Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

H90a84n50a 47P77a26c40u67l54o23v18á 2576826829166

Ony ty vrchní vrstvy atmosféry září neustále, akorát že ve dne je to blbě vidět.

A pokud jedna vrstva září červeně a druhá zeleně, jak to vlastně souvisí s tím "rozbíjením molekul kyslíku a dusíku" ultrafialovým zářením? Jde tu přece o ionizaci vzduchu, který má stejné složení ve všech vrstvách. Nebo jste snad někde v odborné literatuře četl, že jedna vrstva atmosféry má velké množství kyslíku a jen málo dusíku, zatímco jiná vrstva má velké množství dusíku a jen málo kyslíku, aby bylo možné tyto dva chemické prvky jednoduše postavit za barvu záření?

Asi by to chtělo o tom záření napsat něco víc. Je to totiž velmi zajímavé téma. Obzvlášť když polární záře (o různých barvách), kde se také jedná o ionizaci vzduchu, je ve skutečnosti studené plazma. :-)

+3/0
7.5.2016 18:14
Foto

P30a56v62e63l 39K75a11s90í41k92, 84T33e43c49h42n17e19t35.95c96z

Je to zajímavé téma, ale když jsem začal s načítáním dalších informací, zjistil jsem, že bych v tom ležel dva dny. Tak jsem vydal takovýto souhrn (jde hlavně o to video) a zjišťuji, jestli to bude čtenáře zajímat.

+5/0
7.5.2016 18:36
Foto

K57a68r76e35l 95W76á53g18n45e73r 4957715679527

S tou studenou plazmou jako Aurora Polaris máte pravdu. Je to velmi zajímavé téma, a jistě se dotýká i problematiky tohoto článku pana Kasíka. Asi znáte to z Aldebaranu: "Přibližně na 70. stupni se vyskytuje tzv. aurorální ovál, který může být široký až 5°. Nejlépe je viditelný v UV záření z kosmického prostoru."

http://www.aldebaran.cz/actions/2002_aurora/aurora.html

0/0
7.5.2016 19:14
Foto

O76n51d60ř65e15j 29B88a93r18t54o92š 7914957286227

S tím chemickym složením atmosfery, to není tak, ze by ve všech vrstvách bylo stejné složení, protože se z chemického složení skládá z homosfery, kde je zastoupeni prvků približně stejné a z heterosféry, kde narůstá podíl vodíku a hélia... To bude možná vysvětlovat jinou "barvu" toho záření. Navíc některé částice z vesmíru pronikají do atmosféry hlouběji, než jiné...

0/0
7.5.2016 23:06

T15o98m31á85š 84N57o61v78á37k 5674617319919

Fotografie jsou nadherne. Stejne by mne zajimalo, jak to vsechno bylo se vznikem toho nadherneho prostoru kteremu rikame Vesmir a smyslu jeho vzniku. Pokud tedy nejaky smysl, ci duvod ma.

+2/0
7.5.2016 12:44

Z55d67e95n22ě64k 90W71o89l55f 9521300757175

Odpověď je 42.

+1/0
8.5.2016 7:34

J63i59ř32í 41K13o79c35u95r39e73k 6745854815948

To je odpověď ná základní otázku existence vesmíru. Nyní jen zjistit, jak přesně zněla otázka.

0/0
8.5.2016 16:25

J24i72ř33í 97F52r96o96l48e50c 7575804372157

To je dost zavadejici nadpis, v mistech s tmavou oblohou videt byva. Bohuzel v CR je casto problem videt poradne i Mlecnou drahu, natoz takove "speciality"...

+3/0
7.5.2016 8:11
Foto

P55a31v58e55l 11K19a76s93í12k55, 94T63e81c95h95n25e92t31.36c81z

Máte pravdu, je teoreticky možné zahlédnout i samotným okem airglow, ovšem zdaleka ne tak zřetelně a sytě barevně, jako skrze dlouhou expozici citlivého fotoaparátu. Proto píšu "neuvidíte", protože to prostě je nesrovnatelné. Je to jako říct "v televizi vám kamera ukazuje hokejové utkání tak, jak jej poslední řady neuvidíte". Samozřejmě, že i z poslední řady na stadionu vidíte utkání, ale prostě jinak.

+5/0
7.5.2016 10:00
Foto

K94a57r27e32l 54W77á78g20n24e19r 4737605759747

Řekl bych, že s tou ionizací je to trochu jinak.

Atmosféra naší planety je vždy alespoň částečně ionizo­vána účinkem kosmického záření a radioaktivity zemské kůry. Přičemž kosmické paprsky jsou zdrojem ionizují­cího zá­ření, které do­padá na celý povrch Země, a tak k ionizaci atmosféry pochopi­telně dochází neje­nom ve dne, ale i v noci. Tedy hlavní příčinou ionizace atmosféry je působení kosmického záření, o čemž svědčí růst elektrické vodivosti vzduchu s výškou. Část kosmického záření sice pochází ze Slunce, avšak částice s nejvyšší energií vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru.

0/0
7.5.2016 17:42
Foto

P78a74v80e27l 72K75a14s11í22k26, 37T43e70c11h11n33e56t36.54c54z

Máte k tomu nějaký podklad? Já narazil zatím jen na vysvětlení počítající primárně se slunečním zářením, nic o tom, že by sluneční záření bylo méně důležité, než mezihvězdný a mezigalaktický prostor.

0/0
7.5.2016 18:38
Foto

K20a97r13e36l 11W33á40g65n78e92r 4807445869177

"Kosmické záření ionizuje atmosférický dusík a kyslík, což mimo jiné vede nahlodávání ozonové vrstvy. Proud kosmického záření je také zodpovědný za nepřetržitou tvorbu nestabilních izotopů, jako je třeba slavný uhlík C14. A aby toho nebylo málo, kosmické záření se také podle všeho podílí na tvorbě pozemského klimatu a způsobuje tím jednu z výrazných klimatických kontroverzí dnešní doby."

Zdroj:

http://www.osel.cz/7267-jak-kosmicke-zareni-ovlivnuje-obyvatelnost-planet.html

0/0
7.5.2016 18:54







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.