po světě v rámci "poučení". Objednal jsem si Vaši knihu, ale je to tam popsané? Po bitvě je každý generál, ale instalovat řešit ventily na snížení tlaku v nádobě (klíčový bezpečnostní prvek) tak, že nejsou přístupném. Perfektní. Také se málo doceňuje hrdinství lidí, co se s tím potýkali. To bylo jako v Apollu 13, měření na 120 V (jak předpokládám) napájí z baterií aut 24 V, stříkačkama se doplňuje voda (zajímalo by mě, na jakou přírubu a jak to napojili). Děs, běs.

+3/0
12.3.2016 15:58

T83o87m71á21š 13T32a98t78í67č65e53k 5480782780888

Pokud je to jazykově zvládnutelné, můžu doporučit ohledně bezpečnosti JE návštěvu německé a anglické tetičky Wiki. Fundované články a vyčerpávající odkazy.

0/0
12.3.2016 21:49
Foto

J54a80n 26B80a52č15o73v72č91i17n 1322984825525

Technet-jedina rubrika i DNESu zaslouzici si lupu z kristalu.Narozdil od zprav.

+7/−1
12.3.2016 13:34

J57a63n 42F26r49o11l63í98k 6276210795554

Tento článek se autorovi povedl. I dík tomu, že žádné informace nezkreslil a uvedl přesně tak jak jsem je v článcích pana Wagnera četl od roku 2012. Takže tentokrát musím vyslovit pochvalu autorovi.

0/0
12.3.2016 13:40

J92a48n 89S96á11d32l36o 8776848481819

tsunami nebo cunami?

0/0
12.3.2016 13:21

M79i12c60h78a24l 98C29h95a98l98u95p25a 6188880169623

Používat se prý může obojí, ale ten druhý výraz mi přijde příšerný.

+8/0
12.3.2016 15:22

T38o87m89á81š 98Z68e72m58a79n 3335118194305

Ale má logiku - není v něm spřežka.

0/0
12.3.2016 15:39

T75o55m73á71š 24T59a45t46í50č84e83k 5270902830558

Přitom to první je anglická, to druhý česká transkripce, stejně jako Honshu - Honšú.

+2/0
12.3.2016 15:41

M92i52c74h88a21l 26C72h48a96l58u10p79a 6438870299433

Já vím, ale stejně se mi to nelíbí :-). Možná je to dané tím, že tsunami se používalo dlouho, cunami víc až v poslední době. Vlastně si nevybavuji, že bych to viděl dřív, než po té události ve Fukušimě.

+1/0
12.3.2016 15:52







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.