Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Vesmírné sondy bude pohánět „parní stroj“, tvrdí novátorská firma

Vynález parního stroje odstartoval v 18. století průmyslovou revoluci a 19. století je díky tomu nazýváno „stoletím páry“. Teď by mohl jeho nástupce posunout lidstvo mnohem dál, směrem ke vzdáleným hvězdám. Společnost Deep Space Industries totiž představila projekt malého vesmírného plavidla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

O58n81d26ř76e63j 81F38r62a94n69t24í13k 9112796336515

To je naprostá bomba - "parní stroj" ve vesmíru - Verne z toho musí mít radost

0/0
25.5.2016 19:58

L11a22d33i70s16l12a94v 94Ž52e73n65í69š47e13k 6116404308788

.... a noha parou cválá... Už je to tady !

0/0
23.5.2016 10:06

R62o47m16a42n 36S87t48r30a30j18t 8546318115704

Pokud do té vody přidají dost Fridexu, tak proč ne.

+1/0
21.5.2016 8:09

R13a96d35e98k 13T94r25n 1886438238750

Pro dobývání vzdálených planet je jedinnou schůdnou cestou WARP pohon....jinak je neosídlíme ani za těch 1000 let ;-D

0/0
21.5.2016 2:51

K32a60r59e98l 57U62r81b75a22n 2404134301919

Teoretičtí fyzici už mají spočtenou energii potřebnou na ohýbání časoprostoru před a za lodí tak, aby to fungovalo.

0/0
24.5.2016 13:32

J67a11k68u44b 98M96a69t52o69u69š 3535582682873

Přejde mi celkem omezený používat jako pohonný medium jen vodu jakýkoliv materiál, který se vypaří při nižší teplotě než je bezpečná teplota práce motoru.

Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor.

+3/−1
20.5.2016 19:15

V64l97a27s13t47i58m78i54l 21H36n88í27k 6876622631107

„Co chcete říci, mistře, ... zdá se mi, že jste na své cestě za výrazem došel až k stupni nesrozumitelnosti téměř zajímavé.“

+9/0
20.5.2016 19:57

J12a67r97o37s39l60a34v 55P44l83a53c87h67e62t42k95a 7196146126319

uff... nejsem sam ;-D

+1/0
20.5.2016 20:01
Foto

J10i14ř23í 12D13v15o47ř68á42k 5405989420238

Na žáka první třídy základní školy zajímavá úvaha .

0/0
20.5.2016 20:23

L19u44b97o24m84í43r 75V39r63t69a51l 6490747511891

Nukleárním reaktorem budete ohřívat vodu na páru. Tu páru ženete do "parního stroje". Navrhují trysky raketového motoru pohánět touto párou. Takže otázka zní kde a jak vyrobit dost vody (nebo čehokoliv jiného co lze zplynovat a tryskami motorů posílat do vesmíru) a pak na principu předání energie, kdy tryska při úniku plynné látky předává energii unikajícího plynu sondě tu sondu pohánět.

Nedělá se to rovnou formou úniku radiace z reaktoru tryskou ven z toho důvodu, že k tomu, aby se usměrnil tok unikajících částic z nukleární reakce do jednoho směru, tak to dnes umíme pouze pomocí silných elektromagnetů a ty by žraly víc, než kolik by reaktor vyvinul energie (asi ani neodymyové elektromagnety by nestačily), proto se zdý být lepší použít reaktor jen jako zdroj tepla a tím zplynovávat jakoukoliv látku a její formou to pak hnát. A vodu zvolili jak píšou proto, protože led je na kometách. A ty komety oni hodlají využít jako jakési benzínky po cestě.

+1/0
20.5.2016 21:08

J35a84k14u84b 58M57a61t42o35u66š 3375962462243

JJ tak jsem to myslel. Jen sehnat vodu z komet není zas tak jednoduchý. Komety se objevují dost nepravidelně mají tendenci se při přechodu kolem slunce rozpadat. A z těchto a dalších důvodů nemůžete na kometách zřídit stabilní těžbu. Proto by bylo lepší zaměřit se na dostupnější materiál.

0/0
20.5.2016 22:00

J20a45k69u68b 53H91e33g77e35n67b63a36r78t 9205774379974

Nejvíce vody relativně blízko k Zemi seženete na Ceres. Jsem si jist, že se pátrá i po energeticky dostupnějších zdrojích (i když tam zase může být složitější se k té vodě dostat, protože uvnitř Ceres je té vody opravdu, ale opravdu hodně...

0/0
21.5.2016 11:56

J28a56k88u17b 10H15e42g14e26n72b29a87r77t 9255744319464

"Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor."

Právě naopak, řekl bych. Jaderný reaktor jako zdroj tepla má omezenou provozní teplotu danou konstrukcí aktivní zóny, a reaktory s vysokou teplotou aktivní zóny jsou docela problém. Existující jaderné motory měly problémy s životností (max. hodiny) i ztrátou paliva za provozu. Jejich skutečnou konkurenční výhodou byla možnost i přes nízkou provozní teplotu dosáhnout vysokého specifického impulsu (Isp až 8-9 kNs/kg) díky využití lehkého vodíku jako pracovního média.

Voda to ale poněkud kazí kvůli své molekulární hmotnosti. To už je lepší tu páru generovat obyčejným kyslíkovodíkovým motorem (které jsou dokonce ještě efektivnější, protože spalují s přebytkem paliva a vypouštějí směs páry a vodíku). To už by bylo efektivnější třeba průběžně ji rozkládat elektrolyticky a periodicky spalovat v detonačním motoru (Isp až 5 kNs/kg u optimálních poměrů, řekněme kolem 4,5 kNs/kg stechiometricky). Parní jaderná raketa by byla hodně neefektivní (odhadem kolem 1,5-2 kNs/kg?).

Naproti tomu třeba solární koncentrátor (v podstatě velké, lehké zrcadlo) zamířený na inertní výměník tepla (vyrobený z žáruvzdorných materiálů) tato omezení nemá. A i prototyp bude mnohem snadnější vyvinout, protože stavět zmenšené modely reaktorů je docela problém, natožpak je testovat na zemi. Pak už je otázka, jestli chcete větší Isp a nižší tah (pak použijete elektrolýzu a detonační motor) nebo nižší Isp a větší tah (pak použijete solární tepelný motor s koncentrátorem).

V článku navrhovaný elektrický ohřev vody je asi ta nejméně efektivní varianta, protože trpíte současně omezeními fotovoltaických článků (které koncentrátory nemají, soustřeďují několikanásobek energie ze stejné plochy) a omezeními provozní teploty (kterou nemá chemický motor, byť třeba s palivem průběžně doplňovaným elektrolýzou). Má ale samozřejmě výhodu v jednoduchosti a absenci velkého počtu mechanických komponent, proto je asi lákavý jako prototyp.

0/0
21.5.2016 11:47

J40a91k25u80b 20M24a20t24o17u75š 3855392112723

Uznávám že nemám příliš znalostí o Jaderném reaktoru. Ale reaktory na ponorkách fungují roky a to se musí vyrovnat s uzavřeným oběhem. Zatímco ve vesmíru by veškeré teplo pobrala přeměna vody na páru, která by pak vytryskla do vesmíru.

0/0
21.5.2016 23:55

J35a34k60u93b 91H29e51g89e56n90b53a78r69t 9855474439514

Ovšem jaderné reaktory na ponorkách nepracují s extrémními teplotními rozdíly (přes dva tisíce stupňů - normální reaktor dlouhodobě pracuje za stabilní teploty takřka v celé aktivní zóně, možná s diferenciálem tak třiceti stupňů), a také mají mnohem nižší výkon (skoro o dva řády nižší než motory, které se zkoušely - ty měly přes 1 GW, a přitom vážily jen asi dvacet-třicet tun). Obojí poněkud komplikuje technickou realizaci.

+1/0
22.5.2016 17:07

L82u26b63o10m63í30r 32V41r26t86a43l 6740807811201

Fungoval by klasický parní stroj uzavřený v kovovém tělese, kde by se zachytávala vyšlá pára a ta se srážela zpět na vodu v externím výměníku, kde by se využívala část chladu z okolního vesmíru? Mám na mysli jestli by chodil principiálně takový motor, kde by z trysek pára neunikala do okolního vesmíru ale do kompenzační nádoby.

0/0
20.5.2016 18:37

J34a52r77o97s30l33a31v 52P76l53a53c81h39e37t97k55a 7246536556639

Ano. Ale nedalo by se to samozrejme pouzit k pohonu. Akorat vesmir je vicemene prazdny, takze tam neni ani zadny "chlad" a tepelna vymena probiha jen zarenim.

+5/0
20.5.2016 18:52
Foto

J97i84ř84í 90D59v79o22ř80á94k 5985219580698

Newton by asi nesouhlasil .Principiálně to připomíná dětské autíčko , na kterém jsou dva magnety stejnýmy póly proti sobě, nebo námořníky , kteří foukají do plachet . P.S. Perpetum mobile nedokážeš patentovat .

+1/0
20.5.2016 19:36

L29u57b27o19m93í88r 69V52r87t65a53l 6480767761761

Jo, to máte pravdu. Energie vyvinutá tryskou by skončila v kompenzační nádobě, tah trysky by šel opačným směrem než tah kompenzační nádoby a výsledek by byl nula. Prostě motor by jel a sonda stála. Jediný efekt by bylo pnutí konstrukce mezi tryskou motoru a kompenzační nádobou.

0/0
20.5.2016 21:10

J27a11k58u82b 30H12e97g52e57n78b85a71r63t 9115934589434

Nejde ani tak primárně o energii, očividným prvním problémem je zachování hybnosti v uzavřené soustavě. Sice byste nakonec získal nějaký tah, protože by se vaše plavidlo zahřálo, začalo by více tepelně vyzařovat, a pokud by vyzařovalo asymetricky, měl byste (velmi neefektivní) fotonovou raketu. Ale to jste asi na mysli neměl. ;)

+1/0
21.5.2016 12:20

T59o91m68á83š 19Z89e70m14á77n86e31k 5670828416756

Daleko efektivnější je v tomto případě použití rtuti jako média. Celé to vychází daleko menší a těch 360°C, což je teplota kondenzace rtuťových par jde daleko lépe ochladit, když lze použít k chlazení pouze vyzařování. Jako pohon generátoru např. pro iontový motor by to fungovalo. Náklady na uvedení do praxe ale budou obrovské.

0/0
20.5.2016 20:44
Foto

J58i19ř82í 52D50v42o71ř97á65k 5555329590598

Nějaký paralelní vesmír ?

0/0
20.5.2016 20:59

L38u76b83o14m55í62r 77V71r97t88a95l 6430747501531

Nojo, ale rtuť se na kometách nevyskytuje. Ten návrh o který tu jde je o reálné možnosti průzkumu vesmíru. Když víme, že voda (led) je na každé kometě, tak se poletí od komety ke kometě, tam se dotankuje a frčí se dál. Ale teď jen z té vody dostat maximum...

+1/0
20.5.2016 21:18

T52o87m68á15š 37Z53e98m64á44n48e35k 5830108636906

Moje chyba, nevysvětlil jsem ideu zcela, uzavřený systém s jaderným reaktorem a rtuťovou turbínou generuje elektrickou energii, voda slouží coby zdroj pro iontový motor.

0/0
22.5.2016 20:12
Foto

J98i15ř44í 17D36v15o88ř41á71k 5495659340148

Pokud si dobře pamatuji ( jsem líný to hledat ) , tak z jednoho litru , kila, vody vznikne asi 1 700 litrů páry . To nedokáže ani střelný prach .P.S. Kdo má doma papiňák má prakticky bombu . Kdo má doma el. bojler má solidní bombu .

+1/0
20.5.2016 16:58

D65a94n82i45e14l 28Ř98e10h20á83č33e75k 5387233921147

Já mám doma pět papiňáků a dva bojlery. Patřím tedy mezi bombové velmoci? ;-D

0/0
21.5.2016 8:43
Foto

J50i28ř70í 45D91v10o63ř71á35k 5835299480318

Tak tento typ parního stroje byl vynalezen v prvním století . Hérón Alexandrijský . Ten byl reaktivní . ( Ten stroj , ne vynálezce .)

0/0
20.5.2016 16:29

J73a31k90u48b 79M65a44t37o51u59š 3345352762163

Třeba byl reaktivní i vynálezce a proto se vynález neujal.

0/0
20.5.2016 22:32

A11l93e87š 65K69o95č41í 5178767400496

My máme praní stroj, úžasné síly zdroj.....:-)

+2/0
20.5.2016 15:08

P84e27t72r 18M24i23c79h28a44l 2750554811262

Tady někdo zjevně četl Clarka.

0/0
20.5.2016 14:48

M13a87r25e96k 49Š34i81m79o32n 2134327638578

Spíš má podle mě větší šanci Strilngův motor. jako generátor.

0/0
20.5.2016 14:20

J53a78r62o13s10l22a76v 35P10l47a98c60h94e76t18k31a 7886906136549

Tady jde ale o reaktivni pohon. Parni stroj a stirlinguv motor s tim nemaji nic spolecneho.

+5/0
20.5.2016 14:28

M62a82r88e72k 37Š84i23m81o95n 2164637698188

To máte pravdu, je to úplně jiná část rakety. Ale přesto si myslim, že stirlingův motor bude nasazen spíš než reaktivní pára.

0/0
27.5.2016 22:38
Foto

V11o45j53t27e96c75h 94B85a48r94t66a36k 6154453793290

Doufám v uplatnění našich odborníku. Mohly by jsme třeba pro tu sondu navrhovat tendr na uhlí :-D :-D

Teď vážně ten titulek je teda hodně bulvární technete. Takhle by jsme mohly vesele tvrdit že můj počítač jeden a parní stroj (neboť žere elektřinu kterou vyrábí jaderné a uhelné elektrárny což jsou vlastně takové jiné parní stroje) Vlastně celý svět pořád jede na páru a pokud ano už vím co chci navrhovat tohle je ideální strojařina :-D

+2/0
20.5.2016 12:29

A95n42t40o94n78í44n 71H82o56l48í40k 8147753894560

Tvuj pocitac neni parni stroj, protoze se v nem nikde nevyskytuje para, na rozdil od sondy.

+1/0
20.5.2016 13:23

J29a12r83o10s90l68a35v 31P64l96a18c81h63e92t39k96a 7896446466339

Kazdopadne parni stroj je uplne neco jineho. Tohle je v podstate "klasicky" elektricky pohon, akorat se misto napriklad xenonu pouzije voda. A co jsem pochopil, tak se tam pracuje s plasmou.

0/0
20.5.2016 13:44

J32a17k30u76b 95V68i63k70t77o73r20a 8843569353411

Tento typ pohonu má opravdu blíže k parnímu stroji. Všechny tři typy pohonů fungují dle zákona akce a reakce. Parní stroj však využívá velkého objemu páry, kdežto xenonový pohon funguje díky urychlení pracovního plynu (plasmy) pomocí magnetického pole.

+2/0
20.5.2016 18:35

J14o50s47e71f 46Š41o49l10t96e87s 8104348580343

Můj ale ano, mám vodní chlazení a když to rozjedu na plné kule...

0/0
20.5.2016 18:29

T41o20m37á79š 30H91a57t34a20n 3899153229980

Možná poslední šance pro OKD, až vyřeší jak za sondu připojí uhlák, půjde uhlí na dračku.

0/0
20.5.2016 12:14

L89u60b56o70m20í27r 60V89r95t91a55l 6460987731811

A kyslík potřebný k hoření uhlí, tak to se vyřeší natažením hadice o země ;-)

+3/0
20.5.2016 18:39

J87a66r68o88s43l77a29v 49P98l94a51c23h41e23t88k89a 7116356246879

No a jake to ma ISP?

0/0
20.5.2016 9:54

J19a11r95o53s86l59a59v 58P32l69a21c40h58e78t14k69a 7896196696849

Tak jsem si nasel... 200 sekund. Cekal jsem o dost min. https://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2016/04/Comet1-DSI-Water-Thruster.pdf

0/0
20.5.2016 10:05

M57i46r66e79k 19G91a46j11e85r 5901596929210

Pro ostatni by to chtelo i vysvetleni, co to ISP je. Alespon neco jako tady:

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/specimp.html

0/0
20.5.2016 17:05

A24n32t38o44n97í77n 12H29o50l45í39k 8147413534560

Od vynalezu penez jsou slova diku zbytecna .. a od vynalezu googlu, jsou zbytecna vysvetleni.

0/0
21.5.2016 3:21

J64a51k32u30b 25H32e51g18e24n14b93a93r47t 9455364929354

Což by (optimálně s využitím slunečního záření jako "lehkého" zdroje tepla) z toho možná dělalo ideální způsob, jak na orbitu Země nebo do cislunárního prostoru vůbec dopravovat velké objemy vody třeba z Cerery.

0/0
23.5.2016 8:52

P22a62v56e59l 63F34o60l15t38á41n 4110812254

být topič vesmírné sondy nemusí být špatné

ale mým snem je být topičem v letním kině nebo svačinářem v hladomorně

+7/0
20.5.2016 9:10

J56a87n 75B24i58r77e76š 8543976277752

R^

0/0
20.5.2016 21:52

Z85d11e50n71o 64K48o71t89y80z14a 8539365246242

Vždycky jsem chtěl být topič na vesmírné lodi :-)

+10/0
20.5.2016 8:55

T63o69m17á73š 36H55a37t58a45n 3379493949290

Já nástěnkář.

+4/0
20.5.2016 12:15

M68a50r90t83i49n 96N17e86r72m52u56t 9617127268859

Já zase truhlář. Ale měl jsem vždycky strach, že se srazíme s vrátnicí z Černobylu

+2/0
21.5.2016 12:10







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.