Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Vesmírné sondy bude pohánět „parní stroj“, tvrdí novátorská firma

Vynález parního stroje odstartoval v 18. století průmyslovou revoluci a 19. století je díky tomu nazýváno „stoletím páry“. Teď by mohl jeho nástupce posunout lidstvo mnohem dál, směrem ke vzdáleným hvězdám. Společnost Deep Space Industries totiž představila projekt malého vesmírného plavidla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

O94n60d46ř12e31j 29F18r53a12n21t47í24k 9562876276145

To je naprostá bomba - "parní stroj" ve vesmíru - Verne z toho musí mít radost

0/0
25.5.2016 19:58

L36a52d42i61s76l21a34v 78Ž55e55n55í96š95e41k 6126474218968

.... a noha parou cválá... Už je to tady !

0/0
23.5.2016 10:06

R87o14m42a35n 88S75t97r25a20j68t 8666188985734

Pokud do té vody přidají dost Fridexu, tak proč ne.

+1/0
21.5.2016 8:09


R58a32d29e32k 19T86r92n 1836358678550

Pro dobývání vzdálených planet je jedinnou schůdnou cestou WARP pohon....jinak je neosídlíme ani za těch 1000 let ;-D

0/0
21.5.2016 2:51

K75a73r20e56l 69U18r10b12a59n 2104234701119

Teoretičtí fyzici už mají spočtenou energii potřebnou na ohýbání časoprostoru před a za lodí tak, aby to fungovalo.

0/0
24.5.2016 13:32

J62a65k62u60b 10M65a21t47o56u81š 3485732212793

Přejde mi celkem omezený používat jako pohonný medium jen vodu jakýkoliv materiál, který se vypaří při nižší teplotě než je bezpečná teplota práce motoru.

Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor.

+3/−1
20.5.2016 19:15

V37l34a13s13t77i74m78i22l 11H87n67í49k 6596662151487

„Co chcete říci, mistře, ... zdá se mi, že jste na své cestě za výrazem došel až k stupni nesrozumitelnosti téměř zajímavé.“

+9/0
20.5.2016 19:57

J72a45r60o28s68l52a34v 41P83l69a55c18h29e91t71k82a 7586386716779

uff... nejsem sam ;-D

+1/0
20.5.2016 20:01
Foto

J55i95ř44í 94D32v50o64ř73á92k 5605159540428

Na žáka první třídy základní školy zajímavá úvaha .

0/0
20.5.2016 20:23

L17u18b13o22m92í21r 84V10r70t29a18l 6280707911191

Nukleárním reaktorem budete ohřívat vodu na páru. Tu páru ženete do "parního stroje". Navrhují trysky raketového motoru pohánět touto párou. Takže otázka zní kde a jak vyrobit dost vody (nebo čehokoliv jiného co lze zplynovat a tryskami motorů posílat do vesmíru) a pak na principu předání energie, kdy tryska při úniku plynné látky předává energii unikajícího plynu sondě tu sondu pohánět.

Nedělá se to rovnou formou úniku radiace z reaktoru tryskou ven z toho důvodu, že k tomu, aby se usměrnil tok unikajících částic z nukleární reakce do jednoho směru, tak to dnes umíme pouze pomocí silných elektromagnetů a ty by žraly víc, než kolik by reaktor vyvinul energie (asi ani neodymyové elektromagnety by nestačily), proto se zdý být lepší použít reaktor jen jako zdroj tepla a tím zplynovávat jakoukoliv látku a její formou to pak hnát. A vodu zvolili jak píšou proto, protože led je na kometách. A ty komety oni hodlají využít jako jakési benzínky po cestě.

+1/0
20.5.2016 21:08

J26a84k90u30b 93M37a91t76o10u64š 3955272872593

JJ tak jsem to myslel. Jen sehnat vodu z komet není zas tak jednoduchý. Komety se objevují dost nepravidelně mají tendenci se při přechodu kolem slunce rozpadat. A z těchto a dalších důvodů nemůžete na kometách zřídit stabilní těžbu. Proto by bylo lepší zaměřit se na dostupnější materiál.

0/0
20.5.2016 22:00

J48a32k63u11b 74H22e82g67e69n64b27a86r77t 9835754369764

Nejvíce vody relativně blízko k Zemi seženete na Ceres. Jsem si jist, že se pátrá i po energeticky dostupnějších zdrojích (i když tam zase může být složitější se k té vodě dostat, protože uvnitř Ceres je té vody opravdu, ale opravdu hodně...

0/0
21.5.2016 11:56

J60a57k54u56b 17H68e83g59e14n24b40a12r56t 9965924959494

"Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor."

Právě naopak, řekl bych. Jaderný reaktor jako zdroj tepla má omezenou provozní teplotu danou konstrukcí aktivní zóny, a reaktory s vysokou teplotou aktivní zóny jsou docela problém. Existující jaderné motory měly problémy s životností (max. hodiny) i ztrátou paliva za provozu. Jejich skutečnou konkurenční výhodou byla možnost i přes nízkou provozní teplotu dosáhnout vysokého specifického impulsu (Isp až 8-9 kNs/kg) díky využití lehkého vodíku jako pracovního média.

Voda to ale poněkud kazí kvůli své molekulární hmotnosti. To už je lepší tu páru generovat obyčejným kyslíkovodíkovým motorem (které jsou dokonce ještě efektivnější, protože spalují s přebytkem paliva a vypouštějí směs páry a vodíku). To už by bylo efektivnější třeba průběžně ji rozkládat elektrolyticky a periodicky spalovat v detonačním motoru (Isp až 5 kNs/kg u optimálních poměrů, řekněme kolem 4,5 kNs/kg stechiometricky). Parní jaderná raketa by byla hodně neefektivní (odhadem kolem 1,5-2 kNs/kg?).

Naproti tomu třeba solární koncentrátor (v podstatě velké, lehké zrcadlo) zamířený na inertní výměník tepla (vyrobený z žáruvzdorných materiálů) tato omezení nemá. A i prototyp bude mnohem snadnější vyvinout, protože stavět zmenšené modely reaktorů je docela problém, natožpak je testovat na zemi. Pak už je otázka, jestli chcete větší Isp a nižší tah (pak použijete elektrolýzu a detonační motor) nebo nižší Isp a větší tah (pak použijete solární tepelný motor s koncentrátorem).

V článku navrhovaný elektrický ohřev vody je asi ta nejméně efektivní varianta, protože trpíte současně omezeními fotovoltaických článků (které koncentrátory nemají, soustřeďují několikanásobek energie ze stejné plochy) a omezeními provozní teploty (kterou nemá chemický motor, byť třeba s palivem průběžně doplňovaným elektrolýzou). Má ale samozřejmě výhodu v jednoduchosti a absenci velkého počtu mechanických komponent, proto je asi lákavý jako prototyp.

0/0
21.5.2016 11:47

J32a95k53u27b 94M79a35t57o25u35š 3135172592173

Uznávám že nemám příliš znalostí o Jaderném reaktoru. Ale reaktory na ponorkách fungují roky a to se musí vyrovnat s uzavřeným oběhem. Zatímco ve vesmíru by veškeré teplo pobrala přeměna vody na páru, která by pak vytryskla do vesmíru.

0/0
21.5.2016 23:55

J11a73k87u44b 69H42e12g41e62n78b50a70r96t 9515654229674

Ovšem jaderné reaktory na ponorkách nepracují s extrémními teplotními rozdíly (přes dva tisíce stupňů - normální reaktor dlouhodobě pracuje za stabilní teploty takřka v celé aktivní zóně, možná s diferenciálem tak třiceti stupňů), a také mají mnohem nižší výkon (skoro o dva řády nižší než motory, které se zkoušely - ty měly přes 1 GW, a přitom vážily jen asi dvacet-třicet tun). Obojí poněkud komplikuje technickou realizaci.

+1/0
22.5.2016 17:07

L33u89b37o61m78í81r 59V65r76t28a98l 6910437801511

Fungoval by klasický parní stroj uzavřený v kovovém tělese, kde by se zachytávala vyšlá pára a ta se srážela zpět na vodu v externím výměníku, kde by se využívala část chladu z okolního vesmíru? Mám na mysli jestli by chodil principiálně takový motor, kde by z trysek pára neunikala do okolního vesmíru ale do kompenzační nádoby.

0/0
20.5.2016 18:37

J54a17r39o37s68l62a33v 62P46l89a42c73h76e34t82k82a 7906126676789

Ano. Ale nedalo by se to samozrejme pouzit k pohonu. Akorat vesmir je vicemene prazdny, takze tam neni ani zadny "chlad" a tepelna vymena probiha jen zarenim.

+5/0
20.5.2016 18:52
Foto

J27i31ř54í 31D91v37o77ř91á23k 5135499290978

Newton by asi nesouhlasil .Principiálně to připomíná dětské autíčko , na kterém jsou dva magnety stejnýmy póly proti sobě, nebo námořníky , kteří foukají do plachet . P.S. Perpetum mobile nedokážeš patentovat .

+1/0
20.5.2016 19:36

L97u25b88o22m38í53r 15V10r36t90a71l 6460177821411

Jo, to máte pravdu. Energie vyvinutá tryskou by skončila v kompenzační nádobě, tah trysky by šel opačným směrem než tah kompenzační nádoby a výsledek by byl nula. Prostě motor by jel a sonda stála. Jediný efekt by bylo pnutí konstrukce mezi tryskou motoru a kompenzační nádobou.

0/0
20.5.2016 21:10

J92a44k17u88b 75H12e34g32e61n17b45a40r83t 9405494439504

Nejde ani tak primárně o energii, očividným prvním problémem je zachování hybnosti v uzavřené soustavě. Sice byste nakonec získal nějaký tah, protože by se vaše plavidlo zahřálo, začalo by více tepelně vyzařovat, a pokud by vyzařovalo asymetricky, měl byste (velmi neefektivní) fotonovou raketu. Ale to jste asi na mysli neměl. ;)

+1/0
21.5.2016 12:20

T23o75m78á18š 92Z70e62m58á61n77e90k 5400828846836

Daleko efektivnější je v tomto případě použití rtuti jako média. Celé to vychází daleko menší a těch 360°C, což je teplota kondenzace rtuťových par jde daleko lépe ochladit, když lze použít k chlazení pouze vyzařování. Jako pohon generátoru např. pro iontový motor by to fungovalo. Náklady na uvedení do praxe ale budou obrovské.

0/0
20.5.2016 20:44
Foto

J54i46ř97í 77D95v60o53ř94á72k 5925379140918

Nějaký paralelní vesmír ?

0/0
20.5.2016 20:59

L22u31b68o86m57í30r 32V40r14t32a98l 6730537391231

Nojo, ale rtuť se na kometách nevyskytuje. Ten návrh o který tu jde je o reálné možnosti průzkumu vesmíru. Když víme, že voda (led) je na každé kometě, tak se poletí od komety ke kometě, tam se dotankuje a frčí se dál. Ale teď jen z té vody dostat maximum...

+1/0
20.5.2016 21:18

T33o43m90á77š 32Z60e84m46á42n70e47k 5890688796156

Moje chyba, nevysvětlil jsem ideu zcela, uzavřený systém s jaderným reaktorem a rtuťovou turbínou generuje elektrickou energii, voda slouží coby zdroj pro iontový motor.

0/0
22.5.2016 20:12
Foto

J25i65ř65í 69D46v40o19ř13á82k 5625619530508

Pokud si dobře pamatuji ( jsem líný to hledat ) , tak z jednoho litru , kila, vody vznikne asi 1 700 litrů páry . To nedokáže ani střelný prach .P.S. Kdo má doma papiňák má prakticky bombu . Kdo má doma el. bojler má solidní bombu .

+1/0
20.5.2016 16:58

D24a97n14i51e30l 39Ř71e39h11á59č81e41k 5367833361257

Já mám doma pět papiňáků a dva bojlery. Patřím tedy mezi bombové velmoci? ;-D

0/0
21.5.2016 8:43
Foto

J20i40ř63í 59D97v17o43ř17á82k 5925819240398

Tak tento typ parního stroje byl vynalezen v prvním století . Hérón Alexandrijský . Ten byl reaktivní . ( Ten stroj , ne vynálezce .)

0/0
20.5.2016 16:29

J18a25k69u17b 44M32a43t66o94u68š 3395182752233

Třeba byl reaktivní i vynálezce a proto se vynález neujal.

0/0
20.5.2016 22:32

A15l83e38š 19K56o81č87í 5728317970926

My máme praní stroj, úžasné síly zdroj.....:-)

+2/0
20.5.2016 15:08

P52e16t64r 95M67i37c57h57a98l 2920444211342

Tady někdo zjevně četl Clarka.

0/0
20.5.2016 14:48

M91a61r92e58k 24Š70i33m51o32n 2924377338548

Spíš má podle mě větší šanci Strilngův motor. jako generátor.

0/0
20.5.2016 14:20

J82a35r41o51s44l92a71v 23P90l25a78c69h37e41t81k60a 7756296706719

Tady jde ale o reaktivni pohon. Parni stroj a stirlinguv motor s tim nemaji nic spolecneho.

+5/0
20.5.2016 14:28

M13a27r94e88k 38Š58i60m73o51n 2294237368718

To máte pravdu, je to úplně jiná část rakety. Ale přesto si myslim, že stirlingův motor bude nasazen spíš než reaktivní pára.

0/0
27.5.2016 22:38
Foto

V22o53j31t25e57c58h 50B49a21r10t45a24k 6874853383510

Doufám v uplatnění našich odborníku. Mohly by jsme třeba pro tu sondu navrhovat tendr na uhlí :-D :-D

Teď vážně ten titulek je teda hodně bulvární technete. Takhle by jsme mohly vesele tvrdit že můj počítač jeden a parní stroj (neboť žere elektřinu kterou vyrábí jaderné a uhelné elektrárny což jsou vlastně takové jiné parní stroje) Vlastně celý svět pořád jede na páru a pokud ano už vím co chci navrhovat tohle je ideální strojařina :-D

+2/0
20.5.2016 12:29

A90n56t72o66n60í51n 65H40o52l22í85k 8417963714710

Tvuj pocitac neni parni stroj, protoze se v nem nikde nevyskytuje para, na rozdil od sondy.

+1/0
20.5.2016 13:23

J12a51r97o24s87l59a44v 28P70l29a32c91h26e58t73k50a 7716316316609

Kazdopadne parni stroj je uplne neco jineho. Tohle je v podstate "klasicky" elektricky pohon, akorat se misto napriklad xenonu pouzije voda. A co jsem pochopil, tak se tam pracuje s plasmou.

0/0
20.5.2016 13:44

J71a49k69u20b 70V87i89k72t44o72r19a 8513499383431

Tento typ pohonu má opravdu blíže k parnímu stroji. Všechny tři typy pohonů fungují dle zákona akce a reakce. Parní stroj však využívá velkého objemu páry, kdežto xenonový pohon funguje díky urychlení pracovního plynu (plasmy) pomocí magnetického pole.

+2/0
20.5.2016 18:35

J71o89s71e50f 91Š55o38l12t46e38s 8584488810773

Můj ale ano, mám vodní chlazení a když to rozjedu na plné kule...

0/0
20.5.2016 18:29

T71o23m20á74š 20H98a62t81a86n 3539103689700

Možná poslední šance pro OKD, až vyřeší jak za sondu připojí uhlák, půjde uhlí na dračku.

0/0
20.5.2016 12:14

L82u97b20o79m52í87r 25V12r59t10a80l 6390147431461

A kyslík potřebný k hoření uhlí, tak to se vyřeší natažením hadice o země ;-)

+3/0
20.5.2016 18:39

J32a81r21o48s18l93a71v 58P97l76a38c38h80e89t13k27a 7506326846549

No a jake to ma ISP?

0/0
20.5.2016 9:54

J13a35r58o16s59l66a75v 22P23l38a44c16h64e25t58k14a 7426606596759

Tak jsem si nasel... 200 sekund. Cekal jsem o dost min. https://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2016/04/Comet1-DSI-Water-Thruster.pdf

0/0
20.5.2016 10:05

M21i48r21e12k 23G59a43j22e56r 5811406179290

Pro ostatni by to chtelo i vysvetleni, co to ISP je. Alespon neco jako tady:

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/specimp.html

0/0
20.5.2016 17:05

A88n42t95o33n14í87n 51H28o59l44í69k 8417313724650

Od vynalezu penez jsou slova diku zbytecna .. a od vynalezu googlu, jsou zbytecna vysvetleni.

0/0
21.5.2016 3:21

J40a97k84u88b 71H18e42g64e23n55b91a10r32t 9635644409974

Což by (optimálně s využitím slunečního záření jako "lehkého" zdroje tepla) z toho možná dělalo ideální způsob, jak na orbitu Země nebo do cislunárního prostoru vůbec dopravovat velké objemy vody třeba z Cerery.

0/0
23.5.2016 8:52

P37a86v75e81l 61F80o37l71t18á57n 4610132514

být topič vesmírné sondy nemusí být špatné

ale mým snem je být topičem v letním kině nebo svačinářem v hladomorně

+7/0
20.5.2016 9:10

J69a91n 85B77i81r58e96š 8503446217552

R^

0/0
20.5.2016 21:52

Z77d82e76n21o 87K29o64t93y13z70a 8149435966822

Vždycky jsem chtěl být topič na vesmírné lodi :-)

+10/0
20.5.2016 8:55

T77o26m56á26š 63H59a79t60a70n 3849103249530

Já nástěnkář.

+4/0
20.5.2016 12:15

M81a16r43t56i91n 75N29e13r78m13u25t 9837877918679

Já zase truhlář. Ale měl jsem vždycky strach, že se srazíme s vrátnicí z Černobylu

+2/0
21.5.2016 12:10





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.