Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

H71a17n95a 92P44a30c94u39l93o56v15á 2526356359846

Ony ty vrchní vrstvy atmosféry září neustále, akorát že ve dne je to blbě vidět.

A pokud jedna vrstva září červeně a druhá zeleně, jak to vlastně souvisí s tím "rozbíjením molekul kyslíku a dusíku" ultrafialovým zářením? Jde tu přece o ionizaci vzduchu, který má stejné složení ve všech vrstvách. Nebo jste snad někde v odborné literatuře četl, že jedna vrstva atmosféry má velké množství kyslíku a jen málo dusíku, zatímco jiná vrstva má velké množství dusíku a jen málo kyslíku, aby bylo možné tyto dva chemické prvky jednoduše postavit za barvu záření?

Asi by to chtělo o tom záření napsat něco víc. Je to totiž velmi zajímavé téma. Obzvlášť když polární záře (o různých barvách), kde se také jedná o ionizaci vzduchu, je ve skutečnosti studené plazma. :-)

+3/0
7.5.2016 18:14
Foto

P73a27v47e47l 91K27a88s40í28k67, 54T35e26c61h89n95e63t34.67c24z

Je to zajímavé téma, ale když jsem začal s načítáním dalších informací, zjistil jsem, že bych v tom ležel dva dny. Tak jsem vydal takovýto souhrn (jde hlavně o to video) a zjišťuji, jestli to bude čtenáře zajímat.

+5/0
7.5.2016 18:36
Foto

K90a97r56e39l 49W28á70g55n12e56r 4117565249897

S tou studenou plazmou jako Aurora Polaris máte pravdu. Je to velmi zajímavé téma, a jistě se dotýká i problematiky tohoto článku pana Kasíka. Asi znáte to z Aldebaranu: "Přibližně na 70. stupni se vyskytuje tzv. aurorální ovál, který může být široký až 5°. Nejlépe je viditelný v UV záření z kosmického prostoru."

http://www.aldebaran.cz/actions/2002_aurora/aurora.html

0/0
7.5.2016 19:14


Foto

O96n70d19ř51e65j 43B82a76r76t34o89š 7944787776147

S tím chemickym složením atmosfery, to není tak, ze by ve všech vrstvách bylo stejné složení, protože se z chemického složení skládá z homosfery, kde je zastoupeni prvků približně stejné a z heterosféry, kde narůstá podíl vodíku a hélia... To bude možná vysvětlovat jinou "barvu" toho záření. Navíc některé částice z vesmíru pronikají do atmosféry hlouběji, než jiné...

0/0
7.5.2016 23:06

T60o50m27á66š 20N93o74v69á17k 5964737569439

Fotografie jsou nadherne. Stejne by mne zajimalo, jak to vsechno bylo se vznikem toho nadherneho prostoru kteremu rikame Vesmir a smyslu jeho vzniku. Pokud tedy nejaky smysl, ci duvod ma.

+2/0
7.5.2016 12:44

Z37d70e66n96ě21k 35W63o28l85f 9211680337415

Odpověď je 42.

+1/0
8.5.2016 7:34

J23i30ř31í 49K54o49c92u51r51e15k 6825884135958

To je odpověď ná základní otázku existence vesmíru. Nyní jen zjistit, jak přesně zněla otázka.

0/0
8.5.2016 16:25

J32i10ř11í 53F90r86o48l48e16c 7675914822527

To je dost zavadejici nadpis, v mistech s tmavou oblohou videt byva. Bohuzel v CR je casto problem videt poradne i Mlecnou drahu, natoz takove "speciality"...

+3/0
7.5.2016 8:11
Foto

P23a84v73e39l 58K43a78s79í53k48, 67T52e34c63h91n84e65t82.18c18z

Máte pravdu, je teoreticky možné zahlédnout i samotným okem airglow, ovšem zdaleka ne tak zřetelně a sytě barevně, jako skrze dlouhou expozici citlivého fotoaparátu. Proto píšu "neuvidíte", protože to prostě je nesrovnatelné. Je to jako říct "v televizi vám kamera ukazuje hokejové utkání tak, jak jej poslední řady neuvidíte". Samozřejmě, že i z poslední řady na stadionu vidíte utkání, ale prostě jinak.

+5/0
7.5.2016 10:00
Foto

K39a41r27e83l 66W77á46g91n73e24r 4627565719957

Řekl bych, že s tou ionizací je to trochu jinak.

Atmosféra naší planety je vždy alespoň částečně ionizo­vána účinkem kosmického záření a radioaktivity zemské kůry. Přičemž kosmické paprsky jsou zdrojem ionizují­cího zá­ření, které do­padá na celý povrch Země, a tak k ionizaci atmosféry pochopi­telně dochází neje­nom ve dne, ale i v noci. Tedy hlavní příčinou ionizace atmosféry je působení kosmického záření, o čemž svědčí růst elektrické vodivosti vzduchu s výškou. Část kosmického záření sice pochází ze Slunce, avšak částice s nejvyšší energií vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru.

0/0
7.5.2016 17:42
Foto

P78a65v76e75l 34K55a33s25í77k61, 42T11e66c33h56n63e49t83.83c73z

Máte k tomu nějaký podklad? Já narazil zatím jen na vysvětlení počítající primárně se slunečním zářením, nic o tom, že by sluneční záření bylo méně důležité, než mezihvězdný a mezigalaktický prostor.

0/0
7.5.2016 18:38
Foto

K22a80r66e88l 71W80á95g86n15e39r 4857215799377

"Kosmické záření ionizuje atmosférický dusík a kyslík, což mimo jiné vede nahlodávání ozonové vrstvy. Proud kosmického záření je také zodpovědný za nepřetržitou tvorbu nestabilních izotopů, jako je třeba slavný uhlík C14. A aby toho nebylo málo, kosmické záření se také podle všeho podílí na tvorbě pozemského klimatu a způsobuje tím jednu z výrazných klimatických kontroverzí dnešní doby."

Zdroj:

http://www.osel.cz/7267-jak-kosmicke-zareni-ovlivnuje-obyvatelnost-planet.html

0/0
7.5.2016 18:54





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.