- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
nafukovací budoucnost to bude jen do doby setkání s nějakým kosmickým mikrosmetím.. Pak to plynule přejde do nafukovací minulosti...
Nafukovací stany budou opravdu fajn mimo oblast, která je chráněna Zemským Magnetickým Polem.
Vim sice ze jste nejspis jeden z tech, co si mysli, ze pristani na Mesici reziroval Kubrick, ale i tak bych chtel pripomenout, ze Bigelow chce vesmirny hotel na nizke LEO, takze je vase poznamka zbytecna.
Docela se divím, že se nafukovací konstrukce už dávno nepoužívají jako vesmírné stavební továrny. Prostě se nafoukne bublina nebo válec, vevnitř se to smontuje, bublina se vyfoukne, posune se o kus dál a tak můžeme opakovat do zblbnutí. Byl by to ideální nástroj pro konstrukci kruhových orbitálních stanic. Lidi by mohli pro pohyb používat minimalistické skafandry z bezpečnostních důvodů, kdyby náhodou došlo k překvapivé dekompresi. Měli by větší cit a byli by více obratní - stavba by byla velmi rychlá.
Nejak jsem uplne nepochopil, k cemu by to bylo dobre...
Dovolil bych si zpřesnění. První nafukovací konstrukci ve vesmíru měli skutečně Rusové. Nebyl to však vak pro Lunu 9, ale přechodová komora pro výstup Alexeje Leonovova do vesmíru. Stalo se tak v roce 1965. A vzhledem k tomu, že šlo technicky vzato přímo o prostor lodě, tak tím "vyfoukli" ostatním docela dost prvenství :-).
Aha, už nic, teď jsem se k tomu dočetl. Každopádně bude potřeba opravit perex.
Ochrana proti radiaci je principielně o polotloušťce a ta je o hustotě, takže je nesmysl aby nějaký tenký a lehký vícevrstvý materiál lépe odstínil radiaci než homogenní těžký a silný.
Stejně tak ochrana před mikrometeority musí být vícevrstvá distanční ala neprůstřelná vrstvená kevlarová vesta, opět viz plášť ISS kde první hliníková vrstva mikrometeorit rozbije a další kevlarová zachytí.
Dále viz např.
Až se jednou spustí řetězová reakce po srážkách několika objektů, tak na nízkých drahách kolem země nezůstane nic celého.
Nedávno bylo publikováno video, které se tváří, že je z roku 1999 a že na něm hovoří již zesnulý režisér Stanley Kubrick, o kterém se už dlouho mezi konspiračními teoretiky mluvilo jako o možném autorovi falešných záběrů z přistání Američanů na Měsíci. Některé zpravodajské servery tuto zprávu přijaly jako důkaz, že Američané na Měsíci skutečně nebyli, jinde poukazují na možný podvrh. Jak je to doopravdy?
Je to jednoduché. Video bylo na živo. Trvalo hodiny a pak ještě pokaždé při každém letu. Přijímáno bylo z vesmíru po celé planetě. Tohle se opravdu zfilmovat nedá. Navíc je tu jeden nevyvratitelný důkaz. Sověti. Ti měli zkušenosti, techniku, špičkové vědce a znalosti v oblasti tehdejší techniky a vesmírného výzkumu a ani jednou nikoho nenapadlo tvrdit, že se jednalo o podvod. A věřte, že ikdyby existovalo byť sebemenší podezření, tak by v tom Američany pořádně vykoupali. Tedy přistání zfalšované nebylo, Američani tam opravdu opakovaně přistáli a kdo tvrdí opak, tak to dělá pouze z neznalosti a ignorantství.
Cestou na měsíc se stalo něco divného.
Za to video by se nemusel stydět ani propagandista Goebels. Ty srdcervoucí prostřihy na africké děti přebírající odpadky... Ty úvahy, co by se za ty peníze dalo nakrmit lidí (aby měly o to více dalších potomků...). Proč Neil není na fotkách? Že by proto, že jako jediný měl kameru? Foťák tehdy nebyla drobnost jako je dnes v mobilech. Byl to velkoformátový analog a byla to dost velká krabice.
Spousta dalších věcí byla již dávno vyvrácena, včetně třeba těch neviditelných hvězd.
A ty stíny... Stíny jsou rovnoběžné ale to my tak nevidíme. Stejně, jako když vyfotíte koleje ubíhající do dálky. Když je protáhnete přímkou, vždy se protnou. Ale ve skutečnosti ne.
A spousta dalších nesmyslů...
Neexistuje možnost, aby se jakýkoli živý organismus dostal do vesmíru dál než 400 km nad zemskou orbitu. Leda tak vyvinout modul s olověnejms stěnama pět metrů silnejma. Což se nikdy nestane a nestalo. Tož tak.
Hollywoodský filmový studio v roce 1963 s přistáním na měsíci byla fraška kvůli studený válce.
Tohle je všechno jen hezké počtení ke kafi. Nikdo z nás se ničeho takového nedožije. Ani pan Toufar, ani já. Koncem 50. let se slibovala řízená termojaderná fúze do 10-20 let a dodnes žádný reaktor nevyrábí. Koncem 60. let se po přistání astronautů na Měsíci slibovalo osídlení (první obydlená základna) na Měsíci - a od 70. let tam nebyla ani noha. Věnujme svou energii a úsilí řešení problémů na této palnetě, je jich víc než dost.
Dnes je budoucnost nafukovací, ale než se tam poletí bude to zastaralá nepraktická věc.