Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Vesmírné sondy bude pohánět „parní stroj“, tvrdí novátorská firma

Vynález parního stroje odstartoval v 18. století průmyslovou revoluci a 19. století je díky tomu nazýváno „stoletím páry“. Teď by mohl jeho nástupce posunout lidstvo mnohem dál, směrem ke vzdáleným hvězdám. Společnost Deep Space Industries totiž představila projekt malého vesmírného plavidla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

O52n62d83ř43e46j 50F55r40a26n30t30í17k 9182556106185

To je naprostá bomba - "parní stroj" ve vesmíru - Verne z toho musí mít radost

0/0
25.5.2016 19:58

L28a89d73i88s56l33a71v 57Ž87e95n14í19š15e55k 6916734458978

.... a noha parou cválá... Už je to tady !

0/0
23.5.2016 10:06

R51o76m85a44n 27S62t44r23a46j58t 8636418385544

Pokud do té vody přidají dost Fridexu, tak proč ne.

+1/0
21.5.2016 8:09

R46a86d27e63k 75T45r11n 1296908358540

Pro dobývání vzdálených planet je jedinnou schůdnou cestou WARP pohon....jinak je neosídlíme ani za těch 1000 let ;-D

0/0
21.5.2016 2:51

K50a45r45e34l 69U37r55b70a19n 2144324311839

Teoretičtí fyzici už mají spočtenou energii potřebnou na ohýbání časoprostoru před a za lodí tak, aby to fungovalo.

0/0
24.5.2016 13:32

J71a21k54u43b 86M22a93t55o66u58š 3725272382373

Přejde mi celkem omezený používat jako pohonný medium jen vodu jakýkoliv materiál, který se vypaří při nižší teplotě než je bezpečná teplota práce motoru.

Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor.

+3/−1
20.5.2016 19:15

V97l10a95s32t84i60m88i76l 27H97n87í75k 6306182691287

„Co chcete říci, mistře, ... zdá se mi, že jste na své cestě za výrazem došel až k stupni nesrozumitelnosti téměř zajímavé.“

+9/0
20.5.2016 19:57

J50a24r65o42s91l63a89v 67P41l78a41c98h82e85t72k17a 7416106576699

uff... nejsem sam ;-D

+1/0
20.5.2016 20:01
Foto

J22i81ř46í 70D94v94o92ř55á54k 5215909850848

Na žáka první třídy základní školy zajímavá úvaha .

0/0
20.5.2016 20:23

L48u18b58o61m94í45r 43V19r38t89a16l 6280887921401

Nukleárním reaktorem budete ohřívat vodu na páru. Tu páru ženete do "parního stroje". Navrhují trysky raketového motoru pohánět touto párou. Takže otázka zní kde a jak vyrobit dost vody (nebo čehokoliv jiného co lze zplynovat a tryskami motorů posílat do vesmíru) a pak na principu předání energie, kdy tryska při úniku plynné látky předává energii unikajícího plynu sondě tu sondu pohánět.

Nedělá se to rovnou formou úniku radiace z reaktoru tryskou ven z toho důvodu, že k tomu, aby se usměrnil tok unikajících částic z nukleární reakce do jednoho směru, tak to dnes umíme pouze pomocí silných elektromagnetů a ty by žraly víc, než kolik by reaktor vyvinul energie (asi ani neodymyové elektromagnety by nestačily), proto se zdý být lepší použít reaktor jen jako zdroj tepla a tím zplynovávat jakoukoliv látku a její formou to pak hnát. A vodu zvolili jak píšou proto, protože led je na kometách. A ty komety oni hodlají využít jako jakési benzínky po cestě.

+1/0
20.5.2016 21:08

J35a79k44u30b 59M10a15t68o76u94š 3475952702443

JJ tak jsem to myslel. Jen sehnat vodu z komet není zas tak jednoduchý. Komety se objevují dost nepravidelně mají tendenci se při přechodu kolem slunce rozpadat. A z těchto a dalších důvodů nemůžete na kometách zřídit stabilní těžbu. Proto by bylo lepší zaměřit se na dostupnější materiál.

0/0
20.5.2016 22:00

J22a30k86u55b 23H44e77g24e55n45b63a24r60t 9835904399514

Nejvíce vody relativně blízko k Zemi seženete na Ceres. Jsem si jist, že se pátrá i po energeticky dostupnějších zdrojích (i když tam zase může být složitější se k té vodě dostat, protože uvnitř Ceres je té vody opravdu, ale opravdu hodně...

0/0
21.5.2016 11:56

J15a12k61u29b 73H75e69g35e84n43b49a80r66t 9575494729744

"Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor."

Právě naopak, řekl bych. Jaderný reaktor jako zdroj tepla má omezenou provozní teplotu danou konstrukcí aktivní zóny, a reaktory s vysokou teplotou aktivní zóny jsou docela problém. Existující jaderné motory měly problémy s životností (max. hodiny) i ztrátou paliva za provozu. Jejich skutečnou konkurenční výhodou byla možnost i přes nízkou provozní teplotu dosáhnout vysokého specifického impulsu (Isp až 8-9 kNs/kg) díky využití lehkého vodíku jako pracovního média.

Voda to ale poněkud kazí kvůli své molekulární hmotnosti. To už je lepší tu páru generovat obyčejným kyslíkovodíkovým motorem (které jsou dokonce ještě efektivnější, protože spalují s přebytkem paliva a vypouštějí směs páry a vodíku). To už by bylo efektivnější třeba průběžně ji rozkládat elektrolyticky a periodicky spalovat v detonačním motoru (Isp až 5 kNs/kg u optimálních poměrů, řekněme kolem 4,5 kNs/kg stechiometricky). Parní jaderná raketa by byla hodně neefektivní (odhadem kolem 1,5-2 kNs/kg?).

Naproti tomu třeba solární koncentrátor (v podstatě velké, lehké zrcadlo) zamířený na inertní výměník tepla (vyrobený z žáruvzdorných materiálů) tato omezení nemá. A i prototyp bude mnohem snadnější vyvinout, protože stavět zmenšené modely reaktorů je docela problém, natožpak je testovat na zemi. Pak už je otázka, jestli chcete větší Isp a nižší tah (pak použijete elektrolýzu a detonační motor) nebo nižší Isp a větší tah (pak použijete solární tepelný motor s koncentrátorem).

V článku navrhovaný elektrický ohřev vody je asi ta nejméně efektivní varianta, protože trpíte současně omezeními fotovoltaických článků (které koncentrátory nemají, soustřeďují několikanásobek energie ze stejné plochy) a omezeními provozní teploty (kterou nemá chemický motor, byť třeba s palivem průběžně doplňovaným elektrolýzou). Má ale samozřejmě výhodu v jednoduchosti a absenci velkého počtu mechanických komponent, proto je asi lákavý jako prototyp.

0/0
21.5.2016 11:47

J26a69k29u72b 75M58a62t21o34u98š 3665452482303

Uznávám že nemám příliš znalostí o Jaderném reaktoru. Ale reaktory na ponorkách fungují roky a to se musí vyrovnat s uzavřeným oběhem. Zatímco ve vesmíru by veškeré teplo pobrala přeměna vody na páru, která by pak vytryskla do vesmíru.

0/0
21.5.2016 23:55

J76a46k52u41b 93H18e24g47e53n27b30a37r10t 9375424879864

Ovšem jaderné reaktory na ponorkách nepracují s extrémními teplotními rozdíly (přes dva tisíce stupňů - normální reaktor dlouhodobě pracuje za stabilní teploty takřka v celé aktivní zóně, možná s diferenciálem tak třiceti stupňů), a také mají mnohem nižší výkon (skoro o dva řády nižší než motory, které se zkoušely - ty měly přes 1 GW, a přitom vážily jen asi dvacet-třicet tun). Obojí poněkud komplikuje technickou realizaci.

+1/0
22.5.2016 17:07

L24u51b84o67m31í20r 78V38r52t98a17l 6490767131891

Fungoval by klasický parní stroj uzavřený v kovovém tělese, kde by se zachytávala vyšlá pára a ta se srážela zpět na vodu v externím výměníku, kde by se využívala část chladu z okolního vesmíru? Mám na mysli jestli by chodil principiálně takový motor, kde by z trysek pára neunikala do okolního vesmíru ale do kompenzační nádoby.

0/0
20.5.2016 18:37

J45a22r72o44s23l25a55v 63P59l77a25c11h52e47t57k34a 7786456216529

Ano. Ale nedalo by se to samozrejme pouzit k pohonu. Akorat vesmir je vicemene prazdny, takze tam neni ani zadny "chlad" a tepelna vymena probiha jen zarenim.

+5/0
20.5.2016 18:52
Foto

J93i63ř62í 54D35v73o13ř50á19k 5165979760238

Newton by asi nesouhlasil .Principiálně to připomíná dětské autíčko , na kterém jsou dva magnety stejnýmy póly proti sobě, nebo námořníky , kteří foukají do plachet . P.S. Perpetum mobile nedokážeš patentovat .

+1/0
20.5.2016 19:36

L40u90b87o64m97í74r 70V68r86t35a88l 6160187361891

Jo, to máte pravdu. Energie vyvinutá tryskou by skončila v kompenzační nádobě, tah trysky by šel opačným směrem než tah kompenzační nádoby a výsledek by byl nula. Prostě motor by jel a sonda stála. Jediný efekt by bylo pnutí konstrukce mezi tryskou motoru a kompenzační nádobou.

0/0
20.5.2016 21:10

J94a73k38u13b 64H59e94g81e58n28b18a49r22t 9145544529784

Nejde ani tak primárně o energii, očividným prvním problémem je zachování hybnosti v uzavřené soustavě. Sice byste nakonec získal nějaký tah, protože by se vaše plavidlo zahřálo, začalo by více tepelně vyzařovat, a pokud by vyzařovalo asymetricky, měl byste (velmi neefektivní) fotonovou raketu. Ale to jste asi na mysli neměl. ;)

+1/0
21.5.2016 12:20

T47o87m22á56š 68Z69e80m70á49n83e16k 5380728476266

Daleko efektivnější je v tomto případě použití rtuti jako média. Celé to vychází daleko menší a těch 360°C, což je teplota kondenzace rtuťových par jde daleko lépe ochladit, když lze použít k chlazení pouze vyzařování. Jako pohon generátoru např. pro iontový motor by to fungovalo. Náklady na uvedení do praxe ale budou obrovské.

0/0
20.5.2016 20:44
Foto

J46i22ř54í 45D77v94o21ř62á44k 5195389460888

Nějaký paralelní vesmír ?

0/0
20.5.2016 20:59

L34u58b63o41m81í19r 67V30r24t43a35l 6140577411241

Nojo, ale rtuť se na kometách nevyskytuje. Ten návrh o který tu jde je o reálné možnosti průzkumu vesmíru. Když víme, že voda (led) je na každé kometě, tak se poletí od komety ke kometě, tam se dotankuje a frčí se dál. Ale teď jen z té vody dostat maximum...

+1/0
20.5.2016 21:18

T75o87m53á84š 79Z90e13m10á59n19e74k 5830358346766

Moje chyba, nevysvětlil jsem ideu zcela, uzavřený systém s jaderným reaktorem a rtuťovou turbínou generuje elektrickou energii, voda slouží coby zdroj pro iontový motor.

0/0
22.5.2016 20:12
Foto

J46i39ř32í 90D46v90o29ř74á55k 5625789950328

Pokud si dobře pamatuji ( jsem líný to hledat ) , tak z jednoho litru , kila, vody vznikne asi 1 700 litrů páry . To nedokáže ani střelný prach .P.S. Kdo má doma papiňák má prakticky bombu . Kdo má doma el. bojler má solidní bombu .

+1/0
20.5.2016 16:58

D77a28n41i29e62l 96Ř86e55h64á53č65e97k 5317573141327

Já mám doma pět papiňáků a dva bojlery. Patřím tedy mezi bombové velmoci? ;-D

0/0
21.5.2016 8:43
Foto

J17i35ř42í 95D46v96o95ř80á65k 5945329550238

Tak tento typ parního stroje byl vynalezen v prvním století . Hérón Alexandrijský . Ten byl reaktivní . ( Ten stroj , ne vynálezce .)

0/0
20.5.2016 16:29

J97a32k11u94b 79M32a40t77o54u31š 3385462312803

Třeba byl reaktivní i vynálezce a proto se vynález neujal.

0/0
20.5.2016 22:32

A85l65e91š 24K43o25č51í 5488377460986

My máme praní stroj, úžasné síly zdroj.....:-)

+2/0
20.5.2016 15:08

P84e80t32r 59M63i67c73h40a41l 2660314641132

Tady někdo zjevně četl Clarka.

0/0
20.5.2016 14:48

M50a35r73e53k 61Š14i13m58o25n 2254197248738

Spíš má podle mě větší šanci Strilngův motor. jako generátor.

0/0
20.5.2016 14:20

J79a88r40o70s58l93a63v 94P94l50a17c27h90e63t64k16a 7886246646119

Tady jde ale o reaktivni pohon. Parni stroj a stirlinguv motor s tim nemaji nic spolecneho.

+5/0
20.5.2016 14:28

M88a73r17e51k 96Š85i33m43o49n 2694657228458

To máte pravdu, je to úplně jiná část rakety. Ale přesto si myslim, že stirlingův motor bude nasazen spíš než reaktivní pára.

0/0
27.5.2016 22:38
Foto

V88o86j83t98e70c17h 36B10a17r55t83a65k 6364703503480

Doufám v uplatnění našich odborníku. Mohly by jsme třeba pro tu sondu navrhovat tendr na uhlí :-D :-D

Teď vážně ten titulek je teda hodně bulvární technete. Takhle by jsme mohly vesele tvrdit že můj počítač jeden a parní stroj (neboť žere elektřinu kterou vyrábí jaderné a uhelné elektrárny což jsou vlastně takové jiné parní stroje) Vlastně celý svět pořád jede na páru a pokud ano už vím co chci navrhovat tohle je ideální strojařina :-D

+2/0
20.5.2016 12:29

A52n35t11o53n23í83n 16H81o88l72í72k 8707303554340

Tvuj pocitac neni parni stroj, protoze se v nem nikde nevyskytuje para, na rozdil od sondy.

+1/0
20.5.2016 13:23

J84a93r81o11s75l79a16v 28P16l38a10c80h27e32t85k70a 7246826936969

Kazdopadne parni stroj je uplne neco jineho. Tohle je v podstate "klasicky" elektricky pohon, akorat se misto napriklad xenonu pouzije voda. A co jsem pochopil, tak se tam pracuje s plasmou.

0/0
20.5.2016 13:44

J44a64k68u31b 15V79i12k20t96o44r65a 8783619313981

Tento typ pohonu má opravdu blíže k parnímu stroji. Všechny tři typy pohonů fungují dle zákona akce a reakce. Parní stroj však využívá velkého objemu páry, kdežto xenonový pohon funguje díky urychlení pracovního plynu (plasmy) pomocí magnetického pole.

+2/0
20.5.2016 18:35

J70o53s68e73f 67Š45o16l93t25e22s 8134888590133

Můj ale ano, mám vodní chlazení a když to rozjedu na plné kule...

0/0
20.5.2016 18:29

T11o57m86á36š 58H89a30t35a60n 3959953779950

Možná poslední šance pro OKD, až vyřeší jak za sondu připojí uhlák, půjde uhlí na dračku.

0/0
20.5.2016 12:14

L31u70b71o30m29í95r 32V24r27t54a18l 6360607371691

A kyslík potřebný k hoření uhlí, tak to se vyřeší natažením hadice o země ;-)

+3/0
20.5.2016 18:39

J52a18r11o90s52l17a94v 85P77l52a13c41h78e44t92k72a 7776896486849

No a jake to ma ISP?

0/0
20.5.2016 9:54

J33a53r90o83s91l36a87v 83P13l78a10c96h61e59t82k51a 7936146356889

Tak jsem si nasel... 200 sekund. Cekal jsem o dost min. https://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2016/04/Comet1-DSI-Water-Thruster.pdf

0/0
20.5.2016 10:05

M35i84r93e77k 25G64a53j79e33r 5811406459210

Pro ostatni by to chtelo i vysvetleni, co to ISP je. Alespon neco jako tady:

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/specimp.html

0/0
20.5.2016 17:05

A52n46t97o27n27í97n 26H28o20l82í98k 8527153784280

Od vynalezu penez jsou slova diku zbytecna .. a od vynalezu googlu, jsou zbytecna vysvetleni.

0/0
21.5.2016 3:21

J60a51k77u72b 64H59e58g47e59n23b67a37r81t 9185594309474

Což by (optimálně s využitím slunečního záření jako "lehkého" zdroje tepla) z toho možná dělalo ideální způsob, jak na orbitu Země nebo do cislunárního prostoru vůbec dopravovat velké objemy vody třeba z Cerery.

0/0
23.5.2016 8:52

P63a84v18e23l 83F34o76l16t18á69n 4250122934

být topič vesmírné sondy nemusí být špatné

ale mým snem je být topičem v letním kině nebo svačinářem v hladomorně

+7/0
20.5.2016 9:10

J34a19n 84B35i28r81e13š 8663796617932

R^

0/0
20.5.2016 21:52

Z97d48e13n58o 69K43o19t59y61z60a 8879305706142

Vždycky jsem chtěl být topič na vesmírné lodi :-)

+10/0
20.5.2016 8:55

T76o27m11á66š 55H88a42t45a64n 3879573529560

Já nástěnkář.

+4/0
20.5.2016 12:15

M89a77r26t80i82n 33N23e24r44m30u27t 9457747598649

Já zase truhlář. Ale měl jsem vždycky strach, že se srazíme s vrátnicí z Černobylu

+2/0
21.5.2016 12:10







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.